ECLI:CZ:NSS:2009:KOMP.3.2009:11
sp. zn. Komp 3/2009 - 10
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Michala Mazance
a soudců JUDr. Petra Příhody, JUDr. Zdeňka Kühna, JUDr. Jana Passera, JUDr. Petra Průchy,
JUDr. Vojtěcha Šimíčka a JUDr. Marie Žiškové v právní věci žalobce: J. T., zastoupený
Mgr. Lucií Brusovou, advokátkou se sídlem Moravská Ostrava, Masná 8, proti žalovaným:
1) Ministerstvo vnitra, Praha 7, Nad Štolou 3, 2) Magistrát města Ostravy, Ostrava 1,
Prokešovo nám. 1, o kompetenční žalobě,
takto:
I. Žaloba se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
Podáním ze dne 10. 2. 2009, doručeným Nejvyššímu správnímu soudu dne 18. 2. 2009
a označeným jako kompetenční žaloba se žalobce J. T. proti žalovaným 1) Ministerstvu vnitra, 2)
Magistrátu města Ostravy domáhá vydání následujícího rozsudku:
„Žalovanému č. 2 se přikazuje, aby v souladu se zákonem, po případném zjištění rozporu
ve vedení žalobcova tvaru rodného čísla v jednotlivých evidencích občanů vedených Českou
republikou a vydanými veřejnými a matričními listinami rozhodl o provedení náležité opravy
a sjednocení rodného čísla žalobce, tyto řádně prověřené údaje v ISEO zablokoval a dle platného
zákona tyto postoupil žalovanému č. 1 k řádnému a zákonem předepsanému úřednímu
rozhodnutí o odstranění nesouladu v evidencích státní správy České republiky“.
V žalobě tento účastník především uvedl:
Po dobu téměř 36 let užíval rodné číslo s koncovkou 229. V roce 2001 mu byl přiznán
částečný invalidní důchod a na rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení bylo uvedeno
rodné číslo s koncovkou 225. Žalobce na tuto skutečnost upozornil, bylo mu však zasláno
pouze sdělení. Poté se žalobce domáhal přezkoumání tohoto správní aktu u Městského soudu,
který však dospěl k závěru, že se nejedná o rozhodnutí, ale pouze o sdělení informací a vysvětlení
pochybení, a nedochází tak ke změně práv a povinností žalobce. Žalobce dále uvedl,
že Ministerstvo vnitra od roku 2004 do roku 2008, aniž by bylo vydáno řádné rozhodnutí,
střídavě tvrdí, že žalobci nebylo přiděleno jiné rodné číslo, že to s koncovkou 225 je jediné
správné, které platí již od roku 1969, na druhé straně se však stále odvolává na skutečnost,
že bylo provedena změna rodného čísla. V přípisu ze dne 21. 1. 2009 toto ministerstvo uvedlo,
že tvrzení žalobce jsou nepřesná, odmítá blokaci rozporných údajů v informačním systému
evidence obyvatel, a že rodné číslo žalobce bylo vždy uvedeno s koncovkou 225.
Nebyla tedy provedena žádná oprava. Dle žalobce je aplikace §17 zákona č. 133/2000 Sb.,
o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel)
nesprávná. Stejně i žalovanému ad 2 žalobce zaslal žádost o řádné vedení údajů týkajících
se jeho osoby v informačním systému evidence obyvatel, jejíž součástí byl požadavek
na zablokování údajů a opravu dle §8 a odst. 3 zákona o evidenci obyvatel. Magistrát města
Ostravy, odbor vnitřních věcí odpověděl pouze krátkým přípisem, ve kterém odkázal na některá
zákonná ustanovení, která se daného případu přímo nedotýkají a v závěru přenesl veškerou
odpovědnost na Ministerstvo vnitra. Vůbec se k požadavku dle §8a cit. zákona nevyjádřil.
Teprve na základě další výzvy učiněné zástupkyní žalobce, magistrát odpověděl, že tyto údaje
nezablokuje, neboť nemá pochybnosti o správnosti a úplnosti rodného čísla žalobce.
Žalobce k žalobě připojil řadu kopií písemností, z nichž vyplývá:
Na zadní straně rodného listu žalobce je vyznačeno jeho rodné číslo s koncovkou 229.
V rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 31. 8. 2001 o přiznání částečného
invalidního důchodu žalobce je uvedeno rodné číslo s koncovkou 225. Ve sdělení České správy
sociálního zabezpečení ze dne 26. 8. 2002, zn. 4700/451, adresovaném žalobci je uvedeno,
že mu bylo v roce 1967 přiděleno rodné číslo s koncovkou 225, které nebylo nikdy změněno.
Na rodném listu však došlo k „chybě při přepsání přiděleného rodného čísla“. Rovněž v evidenci
obyvatel je uvedeno správné rodné číslo (s koncovkou 225).
Usnesením Městského soudu v Praze ze dne 30. 6. 2004, čj. 11 Ca 55/2004 – 36,
byla odmítnuta žaloba žalobce o přezkoumání „rozhodnutí“ České správy sociálního zabezpečení
ze dne 26. 8. 2002, zn. 4700/451.
