ECLI:CZ:NSS:2019:13.KSS.3.2018:176
sp. zn. 13 Kss 3/2018 - 176
ROZHODNUTÍ
Nejvyšší správní soud jako soud kárný rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jakuba
Camrdy, Ph.D., a členů Mgr. Michala Králíka, Ph.D., Mgr. Jana Jursíka, Mgr. Dagmar Jersákové,
JUDr. Ivo Pavlů a doc. JUDr. Jany Reschové, CSc., v právní věci kárného navrhovatele:
předseda Krajského soudu v Brně, se sídlem Rooseveltova 16, Brno, proti kárně obviněnému:
Mgr. Jiří Přibyl, předseda senátu Okresního soudu v Uherském Hradišti, zastoupený obhájcem
JUDr. Jaroslavem Brožem, advokátem se sídlem Marie Steyskalové 62, Brno, ev. č. ČAK 00058,
o návrhu na zahájení kárného řízení ze dne 12. 6. 2018, při ústním jednání konaném dne
30. 1. 2019,
takto:
I.
Mgr. Jiří Přibyl, nar. X,
soudce Okresního soudu v Uherském Hradišti,
se podle §19 odst. 1 zákona č. 7/2002 Sb.
u zn áv á v i n n ým, že
jako soudce Okresního soudu v Uherském Hradišti způsobil průtahy v řízení nerespektováním
zákonné lhůty pro vyhotovení rozhodnutí uvedené v §129 odst. 3 trestního řádu v následujících
věcech:
1. sp. zn. 13 T 195/2012, v níž rozsudek vyhlásil dne 31. 3. 2016 a původní lhůta
pro vyhotovení rozsudku uplynula dne 14. 4. 2016, avšak, vzhledem k opakovanému
prodlužování lhůty k vyhotovení rozhodnutí na základě jeho žádostí, rozsudek nebyl ke dni
28. 2. 2018 vyhotoven, přičemž jeho písemné vyhotovení předal kanceláři dne 7. 5. 2018,
2. sp. zn. 13 T 131/2014, v níž rozsudek vyhlásil dne 21. 4. 2016 a původní lhůta
pro vyhotovení rozsudku uplynula dne 5. 5. 2016, avšak, vzhledem k opakovanému
prodlužování lhůty k vyhotovení rozhodnutí na základě jeho žádostí, jeho písemné
vyhotovení předal kanceláři dne 23. 4. 2018,
3. sp. zn. 13 T 218/2015, v níž rozsudek vyhlásil dne 2. 5. 2016 a původní lhůta
pro vyhotovení rozsudku uplynula dne 9. 5. 2016, avšak, vzhledem k opakovanému
prodlužování lhůty k vyhotovení rozhodnutí na základě jeho žádostí, rozsudek nebyl ke dni
28. 2. 2018 vyhotoven, přičemž jeho písemné vyhotovení předal kanceláři dne 30. 4. 2018,
4. sp. zn. 13 T 201/2008, v níž rozsudek vyhlásil dne 30. 5. 2016 a původní lhůta
pro vyhotovení rozsudku uplynula dne 13. 6. 2016, avšak, vzhledem k opakovanému
prodlužování lhůty k vyhotovení rozhodnutí na základě jeho žádostí, rozsudek nebyl ke dni
28. 2. 2018 vyhotoven, přičemž jeho písemné vyhotovení předal kanceláři dne 14. 5. 2018,
5. sp. zn. 13 T 44/2014, v níž rozsudek vyhlásil dne 30. 6. 2016 a původní lhůta
pro vyhotovení rozsudku uplynula dne 18. 7. 2016, avšak, vzhledem k opakovanému
prodlužování lhůty k vyhotovení rozhodnutí na základě jeho žádostí, rozsudek vyhotovil dne
3. 4. 2018 a jeho písemné vyhotovení předal kanceláři dne 4. 4. 2018,
6. sp. zn. 13 T 27/2015, v níž rozsudek vyhlásil dne 31. 10. 2016 a původní lhůta
pro vyhotovení rozsudku uplynula dne 14. 11 2016, avšak, vzhledem k opakovanému
prodlužování lhůty k vyhotovení rozhodnutí na základě jeho žádostí, rozsudek nebyl ke dni
28. 2. 2018 vyhotoven, přičemž jeho písemné vyhotovení předal kanceláři dne 21. 3. 2018,
7. sp. zn. 13 T 174/2016, v níž rozsudek vyhlásil dne 30. 1. 2017 a původní lhůta
pro vyhotovení rozsudku uplynula dne 13. 2. 2017, avšak, vzhledem k opakovanému
prodlužování lhůty k vyhotovení rozhodnutí na základě jeho žádostí, rozsudek nebyl ke dni
28. 2. 2018 vyhotoven, přičemž jeho písemné vyhotovení předal kanceláři dne 18. 4. 2018,
8. sp. zn. 13 T 63/2016, v níž rozsudek vyhlásil dne 4. 9. 2017 a původní lhůta
pro vyhotovení rozsudku uplynula dne 18. 9. 2017, avšak, vzhledem k opakovanému
prodlužování lhůty k vyhotovení rozhodnutí na základě jeho žádostí, rozsudek nebyl ke dni
28. 2. 2018 vyhotoven, přičemž jeho písemné vyhotovení předal kanceláři dne 23. 4. 2018,
9. sp. zn. 13 T 52/2017, v níž rozsudek vyhlásil dne 5. 10. 2017 a původní lhůta
pro vyhotovení rozsudku uplynula dne 19. 10. 2017, avšak, vzhledem k opakovanému
prodlužování lhůty k vyhotovení rozhodnutí na základě jeho žádostí, rozsudek nebyl ke dni
28. 2. 2018 vyhotoven, přičemž jeho písemné vyhotovení předal kanceláři dne 15. 5. 2018,
10. sp. zn. 13 T 219/2016, v níž rozsudek vyhlásil dne 18. 5. 2017 a původní lhůta
pro vyhotovení rozsudku uplynula dne 1. 6. 2017, avšak, vzhledem k opakovanému
prodlužování lhůty k vyhotovení rozhodnutí na základě jeho žádostí, rozsudek vyhotovil dne
26. 1. 2018 a jeho písemné vyhotovení předal kanceláři dne 29. 1. 2018,
11. sp. zn. 13 T 128/2016, v níž rozsudek vyhlásil dne 10. 7. 2017 a původní lhůta
pro vyhotovení rozsudku uplynula dne 24. 7. 2017, avšak, vzhledem k opakovanému
prodlužování lhůty k vyhotovení rozhodnutí na základě jeho žádostí, jeho písemné
vyhotovení předal kanceláři dne 1. 2. 2018,
t e dy
za v i ně ně po r uš i l
povinnosti soudce a ohrozil důvěru ve spravedlivé rozhodování soudů,
t í m s p ách al
kárné provinění podle §87 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb.
a za t o se mu u k l ád á
podle §88 odst. 1 písm. b) zákona č. 6/2002 Sb.
k árn é o p at řen í s n í ž e n í p l a t u o 10 % n a d o b u 1 roku.
II.
Mgr. Jiří Přibyl, nar. X,
soudce Okresního soudu v Uherském Hradišti,
se podle §19 odst. 2 zákona č. 7/2002 Sb.
zp ro š ť u je k árn éh o o b v i n ěn í
spočívajícího v tom, že
A. jako soudce Okresního soudu v Uherském Hradišti v rozporu s §129 odst. 3 písm. a)
trestního řádu a §35 odst. 3, 4 a 5 Instrukce Ministerstva spravedlnosti ze dne 3. 12. 2001,
č. j. 505/2001-Org., kterou se vydává vnitřní a kancelářský řád pro okresní, krajské a vrchní
soudy, v zákonné lhůtě nevyhotovil rozsudek v následujících věcech:
1. sp. zn. 13 T 12/2017,
2. sp. zn. 2 T 78/2015,
B. jako soudce Okresního soudu v Uherském Hradišti ve věci sp. zn. 13 T 180/2015 v rozporu
s §36 trestního řádu obviněnému ustanovil obhájce až dne 10. 8. 2017, ačkoliv obviněného
z důvodu uvedeného v §67 písm. a) trestního řádu vzal do vazby dne 19. 6. 2017,
n e b oť v y t ý ka n é s ku t ky n e j s ou
k árn ým p ro v i n ěn í m.
Odůvodnění:
I.
Obsah návrhu
Kárný navrhovatel podal u kárného soudu návrh na zahájení kárného řízení, přičemž kárné
provinění výše uvedeného kárně obviněného soudce spatřoval v tom, že k datu 28. 2. 2018
nevyhotovil rozsudek v jedenácti trestních věcech specifikovaných v kárném návrhu, čímž měl
porušit §129 odst. 3 písm. a) zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád),
ve znění pozdějších předpisů (dále jen „trestní řád“) ve spojení s §35 odst. 3, 4 a 5 Instrukce
Ministerstva spravedlnosti ze dne 3. 12. 2001, č. j. 505/2001-Org., kterou se vydává vnitřní
a kancelářský řád pro okresní, krajské a vrchní soudy, a dále v tom, že kárně obviněný v rozporu
s citovanými ustanoveními vyhotovil rozsudek po uplynutí zákonné lhůty ve čtyřech věcech
specifikovaných v kárném návrhu (z toho se ovšem ve dvou případech jednalo o tytéž vytýkané
věci již zmiňované výše – pozn. NSS). Kárně obviněný měl také ve věci sp. zn. 13 T 180/2015
(původně kárný navrhovatel uváděl chybnou sp. zn. 13 T 118/2015, podáním ze dne 21. 12. 2018
však svůj návrh v tomto bodu opravil - pozn. NSS) v rozporu s §36 trestního řádu obviněnému,
kterého vzal do vazby dne 19. 6. 2017 z důvodu uvedeného v §67 písm. a) trestního řádu,
ustanovit obhájce až dne 10. 8. 2017. Popsaným jednáním měl kárně obviněný spáchat kárné
provinění dle §87 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě
soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších
předpisů (dále jen „zákon o soudech a soudcích“).
Kárný navrhovatel uvedl, že zmiňované nevyhotovení rozsudku v jedenácti trestních věcech bylo
zjištěno na základě prověrky provedené dne 5. 3. 2018 (k datu 28. 2. 2018) na Okresním soudu
v Uherském Hradišti místopředsedou Krajského soudu v Brně JUDr. Alešem Flídrem a členy
senátu 5 To Krajského soudu v Brně. Nevyhotovení rozsudku po uplynutí zákonné
lhůty ve čtyřech dalších trestních věcech bylo dle kárného navrhovatele zjištěno postupně
od 18. 4. 2018 po předložení spisů Krajskému soudu v Brně a jejich přidělení k vyřízení trestním
odvolacím senátům 6 To a 5 To v rámci jejich rozhodovací činnosti.
K těmto bodům kárného návrhu kárný navrhovatel také konstatoval, že ač kárně obviněnému
v jeho žádostech o prodlužování lhůt k vyhotovení rozsudků tehdejší předsedkyně okresního
soudu Mgr. H. K. vyhovovala, takové prodlužování lhůty o několik měsíců bylo v rozporu s §
129 odst. 3 písm. a) trestního řádu, čehož si musel být kárně obviněný jakožto profesionální
soudce vědom. Prodlužování zákonné lhůty k vyhotovení rozsudku by mělo být výjimkou, a
nikoliv systémovým opatřením, jak z praxe okresního soudu dle kárného navrhovatele v podstatě
vyplývá. Kárný navrhovatel rovněž připomněl, že zmíněná instrukce Ministerstva spravedlnosti
žádá, aby ve věcech starších jednoho roku byla zákonná lhůta pro vyhotovení rozsudku naopak
zkrácena z 10 na 5 dnů.
Pochybení spočívající v opožděném ustanovení obhájce vazebně stíhanému obviněnému bylo
dle kárného návrhu zjištěno dne 9. 1. 2018. K tomuto vytýkanému pochybení kárný navrhovatel
uvedl, že ustanovení obhájce se zpožděním téměř dvou měsíců je dle názoru místopředsedy
Krajského soudu v Brně jednáním na hranici přečinu podle §330 odst. 1 zákona č. 40/2009 Sb.,
trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „trestní zákoník“), tedy maření úkolu
úřední osoby z nedbalosti, a trestní oznámení na kárně obviněného nebylo podáno pouze kvůli
návrhu na jeho odvolání z funkce soudce. Takové jednání je nejen v rozporu s trestním řádem,
ale i s čl. 40 odst. 3 Listiny základních práv a svobod.
Podle navrhovatele se rozhodovací činnost kárně obviněného dle vyžádaného hodnocení
odvolacím senátem 6 To Krajského soudu v Brně, pobočky Zlín, ze dne 10. 5. 2018 nijak
nevymyká standardu tří okresních soudů, které spadají pod pobočku ve Zlíně. Hlavním
zrušovacím důvodem u přezkoumávaných rozhodnutí kárně obviněného je nedostatečně zjištěný
skutkový stav a doplnění dokazování odvolacím soudem. Ke změně těchto rozhodnutí dochází
zejména ve výroku o trestu. Zásadním problémem je dle kárného návrhu skutečnost, že rozsudky
jsou vyhotovovány s extrémním zpožděním a uložené tresty jsou tak zkracovány právě z tohoto
důvodu nepřiměřené délky trestního řízení.
Kárně obviněný byl dle navrhovatele opakovaně kárně stíhán, a to již čtyřikrát. Poprvé mu bylo
rozhodnutím kárného senátu Vrchního soudu v Olomouci, sp. zn. 1 Ds 9/2006, uloženo kárné
opatření spočívající ve snížení platu o 10 % na 4 měsíce z důvodu opožděného vyhotovování
rozsudků. Podruhé mu bylo kárným rozhodnutím téhož soudu, sp. zn. 1 Ds 1/2008, uloženo
za průtahy v řízení kárné opatření spočívající ve snížení platu o 15 % na 6 měsíců. Třetí kárné
řízení ve věci sp. zn. 11 Kss 2/2009 příslušný kárný senát Nejvyššího správního soudu zastavil
z důvodu zpětvzetí návrhu, jelikož dle tvrzení kárného navrhovatele byly ze strany kárného
senátu vysloveny pochybnosti o formálních i obsahových náležitostech kárného návrhu.
Ve čtvrtém kárném řízení sp. zn. 11 Kss 3/2012, vedeném příslušným kárným senátem
Nejvyššího správního soudu, došlo ke zproštění kárně obviněného, neboť byla překročena
subjektivní lhůta k podání kárného návrhu, a to o jeden den (správně má být uvedeno, že kárné
řízení bylo pro opožděnost části kárného návrhu zčásti zastaveno a ve zbytku byl Mgr. Přibyl
kárného obvinění zproštěn, neboť vytýkané skutky nebyly shledány kárným proviněním – pozn.
NSS).
Kárný navrhovatel dále k posouzení soudcovské činnosti kárně obviněného uvedl,
že „v inkriminované době“ na cca 60 trestních soudců působících v obvodu Krajského soudu v Brně
připadalo 59 neskončených věcí starších dvou let, z čehož 11 věcí (více než jedna pětina)
připadalo na kárně obviněného. Pro srovnání kárný navrhovatel dále uvádí, že na 16 trestních
soudců Městského soudu v Brně připadají 2 věci starší dvou let.
Z těchto důvodů kárný navrhovatel navrhl, aby bylo kárně obviněnému uloženo kárné opatření
podle §88 odst. 1 písm. d) zákona o soudech a soudcích, tedy odvolání z funkce soudce.
II.
Vyjádření kárně obviněného soudce a jeho obhájce
Kárně obviněný se v původní čtyřtýdenní lhůtě stanovené kárným soudem ve výzvě doručené
kárně obviněnému dne 10. 7. 2018 ke kárnému návrhu nevyjádřil a své vyjádření společně
s důkazními návrhy kárnému soudu zaslal až dne 22. 1. 2019, tedy týden před nařízeným
jednáním ve věci. Ve vyjádření namítl, že popis všech vytýkaných skutků v kárném návrhu není
možné beze změny jeho obsahu převzít do výroku rozhodnutí, kterým by byl kárně obviněný
případně uznán vinným, jelikož neodpovídá zcela skutečnosti, postihuje pouze část skutkového
děje a chybí přesné vymezení skutku, kterým jsou porušeny konkrétní povinnosti uložené
zákonem o soudech a soudcích. Kárně obviněný měl za to, že tento tvrzený nedostatek návrhu
způsobuje, že o takto popsaných skutcích nemůže kárný soud meritorně rozhodnout.
Pokud by se kárný soud neztotožnil s uvedenou argumentací kárně obviněného, k vytýkaným
skutkům dále kárně obviněný uvedl, že veškerá vytýkaná pochybení jsou navrhovatelem
posuzována jako průtahy, tzn. nečinnost kárně obviněného soudce. Přitom s kárně obviněným
byly dvakrát dne 12. 1. 2017 (sp. zn. Spr. 923/2016) projednány prodlevy v řízení v těchto
věcech: sp. zn. 13 T 200/2014 - prodlevy v řízení po dobu od 30. 7. 2015 do 29. 12. 2016,
sp. zn. 13 T 88/2014 - prodlevy v řízení po dobu od 13. 6. 2016 do 29. 12. 2016,
sp. zn. 2 T 125/2014 - prodlevy v řízení po dobu od 26. 7. 2016 do 19. 12. 2016.
Dne 18. 8. 2017 (sp. zn. Spr. 3/2017) byly projednány prodlevy v řízení v těchto věcech:
sp. zn. 13 T 60/2015 - prodlevy v řízení po dobu od 3. 8. 2015 do 5. 2. 2016 a dále
do 27. 5. 2016, od 27. 5. 2016 do 6. 10. 2016 a dále do 21. 6. 2017 a dále do 15. 8. 2017,
sp. zn. 13 T 96/2015 - prodlevy v řízení po dobu od 16. 9. 2015 do 5. 2. 2016 a dále
od 19. 5. 2017 do 15. 8. 2017, sp. zn. 13 T 88/2014 - prodlevy v řízení po dobu od 24. 3. 2017
do 15. 8. 2017. Dále dne 29. 12. 2017 (sp. zn. Spr. 3/2017) byly s kárně obviněným projednány
prodlevy v řízení v těchto věcech: sp. zn. 13 T 194/2013 - prodlevy v řízení po dobu
od 11. 5. 2017 do 21. 12. 2017, sp. zn. 13 T 88/2014 - prodlevy v řízení po dobu od 26. 10. 2017
do 26. 3. 2018, sp. zn. 13 T 126/2015 - prodlevy v řízení po dobu od 27. 10. 2016
do 29. 12. 2017, sp. zn. 13 T 215/2015 - prodlevy v řízení po dobu od 19. 12. 2016 do 20. 6. 2017
a od 6. 9. 2017 do 21. 12. 2017. Dne 22. 3. 2018 (sp. zn. Spr. 298/2018) udělila předsedkyně
Okresního soudu v Uherském Hradišti kárně obviněnému výtku dle §88a zákona o soudech
a soudcích za nečinnost ve věci sp. zn. 13 T 180/2015 od 17. 1. 2018 do 21. 3. 2018.
Dne 26. 6. 2018 pověřený předseda okresního soudu Mgr. P. Š. projednal s kárně obviněným (sp.
zn. Spr. 650/2018) ve věci sp. zn. 13 T 194/2016 prodlevy v řízení po dobu od 4. 1. 2018 do 26.
6. 2018.
Popsané období, kdy kárně obviněný byl nečinný, za což mu měly být uděleny výtky, se podle
jeho hodnocení překrývá s obdobím nečinnosti vytýkaným v kárném návrhu. Kárně obviněný
má za to, že za stejné provinění – nečinnost sice v jiných věcech, ale ve stejném časovém období,
nelze kárně obviněného kárně stíhat z důvodu překážky rei iudicatae. V této souvislosti kárně
obviněný poukazuje na kárné rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 9. 2010,
č. j. 13 Kss 2/2010 – 87 (všechna citovaná rozhodnutí Nejvyššího správního soudu jsou
dostupná na www.nssoud.cz).
Dále kárně obviněný pro případ, že by se kárný soud neztotožnil ani s tímto jeho hodnocením,
k vytýkanému pochybení, že v zákonné lhůtě nevyhotovil rozsudky ve věcech specifikovaných
v kárném návrhu, uvedl, že takto popsaný skutek není kárným proviněním. Kárně obviněný
v této souvislosti nejprve upozornil na to, že vytýkané skutky týkající se věcí
sp. zn. 13 T 131/2014 a sp. zn. 13 T 44/2014 jsou v kárném návrhu uvedeny duplicitně
(jsou zahrnuty pod dvěma různými body kárného návrhu). Dále měl kárně obviněný za to,
že rozsudky ve věcech specifikovaných v kárném návrhu sice nebyly vyhotoveny ve lhůtách
dle §129 odst. 3 písm. a) trestního řádu, avšak byly vyhotoveny v souladu s §129 odst. 3 písm. b)
trestního řádu. To znamená, že kárně obviněnému vzhledem k jeho neúměrné pracovní zátěži
bylo zřejmé, že není schopen dostát své povinnosti ve smyslu §129 odst. 3 písm. a) trestního
řádu a vyhotovit rozsudky v předmětných věcech v zákonných lhůtách, proto požádal o výjimky
z těchto lhůt tehdejší předsedkyni Okresního soudu v Uherském Hradišti Mgr. H. K., která ve
všech předmětných věcech kárně obviněnému tuto výjimku povolila. Následně byly dle tvrzení
kárně obviněného všechny tyto rozsudky vyhotoveny v takto prodloužených lhůtách.
Kárně obviněnému je velmi líto, že nebyl schopen i přes vysoké pracovní nasazení dané rozsudky
vyhotovit a doručit všem účastníkům dříve, a také ho mrzí, že se takto podílel na delším trvání
trestního řízení. Tato situace však nastala v určitém kontextu, který je podle něj pro posouzení
věci důležitý. V roce 2015 byli na trestním úseku Okresního soudu v Uherském Hradišti zařazeni
kromě kárně obviněného i soudci Mgr. V. K. (místopředseda soudu), Mgr. E. Š. a Mgr. H. K.
(předsedkyně soudu). Dne 25. 9. 2015 ovšem Mgr. K. vydala opatření o zastavení nápadu do
senátu Mgr. K. (2 T), a to od 1. 10. 2015 do 31. 12. 2015. Dne 1. 1. 2016 Mgr. K. nastoupil na
stáž ke Krajskému soudu v Brně, pobočce ve Zlíně, přičemž tato stáž mu byla opakovaně
prodlužována až do 1. 1. 2018, kdy se stal soudcem krajského soudu. Nápad připadající na tohoto
soudce byl tak od 1. 10. 2015 do 31. 12. 2017 rozdělován mezi kárně obviněného, Mgr. Š. a Mgr.
K. (1/2 nápadu z titulu předsednické funkce). Kromě toho byly neskončené věci Mgr. K. i jeho
věci tzv. porozsudkové agendy rozděleny mezi ostatní soudce v daném poměru. Dále kárně
obviněný zdůraznil, že od 1. 1. 2016 disponoval pouze polovinou asistenta soudce stejně jako
Mgr. E. Š. (na rozdíl od Mgr. H. K., která měla pro sebe „celého“ asistenta).
Dne 9. 2. 2017 pak předsedkyně okresního soudu Mgr. K. vydala dle kárně obviněného opatření
o změně způsobu přidělování nápadu v agendě T s účinností od 10. 2. 2017 (Spr. 1519/2011),
kterým sebe sama vyňala z interní trestní specializace soudu: VV EXTRA, VV NAD 500,
VELKÁ VĚC s tím, že tyto specializace budou od 10. 2. 2017 přidělovány pouze kárně
obviněnému a soudkyni Mgr. Š., a to z důvodu náročnosti manažerské práce předsedkyně soudu,
při které Mgr. H. K. nebyla schopna projednat a rozhodnout přidělené trestní věci velkého
rozsahu ve shodě s právem účastníků řízení na přiměřenou délku řízení. Kárně obviněný
zdůraznil, že toto opatření předsedkyně soudu nebylo projednáno se soudcovskou radou
Okresního soudu v Uherském Hradišti a nikdy se nestalo součástí rozvrhu práce pro rok 2017.
Přitom bylo v platnosti až do dne 30. 4. 2018, kdy bylo zrušeno z toho důvodu, že Mgr. K.
zanikla funkce předsedkyně soudu. Kárně obviněný měl za to, že „Mgr. K. zneužila postavení
předsedkyně soudu, kdy sebe jako soudkyni zvýhodnila na úkor dvou, nyní také kárně stíhaných, soudců“. Podle
kárně obviněného tímto postupem Mgr. K. porušila zásadu zákonného soudce, přičemž tento
nezákonný postup se týkal celkem 78 věcí. Podle sdělení soudkyně trestního úseku Mgr. E. Š.,
která s Mgr. K. o možných negativních následcích tohoto opatření spočívajících v neúměrném
zatížení zbývajících senátů v únoru 2017 hovořila, jí Mgr. K. sdělila, že takto již v minulosti
postupovala v případě vynětí z interní uvedené trestní specializace soudu Mgr. K. ještě před tím,
než mu byl v říjnu 2015 zastaven nápad. Z těchto skutečností kárně obviněný dovodil, že
předsedkyně soudu Mgr. K. nejednala náhodně či nahodile v jakési roztržitosti, ale promyšleně a
úmyslně s cílem získat pro sebe nespravedlivou výhodu na úkor svých podřízených, řadových
soudců zařazených na trestní úsek.
Kárně obviněný tedy dospěl k závěru, že rozsudky nevyhotovoval včas nikoliv z důvodu své
liknavosti, špatné organizace své práce či z podobných důvodů, ale z důvodu neúměrného
pracovního zatížení spočívajícího jak ve vyřizování běžné agendy, tak i v období od 1. 10. 2015
do 31. 12. 2017 věcí přidělených po Mgr. V. K. a v období od 10. 2. 2017 do 30. 4. 2018 i věcí
interní trestní specializace soudu: VV EXTRA, VV NAD 500, VELKÁ VĚC podle zmiňovaného
„nezákonného“ opatření. Tuto skutečnost kárně obviněný demonstroval na své pracovní
výkonnosti, kdy dle jeho tvrzení se v letech 2015 – 2017 postupně zvyšoval nápad nových věcí,
ale hlavně se měnila jejich skladba a zvyšoval se počet nevyřízených věcí. V roce 2015 vyřídil 266
věcí, koncem roku zůstalo nevyřízeno 43 věcí, v roce 2016 vyřídil 261 věcí, 51 věcí zůstalo
nevyřízeno, v roce 2017 vyřídil 207 věcí, nevyřízeno zůstalo 112 věcí.
Kárně obviněný dále zdůraznil, že všechny žádosti o prodloužení lhůty pro vyhotovení
a vypravení rozsudků byly řádně odůvodněny v souladu s §129 odst. 3 písm. b) trestního řádu.
Předsedkyně soudu mohla dle názoru kárně obviněného vždy takovou žádost odmítnout
(pokud by se zde uvedenými důvody nesouhlasila). Taktéž mohla postupovat podle §129 odst. 4
trestního řádu a vydat příkaz, že rozsudek vyhotoví jiný soudce, či učinit personální opatření
k posílení jednotlivých senátů trestního úseku o asistenta soudce. Žádná z těchto možností však
dle tvrzení kárně obviněného nikdy nenastala. Kárně obviněný také podotkl, že Krajský soud
v Brně, pobočka ve Zlíně, k němuž byly jednotlivé tyto věci společně s opravným prostředkem
předkládány, sice konstatoval, že došlo k prodlevám při vyhotovování rozsudku, nikdy však
nebylo prodloužení lhůty označeno za porušení trestního řádu. Přitom vytýkaná praxe
při prodlužování zákonné lhůty pro vyhotovení rozhodnutí byla na Okresním soudu v Uherském
Hradišti aplikována i před rokem 2016, kdy byl členem vedení soudu mimo bývalé předsedkyně
Mgr. H. K. i místopředseda soudu Mgr. V. K., který sám opakovaně všem soudcům trestního
úseku (včetně Mgr. H. K.) tuto lhůtu prodlužoval.
