ECLI:CZ:NSS:2019:10.AZS.255.2019:25
sp. zn. 10 Azs 255/2019 - 25
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Ondřeje Mrákoty, soudce
Zdeňka Kühna a soudkyně Michaely Bejčkové v právní věci žalobkyně: nezl. T. D. A. N.,
zast. Mgr. Ing. Janem Klikem, Ph.D., advokátem se sídlem Karlovarská 87/130, Plzeň, proti
žalované: Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců, se sídlem náměstí Hrdinů
1634/3, Praha 4, proti rozhodnutí žalované ze dne 29. 3. 2018, čj. MV-25586-4/SO-2018,
o návrhu žalované na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti proti rozsudku Krajského
soudu v Plzni ze dne 20. 6. 2019, čj. 57 A 55/2018-39,
takto:
Kasační stížnosti se n ep ři zn áv á odkladný účinek.
Odůvodnění:
[1] Žalovaná (dále jen „stěžovatelka“) v kasační stížnosti požádala o přiznání odkladného
účinku. Tvrdí, že výkon výroku o náhradě nákladů řízení, který obsahuje napadený rozsudek,
by pro ni znamenal nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může
vzniknout jiným osobám. Přiznání odkladného účinku údajně nebude v rozporu s důležitým
veřejným zájmem, kterým je ekonomická efektivita řízení, resp. nepřijatelná zbytečná finanční
zátěž Ministerstva vnitra jako správního úřadu.
[2] Žalobkyně se k návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti nevyjádřila.
[3] Podle §73 odst. 2 s. ř. s. soud může přiznat žalobě odkladný účinek, jestliže by výkon
nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu,
než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude
v rozporu s důležitým veřejným zájmem. Ve smyslu §107 s. ř. s. uvedené podmínky platí
přiměřeně i pro odkladný účinek kasační stížnosti.
[4] Odkladný účinek představuje institut mimořádné povahy. Kasační stížnost
proti rozhodnutí soudu ve správním soudnictví není řádným opravným
prostředkem, u něhož by bylo možno automaticky očekávat přiznání odkladného účinku.
[5] V návrhu stěžovatelka tvrdí jen to, že na podkladě údajně nesprávného rozsudku musí
žalobkyni k rukám jejího advokáta platit náhradu nákladů řízení před krajským soudem.
[6] NSS má ovšem za to, že povinnost platit náhradu nákladů soudního řízení nelze zásadně
považovat za důvod pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. Eventuální vyhovění
tomuto návrhu na přiznání odkladného účinku by odporovalo smyslu a účelu zákonné úpravy.
Pojetí odkladného účinku jako výjimky z pravidla totiž znamená, že újma, která má hrozit,
nesmí být bagatelní, nýbrž naopak významná, tj. taková, která v konkrétním případě prolamuje
zásadu, že kasační stížnost nemá mít odkladný účinek (srov. obdobně usnesení NSS ze dne
21. 5. 2014, čj. 6 Afs 73/2014-56). Žalovaná musí stejně jako žalobce újmu tvrdit a osvědčit,
musí zejména vysvětlit, v čem tato újma a její intenzita spočívá (srov. usnesení rozšířeného senátu
NSS ze dne 1. 7. 2015, čj. 10 Ads 99/2014-58, č. 3270/2015 Sb., body 25 a 27).
[7] V posuzovaném případě se jedná o placení náhrady nákladů soudního řízení ve výši
necelých 12 000 Kč. Zaplacení této částky advokátovi nebude mít žádné nenapravitelné následky.
Pokud snad NSS rozsudek krajského soudu zruší (což v tomto okamžiku ale nelze předvídat),
bude advokát povinen danou částku vrátit zpět stěžovatelce.
[8] Stěžovatelce jako správnímu orgánu navíc povinnost zaplatit necelých 12 000 Kč
na náhradě nákladů řízení nezpůsobí vážné obtíže či významné poruchy v jejím fungování
(přiměřeně ve vztahu k tvrzené újmě spočívající ve vracení přeplatku na dani srov. též usnesení
NSS ze dne 5. 1. 2005, čj. 1 Afs 106/2004-49, č. 982/2006 Sb. NSS).
[9] Z výše uvedených důvodů soud kasační stížnosti odkladný účinek nepřiznal.
[10] Usnesení o nepřiznání odkladného účinku kasační stížnosti je rozhodnutím předběžné
povahy a nelze z něj předjímat budoucí rozhodnutí o věci samé.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 15. srpna 2019
Ondřej Mrákota
předseda senátu