ECLI:CZ:NSS:2019:10.AZS.256.2019:36
sp. zn. 10 Azs 256/2019 - 36
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Zdeňka Kühna, soudce Ondřeje
Mrákoty a soudkyně Michaely Bejčkové v právní věci žalobce: A. R., zast. JUDr. Miroslavem
Dubranem, advokátem se sídlem U soudu 1971/3, Teplice, proti žalované: Komise
pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců, se sídlem Hrdinů 1634/3, Praha 4,
proti rozhodnutí žalované ze dne 8. 12. 2016, čj. MV-106260-4/SO-2016, v řízení o kasační
stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 19. 6. 2019,
čj. 15 A 201/2016-108, o návrhu žalobce na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti,
takto:
Kasační stížnosti se p ři zn áv á odkladný účinek spočívající v tom, že až do skončení řízení
před Nejvyšším správním soudem se pozastavují účinky rozhodnutí Ministerstva vnitra, odboru
azylové a migrační politiky, ze dne 7. 7. 2016, čj. OAM-1002-14/ZR-2016, ve spojení
s rozhodnutím Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců ze dne 8. 12. 2016,
čj. MV-106260-4/SO-2016.
Odůvodnění:
[1] Rozhodnutím ze dne 7. 7. 2016 Ministerstvo vnitra zrušilo žalobci povolení k trvalému
pobytu na území ČR podle §77 odst. 1 písm. d) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců
na území ČR, neboť se na území nezdržoval nepřetržité po dobu delší 6 let. Žalovaná
rozhodnutím označeným v záhlaví zamítla žalobcovo odvolání a rozhodnutí ministerstva
potvrdila. Žalobce podal proti rozhodnutí žalované žalobu u krajského soudu a současně požádal,
aby soud přiznal žalobě odkladný účinek. Tomuto návrhu krajský soud vyhověl usnesením
ze dne 3. 1. 2017. Následně krajský soud žalobu zamítl shora specifikovaným rozsudkem.
[2] Rozsudek krajského soudu napadl žalobce (stěžovatel) kasační stížností, ke které rovněž
připojil návrh na přiznání odkladného účinku. V návrhu mj. uvedl, že přímým důsledkem zrušení
trvalého pobytu je jeho povinnost vycestovat z ČR. Po vydání napadeného rozsudku
mu žalovaná vydala výjezdní příkaz k opuštění ČR do 20. 8. 2019. Žalobce je občanem Syrské
arabské republiky, kde se i před posledním pobytem v ČR zdržoval. K žádné jiné zemi vztah
nemá. V Sýrii již léta probíhá občanská válka a přetrvává tam nebezpečná situace. V případě
návratu do Sýrie mu hrozí vážné a reálné ohrožení života.
[3] Žalovaná se k návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti v soudem určené
lhůtě nevyjádřila.
[4] Podle §107 s. ř. s. kasační stížnost nemá odkladný účinek. NSS ho však může na návrh
stěžovatele přiznat. Při rozhodování o odkladném účinku kasační stížnosti soud zjišťuje současné
splnění zákonných předpokladů (§73 odst. 2 s. ř. s.), tj. 1) výrazného nepoměru újmy způsobené
stěžovateli v případě, že účinky napadeného rozhodnutí nebudou odloženy, ve vztahu k újmě
způsobené jiným osobám, pokud by účinky rozhodnutí odloženy byly; a 2) chybějícího rozporu
s důležitým veřejným zájmem. Je-li odkladný účinek přiznán, pozastavují se ty účinky napadeného
správního rozhodnutí, které z povahy věci pozastavit lze.
[5] Po zhodnocení důvodů uváděných stěžovatelem dospěl NSS k závěru, že podmínky
pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti podle §73 odst. 2 ve spojení s §107 s. ř. s.
jsou naplněny. Přihlédl zejména k tomu, že stěžovatel měl v ČR trvalý pobyt. Není zcela
vyloučeno, že by jeho návrat do Sýrie mohl stěžovatele ohrozit na zdraví či životě. V důsledku
nepřiznání odkladného účinku by tedy stěžovateli hrozila bezprostřední a nenahraditelná újma.
Nelze nutit stěžovatele, aby napadená rozhodnutí ve věci zrušení trvalého pobytu (a také výjezdní
příkaz) ignoroval, tím porušil zákon a inicioval řízení o správním vyhoštění. Dále zdejší soud
přihlédl k okolnosti, že stěžovatel na území ČR dosud pobýval na základě řádného oprávnění
k pobytu. Ve zbytku NSS odkazuje na usnesení Krajského soudu ze dne 3. 1. 2017, jímž byl
v této věci přiznán odkladný účinek žaloby.
[6] NSS neshledal žádné konkrétní okolnosti, které by nasvědčovaly tomu, že by samotné
přiznání odkladného účinku kasační stížnosti mohlo být v rozporu s důležitým veřejným zájmem.
Přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti se účinky napadeného rozhodnutí pouze
odkládají. Ochrana veřejného zájmu může být zajištěna, i když účinky správního rozhodnutí
nastanou později. NSS rovněž nezjistil, že by přiznáním odkladného účinku hrozila jakákoli újma
jiným osobám.
[7] NSS proto stěžovateli vyhověl a kasační stížnosti přiznal odkladný účinek.
[8] Odkladný účinek podle §107 s. ř. s. může být v řízení o kasační stížnosti přiznán
a působit nejen ve vztahu k přezkoumávanému rozhodnutí krajského soudu, ale i přímo
ve vztahu k správnímu rozhodnutí (či jeho části), k jehož přezkumu se dané řízení před krajským
soudem vedlo (viz usnesení NSS ze dne 6. 12. 2005, čj. 2 Afs 77/2005-96, č. 786/2006 Sb. NSS).
Do rozhodnutí o kasační stížnosti se tak pozastavují účinky rozhodnutí
žalované ze dne 8. 12. 2016 i rozhodnutí ministerstva ze dne 7. 7. 2016. Současně NSS
upozorňuje, že přiznání odkladného účinku kasační stížnosti je svou podstatou rozhodnutím
předběžné povahy a nelze z něj předjímat rozhodnutí o věci samé.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 15. srpna 2019
Zdeněk Kühn
předseda senátu