Kárně obviněný shrnul, že vytýkané skutky týkající se prodlužování lhůty pro vyhotovení
rozsudku nemohou být dle jeho názoru kárným proviněním, jelikož rozsudky vyhotovoval
ve lhůtách prodloužených orgánem státní správy soudu, tedy předsedkyní soudu, dle §129 odst. 3
písm. b) trestního řádu a takové jednání dle jeho názoru nemůže být kárným proviněním
ani proto, že není schopno vyvolat v třetích osobách důvodné obavy o odborné a spravedlivé
rozhodování soudu. V opačném případě by totiž pro vznik kárného provinění soudce nebylo
rozhodné, zda rozsudek byl, či nebyl vyhotoven v prodloužené lhůtě podle §129 odst. 3 písm. b)
trestního řádu, a naopak vždy, když by rozsudek byl vyhotoven ve lhůtě prodloužené předsedou
okresního soudu, by takový postup mohl být jiným kárným navrhovatelem (orgánem státní
správy soudu) zpochybňován a považován za kárné provinění.
K poslednímu bodu kárného návrhu, v němž bylo kárně obviněnému vytýkáno prodlení
s ustanovením obhájce vazebně stíhanému obviněnému, kárně obviněný nejprve konstatoval,
že podle jeho názoru byl návrh ve vztahu k tomuto obvinění podán opožděně. Počátek běhu
subjektivní prekluzivní šestiměsíční lhůty totiž dle kárně obviněného nastal dne 17. 8. 2017,
kdy se vedení krajského soudu dozvědělo o vytýkaném skutku. Dle protokolu o neveřejném
zasedání (č. l. 163 příslušného spisu) senátu krajského soudu, složeného z předsedkyně senátu
JUDr. H. K. a soudců JUDr. Aleše Flídra a JUDr. J. T., rozhodoval tento senát uvedeného dne o
stížnosti obviněného proti usnesení Okresního soudu v Uherském Hradišti. Titíž soudci, kteří
rozhodovali v tomto neveřejném zasedání, ve stejném složení provedli prověrku u Okresního
soudu v Uherském Hradišti dne 5. 3. 2018, o kterou opírá kárný navrhovatel svůj kárný návrh ze
dne 12. 6. 2018. K tomuto kárně obviněný dodal, že dle ustálené kárné judikatury (viz rozhodnutí
nyní rozhodujícího kárného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 6. 2018, č. j. 13 Kss
8/2017 – 170) se má za to, že dozvěděl-li se člen vedení soudu, který vykonává funkci
místopředsedy pro daný úsek, o skutečnostech, týkajících se tvrzeného kárného provinění, které
jsou rozhodné pro podání kárného návrhu, má se za to, že se o těchto rozhodných skutečnostech
dozvěděl také předseda soudu jakožto oprávněný kárný navrhovatel. Subjektivní lhůta tedy podle
kárně obviněného uplynula dne 17. 2. 2018 a kárný návrh doručený kárnému soudu dne 12. 6.
2018 tak měl být podán opožděně.
Pro případ, že by se kárný soud s uvedeným závěrem neztotožnil, kárně obviněný k meritu věci
uvedl, že daným jednáním nenaplnil skutkovou podstatu kárného provinění, jelikož předmětný
skutek, jak je uveden v kárném návrhu ze dne 12. 6. 2018, se nestal. Spis sp. zn. 13 T 118/2015
se týká pouze obviněného R. K., který v této věci nikdy do vazby vzat nebyl. Postup kárného
soudu, kdy byl místopředsedovi Krajského soudu v Brně JUDr. Aleši Flídrovi (pověřenému
zastupovat navrhovatele) zaslán přípis vyzývající k upřesnění kárného návrhu, jelikož ze
spisového materiálu ve věci sp. zn. 13 T 118/2015 nevyplývá žádná ze skutečností tvrzených
v kárném návrhu, považuje kárně obviněný za nestandardní a odkazuje na kárné rozhodnutí
Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 3. 2018, č. j. 14 Kse 2/2017 – 108, v němž kárný soud
uvádí: „Kárný soud je ,nestranným třetím‘, který nemůže za kárného žalobce napravovat chyby a nejasnosti
jeho žaloby. Jinak by zcela vykročil ze své role a stal by se inkvizičním soudem ve středověkém smyslu tohoto
slova.“ Obdobný názor dle kárně obviněného nyní rozhodující kárný senát Nejvyššího správního
soudu vyslovil v rozhodnutí ze dne 23. 4. 2014, č. j. 13 Kss 1/2014 - 121, když judikoval, že
„kárný navrhovatel má v kárném řízení povinnost tvrzení a povinnost důkazní (§9 odst. 2 zákona č. 7/2002 Sb.), a kárný soud není nejen povinen, ale ani oprávněn domýšlet za kárného navrhovatele, v čem má být
spatřováno kárné provinění“.
Ani pokud by se jednalo o postup kárně obviněného ve věci obviněného M. J. sp. zn. 13 T
180/2015, nejsou tvrzení kárného navrhovatele dle názoru kárně obviněného pravdivá ani úplná.
Je pravdou, že kárně obviněný dne 19. 6. 2017 ve vazebním zasedání rozhodl usnesením č. j. 13 T
180/2015 - 133 o vzetí obviněného do vazby, avšak obviněný po zákonném poučení dle §36
odst. 1 písm. a) trestního řádu o nutné obhajobě si obhájce zvolil, a to Mgr. Lukáše Hrabce,
advokáta se sídlem v Moravské Ostravě. Následně kárně obviněný činil další úkony ve věci. Dne
21. 6. 2017 provedl kontrolu v seznamu České advokátní komory, zda zvolený obhájce je
oprávněn advokacii vykonávat, přičemž zjistil, že Mgr. Lukáš Hrabec, ev. č. 09825, se sídlem
Ostrava, Tyršova 498/31, má pozastavenu advokátní činnost. Proto kárně obviněný dne 7. 7.
2017 tuto skutečnost sdělil obviněnému a vyzval ho, aby soudu ve lhůtě sedmi dnů sdělil jméno
nově zvoleného obhájce. Z úředního záznamu ze dne 14. 7. 2017 (č. l. 150 spisu) dále vyplývá, že
kárně obviněný soudce čerpal od 17. 7. do 21. 7. 2017 řádnou dovolenou. Dne 14. 7. 2017 kárně
obviněný prodloužil lhůtu na kalendáři do 24. 7. 2017 za účelem vyčkání zprávy od obviněného.
Dne 7. 8. 2017 kárně obviněný vyřizoval žádost Policie ČR o udělení souhlasu s výslechem
obviněného v jiné věci ve Vazební věznici Brno. Dne 10. 8. 2017 kárně obviněný ustanovil
obviněnému obhájkyni Mgr. Hanu Beníčkovou (č. l. 161 spisu), k čemuž učinil referát na č. l. 160
spisu, včetně vyhotovení předkládací zprávy a předložení spisu Krajskému soudu v Brně.
Z těchto skutečností je dle kárně obviněného zřejmé, že nebyl „takřka dva měsíce nečinný“, jak uvádí
v odůvodnění kárného návrhu kárný navrhovatel, ale naopak byl aktivní, provedl lustraci
zvoleného obhájce obviněného, aby ověřil jím tvrzené skutečnosti. Následně obviněného vyzval
k součinnosti a poskytl mu dostatečnou dobu na to, aby soudu sdělil jméno nově zvoleného
obhájce. Podle názoru kárně obviněného mu v tomto případě lze vytýkat nanejvýš nižší
koncentrovanost řízení, ale rozhodně ne nedbalostní jednání na hranici přečinu podle §330 odst.
1 trestního zákoníku, jak uvedl kárný navrhovatel.
Kárně obviněný i v této souvislosti znovu upozornil na skutečnost, že dne 17. 8. 2017 zmíněný
senát Krajského soudu v Brně rozhodoval o stížnosti obviněného J. proti usnesení Okresního
soudu v Uherském Hradišti ze dne 19. 6. 2017, č. j. 13 T 180/2015 - 133, a dle zmiňovaného
protokolu o tomto neveřejném zasedání byl přečten podstatný obsah spisu. Následně bylo
rozhodnuto o tom, že se stížnost obviněného zamítá. Z odůvodnění usnesení krajského soudu se
přitom podává, že krajský soud přezkoumal na základě podané stížnosti napadené usnesení i
řízení, které mu předcházelo, a konstatoval, že bylo provedeno v souladu s trestním řádem.
Krajský soud přitom ohledně podrobností odkázal na odůvodnění stížností napadeného usnesení.
Vzhledem k tomu, že krajský soud kárně obviněnému ničeho nevytkl ani v usnesení, kterým
rozhodoval o stížnosti obviněného J., ani samostatným přípisem, kárně obviněný konstatoval, že
jeho postup při ustanovování obhájce obviněnému může být zatížen menší mírou koncentrace,
avšak nemůže být považován za kárné provinění, neboť není schopen vyvolat ve třetích osobách
důvodné obavy o odborné a spravedlivé rozhodování soudu. Kárně obviněný v této souvislosti
též odkázal na kárné rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 10. 2018, č. j. 11 Kss
1/2018 – 82.
Dále kárně obviněný uvedl, že vykonává funkci soudce na trestním úseku u Okresního soudu
v Uherském Hradišti od 5. 6. 2002, tedy téměř 17 let a délkou vykonané soudní praxe patří mezi
nejzkušenější soudce daného úseku. V současné době působí již opakovaně jako člen soudcovské
rady okresního soudu. Ke svým předchozím kárným řízením kárně obviněný uvedl, že předchozí
kárná opatření (z roku 2006 a 2008) jsou již v důsledku uplynutí času (více než 10 let) zahlazena
[§24 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů,
v účinném znění (dále jen „zákon č. 7/2002 Sb.“)], a proto je nutné na kárně obviněného nahlížet
jako na kárně netrestaného, což kárný navrhovatel dle hodnocení kárně obviněného v žádném
případě nečiní. K věci sp. zn. 11 Kss 3/2012 pak kárně obviněný upozornil na to, že tvrzení
kárného navrhovatele o tom, že by byl kárně obviněný „zproštěn“ z důvodu překročení subjektivní
lhůty o jeden den, se nezakládá na pravdě. Tento důvod (pro zastavení řízení o části kárného
návrhu – pozn. NSS) se uplatnil pouze v případě jednoho skutku ze šesti podle kárného návrhu.
O dalších vytýkaných skutcích bylo rozhodnuto tak, že nejsou kárným proviněním, přičemž tento
kárný návrh bývalé předsedkyně okresního soudu Mgr. H. K. kárně obviněný považuje
jednoznačně za „šikanózní“.
Kárně obviněný dle svého tvrzení na trestním úseku vyřizuje mimo věci obecné trestné činnosti
i trestní věci podléhající specializaci, a to trestné činy v dopravě, trestné činy vojenské, veřejných
činitelů, trestné činy bankovní a finanční kriminality, trestné činy korupce veřejných činitelů,
trestné činy korupce při veřejných zakázkách, veřejných soutěžích, dražbách, trestní věci s cizím
prvkem, trestné činy závažné organizované kriminality, zločinné spolčení. Přidělené jednací dny
dle svého tvrzení kárně obviněný využívá v maximální míře, přičemž je veden snahou o výrazné
snížení počtu neskončených věcí. Jednání nařizuje i mimo tyto dva vyhrazené jednací dny
v týdnu. Dle svého tvrzení kárně obviněný vystupuje v jednací síni důstojně, rozhodně a požívá
přirozené autority (k tomuto kárně obviněný odkazuje i na sdělení advokátky Mgr. Markéty
Rájecké ze dne 15. 5. 2006, které je založeno v osobním spisu). Kárně obviněný také uvádí,
že všechna rozhodnutí si vyhotovuje sám, nezatěžuje tedy zapisovatelku jejich přepisováním.
Dále poznamenal, že v senátu 13 T „v podstatě“ dosahuje předepsaného měsíčního výkonu,
což na trestním úseku představuje vyřízení věcí týkajících se 28 osob za měsíc. Dále kárně
obviněný poukazuje na kladné hodnocení jeho rozhodovací činnosti odvolacím senátem
Krajského soudu v Brně, pobočkou ve Zlíně. V této souvislosti kárně obviněný uvádí,
že v období od 1. 1. 2015 do 27. 6. 2018, tj. za období cca 3,5 roku, v senátu 13 T kárně
obviněného bylo podáno celkem 63 odvolání, přičemž jen ve 3 případech byl rozsudek zrušen
a věc vrácena soudu I. stupně. Dále bylo podáno celkem 44 stížností, přičemž jen ve 4 případech
bylo usnesení zrušeno a věc vrácena soudu I. stupně. Za uvedené období bylo též podáno
7 dovolání a pouze v 1 případě byl dovolatel úspěšný, v 6 případech bylo dovolání odmítnuto.
K aktuální situaci na trestním úseku Okresního soudu v Uherském Hradišti kárně obviněný
uvedl, že od 1. 11. 2018 byl Mgr. H. K. zastaven nápad nových věcí a tento nápad se tedy dělí
rovným dílem mezi dva zbývající trestní soudce, tj. kárně obviněného a Mgr. E. Š., což podle jeho
názoru znamená zvýšený nápad nových věcí do senátu 13 T kárně obviněného o polovinu,
přičemž tento stav trvá již třetí měsíc. Od počátku ledna 2019 se Mgr. K. nachází v pracovní
neschopnosti a kárně obviněný je tak i zastupujícím soudcem pro její senát 26 T, což s sebou
nese zvýšenou zátěž v podobě vyřizování neodkladných věcí tohoto senátu.
Závěrem kárně obviněný navrhl, aby soud kárně obviněného podle §19 odst. 2 zákona
č. 7/2002 Sb. zprostil kárného obvinění pro všechny jemu vytýkané skutky, neboť tyto skutky
nejsou kárným proviněním, či pro překážku rei iudicatae, popř. řízení pro skutek týkající se věci
sp. zn. 13 T 180/2015 podle §14 písm. a) zákona č. 7/2002 Sb. zastavil, neboť kárný návrh
byl ve vztahu k tomuto skutku podán opožděně.
K tomuto vyjádření kárně obviněného obdržel kárný soud dále doplňující vyjádření obhájce
kárně obviněného ze dne 22. 1. 2019. Obhájce zde shrnul a částečně zopakoval již výše popsané
námitky kárně obviněného. Nad rámec jeho tvrzení obhájce upozornil v souvislosti s namítanými
nedostatky kárného návrhu na kárné rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 10. 1. 2014,
č. j. 16 Kss 10/2013 – 84, podle něhož „při hodnocení zákonnosti postupu funkcionáře soudu v kárném
řízení je třeba vycházet z toho, že funkcionář soudu vykonává státní správu a je proto na místě jeho jednání
hodnotit přísněji“. Obhajoba zmínila také plenární nález Ústavního soudu ze dne 11. 7. 2006,
sp. zn. Pl. ÚS 18/06, podle něhož výkon státní správy soudu je nutno považovat za „specifickou
činnost vykonávanou pouze uvnitř soudní soustavy a podmiňující vlastní rozhodovací činnost soudců“.
Podle obhajoby kárný návrh svými nedostatky a obsahem usvědčuje především státní správu
soudů z porušování jejích povinností při vytváření podmínek pro vlastní rozhodovací činnost
soudců, které proto se zřetelem na dané okolnosti nemohou být přičítány k tíži kárně
obviněnému.
Za zvlášť neakceptovatelné přitom obhajoba považovala, aby předmětný návrh s vytýkanými
nedostatky byl podkladem pro narušení ústavodárcem garantované neodvolatelnosti soudců
(srov. čl. 82 odst. 2 Ústavy ČR), resp. pro zcela výjimečné kárné opatření, jímž je dle obhajoby
odvolání z funkce soudce.
III.
Ústní jednání, dokazování
Za kárného navrhovatele, předsedu Krajského soudu v Brně JUDr. Milana Bořka, vystupoval
v řízení a při jednání kárného soudu na základě jeho pověření místopředseda Krajského soudu
v Brně JUDr. Aleš Flídr. Při ústním jednání zopakoval obsah kárného návrhu a v podrobnostech
odkázal na jeho písemné vyhotovení.
Obhájce kárně obviněného uvedl, že projednávaný kárný návrh představuje politováníhodné
selhání výkonu státní správy soudnictví, jelikož nebyly zajištěny předpoklady pro řádný výkon
funkce soudce, a kárně obviněný je pouze obětí tohoto selhání. Opatřením předsedy krajského
soudu, kterým byl uvolněn jeden ze soudců trestního úseku, byla oslabena činnost soudu.
Obhajoba rovněž znovu poukázala na opatření předsedkyně Okresního soudu v Uherském
Hradišti, jímž si předsedkyně upravila nápad, dokonce dle obhajoby v rozporu s pravidly,
neboť předmětné opatření nebylo projednáno se soudcovskou radou. Na základě tohoto opatření
bylo těžiště rozhodovací činnosti bývalé předsedkyně dle obhajoby fakticky přeneseno na zbylé
dva soudce. Vzhledem k opakovaným žádostem kárně obviněného o prodlužování lhůt je zřejmé,
že takové opatření nebylo správné ani efektivní a předsedkyně měla přijmout jiná opatření,
aby zajistila, že rozsudky budou vyhotovovány včas.
Kárně obviněný vždy řádně zdůvodňoval, proč žádá o opakované prodlužování lhůt,
přičemž každá jeho žádost byla předmětem zkoumání předsedkyně soudu, která tyto žádosti
odsouhlasila. Kárně obviněný následně své povinnosti v takto prodloužených lhůtách splnil,
proto by neměl být dle obhajoby na základě takového postupu, kdy byl v dobré víře a v rámci
svých žádostí neuváděl nepravdivá tvrzení, shledán kárně odpovědným. Obhajoba zdůraznila,
že v této věci musí být respektován princip důvěry soudce v rozhodovací akt jeho nadřízeného,
není tedy zřejmé, proč je takové selhání přičítáno kárně obviněnému. Veškeré průtahy vytýkané
kárně obviněnému jsou navíc dle obhajoby pokryty výtkou předsedkyně soudu v jiné věci.
Podle judikaturního výkladu a v souladu s principy res iudicata a ne bis in idem by mělo platit,
že kárně obviněný pro toto období již nemůže být stíhán za průtahy.
Konečně obhajoba připomněla rovněž skutečnost, že z trestního úseku Okresního soudu
v Uherském Hradišti byli původně kárně stíháni všichni tři soudci, přičemž bývalá předsedkyně
soudu Mgr. H. K. byla kárným soudem odsouzena k nejmírnějšímu kárnému opatření. Vůči další
soudkyni, která má dle obhajoby z hlediska kvantity větší průtahy než kárně obviněný, byl kárný
návrh vzat zpět, a to údajně z toho důvodu, aby nebyl ohrožen chod soudu. Takový postup
považovala obhajoba za výraz libovůle a měla za to, že vůči kárně obviněnému nemělo být kárné
řízení vůbec vedeno, neboť by se mělo v souladu s principem ultima ratio konat pouze tehdy,
pokud se jedná o jasné, prokázané a nezpochybnitelné kárné provinění. V nynějším řízení se dle
obhajoby vyskytují formální chyby a je v podstatě celé postaveno na přehlížení evidentních faktů.
Kárně obviněného tedy obhajoba považovala toliko za oběť selhání výkonu správy soudnictví.
Předseda kárného senátu dále v souladu s §13 a §17 odst. 3 zákona č. 7/2002 Sb. seznámil
strany s výsledky předběžného šetření kárného senátu ve věci s tím, že si kárný senát Nejvyššího
správního soudu vyžádal spisy Okresního soudu v Uherském Hradišti (resp. jejich ověřené
kopie), jichž se týkají skutky, v nichž navrhovatel spatřoval kárné provinění. Strany vyjádřily
souhlas s tím, aby při jednání následně nebyly podrobně probírány jednotlivé spisy, ale aby byly
u každé věci shrnuty výsledky šetření, a případně byly podrobněji probrány ty spisy, ke kterým
by se strany nad rámec svých předchozích písemných podání chtěly dále vyjádřit či ke kterým
by směřovaly dotazy členů senátu. Podrobný popis relevantních částí vytýkaných spisů
a jednotlivé skutkové závěry, k nimž kárný senát dospěl, jsou obsaženy v části IV. a) tohoto
rozhodnutí.
K celé této části dokazování kárně obviněný na rámec dále uvedeného doplnil, že na jemu
adresované urgence a dotazy státních zástupců ohledně toho, kdy bude příslušný rozsudek
vyhotoven, odpovídal vždy ústně, jelikož s nimi byl v rámci své soudcovské činnosti v denním
kontaktu. Jeho odpovědi státní zástupci dle jeho vyjádření akceptovali. Státní zástupci tyto
urgence činí z úřední povinnosti, aby o tomto měli záznam a byli v rámci řízení aktivní. Ke svým
žádostem o prodloužení lhůt, které byly označeny jako „mimořádná“, „poslední“ apod., kárně
obviněný uvedl, že je takto nazval proto, že byl v tu chvíli vnitřně přesvědčen o tom,
že se skutečně jedná o žádost poslední a rozhodnutí již v této lhůtě napíše, avšak následně
se mu nahromadily různé další urgentní věci (zkrácená přípravná řízení, vazební zasedání atd.)
a na vyhotovení rozhodnutí mu nezbyl čas.
Pokud jde o vytýkaný skutek vážící se k věci sp. zn. 13 T 180/2015, kárně obviněný potvrdil,
že stanovil obviněnému svým přípisem sedmidenní lhůtu ke zvolení nového obhájce, avšak
chápal, že se jedná o specifickou věc, jelikož byl obviněný trestně stíhán ve více věcech po celé
České republice a nemusel by mít dostatečný prostor ke zvolení nového obhájce, tudíž mu svým
postupem tuto lhůtu o něco „prodloužil“. Kárně obviněný též zdůraznil, že zvolení obhájce
má vždy přednost před jeho ustanovením. Dále konstatoval, že pouze na základě své aktivní
činnosti zjistil, že má obhájce pozastavenu činnost, kdyby postupoval standardně (a obeslal
by obhájce), tak by k tomuto zjištění došlo později. Dále kárně obviněný zopakoval svou
argumentaci ohledně opožděnosti kárného návrhu ve vztahu k tomuto skutku s tím, že pokud
k nějakému pochybení došlo, tak nanejvýš k ne zcela koncentrovanému postupu. Obhájce kárně
obviněného doplnil, že jednání kárně obviněného podle jeho hodnocení není způsobilé naplnit
materiální znak kárného provinění. JUDr. Aleš Flídr k námitce kárně obviněného týkající
se opožděnosti kárného návrhu ve vztahu k danému skutku uvedl, že v rámci neveřejného
zasedání příslušného senátu krajského soudu se v obdobných případech kontroluje pouze to, zda
jsou zachovány lhůty k rozhodnutí o vazbě a zda jsou dány důvody vazby, navíc ve věci nebyl
předsedou senátu ani soudcem zpravodajem, spis patřil řídící předsedkyni daného senátu,
JUDr. K., od které se tuto skutečnost dozvěděl až dne 9. 1. 2018, kdy ji také požádal, aby o tomto
učinila úřední záznam.
Kárný senát dále v souladu s §17 odst. 4 zákona č. 7/2002 Sb. provedl další listinné důkazy,
které si strany předložily nebo které si vyžádal buďto na jejich návrh, nebo z vlastní iniciativy.
Konkrétně bylo provedeno dokazování následujícími listinami:
Výsledky prověrky provedené soudci Krajského soudu v Brně u Okresního soudu
v Uherském Hradišti dne 5. 3. 2018
Dokument zpracoval místopředseda Krajského soudu v Brně JUDr. Aleš Flídr.
Jedná se o poměrně stručný výstup z provedené prověrky senátů tří trestních soudců Okresního
soudu v Uherském Hradišti, včetně kárně obviněného, kterou prováděli za KS Brno JUDr. Aleš
Flídr, JUDr. H. K. a JUDr. J. T. Zápis o provedení prověrky neobsahuje seznam prověřovaných
spisů. Předmětem této prověrky dle tohoto zápisu byly věci, kde nebyl ve lhůtě stanovené
trestním řádem proveden žádný úkon (což se ovšem netýkalo kárně obviněného), a dále věci, kde
nebyl ve lhůtě stanovené trestním řádem vyhotoven rozsudek.
Dle tohoto výstupu kárně obviněný nevyhotovil ve lhůtě stanovené trestním řádem rozsudek
v 11 věcech, z toho byly 2 věci staré skoro 2 roky a 4 věci starší 1,5 roku. Ve spisech se nacházejí
žádosti o prodloužení těchto lhůt, které byly opakovaně schvalovány tak, že celková doba výrazně
překročila lhůtu stanovenou trestním řádem. Ve většině spisů se nacházely dotazy státních
zástupců, dokonce i obhájců, kdy bude ve věci napsán rozsudek, v žádném se však nenachází
odpověď.
Dále bylo v rámci prověrky zjištěno, že kárně obviněný vzal ve věci sp. zn. 13 T 180/2015
(v zápise chybně uvedena sp. zn. 13 Kss 118/2015 – pozn. NSS) obžalovaného do vazby dne
19. 6. 2017 a obhájce mu ustanovil až dne 10. 8. 2017. Hlavní líčení zde bylo nařízeno
až na 6. 11. 2017, poté bylo odročeno na 11. 1. 2018, přestože se jedná o vazební věc.
Z hlediska statistiky je v dokumentu také uvedeno, že Okresní soud v Uherském Hradišti
na trestním úseku vykazuje přibližně 5 % celkového nápadu okresních soudů v obvodu
Krajského soudu v Brně, neskončených věcí starších dvou let je zde však 25 %. Dle tohoto
záznamu nad rámec této prověrky byly ve spisech v rámci odvolacích řízení zjištěny
další podstatné vady, které v přiložených záznamech (viz dále) již nefigurují.
Záznamy z kontroly v informačním systému pro okresní soudy – ISAS
Tyto záznamy byly rovněž pořízeny v rámci zmiňované kontroly a obsahují seznam trestních věcí
vedených OS Uherské Hradiště, u nichž nebyl k datu 28. 2. 2018 vypraven rozsudek, a seznam
věcí, u nichž k datu 28. 2. 2018 nebyl proveden první úkon směřující k rozhodnutí věci
(netýká se kárně obviněného). Záznamy v zásadě odpovídají kárnému návrhu.
Záznam z informačního systému pro okresní soudy - ISAS, stav k 15. 5. 2018
Jedná se o aktualizované záznamy obsahující seznam nevypravených rozsudků k datu 28. 2. 2018,
ovšem ve stavu ke dni 15. 5. 2018. V této tabulce jsou zaznamenána také data posledních
prodloužení lhůt k vyhotovení rozsudků, jak byla zjištěna analýzou spisů, uvedenou dále v tomto
rozhodnutí. Z této tabulky vyplývá, že k uvedenému datu 15. 5. 2018 Mgr. Přibyl nadiktoval
a vypravil všechny rozsudky obsažené v kárném návrhu, a to v rámci naposled prodloužené lhůty
k vyhotovení rozsudku.
Z přiložené e-mailové komunikace vyplývá, že tento dokument byl z pokynu pověřeného
předsedy soudu Mgr. P. Š. dne 16. 5. 2018 poskytnut předsedovi Krajského soudu v Brně ke
správnímu spisu sp. zn. Spr 654/2018 obsahujícímu výše uvedenou prověrku spisů, jež byla
základem pro podání kárného návrhu. Tento dokument spolu s vyjádřením Mgr. E. Š. a kárně
obviněného soudce byl předsedovi krajského soudu zaslán na základě jeho žádosti ze dne
12. 4. 2018.
Současně tato e-mailová komunikace obsahuje vyjádření Mgr. K., v němž uvádí, že nastalou
situaci vnímá jako absolutní selhání své řídící role na trestním úseku soudu. Konstatuje, že daná
situace pramení z její neschopnosti zvládnout roli předsedkyně soudu a zároveň předsedkyně
trestního senátu, což se projevilo v dlouhodobé paralýze její rozhodovací činnosti, ale také
v benevolenci projevované vůči jejím kolegům, která dle jejího vyjádření „na její zodpovědnost“
způsobila nárůst včas nevyhotovených rozhodnutí. Následně oznamuje, že z uvedeného vyvodila
důsledky a vzdala se funkce předsedkyně soudu.