Ministerstvo vnitra, odbor správních činností, oddělení evidence obyvatel v přípisu ze dne
21. 1. 2009, čj. Mv 94350 - 2/SC – 2008 adresovaným zástupkyni žalobce mj. uvedl:
„V informačním systému evidence obyvatel je k osobě pana J. T. vedeno správné rodné číslo s koncovkou
225, které mu jediné bylo i přiděleno. Naopak rodné číslo s koncovkou 229 nebyl jmenovanému nikdy přiděleno a
bylo jednoznačně prokázáno, že jej užívá jiná fyzická osoba, které byla koncovka 229 rodného čísla přidělena již
v roce 1967 Státním úřadem sociálního zabezpečení, tedy subjektem oprávněným. Jak jsme již sdělili panu T.
v odpovědi na stížnost, číselná podoba jím užívaného rodného čísla s koncovkou 229 byla vytvořena nesprávným
přepisem při zápisu do rodného listu. Tím však v žádném případě nedošlo ke změně rodného čísla původního.
Změnou se podle §17 odst. 1 zákona č. 133/2000 Sb., rozumí přidělení nového rodného čísla, což tento případ
není. Změnu rodného čísla lze provést jen v případech, které stanoví §17 odst. 2 uvedeného zákona. V rámci
centrálního odstraňování duplicit rodných čísel bylo nesprávné užívání cizího rodného čísla panem J. T. odhaleno
v 90. letech minulého století a ze spisového materiálu vyplývá, že jmenovaný se k provedení opravy nedostavil.“
V přípisu Magistrátu města Ostravy, odboru vnitřních věcí ze dne 20. 11. 2008,
zn. Vnitř./1/11570/08/Mus, bylo zejména uvedeno, že magistrát jakožto orgán příslušný
k vydávání občanských průkazů a cestovních dokladů využívá údaje z informačního systému
evidence obyvatel. Orgánem oprávněným k ověření správnosti rodného čísla §17b zákona
o evidenci obyvatel je Ministerstvo vnitra, které je dle §13b téhož zákona správcem registru
rodných čísel.
Přípisem ze dne 5. 1. 2009, zn. Vnitř./1/13327/08/Mus, bylo rovněž Mgr. Lucii Brusové
sděleno, že Magistrát města Ostravy neshledal důvod k zablokování údajů vedených
v informačním systému evidence obyvatel, neboť nemá pochybnosti o správnosti a o úplnosti
rodného čísla J. T. (s koncovkou 225).
Obdobně jako v usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 3. 2009, čj. Komp 6/2008,
se soud i v této věci nejprve zabýval otázkou, zda podání ze dne 10. 2. 2009 je kompetenční
žalobou dle §98 s. ř. s. Ačkoli návrh rozsudečného výroku neodpovídá především §100
odst. 2 s. ř. s., dospěl soud k závěru, že o takovouto žalobu se jedná. Podání je výslovně
označeno jako kompetenční žaloba, jako žalované jsou uvedeny správní orgány, u kterých mělo
údajně dojít ke kompetenčnímu sporu, přičemž je zde i výslovný odkaz na §97 a n ásl. s. ř. s.,
zvláště pak na §98 odst. 1 písm. c), pokud se týká procesní legitimace.
Soud dále zkoumal, zda jsou dány podmínky pro řízení o této žalobě. Jednou ze základních
podmínek, ať žalobu podává správní orgán [§98 odst. 1 písm. a), b)] či osoba uvedená v §98
odst. 1 písm. c) s. ř. s., je existence kompetenčního sporu.
Podle §97 odst. 2 s. ř. s. je kladným kompetenčním sporem spor, ve kterém si správní orgány
osobují vydat rozhodnutí o tomtéž právu nebo povinnosti téhož účastníka řízení před správním
orgánem.
Podle §97 odst. 3 s. ř. s. je záporným kompetenčním sporem spor, ve kterém správní orgány
popírají svou pravomoc vydat rozhodnutí o tomtéž právu nebo povinnosti téhož účastníka řízení
před správním orgánem.
Jak vyplývá především z obsahu žaloby, žalobce má zřejmě za to, že v daném případě
se jedná o negativní spor. O takovýto spor v případě dvou účastníků sporu jde tehdy, pokud prvý
správní orgán má za to, že není dána jeho pravomoc rozhodnout v určité věci, je zde dána
pravomoc druhého správního orgánu, a tento závěr jasně vyjádří v určitém správním aktu,
kdežto naopak druhý správní orgán vychází z toho, že je dána pravomoc prvého orgánu.
Jen tak se může pojmově jednat o kompetenční spor (spor o pravomoc). Obdobně by tomu bylo
i u více účastníků kompetenčního sporu.
O takovýto případ se však v dané věci nejedná. Ministerstvo vnitra a Magistrát města Ostravy
nepopírají tímto způsobem svoji kompetenci, ale dovozují, že nepřichází (z věcných důvodů)
v úvahu vydání rozhodnutí či dalšího opatření se zřetelem na konkrétní okolnosti případu,
tj. že není dán důvod ke změně rodného čísla, ani k provedení opravy, doplnění,
a tudíž i k zajištění blokování proti případnému dalšímu zpracování (§8a, §17 zákona o evidenci
obyvatel).
Nejedná se tedy o kompetenční spor, a žaloba byla pro nepřípustnost dle §99 písm a)
za použití §46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. odmítnuta. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud
v souladu s §101 s. ř. s., podle něhož nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně 24. dubna 2009
JUDr. Michal Mazanec
předseda senátu