Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 21.12.2010, sp. zn. 9 Afs 2/2009 - 89 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NSS:2010:9.AFS.2.2009:89

Zdroj dat je dostupný na http://www.nssoud.cz
ECLI:CZ:NSS:2010:9.AFS.2.2009:89
sp. zn. 9 Afs 2/2009 - 89 USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka a soudkyň Mgr. Daniely Zemanové a JUDr. Barbary Pořízkové v právní věci žalobce: Ing. M. K., proti žalovanému: Finanční ředitelství v Ústí nad Labem, se sídlem Velká Hradební 61, Ústí nad Labem, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 20. 9. 2007, č. j. 11039/07-1100-506676, ve věci daně z příjmů fyzických osob, o kasační stížnosti žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 2. 7. 2008, č. j. 15 Ca 205/2007 - 49, takto: I. V řízení se pokračuje . II. Řízení se z a s t a v u je . III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Včas podanou kasační stížností se žalovaný (dále jen „stěžovatel“) domáhá zrušení shora uvedeného rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem (dále jen „krajský soud“), kterým bylo pro vady řízení zrušeno jeho rozhodnutí ze dne 20. 9. 2007, č. j. 11039/07- 1100-506676. Stěžovatel svým rozhodnutím změnil rozhodnutí Finančního úřadu v Děčíně (dále jen „správce daně“) - platební výměr ze dne 21. 12. 2004, č. j. 152897/04/178912/5055, a žalobci zvýšil původně správcem daně dodatečně vyměřenou daň z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2000 ve výši 183 212 Kč na částku 2 777 966 Kč. Nejvyšší správní soud podle ust. §48 odst. 2 písm. f) zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jens. ř. s.“), usnesením ze dne 29. 3. 2010, č. j. 9 Afs 2/2009 - 82, řízení v uvedené věci přerušil, neboť zjistil, že pátý senát usnesením ze dne 16. 6. 2009, č. j. 5 Afs 15/2009 - 105, postoupil rozšířenému senátu k dalšímu řízení podle §17 odst. 1 citovaného zákona posouzení otázky, jejíž řešení, resp. výsledek tohoto řízení bude nepochybně mít vliv na rozhodování soudu v této projednávané věci. V souladu s ust. §48 odst. 3 a 4 s. ř. s. se po dobu přerušení nekonají jednání a přerušuje se běh procesních zákonných i soudcovských lhůt; tyto lhůty začnou běžet od počátku znovu, pokračuje-li se v řízení po skončení přerušení. Po dobu, kdy je řízení přerušeno, nemohou ani účastníci provádět úkony za účelem pokračování řízení o věci samé. Mohou však provádět takové úkony, které mají za následek, že v řízení se už pokračovat nebude (např. vzít návrh zpět). Podle ust. §48 odst. 4 s. ř. s. po odpadnutí překážky předseda senátu i bez návrhu usnesením vysloví, že se v řízení pokračuje. A tak tomu bylo i v tomto případě, neboť podáním ze dne 20. 12. 2010, které bylo Nejvyššímu správnímu soudu doručeno dne 21. 12. 2010, vzal stěžovatel svoji kasační stížnost proti výše uvedenému rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem v celém rozsahu zpět. Z tohoto důvodu předseda senátu dle ust. §48 odst. 4 s. ř. s. vyslovil, že se v řízení o kasační stížnosti stěžovatele pokračuje. Podle ust. §47 písm. a) s. ř. s. soud usnesením řízení zastaví, vzal-li navrhovatel svůj návrh zpět. Vzhledem k tomu, že projev vůle stěžovatele, jímž došlo ke zpětvzetí kasační stížnosti, je zcela jednoznačný a nevzbuzuje pochybnosti o tom, že jím stěžovatel zamýšlel ukončení řízení o kasační stížnosti jeho zastavením, Nejvyšší správní soud řízení o kasační stížnosti zastavil podle shora citovaného ustanovení s. ř. s., za použití §120 s. ř. s. Tento postup je výrazem dispoziční zásady, kterou je správní soudnictví ovládáno. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ust. §60 odst. 3, větu první, s. ř. s., podle kterého nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta. Podle druhé věty citovaného ustanovení vzal-li však navrhovatel podaný návrh zpět pro pozdější chování odpůrce nato bylo-li řízení zastaveno pro uspokojení navrhovatele, má navrhovatel proti odpůrci právo na náhradu nákladů řízení. Vzhledem k okolnosti, že v dané věci zákonem stanovené podmínky ve druhé větě nebyly naplněny, postupoval Nejvyšší správní soud podle věty první citovaného ustanovení, za použití §120 s. ř. s., a náhradu nákladů řízení nepřiznal žádnému z účastníků řízení. Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně dne 21. prosince 2010 JUDr. Radan Malík předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší správní soud
Datum rozhodnutí / napadení:21.12.2010
Číslo jednací:9 Afs 2/2009 - 89
Forma /
Způsob rozhodnutí:
Usnesení
zastaveno
Účastníci řízení:Finanční ředitelství v Ústí nad Labem
Prejudikatura:
Kategorie rozhodnutí:E
ECLI pro jurilogie.cz:ECLI:CZ:NSS:2010:9.AFS.2.2009:89
Staženo pro jurilogie.cz:10.04.2024