Zprávy senátu 6 To Krajského soudu v Brně, pobočky ve Zlíně, ke zjištěným prodlevám
kárně obviněného soudce
Jedná se, pokud jde o kárně obviněného, o 5 zpráv předsedkyně odvolacího senátu
6 To Krajského soudu v Brně, pobočky ve Zlíně, Mgr. R. M. L. adresované JUDr. J. R.,
místopředsedovi Krajského soudu v Brně pro pobočku ve Zlíně, ze dne 6. 11. 2017, 18. 4. 2018,
25. 4. 2018 a 10. 7. 2018. Podle těchto zpráv ve spisech sp. zn. 13 T 80/2015, 13 T 219/2016, 13
T 128/2016, 13 T 218/2015 a 13 T 60/2016 došlo na základě opakovaných žádostí o
prodloužení zákonné lhůty k vyhotovení rozsudku až po 7, resp. 8 měsících, v jednom případě po
téměř roce a v jednom případě po dvou letech. Z uvedených věcí jsou předmětem kárného
návrhu věci sp. zn. 13 T 218/2015 (zpráva ze dne 25. 4. 2018), sp. zn. 13 T 128/2016 (zpráva ze
dne 25. 4. 2018) a sp. zn. 13 T 219/2016 (zpráva ze dne 18. 4. 2018).
Rozvrh práce Okresního soudu v Uherském Hradišti pro rok 2015
K trestnímu úseku okresního soudu byli v roce 2015 přiděleni 4 soudci, kromě Mgr. Jiřího Přibyla
(oddělení 13) to byli Mgr. H. K. (oddělení 26, zároveň předsedkyně soudu), Mgr. V. K. (oddělení
2, zároveň místopředseda soudu pro věci trestní do září 2015) a Mgr. E. Š. (oddělení 18).
Mgr. Jiří Přibyl měl plný nápad v rejstřících T, Td, Nt a Ntm. Specializace se týkala věcí
dopravní kriminality, trestných činů vojenských, věcí bankovní a finanční kriminality, korupce
úředních osob, korupce při veřejných zakázkách, veřejných soutěžích a veřejných dražbách,
závažné organizované kriminality, obnovy řízení, věcí s cizím prvkem (pouze SR), o prostředcích
státu, dále o uznání a výkonu rozhodnutí (od 1. 10. 2015 pouze zastupování), o návrzích státního
zástupce na vyžádání osob z cizího státu či na vydání evropského zatýkacího rozkazu – do 30. 9.
2015 pouze zastupování. Dále také měl projednávat a rozhodovat věci vyřizované Mgr. T. K. –
pouze zastupování. Činil též úkony jako soudce v dosažitelnosti.
Mgr. H. K. měla jakožto předsedkyně soudu nápad věcí v rejstříku T snížen na polovinu, dále
plný nápad v rejstříku Td, Nt a Tm (soudnictví nad mládeží), věci Ntm s výjimkou agendy ROD
– pouze zastupování. Specializace se týkala věcí s cizím prvkem, o prostředcích státu, věcí
bankovní a finanční kriminality, korupce při veřejných zakázkách, veřejných soutěžích a
veřejných dražbách, věcí závažné organizované kriminality, obnovy řízení, některých věcí podle
zákona o mezinárodní justiční spolupráci. Dále také měla projednávat a rozhodovat věci
přidělené k 30. 9. 2010 Mgr. T. K. (vč. vykonávacího řízení). Od 1. 10. 2015 rozhodovala i o
návrzích státního zástupce na vyžádání osob z cizího státu či na vydání evropského zatýkacího
rozkazu – pouze zastupování, a o uznání a výkonu rozhodnutí – pouze zastupování.
Mgr. V. K. měl jako místopředseda soudu dvoutřetinový nápad v agendě T, dále plný nápad
v rejstříku Td, Nt a Tm a v rejstříku Ntm s výjimkou agendy ROD. Specializace se týkala věcí
s cizím prvkem, o prostředcích státu, věcí závažné organizované kriminality, obnovy řízení,
některých věcí podle zákona o mezinárodní justiční spolupráci, činil úkony jako soudce
v dosažitelnosti. Dále rozhodoval o návrzích státního zástupce na vyžádání osob z cizího státu
či na vydání evropského zatýkacího rozkazu a o uznání a výkonu rozhodnutí – pouze
zastupování.
Mgr. E. Š. měla rovněž plný nápad v rejstřících T, Td, Nt a Ntm (od 1. 10. 2015 v agendě Tm a
Ntm pouze zastupování). Specializace se týkala věcí bankovní a finanční kriminality, korupce při
veřejných zakázkách, veřejných soutěžích a veřejných dražbách, závažné organizované
kriminality, obnovy řízení, věcí s cizím prvkem, o prostředcích státu, o uznání a výkonu
rozhodnutí, dále u trestných činů vojenských, dopravní kriminality, korupce úředních osob a
rozhodování o návrzích státního zástupce na vyžádání osob z cizího státu či na vydání
evropského zatýkacího rozkazu – do 30. 9. 2015 pouze zastupování. Činila též úkony jako soudce
v dosažitelnosti.
Pro celý trestní úsek byly k dispozici dvě vedoucí soudních kanceláří (od 1. 5. 2015 pouze jedna),
dva asistenti soudce, vyšší soudní úřednice (od 1. 5. 2015 též soudní tajemnice) a zapisovatelka.
Každé soudní oddělení mělo dále k dispozici svou protokolující úřednici.
Opatření k zastavení nápadu nových věcí Mgr. V. K. ze dne 25. 9. 2015, sp. zn. Spr.
659/2015
Na základě opatření předsedkyně soudu ze dne 25. 9. 2015 byl s účinností od 1. 10. 2015 Mgr. V.
K. zastaven nápad nových věcí v agendách T, Td, Nt, Tm a obecné Ntm, s výjimkou Nt
přípravného řízení, úkonů soudce v dosažitelnosti a rozhodování o návrzích státního zástupce na
vyžádání osob z cizího státu a na vydání EZR, a to do 31. 12. 2015, neboť od 1. 1. 2016 měl být
tento soudce dočasně přidělen ke Krajskému soudu v Brně. O tomto opatření byla vyrozuměna
také soudcovská rada a dále soudci trestního úseku okresního soudu a jejich asistenti. Důsledky
opatření nebyly patrné z rozvrhu práce pro rok 2015, resp. z jeho změny, účinné k 1. 10. 2015.
Rozvrh práce Okresního soudu v Uherském Hradišti pro rok 2016
Mgr. V. K. byl na celý rok 2016 dočasně přidělen k výkonu funkce soudce ke Krajskému soudu
v Brně, pobočce ve Zlíně, jinak obsazení trestního úseku okresního soudu zůstalo stejné jako
v roce 2015.
U jednotlivých soudců trestního úseku nedošlo ve skladbě přidělovaných věcí k výraznějším
změnám. Mgr. Jiří Přibyl rozhodoval veškeré věci s cizím prvkem a rozhodoval i o uznání
a výkonu rozhodnutí. Mgr. H. K. rozhodovala také o uznání a výkonu rozhodnutí ukládajícího
peněžitou sankci nebo plnění.
K větším změnám nedošlo, ani pokud jde o obsazení trestního úseku podpůrným personálem.
K dispozici byly už jen tři protokolující úřednice.
Rozvrh práce Okresního soudu v Uherském Hradišti pro rok 2017
Obsazení trestního úseku okresního soudu zůstalo stejné jako v roce 2016 a ani u jednotlivých
soudců trestního úseku nedošlo ve skladbě přidělovaných věcí k výraznějším změnám. První
změna rozvrhu práce je datována s účinností ke dni 12. 4. 2017. Dočasné přidělení Mgr. V. K. ke
krajskému soudu bylo prodlouženo nejprve do 30. 6. 2017 a následně do 30. 6. 2018. Rovněž
obsazení trestního úseku podpůrným personálem zůstalo k 1. 1. 2017 v zásadě shodné, přibyla
jedna zapisovatelka. Od 12. 4. 2017 nahradila jednoho z asistentů soudců vyšší soudní úřednice.
Opatření o změně způsobu přidělování T nápadu od 10. 2. 2017 ze dne 9. 2. 2017,
sp. zn. Spr. 1519/2011
Tímto opatřením byla soudkyně Mgr. H. K. od 10. 2. 2017 vyňata z interní trestní specializace
soudu: EXTRA, VV NAD 500, VELKÁ VĚC. Tyto věci byly od 10. 2. 2017 přidělovány pouze
soudcům Mgr. Jiřímu Přibylovi a Mgr. E. Š., zároveň byla uvedená specializace přeřazena mezi
specializace s vyšší prioritou (namísto pořadového čísla 8 jí bylo přiděleno pořadové číslo 4).
Opatření bylo zavedeno v důsledku náročnosti manažerské práce Mgr. K. jakožto předsedkyně
soudu, kvůli níž nebyla schopna projednat a rozhodnout trestní věci velkého rozsahu ve shodě
s právem účastníků řízení na přiměřenou délku řízení. Ze samotného opatření nevyplývá, že by
mělo být projednáno se soudcovskou radou či jí zasláno na vědomí.
K samotnému opatření přiložil kárně obviněný také e-mailovou zprávu Mgr. K., v níž děkuje
kárně obviněnému a Mgr. Š. za pomoc. Zpráva obsahuje informaci, že specializaci VELKÁ VĚC
si bude předsedkyně soudu hlídat a v září 2017 se opět domluví, zda jí bude specializace
navrácena, přičemž z ostatních dvou specializací bude vyňata alespoň do konce svého funkčního
období. Zpráva je adresována kárně obviněnému, Mgr. Š., řediteli správy soudu a dozorčí
úřednici, které je zároveň ve zprávě adresován pokyn k zapracování změny do systému ISAS.
Automatické přidělování T nápadu u Okresního soudu v Uherském Hradišti, aktualizace
k 10. 2. 2017
Tvoří přílohu ke zmiňovanému opatření o změně přidělování obsáhlých věcí. Obsahuje tabulku
se zkratkou specializace, prioritou přidělování, jmény soudců, jimž jsou věci této specializace
přidělovány, a definicí specializace. Z definice specializací vyplývá, že do specializace VV EXTRA
jsou zahrnuty věci nad 1500 stran nebo s deseti a více osobami, do specializace VV NAD 500
patří věci nad 500 stran a pod specializaci VELKÁ VĚC náleží věci nad 200 stran a věci se třemi
a více osobami.
Rozvrh práce Okresního soudu v Uherském Hradišti pro rok 2018
Na trestním úseku soudu došlo s účinností od 1. 1. 2018 k definitivnímu zrušení senátu 2 T
Mgr. K. Na základě přílohy č. 13 ke změně rozvrhu práce ze dne 27. 4. 2018 bylo zrušeno
Opatření Mgr. K. o změně způsobu přidělování T nápadu ze dne 9. 2. 2017 (viz výše; toto
opatření ze dne 27. 4. 2018 předložil rovněž kárně obviněný společně s e-mailovou zprávou Mgr.
Š. ze dne 4. 5. 2018, v němž ho místopředseda soudu o této skutečnosti na základě jeho dotazu
informoval). S účinností od 1. 5. 2018 Mgr. K. rezignovala na funkci předsedkyně soudu, čímž jí
byl k tomuto datu obnoven plný nápad. S účinností od 1. 11. 2018 jí byl ovšem nápad naopak
zcela zastaven, zastupováním v jejím senátu byl ve všech jeho agendách, s výjimkou rejstříku Tm
a Ntm, pověřen kárně obviněný. Od 10. 5. 2018 vykonával funkci pověřeného předsedy soudu
Mgr. P. Š., od 1. 9. 2018 pak funkci předsedy soudu převzal Mgr. Tomáš Gargulák. Pokud jde o
obsazení trestního úseku podpůrným personálem, byla k dispozici vedoucí kanceláře, asistentka
soudce, dvě (od 1. 11. 2018 tři) vyšší soudní úřednice (od 1. 5. 2018 pouze jedna z nich
vykonávala činnost pro Mgr. Přibyla), soudní tajemnice (od 1. 5. 2018 vykonávala činnost pouze
pro Mgr. Přibyla), dvě protokolující úřednice a tři (od 1. 7. 2018 čtyři) „létající“ zapisovatelky.
Rozvrh práce Okresního soudu v Uherském Hradišti pro rok 2019
V rozvrhu práce na rok 2019 jsou na rozdíl od předchozích let výslovně uvedeny definice
specializací na jednotlivých úsecích soudu.
Mgr Jiří Přibyl má následující specializaci: uznání a výkon rozhodnutí, dopravní kriminalita,
trestné činy vojenské a věci úředních osob, bankovní a finanční kriminalita, korupce při veřejných
zakázkách, veřejných soutěžích a veřejných dražbách, věci vazebně stíhaných obviněných
a zadržených podezřelých s návrhem na potrestání a senátní trestní věci. Dle rozvrhu práce
má od 1. 1. 2019 k dispozici soudní tajemnici a dvě vyšší soudní úřednice, z nichž jedna vykonává
činnost rovněž pro celý trestní úsek, a dále dvě protokolující úřednice, z nichž jedna vykonává
činnost rovněž pro Mgr. Š.
Mgr. E. Š. má následující specializaci: uznání a výkon rozhodnutí, věci mladistvých, bankovní a
finanční kriminalita, korupce při veřejných zakázkách, veřejných soutěžích a veřejných dražbách,
věci vazebně stíhaných obviněných a zadržených podezřelých s návrhem na potrestání a senátní
trestní věci. Má k dispozici tři vyšší soudní úřednice, z nichž jedna vykonává činnost rovněž pro
celý trestní úsek, a dále dvě protokolující úřednice, z nichž jedna vykonává činnost rovněž pro
Mgr. Přibyla.
Senát Mgr. K. nemá specializace uvedeny a nápad do něj je zastaven. Do jejího senátu
je přidělena asistentka soudce a vyšší soudní úřednice, která vykonává činnost pro celý trestní
úsek, a dvě protokolující úřednice.
Počty nápadu trestních věcí ve vybraných specializacích za období od 10. 2. 2017
od 30. 4. 2018
Listina obsahuje informace o počtech věcí spadajících do specializací obsáhlých věcí, jež byly
přiděleny kárně obviněnému a Mgr. Š. za dané období. Dle těchto údajů bylo z celkového počtu
78 těchto věcí kárně obviněnému přiděleno 29 věcí se specializací VELKÁ VĚC, 8 věcí VV
NAD 500 a 3 věci VV EXTRA.
Kárně obviněný k tomuto důkazu potvrdil závěr předsedy senátu, že žádná z obsáhlých věcí takto
kárně obviněnému mimo rozvrh práce a bez konzultace se soudcovskou radou přidělených není
přímo předmětem kárného návrhu, neboť se jedná u kárného návrhu vesměs o věci staršího data.
Výkazy o propočtu výkonnosti Mg. Jiřího Přibyla v letech 2014 – 2018
Výkazy obsahují údaje o počtu věcí vyřízených kárně obviněným, resp. na jednotlivé věci
připadajících osob, v jednotlivých soudních agendách za rok. V tabulkách jsou dále obsaženy
koeficienty přepočtu jednotlivých agend na agendu C, dále údaje o počtu pracovních dní
a omluvené nepřítomnosti soudce v práci a následně na základě těchto údajů je vypočten roční
výkon a průměrný měsíční výkon kárně obviněného v jednotlivých agendách a v celkovém součtu
všech agend.
Z výkazů vyplývá, že kárně obviněný v roce 2014 vyřídil věci agendy T týkající se 296 osob, dále
9 věcí v agendě Nt týkajících se přípravného řízení, 20 dalších věcí v agendě Nt a 1 věc agendy
Td. Dle přepočítacích koeficientů na agendu C se celkový roční výkon kárně obviněného rovnal
306,92 věcem C, tedy průměrně 29,16 věcem C za měsíc.
V roce 2015 vyřídil Mgr. Přibyl věci T týkající se 281 osob, 18 věcí Nt týkajících se přípravného
řízení, 23 dalších věcí Nt, 3 věci PaNc a 2 věci Nc. Dle přepočítacích koeficientů na agendu C
se celkový roční výkon kárně obviněného rovnal 302,41 věcem C, tedy průměrně 27,20 věcem C
za měsíc.
V roce 2016 vyřídil Mgr. Přibyl věci T týkající se 288 osob, 37 věcí Nt týkajících se přípravného
řízení, 17 dalších věcí Nt a 1 věc PaNc. Dle přepočítacích koeficientů na agendu C se celkový
roční výkon kárně obviněného rovnal 308,68 věcem C, tedy průměrně 27,24 věcem C za měsíc.
V roce 2017 vyřídil Mgr. Přibyl věci T týkající se 223 osob, 31 věcí Nt týkajících se přípravného
řízení, 9 dalších věcí Nt, 2 věci Nc a 1 věc Td. Dle přepočítacích koeficientů na agendu C
se celkový roční výkon kárně obviněného rovnal 238,43 věcem C, tedy průměrně 22,35 věcem C
za měsíc.
V roce 2018 kárně obviněný vyřídil věci T týkající se 273 osob, 16 věcí Nt týkajících
se přípravného řízení, 3 další věci Nt, 3 věci Ntm týkající se přípravného řízení a 1 věc Td .
Dle přepočítacích koeficientů na agendu C se celkový roční výkon kárně obviněného rovnal
281,62 věcem C, tedy průměrně 27,57 věcem C za měsíc.
Souhrnný přehled o výsledku propočtu výkonnosti soudců trestního úseku Okresního
soudu v Uherském Hradišti za rok 2015
Souhrnný přehled o výsledku propočtu výkonnosti soudců trestního úseku Okresního
soudu v Uherském Hradišti za rok 2016
Souhrnný přehled o výsledku propočtu výkonnosti soudců trestního úseku Okresního
soudu v Uherském Hradišti za rok 2017
Přehled o vyřizování trestní agendy u okresních soudů v obvodu Krajského soudu v Brně
za rok 2017
JUDr. Aleš Flídr k této skupině provedených listinných důkazů podotkl, že podle sběrného spisu
na 60 okresních soudců připadá 68 nevyřízených věcí starých od 2 do 5 let, přičemž kárně
obviněný jich má 15, tedy skoro čtvrtinu. V době formulování kárného návrh jich měl kárně
obviněný 11 z 59, tedy téměř pětinu, je zde tedy zjevný nárůst. Pro srovnání JUDr. Aleš Flídr
uvedl, že Městský soud v Brně má z této kategorie nevyřízené věci tři, přičemž zde působí 16
trestních soudců. Podle kárně obviněného jsou ovšem Městský soud v Brně a Okresní soud
v Uherském Hradišti nesrovnatelné soudy, při porovnání se srovnatelnými soudy je nutno
dle kárně obviněného konstatovat, že na Okresním soudu v Hodoníně působí aktuálně tři trestní
soudci (jednou z nich je místopředsedkyně, ale má plný nápad) a na Okresním soudu v Břeclavi
jsou trestní soudci čtyři (jeden z nich je místopředseda a má snížený nápad). Na Okresním soudu
v Uherském Hradišti zbyli pouze dva trestní soudci a kárně obviněný byl toho názoru,
že se nejedná o uspokojivý stav. Dle svých záznamů měl například ještě k 1. 8. 2016 v senátu
pouze 43 běžících věcí a z toho jen dvě věci starší dvou let. Z toho dle kárně obviněného plyne,
že současný stav není izolovanou skutečností, ale důsledkem uplynulého vývoje na Okresním
soudu v Uherském Hradišti. Za nynější neuspokojivé situace do jeho senátu měsíčně napadá
30 věcí. Zároveň ovšem kárně obviněný připustil, že s oučasný předseda okresního soudu usiluje
o to, aby na trestním úseku působili čtyři soudci, z toho tři s plným nápadem a jeden se sníženým,
čímž dle kárně obviněného vlastně předseda soudu uznal, že současný stav je nevyhovující.
JUDr. Aleš Flídr k tomuto uvedl, že podle „ministerské normy“, kterou kárně obviněný dobře zná,
má trestní soudce končit věci připadající na 28 osob měsíčně, z čehož je i polovina skončena
trestním příkazem. V roce 2015 napadly Okresnímu soudu v Uherském Hradišti věci připadající
na 726 osob, přičemž zde v té době působili čtyři soudci, při zohlednění řídících funkcí tři.
Tři soudci s plným nápadem by tedy dle této normy měli končit věci připadající na 930 osob
za rok, což je o 200 více, než byl nápad. V roce 2016 napadly věci připadající celkem na 632 osob
a vzhledem k tomu, že v tomto roce na okresním soudu působili dva soudci s plným nápadem
a jeden s polovičním, měly být skončeny věci připadající na 770 osob. V roce 2017 napadly věci
připadající na 620 osob (z toho 417 bylo vyřízeno trestním příkazem) a skončeny měly být opět
věci připadající na 770 osob. Na Okresním soudu v Jihlavě, kde je nápad trestních věcí pouze
o málo menší, trestní úsek, dle JUDr. Aleše Flídra, zhruba tři roky fungoval pouze v obsazení
jeden soudce a předseda soudu, další soudkyně odešla na mateřskou dovolenou. Do takových
problémů jako Okresní soud v Uherském Hradišti se však Okresní soud v Jihlavě přesto nikdy
nedostal.
K dotazům předsedy kárného senátu JUDr. Aleš Flídr konstatoval, že nápad na trestních soudech
skutečně klesá, a to všude, v posledních 10 letech nápad klesl o 30 %, byť spíše ubývá bagatelních
věcí. Co se týče zmiňované „ministerské normy“ a zkušeností s ní, na trestním úseku okresních
soudů je podle něj reálně splnitelná. Civilní soudci jsou v tomto ohledu dle jeho názoru zatíženi
více. Jedinou extrémní výjimkou je v případě trestních soudů prvostupňová agenda na krajských
soudech, což je rozhodně nejtěžší úsek, a to i přesto, že se i zde nápad snížil. Na okresním soudu
je však počet 28 osob za měsíc dle názoru místopředsedy krajského soudu splnitelný.
K tomu obhájce kárně obviněného poznamenal, že má za to, že by mělo být v každé trestní věci
především respektováno právo na individuální posouzení věci, které je chráněno Úmluvou
o ochraně lidských práv a základních svobod i Listinou základních práv a svobod a taktéž
se promítá do trestního řádu. Tyto „dostihové tabulky“ jsou vhodné pouze na dokreslení situace.
Dle kárně obviněného JUDr. Aleš Flídr sice hovoří o nápadu, ale již nehovoří o skladbě věcí,
kdy soudcům napadají právnické osoby společně s fyzickými osobami, což nejsou jednoduché
věci, dále organizovaná trestná činnost, hospodářská trestná činnost a podobně složité kauzy.
Dále v případě zmiňovaných trestních příkazů již nebylo řečeno, v kolika procentech těchto věcí
je včas podán odpor, takže se věc potom musí standardně projednat v jednací síni a rozhodnout
rozsudkem.
Služební hodnocení kárně obviněného provedené JUDr. J. R., místopředsedou Krajského
soudu v Brně pro pobočku ve Zlíně, ze dne 30. 10. 2018
JUDr. J. R. uvedl, že nemá povědomí o kvalitě rozhodovací činnosti kárně obviněného, jelikož o
odvoláních proti jeho rozhodnutím nerozhoduje, proto zasílá hodnocení rozhodovací činnosti
kárně obviněného odvolacím senátem 6 To Krajského soudu v Brně, pobočky ve Zlíně, který
projednává všechna odvolání (až na výjimky ve věcech mladistvých, věcech dopravních,
mezinárodní justiční spolupráce apod.) proti trestním rozsudkům okresních soudů ve Zlíně,
Uherském Hradišti a Kroměříži. JUDr. J. R. také krátce zrekapituloval důvody podání kárného
návrhu a uvedl, že důvody nedodržení lhůt k vyhotovení rozsudků, resp. důvody jejich
opakovaného prodlužování mu nejsou známy. Není si rovněž vědom, že by se Okresní soud
v Uherském Hradišti potýkal se zjevně nedostatečným personálním obsazením či výrazně
zvýšeným a nepřiměřeným nápadem trestních věcí oproti jiným srovnatelným soudům v obvodu
Krajského soudu v Brně.
Hodnocení rozhodovací činnosti kárně obviněného provedené odvolacím senátem 6 To
Krajského soudu v Brně, pobočka Zlín, ze dne 30. 10. 2018
Odvolací senát odkazuje na své předchozí vyjádření k činnosti kárně obviněného ze dne
10. 5. 2018, kdy uvedl, že jeho činnost nevybočuje z běžného rámce rozhodovací činnosti soudců
okresních soudů, negativem jeho práce byla délka trestního řízení (vzhledem k opakovaným
žádostem o prodlužování lhůt), proto musel odvolací soud následně zkracovat některé uložené
tresty z důvodu nepřiměřené délky trestního řízení. Předchozí vyjádření odvolacího senátu 6 To
ze dne 10. 5. 2018 je k tomuto hodnocení připojeno. S ním byl zaslán i seznam věcí, kde došlo
ke zrušení či změně rozhodnutí v letech 2016, 2017 a 2018 (ke dni 10. 5. 2018), což je rozvedeno
i v tomto posledním hodnocení (viz níže), kde jsou brány v potaz věci až do data 19. 10. 2018.
V roce 2016 napadlo (napadená rozhodnutí senátu kárně obviněného, kde je předsedou, resp.
samosoudcem) odvolacímu senátu 13 věcí, přičemž 3 rozhodnutí byla zrušena a ke změně
rozhodnutí došlo ve 3 případech. V roce 2017 napadlo odvolacímu senátu 9 věcí, přičemž
u 3 věcí došlo ke změně rozhodnutí, ostatní odvolání byla zamítnuta jako nedůvodná. V roce
2018 (k 19. 10. 2018) napadlo odvolacímu senátu 29 věcí, přičemž v 10 věcech došlo ke změně
rozhodnutí, u 2 věcí došlo ke zrušení rozhodnutí a vrácení k novému rozhodnutí, 3 věci dosud
nebyly projednány a u zbylých 14 věcí bylo odvolání zamítnuto jako nedůvodné.
Ve vztahu ke konkrétní činnosti Mgr. Jiřího Přibyla odvolací senát konstatoval, že práce kárně
obviněného nevykazuje žádná zásadní procesní pochybení a při jeho činnosti jsou zachována
práva procesních stran. Kárně obviněný provádí v převážné části trestních věcí požadované
dokazování. Důkazy hodnotí dostatečně a převážně se vypořádává se vznesenými námitkami
procesních stran. Odůvodnění jeho rozhodnutí jsou v mezích předpokladů trestního řádu.
Ve srovnání s ostatními soudci spadajícími do působnosti odvolacího senátu 6 To nevykazuje
počet zrušených rozhodnutí kárně obviněného nějaký markantní rozdíl. Důvody zrušení a změn
jeho rozhodnutí spočívají především v úpravě výroku o trestu či v potřebě dalšího dokazování
pro zjištění skutkového stavu. Podstata prodlev kárně obviněného není odvolacímu senátu
známa, vychází pouze z obsahu žádostí o povolení prodloužení lhůt, zde uváděné důvody však
nemá odvolací senát možnost dostatečně posoudit.
Přehled opravných prostředků vyřízených nadřízeným soudem – Mgr. Jiří Přibyl,
od 1. 1. 2015 do 27. 6. 2018
Listina obsahuje seznam 114 případů, kdy ve věcech 13 T, 2 T, 13 Nt a 0 Nt, jež řešil Mgr. Přibyl,
byl podán řádný opravný prostředek v podobě odvolání či stížnosti, nebo dovolání jako opravný
prostředek mimořádný. K „potvrzení“ rozhodnutí okresního soudu došlo ve 29 případech
odvolání a ve 32 případech stížnosti. Ke změně došlo v 18 případech odvolání a 4 případech
stížností. Zamítnuto (patrně z jiných důvodů než pro nedůvodnost – pozn. NSS) bylo
10 odvolání a 2 stížnosti. V případě 3 odvolání a 4 stížností bylo rozhodnutí zrušeno a věc
vrácena, v případě 1 odvolání bylo rozhodnutí zrušeno a věc vrácena státnímu zástupci, v případě
1 stížnosti bylo rozhodnutí pouze zrušeno. Jedno řízení o odvolání skončilo jeho zpětvzetím.
Jiným výsledkem skončilo řízení v případě 1 odvolání a 1 stížnosti. Tabulka obsahuje také údaje
o 6 případech, kdy bylo podáno dovolání, jež bylo odmítnuto, a 1 případu, kdy ve věci
Mgr. Přibyla došlo ke zrušení rozhodnutí a vrácení věci k dalšímu řízení.
