ECLI:CZ:NSS:2019:1.AFS.107.2016:69
sp. zn. 1 Afs 107/2016 - 69
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Filipa Dienstbiera a soudců
JUDr. Petra Průchy a JUDr. Tomáše Langáška v právní věci žalobkyně: WATTSUN s. r. o.
(vymazána z obchodního rejstříku ke dni 11. 5. 2016), se sídlem Vrahovická 2527/5, Prostějov,
zastoupené JUDr. Ing. Ondřejem Lichnovským, advokátem se sídlem Sádky 1605/2, Prostějov,
proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství, se sídlem Masarykova 427/31, Brno, o žalobě
proti rozhodnutí žalovaného ze dne 19. 5. 2014, č. j. 13039/14/5000-14501-711438, v řízení
o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci
ze dne 16. 3. 2016, č. j. 65 Af 21/2014 – 31,
takto:
I. V řízení se p o k raču j e.
II. Kasační stížnost se o d mí t á.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
IV. Žalobkyni se v rac í zaplacený soudní poplatek za řízení o kasační stížnosti ve výši
5000 Kč, který jí bude vyplacen z účtu Nejvyššího správního soudu do 30 dnů od právní
moci tohoto usnesení k rukám advokáta JUDr. Ing. Ondřeje Lichnovského.
Odůvodnění:
[1] Nejvyššímu správnímu soudu byla dne 29. 4. 2016 doručena kasační stížnost žalobkyně
(stěžovatelky), která směřuje proti v záhlaví označenému rozsudku krajského soudu.
[2] V projednávané věci bylo zjištěno, že ke dni 11. 5. 2016 byla stěžovatelka vymazána
z obchodního rejstříku, tedy zanikla, a to bez právního nástupce.
[3] Dne 12. 7. 2016 informoval právní zástupce stěžovatelky, že byl učiněn návrh dle §209
občanského zákoníku na zrušení výmazu stěžovatelky. Toto řízení bylo vedeno u Krajského
soudu v Brně pod sp. zn. 9 Cm 134/2016.
[4] Nejvyšší správní soud vzhledem k výše uvedeným skutečnostem usnesením ze dne
13. 10. 2016, č. j. 1 Afs 107/2016 - 35, řízení o kasační stížnosti přerušil, neboť nebylo jisté,
zda bude mít stěžovatelka v řízení o kasační stížnosti procesní způsobilost, tedy zda budou
splněny podmínky řízení. Řízení bylo přerušeno do doby rozhodnutí krajského soudu o návrhu
na zrušení výmazu stěžovatelky.
[5] Dne 6. 12. 2019 obdržel Nejvyšší správní soud sdělení právního zástupce stěžovatelky,
že dne 12. 11. 2019 rozhodl krajský soud usnesením č. j. 9 Cm 134/2016 – 154, o zrušení výmazu
stěžovatelky tak, že návrh se zamítá. Zástupce dále sdělil, že toto usnesení nabylo právní moci.
[6] Nejvyšší správní soud proto výrokem I. rozhodl o pokračování v řízení, neboť překážka,
pro kterou bylo řízení přerušeno, odpadla (§48 odst. 6 s. ř. s.).
[7] Dle §33 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní: „Způsobilost být účastníkem
řízení má ten, kdo má způsobilost mít práva a povinnosti, a správní orgán; jinak i ten, komu ji zákon
přiznává.“
[8] Dle §15 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku: Právní osobnost je způsobilost
mít v mezích právního řádu práva a povinnosti. Dle §118 občanského zákoníku: Právnická osoba má
právní osobnost od svého vzniku do svého zániku. Dle §185 občanského zákoníku: Právnická osoba
zapsaná do veřejného rejstříku zaniká dnem výmazu z veřejného rejstříku.
[9] Podle §46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh,
jestliže soud o téže věci již rozhodl nebo o téže věci již řízení u soudu probíhá nebo nejsou-li splněny jiné podmínky
řízení a tento nedostatek je neodstranitelný nebo přes výzvu soudu nebyl odstraněn, a nelze proto v řízení
pokračovat.
[10] S ohledem na skutečnost, že stěžovatelka zanikla výmazem z obchodního rejstříku ke dni
11. 5. 2016 a krajský soud výmaz nezrušil, konstatuje Nejvyšší správní soud, že v projednávané
věci chybí podmínka řízení na straně účastníka, neboť stěžovatelka nemá procesní způsobilost
být účastníkem řízení. Stěžovatelka zanikla bez právního nástupce, nelze tak uplatnit ani postup
dle §107 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tedy rozhodnout
o procesním nástupnictví. Nejvyšší správní soud proto kasační stížnost odmítl dle §46 odst. 1
písm. a) s. ř. s.
[11] Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o §60 odst. 3 ve spojení s §120 s. ř. s., podle
nichž žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, pokud byla kasační stížnost
odmítnuta.
[12] Nejvyšší správní soud současně rozhodl o vrácení zaplaceného soudního poplatku
za kasační stížnost, a to na základě §10 odst. 3 věty poslední zákona č. 549/1991 Sb., o soudních
poplatcích, podle kterého soud vrátí z účtu soudu zaplacený poplatek, byl-li návrh na zahájení
řízení před prvním jednáním odmítnut. Soud si je vědom specifičnosti situace, za níž byl soudní
poplatek uhrazen zástupcem žalobkyně v době její právní neexistence. Soudu však nepřísluší
posuzovat otázku soukromoprávních nároků k poukázané částce; použitá standardní výroková
podoba nemá žádné konstitutivní účinky co do vlastnického práva k vrácenému peněžitému
plnění. To zcela závisí na uspořádání vztahů mezi zástupcem žalobkyně a jí samotnou,
resp. případnými dalšími osobami jednajícími v jejím zájmu.
Poučení: Proti tomuto usnesení ne ní opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 19. prosince 2019
JUDr. Filip Dienstbier
předseda senátu