ECLI:CZ:NSS:2013:VOL.155.2013:11
sp. zn. Vol 155/2013 - 11
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Vojtěcha
Šimíčka a soudců JUDr. Josefa Baxy, JUDr. Zdeňka Kühna, JUDr. Tomáše Langáška, JUDr. Jana
Passera, JUDr. Barbary Pořízkové a Mgr. Daniely Zemanové v právní věci navrhovatele: Z. H.,
proti odpůrci 1) Státní volební komise, se sídlem nám. Hrdinů 1634/4, Praha 4, 2) Ing. Petr
Bendl, trvale bytem Dolní Bezděkov 21, 273 63 Bratronice, v řízení o návrhu na neplatnost
volby kandidáta – odpůrce 2),
takto:
I. Návrh na vyslovení neplatnosti volby odpůrce 2) Ing. Petra Bendla poslancem Poslanecké
sněmovny Parlamentu České republiky ve volbách konaných 25. října 2013 a 26. října 2013
se zamítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
[1] Navrhovatel, jenž má trvalé bydliště v obci V. okres P., Kraj Středočeský, se včasným
návrhem (dále též „volební stížnost“) domáhal vyslovení neplatnosti volby kandidáta – odpůrce
2), který byl zvolen poslancem za Občanskou demokratickou stranu ve volebním kraji
Středočeský kraj. Důvodem neplatnosti volby odpůrce 2) měla být skutečnost, že na něj bylo v
červenci 2013 podáno trestní oznámení v souvislosti s prodej em nemocnice v Nové Vsi pod
Pleší, což občané voliči zřejmě nevěděli.
[2] Nejvyšší správní soud předesílá, že podle platné právní úpravy má navrhovatel (občan,
resp. volič) aktivní legitimaci k podání návrhu na vyslovení neplatnosti volby kandidáta při
volbách do Poslanecké sněmovny jen vůči kandidátům, kteří byli voleni v okrsku, u něhož
je navrhovatel zapsán ve stálém seznamu voličů; jinak řečeno jen vůči kandidátům voleným
ve volebním kraji podle místa trvalého pobytu navrhovatele [§87 odst. 1 zákona č. 24 7/1995 Sb.,
o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů,
ve znění pozdějších předpisů (dále jen „volební zákon“)]. V daném případě má navrhovatel trvalý
pobyt ve Středočeském kraji, a je tak oprávněn podat volební stížnost na vyslovení neplatnosti
volby kandidáta – odpůrce 2), jenž byl volen a zvolen v tomtéž volebním kraji.
[3] Pro přezkum voleb používá Nejvyšší správní soud třístupňový algoritmus: v prvém kroku
zjišťuje, zda došlo k porušení volebního zákona, ve druhém kroku analyzuje, zda toto porušení
mělo vztah k celkovým výsledkům voleb v napadeném obvodu, a ve třetím závěrečném kroku
posuzuje, zda je dána zásadní intenzita této zjištěné nezákonnosti, která musí v konkrétním
případě dosahovat takového stupně, že je možno se důvodně domnívat, že pokud by k takovému
jednání nedošlo, nebyl by kandidát zřejmě vůbec zvolen (více viz usnesení Nejvyššího správního
soudu č. j. Vol 6/2004 - 12 z 2. července 2004, publ. pod č. 354/2004 Sb. NSS). Tři popsané
kroky tohoto algoritmu musí být splněny kumulativně.
[4] Navrhovatel za jediný důvod pro vyslovení neplatnosti volby kandidáta – odpůrce 2)
označil skutečnost, že na něj bylo podáno trestní oznámení. Aniž by Nejvyšší správní soud toto
tvrzení ověřoval, nutno konstatovat, že se nijak, ani vzdáleně, netýká jakéhokoliv možného
porušení volebního zákona, jež je posuzováno v rámci prvního kroku výše uvedeného algoritmu.
Skutečnost, že na někoho bylo podáno trestní oznámení, není a s ohledem na zásadu presumpce
neviny (čl. 40 odst. 2 Listiny základních práv a svobod) ani nemůže být podmínkou pasivního
volebního práva a ani překážkou jeho výkonu. Ba co víc, platná Ústava, ani volební zákon
nebrání kandidatuře a zvolení ani osobě, která již byla pravomocně odsouzena za trestný čin,
a to dokonce i kdyby jí byl udělen nepodmíněný trest odnětí svobody a nacházela se v době voleb
ve výkonu tohoto trestu (srov. §2 ve spojení s §25 volebního zákona, čl. 19 odst. 1 Ústavy České
republiky).
[5] Vzhledem k tomu, že žádné porušení volebního zákona či jiného relevantního právního
předpisu navrhovatel ani netvrdil, nebylo namístě jej vyzývat k odstranění vad návrhu, neboť
nebylo co blíže skutkově a právně konkretizovat. Jakékoliv doplnění návrhu o námitku nějakého
porušení volebního zákona by totiž bylo obsahově návrhem zcela novým.
[6] Protože navrhovatel netvrdil žádné porušení volebního zákona, konstatuje Nejvyšší
správní soud již v prvním kroku přezkumného algoritmu, že k žádnému porušení volebního
zákona nedošlo, a návrh na vyslovení neplatnosti volby odpůrce 2) poslancem Poslanecké
sněmovny zamítá. Jednání s ohledem na §90 odst. 3 s. ř. s. nebylo třeba nařizovat.
[7] O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle §93 odst. 4 s. ř. s., podle něhož ve věcech
volebních žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 27. listopadu 2013
JUDr. Vojtěch Šimíček
předseda senátu