Hodnocení Mgr. Přibyla provedené Mgr. T. G. ze dne 25. 1. 2019
Toto hodnocení kárně obviněného soudce vypracoval současný předseda Okresního soudu
v Uherském Hradišti Mgr. T. G. na žádost místopředsedy Krajského soudu v Brně, JUDr. Aleše
Flídra.
V úvodu Mgr. G. upozorňuje, že funkci předsedy Okresního soudu v Uherském Hradišti
vykonává teprve od září 2018, a proto bude jeho hodnocení vztaženo především ke kontrole
spisů starších jednoho roku, kterou provedl ve dnech 5. a 6. 12. 2018, a k tomu, jak na něj
celkově působí situace senátu kárně obviněného. Předseda soudu uvedl, že kárně obviněný
má zůstatek 145 nevyřízených věcí v senátu, na rozdíl od Mgr. Š., která, ač má stejný nápad, má
zůstatek 80 věcí. Tento počet považuje předseda soudu za alarmující. Odkázal na skutečnost, že
v jeho předchozím působišti již při počtu 60 věcí byly činěny rázné kroky, především ze strany
soudce, k odstranění nedodělků. U kárně obviněného však nedošlo ke změně přístupu ani po
konzultaci s předsedou soudu na počátku roku 2019. Místo toho, aby pracoval na likvidaci svých
nedodělků, což by dle předsedy soudu hodnotil kárný senát kladně, věnuje kárně obviněný čas
vyhledáváním argumentů o své nevině.
Z uvedeného počtu a z provedené prověrky spisů předseda soudu dovodil, že se kárně obviněný
nevěnuje práci a nemá zájem věci v přiměřené lhůtě končit. Ve spisech činí pouze úkony
pro úkony, co tři měsíce vyžaduje výpis z RT, CESO, CEV a případně připojení jiných spisů
a další úkony nečiní, což má za následek pouze objemnost jeho spisů. Tyto skutečnosti Mgr. G.
ilustroval na případu, kdy kárně obviněný žádal v květnu připojit spis Městského soudu v Brně, u
něhož mělo dojít k přeměně trestu odsouzeného, který byl zároveň obviněným ve věci
Mgr. Přibyla, avšak kárně obviněný nereagoval na výzvu městského soudu, ani na urgenci z října,
aby mu zaslal obžalobu v jím projednávané věci. V listopadu městský soud rozhodl o přeměně
trestu a Mgr. Přibyl v březnu následujícího roku obviněnému ustanovil obhájce a další jeho úkon
byl z června, kdy ustanovení zrušil, neboť obviněný trest již vykonal.
Dle předsedy okresního soudu také spisy Mgr. Přibyla obsahují četné urgence ze strany státních
zástupců, v jedné věci jich je dokonce deset. Dále předseda soudu uvedl, že kárně obviněný,
jestliže nakonec nařídí hlavní líčení, několik dní před jejich konáním je pravidelně ruší
s odůvodněním přetíženosti senátu a nutnosti vyhotovit rozsudky starších časových řad.
Nejčastěji ze soudců okresního soudu žádá o prodloužení lhůt pro vyhotovení těchto rozhodnutí,
a to v jednom spise i několikrát, což mu prozatím předseda soudu toleruje, aby měl prostor
změnit fungování svého senátu.
Jedinou změnu Mgr. G. zaznamenal v úbytku žádostí o výpis z RT ve spisech Mgr. Přibyla,
neboť jako předseda soudu zavedl pravidlo, že výpis lze vyžádat pouze s nařízením hlavního
líčení. Tím se předseda soudu snaží předcházet situaci, kdy kárně obviněný zadá pokyn
k vyžádání výpisu z RT do všech svých spisů, zahltí tak soudní kancelář, která je přetížená,
ale kárně obviněný má kancelář prázdnou a má pocit „dobře vykonané práce“.
Dle předsedy soudu výsledky práce ani přístup ke kárnému řízení neodpovídají tomu, že je kárně
obviněný zkušeným soudcem. V souvislosti s žádostí kárně obviněného o odročení jednání
kárného soudu nařízeného na 5. 12. 2018 z důvodu nemoci předseda okresního soudu uvedl,
že podle jeho názoru byl kárně obviněný dne 28. 11. 2018 zcela zdráv, neboť se s ním domlouval,
že se sejdou v pátek (30. 11. 2018) k poradě, přičemž kárně obviněný po chvíli přemýšlení
souhlasil, že se dostaví. Následujícího dne byl však náhle vážně nemocen. V pondělí 10. 12. 2018
pak donesl předsedovi žádost o prodloužení lhůty k vypravení rozsudku, kde uváděl,
že byl v pracovní neschopnosti pouze do 7. 12. 2018.
Vzhledem k přístupu Mgr. Přibyla k výkonu funkce, který je dlouhodobý a kárně obviněný je jím
pověstný, je dle názoru Mgr. G. navrhované kárné opatření adekvátní. Pokud by kárně obviněný
setrval ve funkci soudce, bude předseda soudu muset stále provádět důslednou kontrolu jeho
senátu a podávat další kárné návrhy namísto toho, aby se věnoval vlastní rozhodovací činnosti.
Na závěr předseda soudu uvedl, že by rád podal lepší hodnocení, avšak přístup Mgr. Přibyla mu
to neumožňuje.
Stanovisko soudcovské rady Okresního soudu v Uherském Hradišti ze dne 26. 7. 2018
k osobě kárně obviněné soudce
Soudcovská rada Okresního soudu v Uherském Hradišti ve svém stanovisku, přijatém na základě
žádosti Nejvyššího správního soudu, uvedla, že Mgr. Jiří Přibyl působí u Okresního soudu
v Uherském Hradišti od roku 1999, přičemž po celou dobu výkonu soudcovské funkce je zařazen
na trestním úseku soudu. Mgr. Jiří Přibyl je předsedou senátu od 5. 6. 2002.
Soudcovská rada dále konstatovala, že nikdy neřešila vůči kárně obviněnému žádný podnět
ze strany jiných soudců.
Hodnocení podávají za soudcovskou radu soudci, kteří jsou zařazeni na občanskoprávním úseku
soudu, proto nejsou schopni objektivně posoudit pracovní podmínky na trestním úseku, pracovní
výkonnost kárně obviněného ani jeho vztahy k dalším kolegům na trestním úseku soudu.
Osobní spis kárně obviněného
Z jeho obsahu vyplývá, že Mgr. Jiří Přibyl vykonával od dne 1. 10. 1999 praxi justičního čekatele
u Okresního soudu v Uherském Hradišti. Dne 30. 5. 2002 byl jmenován soudcem
a dne 5. 6. 2002 byl přidělen k výkonu funkce soudce k Okresnímu soudu v Uherském Hradišti.
Z osobního spisu dále vyplývá, že kárně obviněný byl rozhodnutím Vrchního soudu v Olomouci
jako soudu kárného ze dne 26. 5. 2006, sp. zn. 1 Ds 9/2006, uznán vinným ze spáchání kárného
provinění spočívajícího v porušení zákonné lhůty pro vyhotovení rozhodnutí celkem v 6 trestních
věcech, za což mu bylo uloženo kárné opatření spočívající ve snížení platu o 10 % na 4 měsíce.
S výkonem kárného opatření bylo započato v červnu 2006. Podruhé byl kárně obviněný
rozhodnutím kárného senátu téhož soudu ze dne 14. 3. 2008, sp. zn. 1 Ds 1/2008, uznán vinným
ze spáchání kárného provinění spočívajícího v zavinění neodůvodněných průtahů v 15 trestních
věcech, za což mu bylo uloženo kárné opatření spočívající ve snížení platu o 15 % na 6 měsíců.
Odvolání Mgr. Přibyla proti tomuto rozhodnutí bylo rozhodnutím Nejvyššího soudu jako soudu
kárného ze dne 23. 7. 2008, sp. zn. 1 Skno 8/2008, zamítnuto. Kárné rozhodnutí tedy nabylo
právní moci dne 23. 7. 2008.
Další kárné řízení proti kárně obviněnému, které bylo vedeno Nejvyšším správním soudem jako
soudem kárným pod sp. zn. 11 Kss 2/2009, bylo zastaveno z důvodu zpětvzetí návrhu kárnou
navrhovatelkou. V rámci následného kárného řízení proti kárně obviněnému vedeného
Nejvyšším správním soudem pod sp. zn. 11 Kss 3/2012 byly spojeny věci sp. zn. 11 Kss 3/2012,
sp. zn. 11 Kss 5/2012 a sp. zn. 11 Kss 8/2012. Rozhodnutím Nejvyššího správního soudu ze dne
23. 1. 2013, sp. zn. 11 Kss 3/2012, bylo kárné řízení pro opožděnost části kárného návrhu zčásti
zastaveno a ve zbytku byl Mgr. Přibyl kárného obvinění zproštěn, neboť vytýkané skutky nebyly
shledány kárným proviněním. Další kárné řízení vedené pod sp. zn. 11 Kss 10/2012 bylo
na základě zpětvzetí návrhu kárnou navrhovatelkou, k němuž došlo s ohledem na výsledek
předchozího kárného řízení, rozhodnutím Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 3. 2013,
sp. zn. sp. zn. 11 Kss 3/2012, zastaveno.
Kárně obviněnému dále udělila tehdejší předsedkyně Okresního soudu v Uherském Hradišti
Mgr. H. K. dne 22. 3. 2018 výtku dle §88a zákona o soudech a soudcích za to, že ve věci sp. zn.
13 T 180/2015 zákonná doba vazby obžalovaného uplynula dne 19. 2. 2018, obžalovaný však byl
z vazby propuštěn až dne 21. 3. 2018. V této věci byl kárně obviněnému vytčen i nesoustředěný
postup v řízení, neboť od vrácení spisového materiálu dne 17. 1. 2018 po rozhodnutí
stížnostního soudu nebylo ve věci do doby udělení výtky nařízeno další hlavní líčení. Vzhledem
k tomu, že došlo k okamžité nápravě nezákonné vazby obžalovaného, považovala předsedkyně
soudu udělení výtky za postačující. Tentýž spis je rovněž předmětem nyní posuzovaného kárného
návrhu, ovšem pro jiný skutek [viz dále část IV.c) tohoto rozhodnutí].
Dále se v osobním spise nacházejí 4 záznamy tehdejší předsedkyně Okresního soudu v Uherském
Hradišti Mgr. H. K. ze dne 30. 12. 2016, 2. 1. 2017, 18. 8. 2017, 29. 12. 2017 a jeden záznam
pověřeného předsedy okresního soudu Mgr. P. Š. ze dne 26. 6. 2018, o nedostatcích zjištěných na
základě kontroly nevyřízených věcí kárně obviněného starších dvou nebo pěti let, resp.
v posledním případě na základě podnětu krajského soudu. V jím vedených řízeních sp. zn. 13 T
88/2014, 2 T 125/2014, 13 T 200/2014, 13 T 60/2015, 13 T 96/2015, 13 T 194/2013, 13 T
88/2014, 13 T 119/2015, 13 T 156/2015, 2 T 121/2014, 13 T 96/2014, 13 T 88/2014, 13 T
194/2013, 13 T 126/2015, 13 T 215/2015 a 13 T 194/2016 byly zjištěny průtahy, nesoustředěný
postup, příp. nesprávný postup v řízení. Kárně obviněný byl vždy na tyto nedostatky upozorněn
a byly mu připomenuty jeho povinnosti, což vždy vzal na vědomí, v případě jednoho
z upozornění doplnil, že neprodleně učiní kroky k nápravě a k urychlenému skončení věcí.
Vytýkané nedostatky nejsou předmětem nyní posuzovaného kárného návrhu, k námitce překážky
věci rozhodnuté viz opět část IV.c) tohoto rozhodnutí.
V osobním spisu se také nachází upozornění JUDr. M. K., předsedkyně odvolacího senátu
Krajského soudu v Brně, pobočky ve Zlíně, ze dne 16. 6. 2014, adresované tehdejší předsedkyni
Okresního soudu v Uherském Hradišti Mgr. H. K., kde poukazuje na opožděné vyhotovení
rozsudku (o téměř 9 měsíců) kárně obviněným ve věci sp. zn. 13 T 66/2011, a upozorňuje, že
pokud je lhůta k vyhotovení rozsudku prodlužována o více než 20 dní, je třeba odůvodnit, proč
nebylo možné stanovit lhůtu kratší, případně je třeba postupovat dle §129 odst. 4 trestního řádu.
Kárně obviněný byl s tímto upozorněním předsedkyní okresního soudu seznámen dne 24. 6.
2014.
Ve spise je též založen přípis ze dne 11. 5. 2006 zástupkyně poškozených ve věci
sp. zn. 13 T 777/2004, která nejprve žádala o nařízení hlavního líčení, nicméně následně
po pravomocném skončení věci tlumočila pochvalné vyjádření poškozených ohledně postupu
kárně obviněného, který vedl hlavní líčení velmi profesionálně, ve snaze objektivně zjistit všechny
podstatné skutečnosti, což vyplývá i z podrobného odůvodnění rozsudku.
Článek P. D. „Soudkyně z ,Augiášova chléva‘ unikne kárné žalobě“, uveřejněný dne 28. 1.
2019 na serveru Česká justice
Článek sděluje, že vedení Krajského soudu v Brně vzalo zpět kárný návrh proti soudkyni
Okresního soudu v Uherském Hradišti Mgr. E. Š., což České justici potvrdil předseda Krajského
soudu v Brně JUDr. Milan Bořek. Dle článku Mgr. E. Š. patřila mezi čtyři uherskohradišťské
soudce, na které byly v nedávné době podány kárné návrhy. Uvádí se zde také, že po prověrce
provedené místopředsedou Krajského soudu v Brně JUDr. Alešem Flídrem padala slova o
„Augiášově chlévě“, a jsou zmiňováni tři kárně obvinění soudci, tedy Mgr. E. Š., Mgr. H. K. a Mgr.
Jiří Přibyl. Následně je popisováno, co bylo podstatnou kárného návrhu s tím, že podle autora
článku okresní soud patřil co do nápadu mezi průměrné až podprůměrné soudy a vystačil by si
tak se dvěma soudci na trestním úseku. Působili zde však tři soudci, protože tehdejší předsedkyně
soudu neměla z kolegiality pozastavený nápad. Taktéž je zde konstatován výsledek kárného
řízení, kdy byla Mgr. H. K. udělena důtka, a je zmíněno, že Mgr. Jiřímu Přibylovi hrozí kárné
opatření odvolání z funkce, neboť ho místopředseda Krajského soudu v Brně JUDr. Aleš Flídr
označil za hlavního viníka situace. Článek taktéž informuje o tom, že vedení Krajského soudu
v Brně se rozhodlo vzít zpět kárný návrh proti Mgr. E. Š., přičemž předseda krajského soudu
JUDr. Milan Bořek se vyjádřil tak, že ho o to požádal předseda Okresního soudu v Uherském
Hradišti Mgr. T. G. s tím, že soudkyně výrazně zlepšila svou práci, a vzhledem k tomu, že z
důvodu mateřství ze soudu odešla bývalá předsedkyně Mgr. H. K. a Mgr. Jiřímu Přibylovi reálně
hrozí zánik funkce soudce, by se jinak situace na trestním úseku výrazně zkomplikovala.
Předseda kárného senátu k tomuto důkazu předloženému kárně obviněným doplnil, že kárnému
soudu je rovněž z úřední činnosti známo, byť se uvedenou věcí zabýval jiný kárný senát
Nejvyššího správního soudu, že řízení o kárném návrhu proti Mgr. E. Š., trestní soudkyni
Okresního soudu v Uherském Hradišti, bylo rozhodnutím Nejvyššího správního soudu ze dne
18. 1. 2019, č. j. 11 Kss 4/2018 – 39, zastaveno pro zpětvzetí kárného návrhu.
Kárně obviněný v rámci vyjádření k poslední skupině provedených listinných důkazů k jeho
negativnímu osobnímu hodnocení ze strany nového předsedy Okresního soudu v Uherském
Hradišti Mgr. T. G. poznamenal, že j de o civilního soudce, který na soud nastoupil v nedávné
době. Kárně obviněný se domníval, že hodnocení předsedy soudu není objektivní, neboť je
označován za hlavního viníka situace a někdo jiný je naopak „vyvyšován“. Mgr. K. měla problém
s vyhotovením a vypravením rozsudku, přičemž lhůta k jeho vyhotovení byla opakovaně
prodlužována místopředsedou soudu Mgr. Š. do 25. 9. 2018, tedy ještě do doby po podání
kárného návrhu. Mgr. K. však tento rozsudek v uvedené lhůtě nevyhotovila, k jeho vyhotovení
došlo až dne 22. 11. 2018, tedy 2 měsíce po uplynutí prodloužené lhůty. Kárně obviněný před
jeho vyhotovením urgoval předsedu soudu, jelikož pokud by ho nevyhotovila Mgr. K., musel by
rozsudek za ni psát on jakožto zastupující soudce. Mgr. G. po této urgenci kárně obviněnému dle
jeho tvrzení sdělil, že s Mgr. K. musí jednat opatrně, aby neodešla na mateřskou dovolenou ze
dne na den. Následně jí údajně pohrozil, že rozsudek musí napsat, jinak na ni podá nový kárný
návrh, a bude žádat její odvolání z funkce, neboť zcela rezignovala na své povinnosti soudce. Po
té však kárně obviněný zjistil, že v kárném řízení proti Mgr. K. byla bývalá předsedkyně
hodnocena velmi kladně. Kárně obviněný se tedy domnívá, že Mgr. G. (možná na žádost
kárného navrhovatele) napsal hodnocení Mgr. Přibyla, ale jím popsanou skutečnost zde zamlčel,
přičemž kárně obviněný je toho názoru, že zcela účelově jsou o něm tvrzeny přesně opačné věci.
Dále poznamenal k již zmiňovaným pokynům o připojení spisů v jiných věcech či od jiných
soudů, že nemůže nařídit hlavní líčení bez jejich připojení, jelikož je možné, že bude třeba ukládat
souhrnný či úhrnný trest apod. Takové spisy musí být připojeny i při předložení věci odvolacímu
soudu, jak to krajský soud vždy vyžaduje. Kárně obviněný měl za to, že současný předseda soudu
Mgr. G. kárnému soudu předložil tendenční a účelová tvrzení, která se nezakládají na pravdě.
Obhájce kárně obviněného doplnil, že je na první pohled zjevné, že hodnocení Mgr. G. není
objektivní, jelikož není akceptovatelné, aby Mgr. G. z pozice předsedy soudu ve svém vyjádření
uváděl, že kárně obviněný namísto toho, aby se kál, vyhledává argumenty pro svou nevinu, totéž
platí o jeho vyjádření, že kárně obviněný „není chlap“. Obhajoba byla toho názoru, že při takovém
hodnocení by měl platit princip zdrženlivosti, protože, jak již bylo řečeno, současný předseda je
s celou situací obeznámen pouze omezeně, měl by tedy také objektivně reflektovat již zmiňované
problémy Okresního soudu v Uherském Hradišti. V osobním hodnocení samozřejmě předsedovi
náleží právo uvést svůj názor, nesprávné je však vytýkat kárně obviněnému to, že se hájil, když je
navrhováno jeho odvolání z funkce a jde mu o jeho profesní existenci. Kárně obviněný měl
právo se hájit, což také může přispět ke zlepšení činnosti státní správy Okresního soudu
v Uherském Hradišti. Pokud by se kárně obviněný pouze „skláněl“, pak by se možná dočkal toho,
že ani v jeho případě nebude platit zásada vyhledávací či vyšetřovací. Zpětvzetí kárného návrhu
vůči Mgr. E. Š. pak obhajoba považovala za signál libovůle. K tomu obhájce doplnil, že u kárně
obviněného spatřuje kárný navrhovatel důvod pro odvolání z funkce soudce, přičemž se zjevně
předpokládá, že k tomu dojde, jelikož u jeho kolegyně došlo ke zpětvzetí kárného návrhu s
odůvodněním, že by pak nebyl nikdo, kdo by na trestním úseku soudil. Obhajoba takový postup
označila za neakceptovatelný a zdůraznila, že soudci musí být vytvořeny odpovídající materiální
podmínky ze strany státní správy, jedná se o nutnou podmínku pro výkon funkce soudce.
V tomto případě takové podmínky vytvořeny nebyly a celý postup vůči kárně obviněnému je
zatížen libovůlí.
JUDr. Aleš Flídr k tomu poznamenal, že Mgr. Š. končí 35 věcí měsíčně, má maximální výkon a
staré věci u ní mizí, což o Mgr. Přibylovi nelze říci. Z těchto důvodů bylo vyhověno požadavku
Mgr. G., aby byl kárný návrh vzat zpět. Tedy kárný navrhovatel tak nepostupoval proto, aby na
trestním úseku „někdo byl“, navíc Mgr. Š. bylo navrhováno nikoliv odvolání z funkce soudce, ale
pouze snížení platu, což by na stavu trestního úseku v Uherském Hradišti nic neměnilo.
V souladu s §17 odst. 4 zákona č. 7/2002 Sb. kárný soud dále přistoupil k výslechu kárně
obviněného soudce, který uvedl, že se již k věci vyjádřil ve svém písemném vyjádření, na které
odkazuje, nicméně dodal, že období (roky 2016 až 2018), pro které je mu vytýkána nečinnost,
je již pokryto jemu udělenými výtkami v těchto letech. Jedná se o stejné provinění – nečinnost –
sice v jiných věcech, avšak ve stejném časovém období. Kárně obviněný v této souvislosti opět
odkázal též na judikaturu kárného soudu, konkrétně na již zmiňované rozhodnutí kárného senátu
Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 9. 2010, č. j. 13 Kss 2/2010 – 87. Ke konkrétním
vytýkaným věcem dále uvedl, že všechna rozhodnutí již (v prodloužených lhůtách) vyhotovil,
tudíž de facto splnil, co mu bylo povoleno, k tomuto odkazuje na rozhodnutí kárného senátu
Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 4. 2018, č. j. 13 Kss 7/2017 – 68. K samotnému
prodlužování lhůt vypověděl, že se na Okresním soudu v Uherském Hradišti jednalo o systémové
opatření a vzhledem k zatížení jeho senátu neměl jinou možnost, než se obracet na předsedkyni
soudu s žádostmi o prodloužení lhůt. Zdůraznil, že předsedkyni upozorňoval na stav svého
senátu, který však nebyl řešen jiným opatřením. Například letošní rok již mají oba trestní soudci
k dispozici dva asistenty, kteří vyhotovují jednodušší rozhodnutí, aby soudci měli prostor na věci
složitější, a nemuselo tak docházet k opakovanému prodlužování lhůt k vyhotovení rozhodnutí.
Takové opatření nebo jakékoliv jiné mohla učinit již bývalá předsedkyně soudu, ale pokud zůstala
nečinná, musel žádat o prodlužování lhůt, jelikož věděl, že rozsudek v dané lhůtě vyhotovit
nezvládne.
Na doplnění kárně obviněný uvedl, že týden před jednáním kárného soudu soudil tři jednací dny,
ač měl zdravotní problémy, také napsal rozsudek o 35 stranách ve složité věci, tudíž nemá za to,
že by se na to „vykašlal“, jak o něm tvrdí předseda soudu. Dále vypověděl, že mu na jeho práci
skutečně velmi záleží, má ji rád a vykonává ji skutečně dlouho, 17 let. V rámci své soudcovské
činnosti řeší i trestné činy v dopravě, které soudí v rámci odvolací instance i JUDr. Flídr, a kárně
obviněný nikdy neshledal, že by měl JUDr. Flídr k jeho rozhodovací činnosti nějaké zásadní
výhrady, což však před kárným soudem nezaznělo, jelikož by to bylo ve prospěch kárně
obviněného. Co se týče skutku, kde je mu vytýkáno neustanovení obhájce vazebně stíhanému,
má za to, že jednak byl kárný návrh podán opožděně a jednak nebyl dva měsíce nečinný,
jak je uváděno v kárném návrhu, ale obviněný si obhájce zvolil a kárně obviněný dále v této
záležitosti konal. K hodnocení své osoby kárně obviněný uvedl, že byl kárně odsouzen před více
než deseti lety, a proto jsou tato odsouzení již zahlazena, také dodal, že je jedním ze služebně
nejstarších soudců na soudu a své práci se snaží dát maximum, což lze doložit i tím, že jedná
i mimo vyhrazené jednací dny.
Na dotaz předsedy soudu, čemu kárně obviněný připisuje svá předchozí kárná odsouzení, kárně
obviněný sdělil, že v té době byl celý trestní úsek zatížen problémy (určité problémy měl trestní
úsek v podstatě od počátku, co nastoupil), a soud v té době opustila bývalá místopředsedkyně
pro věci trestní a na trestním úseku tak zůstali pouze dva soudci a každý měsíc kárně obviněnému
do senátu napadalo 45 věcí. V té době měl kárně obviněný v senátu 216 věcí (což však snížil,
také uvedl, že byla období, kdy měl za optimálního stavu trestního úseku pouze 30 věcí),
takže to vedlo už tehdy k ohromné zátěži. Navíc byl v té době ještě poměrně mladý soudce
a neměl ještě dost soudcovských zkušeností.
K otázce aktuálního nápadu kárně obviněný vypověděl, že nyní je to měsíčně 30 věcí, běžně jich
bylo zhruba 20 až 25. Dále dodal, že podle jeho informací v době, kdy soudcům na trestním
úseku v Uherském Hradišti napadalo měsíčně 25 až 28 věcí, soudcům na trestním úseku
Městského soudu v Brně napadalo 15 až 17 věcí.
K dotazu, zda žádal jako člen soudcovské rady vedení soudu o navýšení počtu trestních soudců,
uvedl, že bývalou předsedkyni Mgr. K. žádal opakovaně a sděloval jí, že 2 a půl soudce je málo,
na což mu odpověděla, že ona jim (Mgr. Přibylovi a Mgr. Š.) pouze vypomáhá a nemusela by
soudit vůbec, jelikož nápad odpovídá počtu dvou soudců a snižuje se. Přitom dle kárně
obviněného Mgr. K. věděla, jakou má trestní úsek zátěž, a že se senáty zhoršují. Kárně obviněný
také dodal, že ve statistikách nikde není evidována porozsudková agenda, která je však rozsáhlá, a
je třeba se jí také věnovat, ač na to nejsou dle jeho názoru kapacity.
Určitý propad ve své výkonnosti v roce 2017 kárně obviněný vysvětloval tím, že bylo zavedeno
nezákonné opatření Mgr. K., v jehož důsledku mu do senátu začalo přicházet velké množství
skutkově i právně složitých a rozsáhlých věcí, výkonnost poklesla i u Mgr. Š. Tyto věci jim navíc
napadaly do senátů přes rok, kárně obviněný zdůraznil, že se jedná o věci, které je třeba skutečně
důkladně nastudovat, jinak nelze nařídit jednání; jednalo se rovněž o věci o 1500 či 2000 stranách.
Doplnil, že nyní, od 1. 11. 2018 (po zastavení nápadu Mgr. K. – pozn. NSS), je situace opět
stejná. Předmětné opatření Mgr. K. jeho pracovní činnost ovlivnilo výrazným způsobem, v tomto
hodnocení se shoduje i s Mgr. Š. Dokonce se s Mgr. K. domlouvali na schůzce, aby tuto situaci
nějak vyřešili, ta se však nikdy nekonala. Kárně obviněný má za to, že Mgr. K. tuto situaci
bagatelizovala, ač ji na zhoršující se stav vícekrát upozorňoval.
Dále kárně obviněný konstatoval, že za současných podmínek i nový předseda soudu uznává
důvody pro prodloužení lhůty k vyhotovení rozsudku (u složitých věcí), je však povoleno jedno,
maximálně dvě prodloužení, jednoduché věci kárně obviněný vyhotovuje bez problémů do deseti
dnů. Dále uvádí, že soudí tři dny v týdnu, řeší i zkrácená přípravná řízení. Pozitivně hodnotí i
skutečnost, že má asistenta, který pro něj připravuje jednoduchá rozhodnutí. Dále kárně obviněný
popsal náročnost nařizování hlavních líčení u složitějších věcí, kdy je třeba nařizovat
s několikaměsíčním předstihem, je zde mnoho svědků, listin, znaleckých posudků a věc nelze
skončit do 14 dnů, což by si možná nový předseda soudu jakožto civilní soudce mohl myslet.
Ohledně tvrzení Mgr. G. o rušení hlavních líčení kárně obviněný vypověděl, že k tomu došlo na
počátku roku 2018, kdy si byl vědom toho, že nemá po dlouhou dobu napsané rozsudky, proto
první tři měsíce roku 2018 všechna nařízená hlavní líčení zrušil a rozsudky napsal v co nejkratších
lhůtách. O tom udělal záznamy do spisů. Tento postup mu byl následně vytýkán, ale postupoval
tak s cílem odstranit tyto nedostatky, jelikož vyhotovení rozsudku je přednostní povinností, tudíž
tak učinil na úkor nařízených jednání. V současné době kárně obviněný dle svého tvrzení zvládá
měsíčně skončit věci odpovídající 30 osobám měsíčně, tedy více, než stanoví „ministerská norma“.
Vynakládá tedy intenzivní úsilí, aby se mu při současné situaci stav senátu nezhoršoval, v práci
bývá do večera, pracuje i o víkendech, tudíž se po všech stránkách snaží naplnit povinnosti, které
má jako soudce.
Ohledně podpory administrativního personálu kárně obviněný sdělil, že dříve měla Mgr. K. sama
k dispozici jednu asistentku a kárně obviněný se o další dělil s Mgr. Š. Až v květnu 2018 mu byla
přidělena vyšší soudní úřednice a stávající asistentka (která původně pracovala pro kárně
obviněného a Mgr. Š.) zůstala u Mgr. Š. Od ledna 2019 mají kárně obviněný i Mgr. Š. jednoho
asistenta navíc, aby vyhotovoval koncepty jednoduchých rozhodnutí (včetně rozsudků), k čemuž
kárně obviněný dodává, že díky této změně se situace zásadně změnila a v jednodušších věcech
už nedochází k prodlužování lhůt.
K otázce, jak by charakterizoval své vztahy s kárným navrhovatelem, resp. s místopředsedou
Krajského soudu v Brně JUDr. Alešem Flídrem, pověřeným zastupovat kárného navrhovatele,
kárně obviněný uvádí, že JUDr. Aleše Flídra zná dosti dlouho, od doby, co nastoupil jako čekatel.
Považuje ho za skutečného odborníka na trestnou činnost v dopravě a stále si ho nesmírně váží,
i přes to všechno, co se stalo.
Pokud jde o další důkazy, konkrétně výslechy 4 svědků navrhované kárně obviněným, shledal
je kárný senát nadbytečnými. Výslechu předsedy soudcovské rady OS Uherské Hradiště JUDr. K.
Š. k otázce, zda opatření bývalé předsedkyně soudu ze dne 10. 2. 2017, jímž se vyloučila z nápadu
obsáhlých trestních věcí, bylo projednáno se soudcovskou radou, nebylo třeba z toho důvodu, že
již z předložených listinných důkazů, jak byly konstatovány při jednání, jednoznačně vyplynulo,
že toto opatření se soudcovskou radou, alespoň oficiálně, konzultováno nebylo. Rovněž počet
obsáhlých věcí, které byly kárně obviněnému v době platnosti uvedeného opatření přiděleny,
vyplynul z provedených listinných důkazů a nebylo tedy třeba k této otázce vyslýchat dozorčí
úřednici okresního soudu J. Ch., jak kárně obviněný rovněž navrhoval. Dále kárně obviněný
navrhoval výslech Mgr. Š., původně rovněž kárně stíhané trestní soudkyně OS Uherské Hradiště,
k okolnostem vydání zmíněného opatření bývalé předsedkyně soudu a také k rozšířené praxi
opakovaného prodlužování lhůt ze strany vedení okresního soudu, a to i před nástupem Mgr. K.
do funkce předsedkyně soudu. Kárný senát se ovšem domnívá, že se jednak nejedná o
skutečnosti, které by byly mezi stranami sporné, a zčásti se nejednalo ani o skutečnosti pro
rozhodnutí kárného soudu bezprostředně relevantní. Proto ani výslech Mgr. Š. prováděn nebyl a
totéž platí ze stejných důvodů o navrhovaném výslechu bývalého místopředsedy okresního soudu
Mgr. K.
JUDr. Aleš Flídr, pověřený zastupovat kárného navrhovatele, v rámci závěrečné řeči uvedl,
že se již nebude vracet k pracovnímu vytížení na Okresním soudu v Uherském Hradišti, jelikož
má přehled o 14 okresních soudech, tudíž si o tom může vytvořit představu sám. Současný
personální stav na trestním úseku Okresního soudu v Uherském Hradišti považuje skutečně
za tíživý, avšak trestní úsek by měl být posílen dalšími dvěma soudci. Ohledně námitky kárně
obviněného týkající se překážky věci rozhodnuté byl JUDr. Flídr toho názoru, že by zde muselo
dojít k totožnosti skutku, a v tomto případě se nedomníval, že by věci, které jsou předmětem
kárného návrhu, byly jedním skutkem, jelikož kárně obviněný za dané období musel vydat desítky
rozhodnutí a postup u každého z nich je třeba pojímat jako samostatný skutek; nemohla tedy
v této věci nastat překážka věci rozhodnuté. Kvalita soudcovské činnosti kárně obviněného
je dle místopředsedy krajského soudu dobrá, nicméně vždy je zde problém s délkou řízení.
JUDr. Flídr zdůraznil, že trvá na svém dosavadním návrhu kárného opatření, tedy na odvolání
kárně obviněného z funkce soudce.
Obhájce kárně obviněného ve své závěrečné řeči uvedl, že maximou rozhodovací činnosti
soudce je výkon spravedlnosti. Kvalita rozhodovací činnosti kárně obviněného, jak bylo
konstatováno, je dobrá, problém nastal u kvantitativní stránky. I přes veškeré normy a tabulky
je třeba trvat na individuálním přístupu, což obhajoba považuje za klíč k celé věci. Předpokladem
výkonu soudcovské činnosti je zajištění podmínek ze strany státní správy a mělo by být skutečně
objektivně zváženo, zda v projednávané věci tyto podmínky byly vytvořeny. Nelze jistě
bagatelizovat průtahy, nevyhotovení rozsudku po dobu dvou let je neomluvitelné. Je však
důležité si položit otázku, komu lze tento znepokojivý stav přičítat. Samotné vedení Okresního
soudu v Uherském Hradišti si „sypalo popel na hlavu“ a padala slova o systémovém selhání
z hlediska zajišťování výkonu státní správy, což je dle obhajoby podstata věci. U bývalé
předsedkyně soudu nešlo o, jak ona sama říká, benevolenci, ale o to, že situaci navzdory
alarmujícímu stavu vůbec neřešila. Samotné prodlužování lhůt tak padá na její hlavu a nelze
ho přičítat kárně obviněnému, který pravdivě uváděl v žádostech důvody prodlužování a v těchto
prodloužených lhůtách rozhodnutí vyhotovoval, byť třeba po dvou letech. Zvýšené nároky jsou
zde kladeny na státní správu, pokud se z tohoto požadavku sleví, je ohrožena samotná podstata
soudcovské činnosti. Již přeřazení Mgr. K. zhoršilo už tak špatný stav soudu, k tomu dále
přistoupilo opatření předsedkyně soudu a jeho důsledky. Dle obhajoby rozhodnutí kárného
senátu v této kauze by mělo přispět k důvěře v soudní systém, proto by měl kárný senát
objektivně nastavit zrcadlo výkonu státní správy, jelikož zde je „zakopaný pes“. Kárně obviněný
během 17 let, po které vykonává funkci soudce, prokázal svou kvalitu. Postup kárného
navrhovatele v případě Mgr. K. a Mgr. Š. na straně jedné, a v případě Mgr. Přibyla na straně
druhé se obhajobě jeví jako iracionální a neakceptovatelný, absentuje v něm rovnost zbraní,
rovnost postavení před zákonem, důvěra a právní jistota. Obhajoba tedy setrvala na návrhu, aby
byl Mgr. Přibyl kárného obvinění zproštěn.
Kárně obviněný využil práva posledního slova a vyjádřil lítost nad tím, že nedostál svým
povinnostem tak, jak měl. Dodal, že se skutečně snažil ze všech sil, aby k takové situaci nedošlo,
a velice ho mrzí, že nakonec stojí před kárným soudem. Je však přesvědčen, že v budoucnu
se již nic takového nebude opakovat, že je schopen změnit svůj způsob práce, když jsou mu nyní
materiální podmínky ze strany vedení soudu poskytnuty, tudíž věří, že svým soudcovským
povinnostem nyní dostojí. Závěrem se omluvil, že z již vyslovených důvodů nebyl schopen svým
povinnostem dostát.
IV.
Posouzení věci soudem
IV. a) Skutková zjištění plynoucí z vytýkaných spisů
Kárný senát Nejvyššího správního soudu si, jak již bylo konstatováno, v rámci předběžného
šetření vyžádal předmětné spisy Okresního soudu v Uherském Hradišti a pečlivě se zabýval
jednotlivými vytýkanými skutky, přičemž učinil následující podstatná skutková zjištění:
A. Nevyhotovení vyhlášených rozsudků ke dni 28. 2. 2018
1) 13 T 195/2012
Kárný navrhovatel: Rozsudek by vyhlášen dne 31. 3. 2016 a ke dni provedení spisové prověrky,
tj. k 28. 2. 2018, nebyl vyhotoven.
NSS: Obžaloba v této věci byla u Okresního soudu v Uherském Hradišti podána dne
13. 12. 2012. Na hlavním líčení dne 31. 3. 2016 kárně obviněný vyhlásil rozsudek, jímž byl
obžalovaný zproštěn obžaloby z přečinu porušení povinnosti při správě cizího majetku dle §220
odst. 1, odst. 2 písm. a) trestního zákoníku a přečinu zneužití pravomoci úřední osoby podle
§329 odst. 1 písm. b) trestního zákoníku, obou spáchaných formou spolupachatelství, neboť
nebylo prokázáno, že daný skutek spáchal obžalovaný.
Ze spisu vyplývá, že kárně obviněný opakovaně podával žádosti o prodloužení lhůty
k vyhotovení rozsudku a jeho předání k doručení s odkazem na (v té době již neexistující) §129
odst. 2 písm. b) trestního řádu [pozn. NSS: z obsahu žádostí ovšem vyplývá, že jsou podávány dle
§129 odst. 3 písm. b) trestního řádu]. Žádostem vždy vyhověla Mgr. H. K., tehdejší předsedkyně
Okresního soudu v Uherském Hradišti, ve dvou případech podpis připojil v jejím zastoupení
patrně jeden z místopředsedů soudu.
- První žádost byla podána dne 14. 4. 2016 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla
prodloužena do 12. 5. 2016.
- Druhá žádost byla podána dne 12. 5. 2016 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla
prodloužena do 9. 6. 2016.
- Třetí žádost byla podána dne 9. 6. 2016 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla
prodloužena do 7. 7. 2016.
- Čtvrtá žádost byla podána dne 13 7. 2016 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla
prodloužena do 4. 8. 2016.
- Pátá žádost byla podána dne 3. 8. 2016 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla
prodloužena do 25. 8. 2016.
- Šestá žádost byla podána dne 25. 8. 2016 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla
prodloužena do 22. 9. 2016.
- Sedmá žádost byla podána dne 22. 9. 2016 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla
prodloužena do 21. 10. 2016.
- Osmá „mimořádná“ žádost byla podána dne 21. 10. 2016 (téhož dne jí bylo vyhověno),
lhůta byla prodloužena do 31. 10. 2016.
- Devátá „zcela mimořádná“ žádost byla podána dne 31. 10. 2016 (téhož dne jí bylo
vyhověno), lhůta byla prodloužena do 21. 11. 2016.
- Desátá žádost byla podána dne 14. 11. 2016 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla
prodloužena do 19. 12. 2016.
- Jedenáctá žádost byla podána dne 19. 12. 2016 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla
prodloužena do 30. 12. 2016.
- Dvanáctá „zcela mimořádná“ žádost byla podána dne 30. 12. 2016 (téhož dne jí bylo
vyhověno), lhůta byla prodloužena do 9. 1. 2017.
- Třináctá „zcela mimořádná“ žádost byla podána dne 11. 1. 2017 (téhož dne jí bylo
vyhověno), lhůta byla prodloužena do 6. 2. 2017.
- Čtrnáctá žádost byla podána dne 6. 2. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla
prodloužena do 6. 3. 2017.
- Patnáctá žádost byla podána dne 6. 3. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla
prodloužena do 3. 4. 2017.
- Šestnáctá žádost byla podána dne 3. 4. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla
prodloužena do 4. 5. 2017.
- Sedmnáctá žádost byla podána dne 2. 5. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla
prodloužena do 2. 6. 2017.
- Osmnáctá žádost byla podána dne 2. 6. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla
prodloužena do 30. 6. 2017.
- Devatenáctá žádost byla podána dne 30. 6. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla
prodloužena do 1. 8. 2017.
- Dvacátá žádost byla podána dne 24. 7. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla
prodloužena do 29. 8. 2017.
- Dvacátá první žádost byla podána dne 29. 8. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta
byla prodloužena do 26. 9. 2017.
- Dvacátá druhá „mimořádná“ žádost byla podána dne 26. 9. 2017 (téhož dne jí bylo
vyhověno), lhůta byla prodloužena do 25. 10. 2017.
- Dvacátá třetí žádost byla podána dne 27. 10. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta
byla prodloužena do 23. 11. 2017.
- Dvacátá čtvrtá žádost byla podána dne 23. 11. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta
byla prodloužena do 21. 12. 2017.
- Dvacátá pátá žádost byla podána dne 21. 12. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta
byla prodloužena do 23. 1. 2018.
- Dvacátá šestá žádost byla podána dne 23. 1. 2018 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla
prodloužena do 20. 2. 2018.
- Dvacátá sedmá žádost byla podána dne 20. 2. 2018 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta
byla prodloužena do 20. 3. 2018.
- Dvacátá osmá žádost byla podána dne 19. 3. 2018 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta
byla prodloužena do 23. 4. 2018.
- Dvacátá devátá žádost byla podána dne 20. 4. 2018 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta
byla prodloužena do 30. 4. 2018.
- Třicátá žádost byla podána dne 30. 4. 2018 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla
prodloužena do 9. 5. 2018.
Kárně obviněný v žádostech uvádí, že žádá o prodloužení lhůty z důvodů spočívajících
ve zvýšeném nápadu obecně, v nutnosti vyřízení většího počtu věcí při zvýšeném nápadu nebo
zastavení nápadu do senátu 2 T, přerozdělení věcí z tohoto senátu či stáži jiného soudce
na Krajském soudu v Brně. Dále též z důvodu písemného vyhotovování dříve vyhlášených
rozsudků a vazebních usnesení (jednotlivé věci většinou specifikuje), přednostního vyřizování
porozsudkové agendy, nařizování veřejných zasedání, konání vazebních zasedání a konání
hlavních líčení mimo jednací dny, výkonu dosažitelnosti a vyřízení věcí v jejím rámci, účasti
na celodenním neodkladném a neopakovatelném úkonu, výkonu předběžného opatření,
zdravotní indispozice a ošetřování člena rodiny, změny rozvrhu práce, nápadu senátní věci
o počtu 1805 stran nebo konání zkrácených přípravných řízení. Důvody však měly spočívat také
v nemoci asistenta předsedy senátu, řádné dovolené asistenta, zapisovatelky předsedy senátu,
nemoci soudní tajemnice, nefunkčnosti systému ISAS, dále v existenci mimořádného jednacího
dne, existenci státních svátků, v účasti na školení, ukončení pracovního poměru asistenta
a zaškolení nové VSÚ předsedy senátu a v rekonstrukci kanceláře předsedy senátu s nutností
vystěhování prostor.
Vyhotovený rozsudek o 9 stranách byl předán kanceláři dne 7. 5. 2018, k jeho vypravení došlo
téhož dne. Až za originálem rozsudku se nachází celkem devět žádostí státního zástupce o podání
zprávy, kdy je možné očekávat doručení písemného vyhotovení rozsudku. Dle vyznačené
doložky rozsudek nabyl právní moci dne 23. 5. 2018.
Závěry NSS: Původní zákonná lhůta k vyhotovení rozsudku uplynula dne 14. 4. 2016, na základě
opakovaného prodlužování lhůt k vyhotovení rozsudku byl pokyn kárně obviněného k jeho
vypravení předán kanceláři až dne 7. 5. 2018, přičemž vzhledem k vázanosti kárného soudu
kárným návrhem ve prospěch kárně obviněného lze vycházet z toho, že rozsudek nebyl
vyhotoven ke dni 28. 2. 2018, tedy rok a 10 a půl měsíce (tj. 22 a půl měsíce) po uplynutí
původní zákonné lhůty pro jeho vyhotovení.
2) 13 T 131/2014
Kárný navrhovatel: Rozsudek by vyhlášen dne 21. 4. 2016 a ke dni provedení spisové prověrky,
tj. k 28. 2. 2018, nebyl vyhotoven. Zároveň na jiném místě kárného návrhu kárný navrhovatel
uvádí, že rozsudek byl vyhotoven až dne 23. 4. 2018. Tento stav byl zjištěn dne 17. 5. 2018.
NSS: Obžaloba v této věci byla u Okresního soudu v Uherském Hradišti podána dne 4. 7. 2014.
Na hlavním líčení dne 21. 4. 2016 kárně obviněný vyhlásil rozsudek, jímž byl obžalovaný uznán
vinným ze zločinu zpronevěry dle §206 odst. 1, odst. 4 písm. d) trestního zákoníku a odsouzen
k souhrnnému nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 42 měsíců a k trestu propadnutí
věci.
Ze spisu vyplývá, že kárně obviněný opakovaně podával žádosti o prodloužení lhůty
k vyhotovení rozsudku a jeho předání k doručení. Žádostem vždy vyhověla Mgr. H. K., tehdejší
předsedkyně Okresního soudu v Uherském Hradišti, ve dvou případech podpis připojil v jejím
zastoupení patrně jeden z místopředsedů soudu.
- První žádost byla podána dne 5. 5. 2016 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla
prodloužena do 2. 6. 2016.
- Druhá žádost byla podána dne 2. 6. 2016 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla
prodloužena do 30. 6. 2016.
- Třetí žádost byla podána dne 30. 6. 2016 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla
prodloužena do 1. 8. 2016.
- Čtvrtá žádost byla podána dne 1. 8. 2016 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla
prodloužena do 15. 8. 2016.
- Pátá žádost byla podána dne 15. 8. 2016 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla
prodloužena do 12. 9. 2016.
- Šestá žádost byla podána dne 12. 9. 2016 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla
prodloužena do 10. 10. 2016.
- Sedmá žádost byla podána dne 10. 10. 2016 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla
prodloužena do 8. 11. 2016.
- Osmá žádost byla podána dne 14. 11. 2016 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla
prodloužena do 7. 12. 2016.
- Devátá „mimořádná“ žádost byla podána dne 7. 12. 2016 (téhož dne jí bylo vyhověno),
lhůta byla prodloužena do 5. 1. 2017.
- Desátá „zcela mimořádná“ žádost byla podána dne 11. 1. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno),
lhůta byla prodloužena do 2. 2. 2017.
- Jedenáctá žádost byla podána dne 2. 2. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla
prodloužena do 2. 3. 2017.
- Dvanáctá žádost byla podána dne 2. 3. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla
prodloužena do 30. 3. 2017.
- Třináctá žádost byla podána dne 30. 3. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla
prodloužena do 2. 5. 2017.
- Čtrnáctá žádost byla podána dne 2. 5. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla
prodloužena do 31. 5. 2017.
- Patnáctá žádost byla podána dne 31. 5. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla
prodloužena do 28. 6. 2017.
- Šestnáctá žádost byla podána dne 28. 6. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla
prodloužena do 28. 7. 2017.
- Sedmnáctá žádost byla podána dne 27. 7. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla
prodloužena do 25. 8. 2017.
- Osmnáctá žádost byla podána dne 25. 8. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla
prodloužena do 22. 9. 2017.
- Devatenáctá „mimořádná“ žádost byla podána dne 22. 9. 2017 (téhož dne jí bylo
vyhověno), lhůta byla prodloužena do 23. 10. 2017.
- Dvacátá žádost byla podána dne 27. 10. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla
prodloužena do 21. 11. 2017.
- Dvacátá první žádost byla podána dne 21. 11. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta
byla prodloužena do 19. 12. 2017.
- Dvacátá druhá žádost byla podána dne 19. 12. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta
byla prodloužena do 19. 1. 2018.
- Dvacátá třetí žádost byla podána dne 19. 1. 2018 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla
prodloužena do 16. 2. 2018.
- Dvacátá čtvrtá žádost byla podána dne 16. 2. 2018 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta
byla prodloužena do 16. 3. 2018.
- Dvacátá pátá žádost byla podána dne 16. 3. 2018 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla
prodloužena do 17. 4. 2018.
- Dvacátá šestá žádost byla podána dne 17. 4. 2018 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla
prodloužena do 30. 4. 2018.
Kárně obviněný v žádostech uvádí, že žádá o prodloužení lhůty z důvodů v nutnosti vyřízení
většího počtu věcí při zvýšeném nápadu nebo přerozdělení věcí ze senátu 2 T či stáži jiného
soudce u Krajského soudu v Brně. Dále žádal o prodloužení lhůty též z důvodu písemného
vyhotovování dříve vyhlášených rozsudků a usnesení, včetně vazebních (jednotlivé věci většinou
specifikuje), přednostního vyřizování porozsudkové agendy, nařizování veřejných zasedání,
konání vazebních zasedání a konání hlavních líčení mimo jednací dny, výkonu dosažitelnosti
a vyřízení věcí v jejím rámci, účasti na celodenním neodkladném a neopakovatelném úkonu,
výkonu předběžného opatření, návštěvy lékaře, zdravotní indispozice a ošetřování člena rodiny,
změny rozvrhu práce, nápadu senátní věci o počtu 1805 stran či konání zkrácených přípravných
řízení. Důvody však měly spočívat také v nemoci asistenta soudce, řádné dovolené asistenta,
zapisovatelky předsedy senátu nebo předsedy senátu samotného, nemoci soudní tajemnice,
nefunkčnosti systému ISAS, dále v existenci více jednacích dní v týdnu a s tím spojeného vyššího
počtu usnesení z nich, existenci státních svátků, v účasti na školení, ukončení pracovního poměru
asistenta soudce a zaškolení nové VSÚ předsedy senátu a v rekonstrukci kanceláře předsedy
senátu s nutností vystěhování prostor.
Vyhotovený rozsudek o 8 stranách byl předán kanceláři dne 23. 4. 2018, k jeho vypravení došlo
téhož dne. Za vyhotoveným rozsudkem se nachází 9 žádostí státního zástupce o podání zprávy,
kdy je možno očekávat doručení písemného vyhotovení rozsudku. Věc byla pravomocně
skončena odvolacím soudem dne 26. 6. 2018.
Datum, kdy byl dle kárného navrhovatele zjištěn stav popsaný výše, nelze z kopie spisu potvrdit,
nicméně z ní vyplývá, že daný spis byl s odvoláním obžalovaného doručen Krajskému soudu
v Brně, pobočce Zlín, dne 16. 5. 2018.
Závěry NSS: Přestože je překročení zákonné lhůty pro vyhotovení rozhodnutí vytýkáno na dvou
místech kárného návrhu, je třeba ho pochopitelně chápat jako jediný skutek. Původní zákonná
lhůta k vyhotovení rozsudku uplynula dne 5. 5. 2016, na základě opakovaného prodlužování lhůt
k vyhotovení rozsudku byl pokyn kárně obviněného k jeho vypravení předán kanceláři až dne
23. 4. 2018, tedy rok a 11 a půl měsíce (tj. 23 a půl měsíce) po uplynutí původní zákonné lhůty
pro jeho vyhotovení.
3) 13 T 218/2015
Kárný navrhovatel: Rozsudek by vyhlášen dne 2. 5. 2016 a ke dni provedení spisové prověrky,
tj. k 28. 2. 2018, nebyl vyhotoven.
NSS: Obžaloba v této věci byla u Okresního soudu v Uherském Hradišti podána dne 9. 12. 2015.
Na hlavní líčení dne 2. 5. 2016 byl jeden z obžalovaných předveden z vazby. Kárně obviněný
na tomto hlavním líčení vyhlásil rozsudek, jímž byli všichni tři obžalovaní uznáni vinnými
z přečinu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy
dle §283 odst. 1 trestního zákoníku. Jeden z obžalovaných byl zároveň uznán vinným z přečinu
nedovoleného ozbrojování podle §279 odst. 1 trestního zákoníku a jeden byl obžaloby částečně
zproštěn. Rozsudkem byl jednomu z obžalovaných udělen úhrnný trest odnětí svobody v trvání
2 a půl roku a propadnutí věci; dalšímu z obžalovaných trest odnětí svobody v trvání 2 let
s podmíněným odkladem na zkušební dobu tří let spolu s trestem propadnutím věci
a poslednímu z obžalovaných trest odnětí svobody v trvání 18 měsíců s podmíněným odkladem
na zkušební dobu 3 let.
Ze spisu vyplývá, že kárně obviněný opakovaně podával žádosti o prodloužení lhůty
k vyhotovení rozsudku a jeho předání k doručení. Žádostem vždy vyhověla Mgr. H. K.,
předsedkyně Okresního soudu v Uherském Hradišti.
- První žádost byla podána dne 9. 5. 2016 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla
prodloužena do 25. 5. 2016.
- Druhá žádost byla podána dne 25. 5. 2016 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla
prodloužena do 20. 6. 2016.
- Třetí žádost byla podána dne 20. 6. 2016 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla
prodloužena do 18. 7. 2016.
- Čtvrtá žádost byla podána dne 13. 7. 2016 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla
prodloužena do 15. 8. 2016.
- Pátá žádost byla podána dne 15. 8. 2016 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla
prodloužena do 12. 9. 2016.
- Šestá žádost byla podána dne 12. 9. 2016 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla
prodloužena do 10. 10. 2016.
- Sedmá žádost byla podána dne 10. 10. 2016 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla
prodloužena do 8. 11. 2016.
- Osmá žádost byla podána dne 14. 11. 2016 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla
prodloužena do 7. 12. 2016.
- Devátá „mimořádná“ žádost byla podána dne 7. 12. 2016 (téhož dne jí bylo vyhověno),
lhůta byla prodloužena do 5. 1. 2017.
- Desátá „zcela mimořádná“ žádost byla podána dne 11. 1. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno),
lhůta byla prodloužena do 2. 2. 2017.
- Jedenáctá žádost byla podána dne 2. 2. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla
prodloužena do 2. 3. 2017.
- Dvanáctá žádost byla podána dne 2. 3. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla
prodloužena do 30. 3. 2017.
- Třináctá žádost byla podána dne 30. 3. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla
prodloužena do 2. 5. 2017.
- Čtrnáctá žádost byla podána dne 2. 5. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla
prodloužena do 31. 5. 2017.
- Patnáctá žádost byla podána dne 31. 5. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla
prodloužena do 28. 6. 2017.
- Šestnáctá žádost byla podána dne 28. 6. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla
prodloužena do 28. 7. 2017.
- Sedmnáctá žádost byla podána dne 27. 7. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla
prodloužena do 25. 8. 2017.
- Osmnáctá žádost byla podána dne 25. 8. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla
prodloužena do 22. 9. 2017.
- Devatenáctá „mimořádná“ žádost byla podána dne 22. 9. 2017 (téhož dne jí bylo
vyhověno), lhůta byla prodloužena do 23. 10. 2017.
- Dvacátá žádost byla podána dne 27. 10. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla
prodloužena do 21. 11. 2017.
- Dvacátá první žádost byla podána dne 21. 11. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta
byla prodloužena do 19. 12. 2017.
- Dvacátá druhá žádost byla podána dne 19. 12. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta
byla prodloužena do 19. 1. 2018.
- Dvacátá třetí žádost byla podána dne 19. 1. 2018 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla
prodloužena do 16. 2. 2018.
- Dvacátá čtvrtá žádost byla podána dne 16. 2. 2018 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta
byla prodloužena do 16. 3. 2018.
- Dvacátá pátá žádost byla podána dne 16. 3. 2018 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla
prodloužena do 17. 4. 2018.
- Dvacátá šestá žádost byla podána dne 17. 4. 2018 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla
prodloužena do 30. 4. 2018.
Kárně obviněný v každé žádosti uvádí, že žádá o prodloužení lhůty z důvodů spočívajících
v nutnosti vyřízení většího počtu věcí při zvýšeném nápadu nebo přerozdělení věcí ze senátu 2 T
či stáži jiného soudce u Krajského soudu v Brně. Dále též žádá prodloužení lhůty z důvodu
písemného vyhotovování dříve vyhlášených rozsudků a usnesení, včetně vazebních (jednotlivé
věci většinou specifikuje), přednostního vyřizování porozsudkové agendy, nařizování veřejných
zasedání, konání vazebních zasedání a konání hlavních líčení mimo jednací dny, výkonu
dosažitelnosti a vyřízení věcí v jejím rámci, účasti na celodenním neodkladném
a neopakovatelném úkonu, výkonu předběžného opatření, návštěvy lékaře, zdravotní indispozice
a ošetřování člena rodiny, změny rozvrhu práce, nápadu senátní věci o počtu 1805 stran či konání
zkrácených přípravných řízení. Důvody však měly spočívat také v nemoci asistenta soudce, řádné
dovolené asistenta soudce, zapisovatelky předsedy senátu nebo předsedy senátu samotného,
nemoci soudní tajemnice, nefunkčnosti systému ISAS, dále v existenci více jednacích dní v týdnu
a s tím spojeného vyššího počtu usnesení z nich, existenci státních svátků, v účasti na školení,
ukončení pracovního poměru asistenta soudce a zaškolení nové VSÚ předsedy senátu
a v rekonstrukci kanceláře předsedy senátu s nutností vystěhování prostor.
Vyhotovený rozsudek o 12 stranách byl předán kanceláři dne 30. 4. 2018, k jeho vypravení došlo
téhož dne. Za vyhotoveným rozsudkem se nachází 14 žádostí státního zástupce o podání zprávy,
kdy je možno očekávat doručení písemného vyhotovení rozsudku. Jedna žádost byla podána
Probační a mediační službou. V době mezi vyhlášením a vyhotovením rozsudku byl dosud
vazebně stíhaný obžalovaný propuštěn z vazby (na základě usnesení kárně obviněného ze dne
20. 6. 2016), čímž též došlo k zániku nutné obhajoby. Obžalovaný se následně nechal zastoupit
advokátem na základě plné moci a jeho prostřednictvím požádal o doručení vyhotovení
rozsudku, případně s doložkou právní moci a sdělením, jak došlo k jejímu nabytí.
V daném období byl kárně obviněný také vyzván k postupu dle §81b trestního řádu, neboť věci
zajištěné v rámci trestního řízení jsou nebezpečné povahy a hrozí reálné nebezpečí požáru
či výbuchu, na což kárně obviněný nereagoval. Před vyhotovením rozsudku došlo také
k vyplacení peněžité částky zajištěné v rámci prověřování, na niž se vztahoval trest propadnutí
věci, na účet soudu. Dne 15. 5. 2018 podal jeden z obžalovaných proti rozsudku odvolání.
Věc byla na základě rozsudku odvolacího soudu v plném rozsahu pravomocně skončena dne
7. 8. 2018.
Závěry NSS: Původní zákonná lhůta k vyhotovení rozsudku ve vazební věci (5 pracovních dnů)
uplynula dne 9. 5. 2016, na základě opakovaného prodlužování lhůt k vyhotovení rozsudku
byl pokyn kárně obviněného k jeho vypravení předán kanceláři až dne 30. 4. 2018, přičemž,
vzhledem k vázanosti kárného soudu kárným návrhem ve prospěch kárně obviněného lze
vycházet z toho, že rozsudek nebyl vyhotoven ke dni 28. 2. 2018, tedy více než rok a 9 a půl
měsíce (tj. více než 21 a půl měsíce) po uplynutí původní zákonné lhůty pro jeho vyhotovení.
4) 13 T 201/2008
Kárný navrhovatel: Rozsudek by vyhlášen dne 30. 5. 2016 a ke dni provedení spisové prověrky,
tj. k 28. 2. 2018, nebyl vyhotoven.
NSS: Obžaloba ve věci 7 obviněných byla u Okresního soudu v Uherském Hradišti podána dne
22. 12. 2008. Rozsudek ze dne 17. 12. 2012 (pokyn k jeho vypravení předán kanceláři dne
10. 6. 2013) byl usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 5. 2. 2014 částečně zrušen (ohledně
4 obžalovaných) a věc byla v rozsahu zrušení vrácena okresním soudu. Spis byl okresnímu soudu
doručen dne 3. 3. 2014.
Na hlavním líčení dne 30. 5. 2016, k němuž byl jeden z obžalovaných předveden z vazby,
kárně obviněný vyhlásil rozsudek, jímž, byl jeden obžalovaný uznán vinným ze zločinu krádeže
podle §205 odst. 1 písm. b), odst. 4 písm. c) trestního zákoníku, spáchaného formou
spolupachatelství, přečinu poškozování cizí věci dle §228 odst. 1 trestního zákoníku, spáchaného
formou spolupachatelství, přečinu neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního
prostředku podle §234 odst. 1 trestního zákoníku, a přečinu krádeže podle §205 odst. 1 písm. b)
trestního zákoníku dílem dokonaného, dílem nedokonaného ve stadiu pokusu dle §21 odst. 1
trestního zákoníku, spáchaného formou spolupachatelství podle §23 trestního zákoníku.
Další obžalovaný byl uznán vinným ze zločinu krádeže podle §205 odst. 1 písm. b), odst. 2,
odst. 4 písm. c) trestního zákoníku, spáchaného formou spolupachatelství, přečinu poškozování
cizí věci dle §228 odst. 1 trestního zákoníku, spáchaného formou spolupachatelství, a z přečinu
krádeže podle §205 odst. 1 písm. b), odst. 2 trestního zákoníku dílem dokonaného, dílem
nedokonaného ve stadiu pokusu dle §21 odst. 1 trestního zákoníku, spáchaného formou
spolupachatelství podle §23 trestního zákoníku. Další obžalovaný byl shledán vinným
z trestného činu krádeže dle §247 odst. 1 písm. b), odst. 2 zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon,
ve znění pozdějších předpisů (dále jen „trestní zákon“), spáchaného formou spolupachatelství
podle §9 odst. 2 trestního zákona a z trestného činu podílnictví podle §251 odst. 1 písm. a),
odst. 2 trestního zákona, ve znění zákona č. 253/2006 Sb., spáchaného dílem samostatně, dílem
formou spolupachatelství podle §9 odst. 2 trestního zákona. Poslední z obžalovaných byl
shledán vinným z trestného činu podílnictví podle §251 odst. 1 písm. a), odst. 2 trestního
zákona, ve znění zákona č. 253/2006 Sb., spáchaného formou spolupachatelství podle §9 odst. 2
trestního zákona.
Za to byl jednomu z obžalovaných uložen úhrnný nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání 5
let a trest propadnutí věci. Dalšímu obžalovanému byl uložen souhrnný nepodmíněný trest
odnětí svobody v trvání 4 let a trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení všech motorových
vozidel na dobu 3 let. Dalšímu obžalovanému byl uložen souhrnný trest odnětí svobody v trvání
18 měsíců s podmíněným odkladem na zkušební dobu 18 měsíců a trest zákazu činnosti
spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel na dobu 12 měsíců. Poslednímu
z obžalovaných byl uložen souhrnný trest odnětí svobody v trvání 22 měsíců s podmíněným
odkladem na zkušební dobu 30 měsíců a trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení všech
motorových vozidel na dobu 30 měsíců.
Na témže hlavním líčení byl vazebně stíhaný obžalovaný propuštěn z vazby na svobodu.
Z kopie spisu dále vyplývá, že kárně obviněný opakovaně podával žádosti o prodloužení lhůty
k vyhotovení rozsudku a jeho předání k doručení. Žádostem vyhověla Mgr. H. K., předsedkyně
Okresního soudu v Uherském Hradišti, jednou podpis připojil v jejím zastoupení patrně jeden
z místopředsedů soudu, jednou žádosti vyhověl přímo místopředseda Okresního soudu
v Uherském Hradišti.
- První žádost byla podána dne 13. 6. 2016 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla
prodloužena do 11. 7. 2016.
- Druhá žádost byla podána dne 13. 7. 2016 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla
prodloužena do 8. 8. 2016.
- Třetí žádost byla podána dne 8. 8. 2016 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla
prodloužena do 5. 9. 2016.
- Čtvrtá žádost byla podána dne 5. 9. 2016 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla
prodloužena do 3. 10. 2016.
- Pátá žádost byla podána dne 3. 10. 2016 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla
prodloužena do 1. 11. 2016.
- Šestá žádost byla podána dne 14. 11. 2016 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla
prodloužena do 30. 11. 2016.
- Sedmá žádost byla podána dne 30. 11. 2016 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla
prodloužena do 6. 12. 2016.
- Osmá „mimořádná“ žádost byla podána dne 7. 12. 2016 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta
byla prodloužena do 12. 12. 2016.
- Devátá žádost byla podána dne 12. 12. 2016 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla
prodloužena do 30. 12. 2016.
- Desátá „zcela mimořádná“ žádost byla podána dne 30. 12. 2016 (téhož dne jí bylo
vyhověno), lhůta byla prodloužena do 9. 1. 2017.
- Jedenáctá „zcela mimořádná“ žádost byla podána dne 11. 1. 2017 (téhož dne jí bylo
vyhověno), lhůta byla prodloužena do 6. 2. 2017.
- Dvanáctá žádost byla podána dne 6. 2. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla
prodloužena do 6. 3. 2017.
- Třináctá žádost byla podána dne 6. 3. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla
prodloužena do 3. 4. 2017.
- Čtrnáctá žádost byla podána dne 3. 4. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla
prodloužena do 4. 5. 2017.
- Patnáctá žádost byla podána dne 2. 5. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla
prodloužena do 2. 6. 2017.
- Šestnáctá žádost byla podána dne 2. 6. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla
prodloužena do 30. 6. 2017.
- Sedmnáctá žádost byla podána dne 30. 6. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla
prodloužena do 1. 8. 2017.
- Osmnáctá žádost byla podána dne 24. 7. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla
prodloužena do 29. 8. 2017.
- Devatenáctá žádost byla podána dne 29. 8. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla
prodloužena do 26. 9. 2017.
- Dvacátá „mimořádná“ žádost byla podána dne 26. 9. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno),
lhůta byla prodloužena do 25. 10. 2017.
- Dvacátá první žádost byla podána dne 27. 10. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta
byla prodloužena do 23. 11. 2017.
- Dvacátá druhá žádost byla podána dne 23. 11. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta
byla prodloužena do 21. 12. 2017.
- Dvacátá třetí žádost byla podána dne 21. 12. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta
byla prodloužena do 23. 1. 2018.
- Dvacátá čtvrtá žádost byla podána dne 23. 1. 2018 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta
byla prodloužena do 20. 2. 2018.
- Dvacátá pátá žádost byla podána dne 20. 2. 2018 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla
prodloužena do 20. 3. 2018.
- Dvacátá šestá žádost byla podána dne 19. 3. 2018 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla
prodloužena do 23. 4. 2018.
- Dvacátá sedmá žádost byla podána dne 20. 4. 2018 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta
byla prodloužena do 30. 4. 2018.
- Dvacátá osmá žádost byla podána dne 30. 4. 2018 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta
byla prodloužena do 11. 5. 2018.
- Dvacátá devátá žádost byla podána dne 11. 5. 2018 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta
byla prodloužena do 14. 5. 2018, z důvodu nepřítomnosti zapisovatelky předsedy senátu.
Kárně obviněný v žádostech uvádí, že žádá o prodloužení lhůty z důvodů spočívajících
v nutnosti vyřízení většího počtu věcí při zvýšeném nápadu nebo přerozdělení věcí ze senátu 2 T,
dále v písemném vyhotovování dříve vyhlášených rozsudků a usnesení včetně vazebních
(jednotlivé věci většinou specifikuje), přednostním vyřizování porozsudkové agendy, nařizování
veřejných zasedání, konání vazebních zasedání a konání hlavních líčení mimo jednací dny, účasti
na celodenním neodkladném a neopakovatelném úkonu, ve výkonu dosažitelnosti, výkonu
předběžného opatření, zdravotní indispozici předsedy senátu a ošetřování člena rodiny, změně
rozvrhu práce. Dále žádal o prodloužení lhůty také z důvodu nápadu senátní věci o počtu 1805
stran, konání zkrácených přípravných řízení, nemoci asistenta soudce, návštěvy lékaře předsedou
senátu, řádné dovolené asistenta soudce, zapisovatelky předsedy senátu nebo předsedy senátu
samotného, nemoci soudní tajemnice, nefunkčnosti systému ISAS, účasti na školení. Dále měly
důvody k prodloužení lhůty spočívat také v existenci více jednacích dní v týdnu a s tím spojeného
vyššího počtu usnesení z nich, v existenci státních svátků, v ukončení pracovního poměru
asistenta soudce a zaškolení nové VSÚ předsedy senátu či rekonstrukci kanceláře předsedy senátu
s nutností vystěhování prostor.
Vyhotovený rozsudek o 25 stranách byl předán kanceláři dne 14. 5. 2018, k jeho vypravení došlo
téhož dne. Za vyhotovením rozsudku se nachází již zmiňované usnesení ze dne 30. 5. 2016
o propuštění vazebně stíhaného obžalovaného z vazby a jejím nahrazení dohledem probačního
úředníka, 9 žádostí státního zástupce o podání zprávy, kdy je možno očekávat doručení
písemného vyhotovení rozsudku, žádost obhájce jednoho z obžalovaných ze dne 26. 1. 2018
a žádosti jiných soudů o vrácení zapůjčených spisů. Jednalo se o 4 žádosti Okresního soudu
v Litoměřicích, 5 žádostí Okresního soudu v Teplicích, 3 žádosti Okresního soudu ve Zlíně
se zdůrazněním, že očekávají alespoň nějakou reakci, 2 žádosti Okresního soudu v České Lípě
a 3 žádosti Krajského soudu v Brně, pobočky ve Zlíně, z toho dvě telefonické. Dne 17. 5. 2018
bylo proti rozsudku podáno odvolání. Odvolání dalších obžalovaných následovala dne
24. 5. 2018 a 4. 7. 2018.
Závěry NSS: Původní zákonná lhůta k vyhotovení rozsudku uplynula dne 13. 6. 2016, na základě
opakovaného prodlužování lhůt k vyhotovení rozsudku byl pokyn kárně obviněného k jeho
vypravení předán kanceláři až dne 14. 5. 2018, přičemž, vzhledem k vázanosti kárného soudu
kárným návrhem ve prospěch kárně obviněného lze vycházet z toho, že rozsudek nebyl
vyhotoven ke dni 28. 2. 2018, tedy 1 rok a 8 a půl měsíce (tj. 20 a půl měsíce) po uplynutí
původní zákonné lhůty pro jeho vyhotovení.
5) 13 T 44/2014
Kárný navrhovatel: Rozsudek by vyhlášen dne 30. 6. 2016 a ke dni provedení spisové prověrky,
tj. k 28. 2. 2018, nebyl vyhotoven. Zároveň na jiném místě kárného návrhu kárný navrhovatel
uvádí, že rozsudek byl vyhotoven až dne 3. 4. 2018. Tento stav byl zjištěn dne 17. 5. 2018.
NSS: Obžaloba v této věci byla u Okresního soudu v Uherském Hradišti podána dne 27. 2. 2014.
Na hlavním líčení dne 30. 6. 2016 kárně obviněný vyhlásil rozsudek, jímž byl obžalovaný uznán
vinným ze zločinu zpronevěry podle §206 odst. 1, odst. 4 písm. d) trestního zákoníku a byl
za to odsouzen k trestu odnětí svobody v délce 3 let s podmíněným odkladem na zkušební dobu
3 let. Zároveň mu byla dle §228 odst. 1 trestního řádu uložena povinnost zaplatit poškozené
náhradu škody ve výši 787 127 Kč.
Z kopie spisu vyplývá, že kárně obviněný opakovaně podával žádosti o prodloužení lhůty
k vyhotovení rozsudku a jeho předání k doručení. Žádostem vždy vyhověla Mgr. H. K.,
předsedkyně Okresního soudu v Uherském Hradišti.
- První žádost byla podána dne 13. 7. 2016 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla
prodloužena do 15. 8. 2016.
- Druhá žádost byla podána dne 15. 8. 2016 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla
prodloužena do 12. 9. 2016.
- Třetí žádost byla podána dne 12. 9. 2016 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla
prodloužena do 10. 10. 2016.
- Čtvrtá žádost byla podána dne 10. 10. 2016 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla
prodloužena do 8. 11. 2016.
- Pátá žádost byla podána dne 14. 11. 2016 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla
prodloužena do 7. 12. 2016.
- Šestá „mimořádná“ žádost byla podána dne 7. 12. 2016 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta
byla prodloužena do 5. 1. 2017.
- Sedmá „zcela mimořádná“ žádost byla podána dne 11. 1. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno),
lhůta byla prodloužena do 2. 2. 2017.
- Osmá žádost byla podána dne 2. 2. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla
prodloužena do 2. 3. 2017.
- Devátá žádost byla podána dne 2. 3. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla
prodloužena do 30. 3. 2017.
- Desátá žádost byla podána dne 30. 3. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla
prodloužena do 2. 5. 2017.
- Jedenáctá žádost byla podána dne 2. 5. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla
prodloužena do 31. 5. 2017.
- Dvanáctá žádost byla podána dne 31. 5. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla
prodloužena do 28. 6. 2017.
- Třináctá žádost byla podána dne 28. 6. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla
prodloužena do 28. 7. 2017.
- Čtrnáctá žádost byla podána dne 27. 7. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla
prodloužena do 25. 8. 2017.
- Patnáctá žádost byla podána dne 25. 8. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla
prodloužena do 22. 9. 2017.
- Šestnáctá „mimořádná“ žádost byla podána dne 22. 9. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno),
lhůta byla prodloužena do 23. 10. 2017.
- Sedmnáctá žádost byla podána dne 27. 10. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla
prodloužena do 21. 11. 2017.
- Osmnáctá žádost byla podána dne 21. 11. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla
prodloužena do 19. 12. 2017.
- Devatenáctá žádost byla podána dne 19. 12. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla
prodloužena do 19. 1. 2018.
- Dvacátá žádost byla podána dne 19. 1. 2018 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla
prodloužena do 16. 2. 2018.
- Dvacátá první žádost byla podána dne 16. 2. 2018 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta
byla prodloužena do 16. 3. 2018.
- Dvacátá druhá žádost byla podána dne 16. 3. 2018 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta
byla prodloužena do 17. 4. 2018.
Kárně obviněný v žádostech uvádí, že žádá o prodloužení lhůty z důvodů spočívajících v nutnosti
vyřízení většího počtu věcí při zvýšeném nápadu nebo přerozdělení věcí ze senátu 2 T
či dlouhodobé stáži jednoho ze soudců na krajském soudě. Dále mělo dojít k prodloužení lhůty
též z důvodu písemného vyhotovování dříve vyhlášených rozsudků a usnesení, včetně vazebních
(jednotlivé věci většinou specifikuje), přednostního vyřizování porozsudkové agendy, nařizování
veřejných zasedání, konání vazebních zasedání, výkonu dosažitelnosti, účasti na celodenním
neodkladném a neopakovatelném úkonu, výkonu předběžného opatření, návštěvy lékaře,
zdravotní indispozice předsedy senátu a ošetřování člena rodiny, změny rozvrhu práce, nápadu
senátní věci o počtu 1805 stran, konání zkrácených přípravných řízení. Důvody však měly
spočívat také v nemoci asistenta soudce, řádné dovolené asistenta soudce, zapisovatelky předsedy
senátu nebo předsedy senátu samotného, nemoci soudní tajemnice, nefunkčnosti systému ISAS,
dále v existenci více jednacích dní v týdnu a s tím spojeného vyššího počtu usnesení z nich,
v existenci státních svátků, v účasti na školení, ukončení pracovního poměru asistenta soudce
a zaškolení nové VSÚ předsedy senátu či v rekonstrukci kanceláře předsedy senátu s nutností
vystěhování prostor.
Vyhotovený rozsudek o necelých 11 stranách byl předán kanceláři dne 4. 4. 2018, k jeho
vypravení došlo téhož dne. Za vyhotovením rozsudku jsou založeny dvě žádosti státního
zástupce o sdělení, kdy lze očekávat doručení rozsudku. Dále také písemná žádost zástupce
poškozené ze dne 8. 6. 2017, po roce od vyhlášení, neboť se mu informaci nedařilo získat
telefonicky. Dle tohoto přípisu dal soud obžalovanému dostatečný prostor k tomu, aby veškeré
pokusy poškozené o vymožení částky byly bezvýznamnými, neboť v průběhu této doby
se obžalovaný stal zcela nemajetným. Dne 15. 3. 2018 zástupce poškozené žádal předsedkyni
soudu o sdělení, proč po 21 měsících nebylo postupováno dle §129 odst. 4 trestního řádu a nebyl
vyhotoven rozsudek. Dne 20. 4. 2018 bylo soudu doručeno odvolání obžalovaného.
Datum, kdy byl dle kárného navrhovatele zjištěn stav popsaný výše, nelze z kopie spisu potvrdit,
nicméně z ní vyplývá, že daný spis byl s odvoláním obžalovaného odeslán odvolacímu soudu dne
27. 4. 2018.
Závěry NSS: Přestože je překročení zákonné lhůty pro vyhotovení rozhodnutí vytýkáno na dvou
místech kárného návrhu, je třeba ho i v tomto případě chápat jako jediný skutek. Původní
zákonná lhůta k vyhotovení rozsudku uplynula dne 18. 7. 2016, na základě opakovaného
prodlužování lhůt k vyhotovení rozsudku byl pokyn kárně obviněného k jeho vypravení předán
kanceláři až dne 4. 4. 2018, nicméně, vzhledem k vázanosti kárného soudu kárným návrhem
ve prospěch kárně obviněného, je třeba vycházet z toho, že kárně obviněný rozsudek vyhotovil
dne 3. 4. 2018, tedy rok a 8 a půl měsíce (tj. 20 a půl měsíce) po uplynutí původní zákonné
lhůty pro jeho vyhotovení.
6) 13 T 27/2015
Kárný navrhovatel: Rozsudek by vyhlášen dne 31. 10. 2016 a ke dni provedení spisové prověrky,
tj. k 28. 2. 2018, nebyl vyhotoven.
NSS: Obžaloba v této věci byla u Okresního soudu v Uherském Hradišti podána dne 11. 2. 2015.
Na hlavním líčení dne 31. 10. 2016 kárně obviněný vyhlásil rozsudek, jímž byl obžalovaný uznán
vinným z přečinu týrání osoby žijící ve společném obydlí podle §199 odst. 1 trestního zákoníku
a přečinu krádeže podle §205 odst. 1 písm. a), písm. d) trestního zákoníku, za což mu byl udělen
nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání tří let a byla mu uložena povinnost zaplatit náhradu
škody poškozené.
Z kopie spisu vyplývá, že kárně obviněný opakovaně podával žádosti o prodloužení lhůty
k vyhotovení rozsudku a jeho předání k doručení. Žádostem vždy vyhověla Mgr. H. K.,
předsedkyně Okresního soudu v Uherském Hradišti.
- První žádost byla podána dne 14. 11. 2016 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla
prodloužena do 13. 12. 2016.
- Druhá žádost byla podána dne 13. 12. 2016 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla
prodloužena do 11. 1. 2017.
- Třetí „zcela mimořádná“ žádost byla podána dne 11. 1. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno),
lhůta byla prodloužena do 8. 2. 2017.
- Čtvrtá žádost byla podána dne 6. 2. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla
prodloužena do 8. 3. 2017.
- Pátá žádost byla podána dne 8. 3. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla
prodloužena do 5. 4. 2017.
- Šestá žádost byla podána dne 5. 4. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla
prodloužena do 9. 5. 2017.
- Sedmá žádost byla podána dne 2. 5. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla
prodloužena do 6. 6. 2017.
- Osmá žádost byla podána dne 5. 6. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla
prodloužena do 4. 7. 2017.
- Devátá žádost byla podána dne 4. 7. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla
prodloužena do 3. 8. 2017.
- Desátá žádost byla podána dne 27. 7. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla
prodloužena do 31. 8. 2017.
- Jedenáctá žádost byla podána dne 31. 8. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla
prodloužena do 29. 9. 2017.
- Dvanáctá „mimořádná“ žádost byla podána dne 27. 9. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno),
lhůta byla prodloužena do 27. 10. 2017.
- Třináctá žádost byla podána dne 27. 10. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla
prodloužena do 27. 11. 2017.
- Čtrnáctá žádost byla podána dne 27. 11. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla
prodloužena do 27. 12. 2017.
- Patnáctá žádost byla podána dne 21. 12. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla
prodloužena do 25. 1. 2018.
- Šestnáctá žádost byla podána dne 25. 1. 2018 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla
prodloužena do 22. 2. 2018.
- Sedmnáctá žádost byla podána dne 22. 2. 2018 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla
prodloužena do 22. 3. 2018.
Kárně obviněný v žádostech uvádí, že žádá o prodloužení lhůty z důvodů spočívajících
v nutnosti vyřízení většího počtu věcí při zvýšeném nápadu nebo dlouhodobé stáži jednoho
ze soudců na krajském soudě. Dále mělo dojít k prodloužení lhůty též z důvodu písemného
vyhotovování dříve vyhlášených rozsudků a usnesení, včetně vazebních (jednotlivé věci většinou
specifikuje), přednostního vyřizování porozsudkové agendy, nařizování veřejných zasedání,
konání vazebních zasedání, výkonu dosažitelnosti, účasti na celodenním neodkladném
a neopakovatelném úkonu, výkonu předběžného opatření, zdravotní indispozice předsedy senátu
a ošetřování člena rodiny, změny rozvrhu práce, nápadu senátní věci o počtu 1805 stran, konání
zkrácených přípravných řízení. Důvody však měly spočívat také v řádné dovolené asistenta
soudce, zapisovatelky předsedy senátu nebo předsedy senátu samotného, nemoci soudní
tajemnice, dále v existenci více jednacích dní v týdnu a s tím spojeného vyššího počtu usnesení
z nich, existenci státních svátků, ukončení pracovního poměru asistenta soudce a zaškolení nové
VSÚ předsedy senátu či v rekonstrukci kanceláře předsedy senátu s nutností vystěhování prostor.
Vyhotovený rozsudek o 12 stranách byl předán kanceláři dne 21. 3. 2018 a vypraven byl téhož
dne. Za vyhotovením rozsudku jsou založeny 4 žádosti státního zástupce o sdělení, kdy lze
očekávat doručení rozsudku. Dne 14. 6. 2017 bylo soudem vydáno opatření o zrušení ustanovení
obhájkyně obžalovanému (obžalovaný byl dne 10. 2. 2017 propuštěn z VTOS), která jej dále
zastupovala na základě plné moci. Proti rozsudku podal obžalovaný dne 26. 3. 2018 odvolání.
Závěry NSS: Původní zákonná lhůta k vyhotovení rozsudku uplynula dne 14. 11. 2016,
na základě opakovaného prodlužování lhůt k vyhotovení rozsudku byl pokyn kárně obviněného
k jeho vypravení předán kanceláři až dne 21. 3. 2018, přičemž, vzhledem k vázanosti kárného
soudu kárným návrhem ve prospěch kárně obviněného lze vycházet z toho, že rozsudek nebyl
vyhotoven ke dni 28. 2. 2018, tedy 1 rok a 3 a půl měsíce (tj. 15 a půl měsíce) po uplynutí
původní zákonné lhůty pro jeho vyhotovení.
7) 13 T 174/2016
Kárný navrhovatel: Rozsudek by vyhlášen dne 30. 1. 2017 a ke dni provedení spisové prověrky,
tj. k 28. 2. 2018, nebyl vyhotoven.
NSS: Obžaloba v této věci byla u Okresního soudu v Uherském Hradišti podána dne 21. 5. 2016.
Na hlavním líčení dne 30. 1. 2017 kárně obviněný vyhlásil rozsudek, jímž byl obžalovaný uznán
vinným z přečinu usmrcení z nedbalosti podle §143 odst. 1, odst. 2 trestního zákoníku, za což
mu byl uložen nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání 30 měsíců a trest zákazu činnosti
spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel na dobu 5 let.
Z kopie spisu vyplývá, že kárně obviněný opakovaně podával žádosti o prodloužení lhůty
k vyhotovení rozsudku a jeho předání k doručení. Žádostem vždy vyhověla Mgr. H. K.,
předsedkyně Okresního soudu v Uherském Hradišti, v dvou případech podpis připojil v jejím
zastoupení patrně jeden z místopředsedů soudu.
- První žádost byla podána dne 13. 2. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla
prodloužena do 13. 3. 2017.
- Druhá žádost byla podána dne 10. 3. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla
prodloužena do 10. 4. 2017.
- Třetí žádost byla podána dne 5. 4. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla
prodloužena do 12. 5. 2017.
- Čtvrtá žádost byla podána dne 12. 5. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla
prodloužena do 9. 6. 2017.
- Pátá žádost byla podána dne 9. 6. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla
prodloužena do 16. 6. 2017.
- Šestá žádost byla podána dne 16. 6. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla
prodloužena do 21. 6. 2017.
- Sedmá žádost byla podána dne 21. 6. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla
prodloužena do 28. 6. 2017.
- Osmá žádost byla podána dne 28. 6. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla
prodloužena do 28. 7. 2017.
- Devátá žádost byla podána dne 27. 7. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla
prodloužena do 25. 8. 2017.
- Desátá žádost byla podána dne 25. 8. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla
prodloužena do 22. 9. 2017.
- Jedenáctá „mimořádná“ žádost byla podána dne 22. 9. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno),
lhůta byla prodloužena do 23. 10. 2017.
- Dvanáctá žádost byla podána dne 27. 10. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla
prodloužena do 21. 11. 2017.
- Třináctá žádost byla podána dne 21. 11. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla
prodloužena do 19. 12. 2017.
- Čtrnáctá žádost byla podána dne 19. 12. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla
prodloužena do 19. 1. 2018.
- Patnáctá žádost byla podána dne 19. 1. 2018 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla
prodloužena do 16. 2. 2018.
- Šestnáctá žádost byla podána dne 16. 2. 2018 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla
prodloužena do 16. 3. 2018.
- Sedmnáctá žádost byla podána dne 16. 3. 2018 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla
prodloužena do 17. 4. 2018.
- Osmnáctá žádost byla podána dne 17. 4. 2018 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla
prodloužena do 30. 4. 2018.
Kárně obviněný v žádostech uvádí, že žádá o prodloužení lhůty z důvodů spočívajících v nutnosti
vyřízení většího počtu věcí při zvýšeném nápadu z důvodu dlouhodobé stáže jednoho ze soudců
na krajském soudě. Dále též z důvodu písemného vyhotovování dříve vyhlášených rozsudků
a usnesení, včetně vazebních (jednotlivé věci většinou specifikuje), konání vazebních zasedání,
výkonu dosažitelnosti, účasti na celodenním neodkladném a neopakovatelném úkonu, výkonu
předběžného opatření, zdravotní indispozice předsedy senátu a ošetřování člena rodiny, změny
rozvrhu práce, nápadu senátní věci o počtu 1805 stran, konání zkrácených přípravných řízení,
zástupu za Mgr. H. K., včetně dořešení přípravného řízení. Důvody však měly spočívat také v
řádné dovolené zapisovatelky předsedy senátu nebo předsedy senátu, nemoci soudní tajemnice
nebo vedoucí trestní kanceláře, dále v existenci více jednacích dní v týdnu, existenci státních
svátků, rekonstrukci kanceláře předsedy senátu s nutností vystěhování prostor.
Vyhotovený rozsudek o necelých 7 stranách byl předán kanceláři dne 18. 4. 2018 a vypraven
téhož dne. Za vyhotovením rozsudku jsou založeny 2 žádosti státního zástupce o sdělení,
kdy lze očekávat doručení rozsudku. Další tři žádosti o zaslání konečného rozhodnutí ve věci
s doložkou právní moci podaly poškozené společnosti.
Dle vyznačené doložky nabyl rozsudek právní moci dne 13. 6. 2018.
Závěry NSS: Původní zákonná lhůta k vyhotovení rozsudku uplynula dne 13. 2. 2017, na základě
opakovaného prodlužování lhůt k vyhotovení rozsudku byl pokyn kárně obviněného k jeho
vypravení předán kanceláři až dne 18. 4. 2018, přičemž, vzhledem k vázanosti kárného soudu
kárným návrhem ve prospěch kárně obviněného lze vycházet z toho, že rozsudek nebyl
vyhotoven ke dni 28. 2. 2018, tedy rok a půl měsíce (tj. 12 a půl měsíce) po uplynutí původní
zákonné lhůty pro jeho vyhotovení.
8) 13 T 63/2016
Kárný navrhovatel: Rozsudek by vyhlášen dne 4. 9. 2017 a ke dni provedení spisové prověrky,
tj. k 28. 2. 2018, nebyl vyhotoven.
NSS: Dne 20. 4. 2016 byl v této věci u Okresního soudu v Uherském Hradišti podán návrh
na potrestání, dne 29. 4. 2016 byl vydán trestní příkaz a dne 11. 5. 2016 byl soudu doručen odpor
obviněného. Na hlavním líčení dne 4. 9. 2017 kárně obviněný vyhlásil rozsudek, jímž byl
obviněný zproštěn návrhu na potrestání za přečin podvodu dle §209 odst. 1 trestního zákoníku,
neboť nebylo prokázáno, že se stal skutek, pro nějž byl obviněný stíhán.
Ze spisu vyplývá, že kárně obviněný opakovaně podával žádosti o prodloužení lhůty
k vyhotovení rozsudku a jeho předání k doručení. Žádostem vždy vyhověla Mgr. H. K.,
předsedkyně Okresního soudu v Uherském Hradišti.
- První „mimořádná“ žádost byla podána dne 18. 9. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta
byla prodloužena do 17. 10. 2017.
- Druhá žádost byla podána dne 27. 10. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla
prodloužena do 14. 11. 2017.
- Třetí žádost byla podána dne 14. 11. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla
prodloužena do 13. 12. 2017.
- Čtvrtá žádost byla podána dne 13. 12. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla
prodloužena do 15. 1. 2018.
- Pátá žádost byla podána dne 15. 1. 2018 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla
prodloužena do 29. 1. 2018.
- Šestá žádost byla podána dne 29. 1. 2018 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla
prodloužena do 26. 2. 2018.
- Sedmá žádost byla podána dne 26. 2. 2018 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla
prodloužena do 26. 3. 2018.
- Osmá žádost byla podána dne 26. 3. 2018 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla
prodloužena do 25. 4. 2018.
Kárně obviněný v žádostech uvádí, že žádá o prodloužení lhůty z důvodů spočívajících v nutnosti
vyřízení většího počtu věcí při zvýšeném nápadu, písemném vyhotovování dříve vyhlášených
rozsudků a usnesení, včetně vazebních (jednotlivé věci většinou specifikuje), konání vazebních
zasedání, zkrácených přípravných řízení, dále ve výkonu dosažitelnosti, zdravotní indispozici
či dovolené předsedy senátu, v existenci více jednacích dní v týdnu a s tím spojeném
vyhotovování většího počtu usnesení z jednacích dnů, existenci státních svátků či v rekonstrukci
kanceláře předsedy senátu s nutností vystěhování prostor.
Vyhotovený rozsudek o necelých 5 stranách byl předán kanceláři dne 23. 4. 2018 a téhož dne
vypraven. Za vyhotovením rozsudku jsou založeny 3 žádosti státního zástupce o sdělení,
kdy lze očekávat doručení rozsudku.
Dle vyznačené doložky rozsudek nabyl právní moci dne 3. 5. 2018.
Závěry NSS: Původní zákonná lhůta k vyhotovení rozsudku uplynula dne 18. 9. 2017, na základě
opakovaného prodlužování lhůt k vyhotovení rozsudku byl pokyn kárně obviněného k jeho
vypravení předán kanceláři až dne 23. 4. 2018, přičemž, vzhledem k vázanosti kárného soudu
kárným návrhem ve prospěch kárně obviněného, lze vycházet z toho, že rozsudek nebyl
vyhotoven ke dni 28. 2. 2018, tedy více než 5 měsíců po uplynutí původní zákonné lhůty
pro jeho vyhotovení.
9) 13 T 52/2017
Kárný navrhovatel: Rozsudek by vyhlášen dne 5. 10. 2017 a ke dni provedení spisové prověrky,
tj. k 28. 2. 2018, nebyl vyhotoven.
NSS: Obžaloba v této věci byla u Okresního soudu v Uherském Hradišti podána dne 17. 3. 2017.
Na hlavním líčení dne 5. 10. 2017 kárně obviněný vyhlásil rozsudek, jímž byl obžalovaný uznán
vinným z přečinu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami
a s jedy dle §283 odst. 1 trestního zákoníku, za což byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání
1 roku s podmíněným odkladem na zkušební dobu 2 let.
Z kopie spisu vyplývá, že kárně obviněný opakovaně podával žádosti o prodloužení lhůty
k vyhotovení rozsudku a jeho předání k doručení. Žádostem vždy vyhověla Mgr. H. K.,
předsedkyně Okresního soudu v Uherském Hradišti.
- První žádost byla podána dne 27. 10. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla
prodloužena do 16. 11. 2017.
- Druhá žádost byla podána dne 15. 11. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla
prodloužena do 15. 12. 2017.
- Třetí žádost byla podána dne 15. 12. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla
prodloužena do 17. 1. 2018.
- Čtvrtá žádost byla podána dne 17. 1. 2018 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla
prodloužena do 14. 2. 2018.
- Pátá žádost byla podána dne 14. 2. 2018 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla
prodloužena do 14. 3. 2018.
- Šestá žádost byla podána dne 14. 3. 2018 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla
prodloužena do 13. 4. 2018.
- Sedmá žádost byla podána dne 13. 4. 2018 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla
prodloužena do 15. 5. 2018.
Kárně obviněný v žádostech uvádí, že žádá o prodloužení lhůty z důvodů spočívajících v nutnosti
vyřízení většího počtu věcí při zvýšeném nápadu, písemném vyhotovování dříve vyhlášených
rozsudků a usnesení, včetně vazebních (jednotlivé věci většinou specifikuje), konání vazebních
zasedání, konání zkrácených přípravných řízení, ve výkonu dosažitelnosti, zdravotní indispozici
či dovolené předsedy senátu, ale také v existenci více jednacích dní v týdnu a s tím spojeném
vyhotovování většího počtu usnesení z jednacích dnů či existenci státních svátků, v konání
hlavních líčení mimo jednací dny, rekonstrukci kanceláře předsedy senátu s nutností vystěhování
prostor.
Vyhotovený rozsudek o 3 stranách byl předán kanceláři dne 15. 5. 2018 a k jeho vypravení došlo
téhož dne. Za vyhotovením rozsudku je založena žádost státního zástupce o sdělení, kdy lze
očekávat doručení rozsudku. Proti rozsudku bylo již dne 13. 11. 2017 podáno odvolání,
které bylo doplněno dne 18. 5. 2018.
Závěry NSS: Původní zákonná lhůta k vyhotovení rozsudku uplynula dne 19. 10. 2017,
na základě opakovaného prodlužování lhůt k vyhotovení rozsudku byl pokyn kárně obviněného
k jeho vypravení předán kanceláři až dne 15. 5. 2018, přičemž, vzhledem k vázanosti kárného
soudu kárným návrhem ve prospěch kárně obviněného, lze vycházet z toho, že rozsudek nebyl
vyhotoven ke dni 28. 2. 2018, tedy více než 4 měsíce po uplynutí původní zákonné lhůty
pro jeho vyhotovení.
10) 13 T 12/2017
Kárný navrhovatel: Rozsudek by vyhlášen dne 12. 10. 2017 a ke dni provedení spisové prověrky,
tj. k 28. 2. 2018, nebyl vyhotoven.
NSS: Obžaloba v této věci byla u Okresního soudu v Uherském Hradišti podána dne 23. 1. 2017.
Na hlavním líčení dne 12. 10. 2017 kárně obviněný vyhlásil rozsudek, jímž byl obžalovaný uznán
vinným z přečinu výtržnictví dle §358 odst. 1, odst. 2 písm. a) trestního zákoníku a přečinu
nebezpečného vyhrožování dle §353 odst. 1 trestního zákoníku a byl odsouzen k úhrnnému
trestu obecně prospěšných prací ve výměře 300 hodin. Státní zástupce po vyhlášení rozsudku
podal odvolání do výroku o trestu.
Ze spisu vyplývá, že kárně obviněný opakovaně podával žádosti o prodloužení lhůty
k vyhotovení rozsudku a jeho předání k doručení. Žádostem vždy vyhověla Mgr. H. K.,
předsedkyně Okresního soudu v Uherském Hradišti.
- První žádost byla podána dne 27. 10. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla
prodloužena do 24. 11. 2017.
- Druhá žádost byla podána dne 24. 11. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla
prodloužena do 22. 12. 2017.
- Třetí žádost byla podána dne 21. 12. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla
prodloužena do 24. 1. 2018.
- Čtvrtá žádost byla podána dne 24. 1. 2018 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla
prodloužena do 21. 2. 2018.
- Pátá žádost byla podána dne 21. 2. 2018 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla
prodloužena do 21. 3. 2018.
Kárně obviněný v žádostech uvádí, že žádá o prodloužení lhůty z důvodů spočívajících v nutnosti
vyřízení většího počtu věcí při zvýšeném nápadu, přednostním projednání vazebních věcí, včetně
vyhlášení rozsudku a jeho vyhotovení, konání vazebních zasedání, zdravotní indispozici
či dovolené předsedy senátu, v existenci více jednacích dní v týdnu a s tím spojeném
vyhotovování většího počtu usnesení z jednacích dnů, existenci státních svátků či v rekonstrukci
kanceláře předsedy senátu s nutností vystěhování prostor.
Vyhotovený rozsudek o 6 stranách byl předán kanceláři dne 21. 3. 2018 a téhož dne byl
vypraven.
Dle vyznačené doložky nabyl rozsudek, pokud jde o výrok o vině, právní moci dne 30. 3. 2018,
a pokud jde o výrok o trestu, dne 12. 6. 2018.
Závěry NSS: Původní zákonná lhůta k vyhotovení rozsudku uplynula dne 26. 10. 2017,
na základě opakovaného prodlužování lhůt k vyhotovení rozsudku byl pokyn kárně obviněného
k jeho vypravení předán kanceláři až dne 21. 3. 2018, přičemž, vzhledem k vázanosti kárného
soudu kárným návrhem ve prospěch kárně obviněného lze vycházet z toho, že rozsudek nebyl
vyhotoven ke dni 28. 2. 2018, tedy 4 měsíce po uplynutí původní zákonné lhůty pro jeho
vyhotovení.
11) 2 T 78/2015
Kárný navrhovatel: Rozsudek by vyhlášen dne 9. 10. 2017 a ke dni provedení spisové prověrky,
tj. k 28. 2. 2018, nebyl vyhotoven.
NSS: Obžaloba v této věci byla u Okresního soudu v Uherském Hradišti podána dne 13. 8. 2015.
Na hlavním líčení dne 9. 10. 2017 kárně obviněný vyhlásil rozsudek, jímž byli oba obžalovaní
uznáni vinnými z přečinu zpronevěry dle §206 odst. 1, odst. 3 trestního zákoníku spáchaného
formou spolupachatelství, za což byl jeden z obžalovaných odsouzen k souhrnnému
nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 36 měsíců a druhý obžalovaný k souhrnnému
trestu odnětí svobody v trvání 18 měsíců s podmíněným odkladem na zkušební dobu 3 let.
Z kopie spisu vyplývá, že kárně obviněný opakovaně podával žádosti o prodloužení lhůty
k vyhotovení rozsudku a jeho předání k doručení. Žádostem vždy vyhověla Mgr. H. K.,
předsedkyně Okresního soudu v Uherském Hradišti.
- První žádost byla podána dne 27. 10. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla
prodloužena do 21. 11. 2017.
- Druhá žádost byla podána dne 21. 11. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla
prodloužena do 19. 12. 2017.
- Třetí žádost byla podána dne 19. 12. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla
prodloužena do 19. 1. 2018.
- Čtvrtá žádost byla podána dne 19. 1. 2018 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla
prodloužena do 16. 2. 2018.
- Pátá žádost byla podána dne 16. 2. 2018 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla
prodloužena do 16. 3. 2018.
- Šestá žádost byla podána dne 16. 3. 2018 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla
prodloužena do 17. 4. 2018.
- Sedmá žádost byla podána dne 17. 4. 2018 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla
prodloužena do 30. 4. 2018.
Kárně obviněný v žádostech uvádí, že žádá o prodloužení lhůty z důvodů spočívajících v nutnosti
vyřízení většího počtu věcí při zvýšeném nápadu, konání hlavního líčení mimo jednací dny,
přednostním projednání vazebních věcí, včetně vyhlášení rozsudku a jeho vyhotovení, konání
vazebních zasedání. Dále také ve vyhotovování rozsudků starší časové řady, výkonu
dosažitelnosti, zdravotní indispozici či dovolené předsedy senátu, ale též v rekonstrukci kanceláře
předsedy senátu s nutností vystěhování prostor, existenci více jednacích dní v týdnu a s tím
spojeném vyhotovování většího počtu usnesení z jednacích dnů či v existenci státních svátků.
Vyhotovený rozsudek o 6 stranách byl předán kanceláři dne 18. 4. 2018 a k jeho vypravení došlo
téhož dne. Za vyhotovením rozsudku se nachází žádost státního zástupce o sdělení, kdy je možné
očekávat doručení písemného vyhotovení rozsudku. Jeden z obžalovaných se proti rozsudku dne
25. 4. 2018 odvolal.
Závěry NSS: Původní zákonná lhůta k vyhotovení rozsudku uplynula dne 23. 10. 2017,
na základě opakovaného prodlužování lhůt k vyhotovení rozsudku byl pokyn kárně obviněného
k jeho vyhotovení předán kanceláři až dne 18. 4. 2018, přičemž, vzhledem k vázanosti kárného
soudu kárným návrhem ve prospěch kárně obviněného, lze vycházet z toho, že rozsudek nebyl
vyhotoven ke dni 28. 2. 2018, tedy 4 měsíce po uplynutí původní zákonné lhůty pro jeho
vyhotovení.
B. Vyhotovení rozsudku po uplynutí zákonné lhůty
1) 13 T 219/2016
Kárný navrhovatel: Rozsudek by vyhlášen dne 18. 5. 2017, vyhotoven byl až dne 26. 1. 2018.
Tento stav byl zjištěn dne 18. 4. 2018.
NSS: Obžaloba v této věci byla u Okresního soudu v Uherském Hradišti podána dne 7. 12. 2016.
Na hlavním líčení dne 18. 5. 2017 kárně obviněný vyhlásil rozsudek, jímž byl obžalovaný uznán
vinným ze zvlášť závažného zločinu znásilnění podle §185 odst. 1, odst. 2 písm. a) trestního
zákoníku, za což mu byl uložen nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání 42 měsíců.
Ze spisu vyplývá, že kárně obviněný opakovaně podával žádosti o prodloužení lhůty
k vyhotovení rozsudku a jeho předání k doručení. Žádostem vždy vyhověla Mgr. H. K.,
předsedkyně Okresního soudu v Uherském Hradišti.
- První žádost podala VSÚ dne 1. 6. 2017 (schválení žádosti není datováno), lhůta byla
prodloužena do 29. 6. 2017.
- Druhá žádost byla podána dne 29. 6. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla
prodloužena do 31. 7. 2017.
- Třetí žádost byla podána dne 14. 8. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla
prodloužena do 28. 8. 2017.
- Čtvrtá žádost byla podána dne 28. 8. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla
prodloužena do 25. 9. 2017.
- Pátá „mimořádná“ žádost byla podána dne 25. 9. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta
byla prodloužena do 24. 10. 2017.
- Šestá žádost byla podána dne 27. 10. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla
prodloužena do 22. 11. 2017.
- Sedmá žádost byla podána dne 22. 11. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla
prodloužena do 20. 12. 2017.
- Osmá žádost byla podána dne 20. 12. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla
prodloužena do 22. 1. 2018.
- Devátá žádost byla podána dne 22. 1. 2018 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla
prodloužena do 19. 2. 2018.
Kárně obviněný v žádostech uvádí, že žádá o prodloužení lhůty z důvodů spočívajících v nutnosti
vyřízení většího počtu věcí při zvýšeném nápadu, konání vazebních zasedání a zkrácených
přípravných řízení. Dále také ve vyhotovování rozsudků starší časové řady (jednotlivé věci
většinou specifikuje), výkonu dosažitelnosti a s tím souvisejícího vyhotovení většího počtu věcí,
vyřizování porozsudkové agendy, nařizování veřejných zasedání, zdravotní indispozici
či dovolené předsedy senátu, řádné dovolené zapisovatelky předsedy senátu, nemoci soudní
tajemnice, ale též existenci více jednacích dní v týdnu a s tím spojeném vyhotovování většího
počtu usnesení z jednacích dnů či v existenci státních svátků.
Vyhotovený rozsudek o necelých 10 stranách byl předán kanceláři dne 29. 1. 2018 a k jeho
vypravení došlo téhož dne. Za vyhotovením rozsudku se nachází jedna žádost státního zástupce
o sdělení, kdy lze očekávat doručení rozsudku, a jedna žádost o zaslání rozsudku s vyznačením
právní moci ze strany poškozené zdravotní pojišťovny. Obžalovaný se dne 5. 2. 2018 proti
rozsudku odvolal.
Datum, kdy byl dle kárného navrhovatele zjištěn stav popsaný výše, nelze ze spisu potvrdit,
nicméně z něj vyplývá, že spis byl s odvoláním obžalovaného doručen Krajskému soudu v Brně,
pobočce Zlín, dne 6. 3. 2018.
Dle vyznačené doložky nabyl rozsudek okresního soudu, pokud jde o výrok o vině a o náhradě
škody, právní moci dnem 10. 4. 2018.
Závěry NSS: Původní zákonná lhůta k vyhotovení rozsudku uplynula dne 1. 6. 2017, na základě
opakovaného prodlužování lhůt k vyhotovení rozsudku byl pokyn kárně obviněného k jeho
vypravení předán kanceláři až dne 29. 1. 2018, nicméně, vzhledem k vázanosti kárného soudu
kárným návrhem ve prospěch kárně obviněného, je třeba vycházet z toho, že kárně obviněný
rozsudek vyhotovil dne 26. 1. 2018, tedy necelých 8 měsíců po uplynutí původní zákonné lhůty
pro jeho vyhotovení.
2) 13 T 128/2016
Kárný navrhovatel: Rozsudek byl vyhlášen dne 10. 7. 2017, vyhotoven byl až dne 1. 2. 2018.
Tento stav byl zjištěn dne 25. 4. 2018.
NSS: Obžaloba v této věci byla u Okresního soudu v Uherském Hradišti podána dne 13. 7. 2016.
Na hlavním líčení dne 10. 7. 2017 kárně obviněný vyhlásil rozsudek, jímž byl obžalovaný uznán
vinným z přečinu krádeže dle §205 odst. 1 písm. a), písm. b), odst. 2 trestního zákoníku ve stádiu
pokusu dle §21 odst. 1 trestního zákoníku, spáchaného ve spolupachatelství dle §23 trestního
zákoníku a z přečinu porušování domovní svobody dle §178 odst. 1, odst. 2 trestního zákoníku,
spáchaného ve spolupachatelství.
Ze spisu vyplývá, že kárně obviněný opakovaně podával žádosti o prodloužení lhůty
k vyhotovení rozsudku a jeho předání k doručení. Žádostem vždy vyhověla Mgr. H. K.,
předsedkyně Okresního soudu v Uherském Hradišti.
- První žádost byla podána dne 24. 7. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla
prodloužena do 21. 8. 2017.
- Druhá žádost byla podána dne 21. 7. 2017 (datum schválení žádosti je totožné s žádostí
samotnou, zřejmě došlo k chybě zápisu – datum nejspíše 21. 8. 2017), lhůta byla
prodloužena do 18. 9. 2017.
- Třetí „mimořádná“ žádost byla podána dne 18. 9. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno),
lhůta byla prodloužena do 17. 10. 2017.
- Čtvrtá žádost byla podána dne 27. 10. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla
prodloužena do 14. 11. 2017.
- Pátá žádost byla podána dne 14. 11. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla
prodloužena do 13. 12. 2017.
- Šestá žádost byla podána dne 13. 12. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla
prodloužena do 15. 1. 2018.
- Sedmá žádost byla podána dne 15. 1. 2018 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla
prodloužena do 29. 1. 2018.
- Osmá žádost byla podána dne 29. 1. 2018 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla
prodloužena do 26. 2. 2018.
Kárně obviněný v žádostech uvádí, že žádá o prodloužení lhůty z důvodů spočívajících v nutnosti
vyřízení většího počtu věcí při zvýšeném nápadu, konání vazebních zasedání, zkrácených
přípravných řízení. Dále také ve vyhotovování rozsudků starší časové řady (jednotlivé věci
většinou specifikuje), výkonu dosažitelnosti, zdravotní indispozici či dovolené předsedy senátu,
ale též v existenci více jednacích dní v týdnu a s tím spojeném vyhotovování většího počtu
usnesení z jednacích dnů či v existenci státních svátků.
Vyhotovený rozsudek o 11 stranách byl předán kanceláři dne 1. 2. 2018 a k jeho vypravení došlo
dne 2. 2. 2018. Za vyhotovením rozsudku se nachází dvě žádosti státního zástupce o sdělení,
kdy lze očekávat doručení rozsudku. Usnesením kárně obviněného ze dne 3. 9. 2017 v jiné trestní
věci byl obžalovaný vzat do vazby, která trvala do 4. 4. 2018. Obžalovaný se dne 22. 3. 2018 proti
rozsudku odvolal.
Žádosti o prodloužení lhůty k vyhotovení rozhodnutí se zároveň týkaly usnesení vyhlášeného
kárně obviněným rovněž na hlavním líčení dne 10. 7. 2017, jímž bylo trestní stíhání druhého
z obžalovaných zastaveno dle §223 odst. 2 trestního řádu za použití §172 odst. 2 písm. a)
trestního řádu, neboť trest, k němuž může trestní stíhání vést, je zcela bez významu vedle trestu,
který byl pro jiný trestný čin obžalovanému již uložen. Také toto usnesení o 2 stranách bylo
předáno kanceláři dne 1. 2. 2018 a k jeho vypravení došlo dne 2. 2. 2018.
Datum, kdy byl dle kárného navrhovatele zjištěn stav popsaný výše, nelze z kopie spisu potvrdit,
nicméně z ní vyplývá, že spis byl s odvoláním obžalovaného doručen Krajskému soudu v Brně,
pobočce Zlín, dne 24. 4. 2018.
Dle vyznačené doložky rozsudek okresního soudu nabyl právní moci dne 22. 5. 2018.
Závěry NSS: Původní zákonná lhůta k vyhotovení rozsudku uplynula dne 24. 7. 2017, na základě
opakovaného prodlužování lhůt k vyhotovení rozsudku byl pokyn kárně obviněného k jeho
vypravení předán kanceláři až dne 1. 2. 2018, tedy více než 6 měsíců po uplynutí původní
zákonné lhůty pro jeho vyhotovení.
3) 13 T 131/2014
Viz bod A.2)
4) 13 T 44/2014
Viz bod A.5)
C. Opožděné ustanovení obhájce
13 T 180/2015
Kárný navrhovatel: Ve věci sp. zn. 13 T 180/2015 (původně kárný navrhovatel uváděl chybnou
sp. zn. 13 T 118/2015, v průběhu řízení svůj návrh opravil - pozn. NSS) kárně obviněný
obžalovanému v rozporu s §36 trestního řádu ustanovil obhájce až dne 10. 8. 2017, ačkoliv vzal
obžalovaného do vazby dne 19. 6. 2017 z důvodu uvedeného v §67 písm. a) trestního řádu
(zjištěno dne 9. 1. 2018).
NSS: Z předložené kopie spisu vyplývá, že návrh na potrestání obviněného byl soudu doručen
dne 23. 10. 2015 a dne 4. 12. 2015 vydal kárně obviněný trestní příkaz, jímž byl obviněný uznán
vinným z přečinu maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle §337 odst. 1 písm. a)
trestního zákoníku, za což mu byl uložen peněžitý trest ve výši 40 000 Kč. Tento trestní příkaz
se však obviněnému nepodařilo doručit. Vzhledem k tomu, že obviněnému nebylo možné
doručit na adresu pro doručování či na jiné adresy a ani ho předvést, vydal Mgr. Přibyl dne
9. 3. 2016 příkaz k jeho zatčení.
K samotnému zatčení došlo až dne 19. 6. 2017. V rámci vazebního zasedání téhož dne podal
obviněný proti trestnímu příkazu ústně odpor a zároveň uvedl, že si zvolí obhájce. Následně
Mgr. Přibyl vyhlásil usnesení o vzetí obviněného do vazby z důvodů dle §67 písm. a) trestního
řádu s tím, že vazba počala dne 19. 6. 2017 od 00.41 hod. Proti tomuto usnesení podal obviněný
ihned stížnost a po poučení o nutné obhajobě podle §36 odst. 1 písm. a) trestního řádu obviněný
zopakoval, že si obhájce zvolí sám, a pouze v případě, že to nebude možné, nechá si ho ustanovit
soudem. Mgr. Přibyl mu stanovil lhůtu 14 dnů, aby soudu sdělil jméno konkrétního obhájce.
Obviněný ihned oznámil, že si jako obhájce zvolil Mgr. Lukáše Hrabce, se sídlem v Moravské
Ostravě.
Z kopie spisu dále vyplývá, že dne 21. 6. 2017 bylo na základě výpisu ze seznamu advokátů
a koncipientů České advokátní komory zjištěno, že Mgr. Lukáši Hrabcovi byl pozastaven výkon
advokacie. Téhož dne vydal kárně obviněný pokyn kanceláři v souvislosti se vzetím obviněného
do vazby, který se však netýká jeho obhajoby.
Dne 23. 6. 2017 požádala Policie ČR, Krajské ředitelství policie Moravskoslezského kraje, územní
odbor Karviná, 2. oddělení obecné kriminality SKPV, pracoviště Bohumín, o povolení eskorty
a výslechu obviněného z důvodu prověřování zvlášť závažného zločinu loupeže, ze kterého byl
obviněný podezřelý.
Dále se v kopii spisu nachází usnesení kárně obviněného ze dne 19. 6. 2017 (tentýž den nabylo
právní moci) o spojení předmětné (a výše popsané) věci sp. zn. 13 T 180/2015 s věcí
sp. zn. 13 T 222/2016, v níž byl obviněný obžalován pro pokračující přečin podvodu podle §209
odst. 1, odst. 3 trestního zákoníku, pod společnou spisovou značku 13 T 180/2015.
Dne 4. 7. 2017 vydal kárně obviněný pokyn, doručený kanceláři dne 7. 7. 2017 a vypravený téhož
dne, k zaslání výzvy obviněnému do Vazební věznice Brno – Bohunice, aby soudu sdělil
do 7 dnů jméno svého nového obhájce, jelikož jím označenému obhájci byla pozastavena
činnost. Obviněný byl také upozorněn, že pokud ve stanovené lhůtě jméno obhájce nesdělí, bude
mu ustanoven. Dne 24. 7. 2017 (tento den byl pokynem kárně obviněného ze dne 14. 7. 2017
stanoven jako termín, kdy je třeba ověřit, zda požadované sdělení došlo) byl do spisu vyhotoven
úřední záznam o tom, že tuto informaci obviněný doposud nesdělil. V kopii spisu je obsažen také
úřední záznam o tom, že kárně obviněný od 17. 7. 2017 do 21. 7. 2017 čerpal řádnou dovolenou.
Následně policejní orgán opětovně žádal o možnost provedení výslechu obviněného v jiné věci
(podezření z přečinu zpronevěry podle §207 odst. 1 trestního zákoníku), což kárně obviněný
neumožnil, neboť spis měl být předložen Krajskému soudu v Brně k rozhodnutí o stížnosti proti
usnesení o vzetí do vazby, a svou žádost tedy měl policejní orgán adresovat Krajskému soudu
v Brně.
Dne 10. 8. 2017 kárně obviněný ustanovil obviněnému obhájce, a to Mgr. Hanu Beníčkovou,
advokátku. K předání pokynu kanceláři ve věci ustanovení došlo dne 11. 8. 2017, téhož dne byl
vypraven.
Dne 16. 8. 2017 byl spis předložen Krajskému soudu v Brně a dne 17. 8. 2017 proběhlo
neveřejné zasedání senátu 5 To (ve složení: předsedkyně senátu JUDr. H. K. a soudci JUDr. Aleš
Flídr a JUDr. J. T.), jehož předmětem byla stížnost obviněného proti usnesení o vzetí do vazby.
V protokolu o neveřejném zasedání je uvedeno, že byl přečten podstatný obsah spisu. Na závěr
neveřejného zasedání bylo vyhlášeno usnesení, že se stížnost obviněného zamítá. V písemném
vyhotovení usnesení není prodlení s ustanovením obhájce zmíněno. Spis byl okresnímu soudu
vrácen dne 21. 8. 2017.
Z kopie spisu také vyplývá, že v řízení sp. zn. 13 T 222/2016 (před jeho spojením s věcí
sp. zn. 13 T 180/2015) byla obviněnému ustanovena obhájkyně JUDr. Jana Stašková, advokátka,
jelikož se jednalo o řízení proti uprchlému. Dne 11. 8. 2017 bylo ustanovení zrušeno.
Dne 26. 9. 2017 obhájkyně obviněného Mgr. Hana Beníčková nahlížela do spisu
sp. zn. 13 T 180/2015.
Dne 6. 11. 2017 se v předmětné věci konalo hlavní líčení, na něž byl obžalovaný předveden
z vazby. Jeho obhájkyně zde přítomna nebyla, na základě substituční plné moci ji zastupovala
Mgr. Ivana Sliacka. Hlavní líčení pokračovalo dne 13. 11. 2017, a to opět za přítomnosti
zmíněných osob. V rámci tohoto hlavního líčení bylo rozhodnuto rovněž o ponechání
obžalovaného ve vazbě. Za účelem pokračování v dokazování bylo hlavní líčení odročeno
na 11. 1. 2018 (následně bylo nařízené jednání zrušeno z důvodu předložení věci Krajskému
soudu v Brně k rozhodnutí o stížnosti proti usnesení o ponechání ve vazbě – č. l. 299).
Dne 30. 11. 2017 obhájkyně obžalovaného Mgr. Hana Beníčková zaslala Okresnímu soudu
v Uherském Hradišti přípis obsahující doplnění důkazních návrhů.
Dne 8. 1. 2018 byl Krajskému soudu v Brně předložen spis k projednání stížnosti proti usnesení
o ponechání ve vazbě ze dne 13. 11. 2017. Při neveřejném zasedání dne 10. 1. 2018 zasedal senát
5 To v totožném složení jako při projednávání předchozí stížnosti. Předmětná stížnost byla
zamítnuta.
Dále se v kopii spisu nachází upozornění JUDr. H. K., předsedkyně senátu 5 To, ze dne 12. 1.
2018, v němž kárně obviněného vyzývá, aby předmětné trestní věci věnoval mimořádnou
pozornost, jelikož se jedná o vazební věc, a aby tedy v co nejkratší době nařídil hlavní líčení.
Místopředseda krajského soudu JUDr. Aleš Flídr ke svému tvrzení, že se o vytýkaném skutku
dozvěděl až po tomto druhém předložení spisu senátu 5 To Krajského soudu v Brně dne
8. 1. 2018, předložil úřední záznam vypracovaný v Brně dne 9. 1. 2018 M. H. (zapisovatelka),
v němž je stručně popsán dosavadní postup kárně obviněného. Dle tvrzení místopředsedy
krajského soudu dala tento úřední záznam na základě jeho žádosti vypracovat předsedkyně senátu
5 To JUDr. H. K. Záznam je založen v kárném spisu (sp. zn. 13 Kss 3/2018) na č. l. 47.
Dne 12. 3. 2018 se státní zástupce dotazoval, kdy bude ve věci nařízeno hlavní líčení,
jelikož se jedná o vazební věc a poslední hlavní líčení bylo konáno dne 13. 11. 2017.
Dne 21. 3. 2018 vydal kárně obviněný příkaz k okamžitému propuštění obžalovaného z vazby.
Pokyn byl předán kanceláři a vypraven téhož dne. Téhož dne bylo vypraveno také oznámení
obhájkyni obžalovaného, že její ustanovení se zrušuje z důvodu propuštění obžalovaného
z vazby. K realizaci propuštění obžalovaného z vazby došlo dne 22. 3. 2018 v 12:15 hod.
Další hlavní líčení ve věci proběhlo dne 25. 4. 2018, kam se obžalovaný osobně dostavil
(bez obhájce). Věc byla následně odročena na 28. 6. 2018, kdy došlo k dalšímu odročení věci
na 16. 8. 2018, dále na 31. 8. 2018 a na 12. 9. 2018, kdy byl ve věci vyhlášen rozsudek.
Obžalovaný byl uznán vinným z obou trestných činů a byl mu uložen nepodmíněný trest odnětí
svobody v délce tří let a také trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení všech motorových
vozidel na dobu tří let. Obžalovaného nezastupoval u hlavních líčení popsaných v tomto odstavci
ani jednou obhájce. Dne 28. 3. 2018 obžalovaný o ustanovení obhájce žádal, na základě usnesení
ze dne 9. 5. 2018 však bylo rozhodnuto, že nárok na bezplatnou obhajobu obžalovaný nemá.
Závěry NSS: Na vazebním zasedání dne 19. 6. 2017 obviněný při vzetí do vazby označil
konkrétního obhájce, jehož si hodlal zvolit. Dne 21. 6. 2017 kárně obviněný ověřil,
že označenému obhájci byl pozastaven výkon advokacie. Pokyn k zaslání výzvy obviněnému,
aby si v sedmidenní lhůtě zvolil jiného obhájce, jinak mu bude soudem ustanoven, vydal kárně
obviněný dne 4. 7. 2017 (tedy s odstupem 9 pracovních dní), přičemž tento pokyn byl doručen
kanceláři dne 7. 7. 2017. Následně dal Mgr. Přibyl spis ohledně kontroly splnění dané výzvy
obviněným dne 14. 7. 2017 na lhůtu do 24. 7. 2017, v tomto období od 17. 7. 2017 do 21. 7. 2017
čerpal řádnou dovolenou. Po vyhotovení úředního záznamu dne 24. 7. 2017 o tom, že obviněný
jméno nově zvoleného obhájce doposud nesdělil, opět následuje určitá prodleva do 10. 8. 2017
(13 pracovních dní), kdy kárně obviněný ustanovil obviněnému obhájce, a to Mgr. Hanu
Beníčkovou, advokátku, přičemž k předání pokynu kanceláři ve věci ustanovení došlo dne
11. 8. 2017.
IV. b) Závěry kárného soudu k otázce včasnosti kárného návrhu
V rámci posouzení věci se soud nejprve zabýval ve vztahu ke všem vytýkaným skutkům včasností
kárného návrhu, tedy dodržením subjektivní a objektivní lhůty k podání návrhu. Dle §9 odst. 1
zákona č. 7/2002 Sb. totiž musí být návrh na zahájení kárného řízení podán nejpozději do šesti
měsíců ode dne, kdy se navrhovatel dozvěděl o skutečnostech týkajících se kárného provinění,
které jsou rozhodné pro podání návrhu, nejpozději však do tří let ode dne spáchání kárného
provinění (objektivní lhůta pro podání kárného návrhu je zároveň totožná s hmotněprávní
prekluzivní lhůtou zániku kárné odpovědnosti dle §89 zákona o soudech a soudcích).
Návrh na zahájení kárného řízení byl u Nejvyššího správního soudu podán dne 12. 6. 2018.
Subjektivní lhůta je tedy zachována pro skutky, o kterých se navrhovatel dozvěděl ne dříve
než 12. 12. 2017. Přitom prověrku senátu kárně obviněného provedl místopředseda Krajského
soudu v Brně společně se svými kolegy dne 5. 3. 2018 ke dni 28. 2. 2018, kdy se tedy
měl dozvědět o většině skutků týkajících se opožděného vyhotovení vyhlášeného rozsudku
a o zbývajících těchto vytýkaných skutcích se potom vedení krajského soudu dozvědělo ještě
později v souvislosti s předložením příslušných spisů právě odvolacímu soudu. Přitom skutky
zjištěné prověrkou k 28. 2. 2018 naplňovaly, jak byly definovány v kárném návrhu, i k tomuto
datu, resp. k. 5. 3. 2018, znaky trvajícího deliktu; kárný navrhovatel se tedy o skutečnostech
rozhodných pro podání kárného návrhu, pokud jde o tyto vytýkané skutky, ani dříve dozvědět
nemohl. Pouze dva vytýkané skutky byly k datu 28. 2. 2018 ukončeny, přičemž starší z nich
byl dokonán až dne 29. 1. 2018, takže už z toho je zřejmé, že k marnému uplynutí šestiměsíční
subjektivní lhůty v žádném případě dojít nemohlo, a obdobně před ukončením předmětných
jednání nemohla začít běžet ani objektivní tříletá lhůta pro podání kárného návrhu, a tedy kárný
návrh byl ve vztahu k těmto skutkům podán včas.
Tyto skutečnosti ani nebyly mezi stranami sporné, sporná však byla otázka, zda je kárný návrh
včasný rovněž ve vztahu k poslednímu vytýkanému skutku, jímž bylo dle kárného návrhu
opožděné ustanovení advokáta vazebně stíhanému obviněnému. Dle kárného návrhu se kárný
navrhovatel, resp. pověřený místopředseda krajského soudu JUDr. Aleš Flídr, o opožděném
ustanovení obhájce dozvěděl dne 9. 1. 2018 po již druhém předložení spisu sp. zn. 13 T
180/2015 Krajskému soudu v Brně k projednání stížnosti proti usnesení o ponechání
obžalovaného ve vazbě, kdy mu měla spis s vytýkanými pochybeními ukazovat předsedkyně
senátu 5 To JUDr. H. K., kterou proto požádal, aby o věci vypracovala úřední záznam.
Kárně obviněný naopak namítal, že se místopředseda krajského soudu, jakožto člen senátu
5 To krajského soudu, musel o okolnostech rozhodných pro podání kárného návrhu ve vztahu
k tomuto skutku dozvědět již nejpozději dne 17. 8. 2017, tedy v den, kdy po prvním předložení
spisu senát 5 To v neveřejném zasedání rozhodl o první stížnosti obviněného, a to proti
rozhodnutí Mgr. Přibyla ze dne 19. 6. 2017 o vzetí obviněného do vazby. Kárně obviněný
též upozorňoval na to, že dle protokolu o tomto neveřejném zasedání senátu 5 To byl na tomto
zasedání přečten podstatný obsah spisu.
Nejvyšší správní soud má však za to, že senát krajského soudu, jehož členem byl rovněž
místopředseda soudu JUDr. Aleš Flídr, neměl žádný důvod při posuzování první stížnosti
obviněného proti rozhodnutí Mgr. Přibyla ze dne 19. 6. 2017 o vzetí obviněného do vazby
přezkoumávat postup kárně obviněného, který následoval až po vydání tohoto rozhodnutí a který
se týkal rovněž úkonů směřujících k zajištění nutné obhajoby obviněnému, tedy neměl důvod
zabývat se otázkou, zda nedošlo k průtahům při zajištění nutné obhajoby vazebně stíhanému
obviněnému. Přitom místopředseda krajského soudu JUDr. Aleš Flídr nefiguroval
při rozhodování této věci jako předseda senátu ani jako soudce zpravodaj, a i když byl dle
protokolu o daném neveřejném zasedání přečten podstatný obsah spisu, ze spisu ani z jiných
provedených důkazů nevyplývá, že by z tohoto spisu měly být čteny rovněž okolnosti,
které pro samotný přezkum zákonnosti rozhodnutí o vazbě ze dne 19. 6. 2017 podstatné nebyly,
tedy mj. okolnosti týkající se následného postupu kárně obviněného při zajištění nutné obhajoby.
V rozhodnutí ze dne 6. 9. 2017, č. j. 13 Kss 5/2017 – 120, které prošlo i v otázce posouzení
počátku běhu subjektivní prekluzivní lhůty pro podání kárného návrhu testem ústavnosti
(viz usnesení Ústavního soudu ze dne 20. 3. 2018, sp. zn. IV. ÚS 3776/17), tento kárný senát
při hodnocení do určité míry srovnatelné skutkové situace konstatoval: „[Z] uváděné judikatury
a ze samotné dikce §9 odst. 1 zákona č. 7/2002 Sb., jak byl novelizován zákonem č. 314/2008 Sb.,
lze dovodit, že za okolnost určující počátek běhu subjektivní prekluzivní lhůty je třeba považovat dostatečnou
vědomost kárného navrhovatele o skutečnostech týkajících se kárného provinění, které jsou rozhodné pro podání
návrhu. Kární navrhovatelé ve zmiňovaných případech disponovali alespoň určitými indiciemi nasvědčujícími tomu,
že bylo spácháno kárné provinění, pramenícími buď z vlastní činnosti, popř. ze stížnosti či podnětu jiné osoby.
Tak tomu ovšem dle názoru kárného senátu v posuzovaném případě v srpnu 2016 nebylo, neboť samo seznámení
se s vazebním rozhodnutím, jehož vydáním bylo dle pozdějšího kárného návrhu spácháno kárné provinění
(případně rovněž s protokolem o vazebním zasedání), není možné ztotožňovat s nabytím vědomosti o rozhodných
skutečnostech týkajících se kárného provinění, jež má spočívat v nezákonnosti tohoto usnesení o vazbě,
a to za situace, kdy se kárný navrhovatel o danou vazební věc zajímal z jiných důvodů, než které ho posléze vedly
k podání kárného návrhu, a kdy (v srpnu 2016) neměl o skutečnostech zakládajících nezákonnost tohoto
rozhodnutí žádnou povědomost a neměl tedy ani důvod podrobit toto rozhodnutí z hlediska jeho zákonnosti
jakékoli kontrole.“
Také v tomto případě je třeba vycházet z toho, že JUDr. Aleš Flídr, byť měl jistě možnost,
jakožto člen daného senátu rozhodujícího o stížnosti, do spisu dne 17. 8. 2017 při neveřejném
zasedání uvedeného senátu nahlédnout, neměl žádný důvod v tomto spise zároveň jakožto
místopředseda nadřízeného soudu kontrolovat postup kárně obviněného ohledně zajištění nutné
obhajoby, neboť k takové kontrole v té době dosud neobdržel žádný podnět či informaci.
Jiná situace nastala dle jeho tvrzení až po druhém předložení věci senátu 5 To krajského soudu
dne 9. 1. 2018, kdy ho na vytýkaný skutek upozornila předsedkyně tohoto senátu JUDr. H. K.
Tomuto tvrzení odpovídá vyhotovení výše uvedeného úředního záznamu ze dne 9. 1. 2018, kde
je mj. zmíněno, kdy byl obviněný vzat do vazby a kdy mu byl ustanoven obhájce, a kárný senát
tudíž z tohoto tvrzení vycházel. Tím se tedy místopředseda soudu teprve dozvěděl ve smyslu §9
odst. 1 zákona č. 7/2002 Sb. o okolnostech rozhodných ve vztahu k tomuto skutku pro podání
kárného návrhu a teprve od uvedeného dne tedy počala k tomuto účelu běžet šestiměsíční
subjektivní lhůta. Kárný návrh doručený Nejvyššímu správnímu soudu dne 12. 6. 2018 je tak i ve
vztahu k tomuto skutku třeba hodnotit jako včasný.
IV. c) Závěry kárného soudu k dalším námitkám obhajoby
Kárný soud se dále věnoval námitkám, které kárně obviněný a jeho obhájce uplatnili ohledně
kvality kárného návrhu a dalších skutečností, které dle jejich názoru bránily meritornímu
posouzení kárného návrhu.
Kárně obviněný a jeho obhájce především namítali, že popis všech vytýkaných skutků v kárném
návrhu není možné beze změny jeho obsahu převzít do výroku rozhodnutí, kterým by byl kárně
obviněný případně uznán vinným, jelikož neodpovídá zcela skutečnosti, postihuje pouze část
skutkového děje a chybí přesné vymezení skutku, kterým jsou porušeny konkrétní povinnosti
uložené zákonem o soudech a soudcích. Kárně obviněný měl za to, že tento tvrzený nedostatek
návrhu způsobuje, že o takto popsaných skutcích nemůže kárný soud meritorně rozhodnout.
Kárný soud se ovšem s tímto hodnocením neztotožnil, neboť má za to, že kárný návrh je sice
formulován poměrně stručně, nicméně dostatečně určitě, aby jednotlivé vytýkané skutky nemohly
být zaměněny s jinými. V této souvislosti kárný soud připomíná, že např. ve svém rozhodnutí
ze dne 20. 5. 2015, č. j. 13 Kss 1/2015 – 112, tento kárný senát konstatoval, že sice dle ustálené
kárné judikatury má kárný navrhovatel v kárném řízení povinnost tvrzení a povinnost důkazní
(viz §9 odst. 2 zákona č. 7/2002 Sb.) a kárný soud není nejen povinen, ale v zásadě ani oprávněn
domýšlet za kárného navrhovatele, v čem má být spatřováno kárné provinění a jakým způsobem
ho prokázat (srov. např. též rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 4. 2014,
č. j. 13 Kss 1/2014 – 121 a řadu dalších), že ovšem na druhou stranu je zdejším soudem jakožto
soudem kárným rovněž jednoznačně judikováno (viz např. rozhodnutí Nejvyššího správního
soudu ze dne 29. 9. 2009, č. j. 12 Ksz 2/2008 – 124), že sice kárný soud je zavázán rozhodnout
pouze o skutku, který byl uveden v kárném návrhu, nicméně soud není vázán popisem skutku
ve smyslu jeho slovního vyjádření v kárném návrhu. S ohledem na zásadu totožnosti skutku
lze pod vymezený popis skutku podřadit soudem zjištěné jednání kárně obviněného,
přičemž některé skutečnosti mohou odpadnout a některé přibýt, může tedy dojít k upřesnění
skutku, pokud se tím nemění jeho podstata. Vzhledem k tomu, že podstatu skutku lze
spatřovat především v jednání a následku, který jím byl způsoben, bude totožnost skutku
zachována, bude-li zachována alespoň totožnost jednání nebo totožnost následku.
Tak tomu bylo i v posuzované věci, kdy kárný soud ve výroku svého rozhodnutí formulačně
upřesnil jednotlivé vytýkané skutky, plně však zachoval jejich podstatu. Přitom důsledně
respektoval též pravidlo, že je vázán kárným návrhem ve prospěch kárně obviněného, tedy mj.
u většiny skutků přihlížel v souladu s kárným návrhem pouze k tomu, že příslušný rozsudek nebyl
vyhotoven k datu 28. 2. 2018, byť zpravidla byl fakticky vyhotoven až o řadu týdnů či měsíců
později.
Kárně obviněný dále ve vztahu k poslednímu vytýkanému skutku, jímž bylo dle kárného návrhu
opožděné ustanovení advokáta vazebně stíhanému obviněnému, namítal mj. s odkazem na kárné
rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 3. 2018, č. j. 14 Kse 2/2017 – 108, že kárný
soud vystoupil z role neutrálního arbitra, když upozornil pověřeného místopředsedu krajského
soudu na to, že k tomuto vytýkanému skutku byl soudu zaslán nesprávný spis a že tento spis
je i nesprávně označen v kárném návrhu, přičemž mj. na základě tohoto upozornění
místopředseda soudu kárný návrh opravil. Kárný soud však nemá za to, že by se jakkoli odchýlil
od své zákonné role tím, že upozornil kárného navrhovatele na formální chybu, tedy překlep
ve spisové značce uvedené v kárném návrhu a vyžádal si k vytýkanému skutku správný spis.
Kárně obviněný a jeho obhájce dále namítali, že veškerá vytýkaná pochybení jsou navrhovatelem
posuzována jako průtahy, tzn. nečinnost kárně obviněného soudce a že s kárně obviněným
bývalá předsedkyně Okresního soudu v Uherském Hradišti, resp. místopředseda tohoto soudu
opakovaně projednávali prodlení v řízení v konkrétních jemu přidělených věcech, přičemž kárně
obviněný má za to, že takto jemu sdělené výtky by měly být z materiálního hlediska posuzovány
jako výtka dle §88a zákona o soudech a soudcích. Takovou výtku navíc dne 22. 3. 2018
kárně obviněnému předsedkyně okresního soudu také udělila, přičemž popsané období,
kdy měl být kárně obviněný nečinný, se podle jeho hodnocení překrývá s obdobím nečinnosti
vytýkaným v kárném návrhu. Kárně obviněný má za to, že za stejné provinění – nečinnost sice
v jiných věcech, ale ve stejném časovém období, nelze kárně obviněného kárně stíhat z důvodu
překážky rei iudicatae. V této souvislosti kárně obviněný poukazuje na kárné rozhodnutí
Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 9. 2010, č. j. 13 Kss 2/2010 – 87.
K této námitce je třeba uvést, že např. ve svém nedávném rozhodnutí ze dne 20. 6. 2018,
č. j. 13 Kss 8/2017 – 170, nyní rozhodující kárný senát připomněl svou ustálenou judikaturu
(viz např. též rozhodnutí téhož kárného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 2. 2015,
č. j. 13 Kss 6/2014 – 138), podle níž každý vytýkaný postup soudce, resp. jeho nečinnost
v konkrétní soudci přidělené věci považuje tento kárný senát za samostatný skutek. Udělení výtky
tedy působí jako překážka věci rozhodnuté (resp. zásada ne bis in idem) pouze ve vztahu
ke kárnému návrhu, který by se týkal stejně či obdobně definovaného pochybení ve shodné
soudci přidělené věci, které již dříve bylo předmětem výtky, přičemž ani v takovém případě není
vyloučen postih za obdobné kárné provinění týkající se téže věci, pokud k němu došlo
až po udělení výtky. Názor prezentovaný jiným kárným senátem ve zmiňovaném rozhodnutí
ze dne 14. 9. 2010, č. j. 13 Kss 2/2010 – 87, je třeba považovat v současné kárné judikatuře
za spíše minoritní a nyní rozhodující kárný senát jím není vázán.
Je pravdou, jak již bylo konstatováno, že výtka, kterou kárně obviněnému udělila tehdejší
předsedkyně Okresního soudu v Uherském Hradišti dne 22. 3. 2018, se týká věci
sp. zn. 13 T 180/2015, která je rovněž předmětem kárného návrhu, ovšem pro zcela jiný skutek.
Zatímco výtkou byl kárně obviněný upozorněn na to, že v uvedené věci zákonná doba vazby
obžalovaného uplynula dne 19. 2. 2018, obžalovaný však byl z vazby propuštěn až dne
21. 3. 2018, a dále mu bylo vytčeno, že od vrácení spisového materiálu dne 17. 1. 2018
po rozhodnutí stížnostního soudu nebylo ve věci do doby udělení výtky nařízeno další hlavní
líčení, kárný návrh se týká předcházejícího postupu Mgr. Přibyla při zajišťování nutné obhajoby
obviněnému poté, co byl obviněný vzat do vazby. Nelze souhlasit s kárně obviněným,
že by se ve všech případech jednalo o shodný skutek spočívající v průtazích, naopak tato
jednotlivá jednání skutečně představují z časového i věcného hlediska odlišné skutky.
Kárný soud tedy uzavírá, že ani překážka věci rozhodnuté na vytýkaná pochybení kárně
obviněného nedopadá.
IV. d) Závěry kárného soudu v otázce viny za kárné provinění
Pokud jde o důvodnost kárného návrhu, tedy o otázku viny kárně obviněného, soud se důkladně
zabýval jednotlivými skutky vytýkanými v kárném návrhu a dospěl přitom k závěru, že návrh
je z části důvodný.
Kárně obviněnému bylo v prvé řadě vytýkáno nedodržování zákonné lhůty pro vyhotovení
vyhlášeného rozhodnutí. V dané souvislosti je třeba připomenout, že tento kárný senát stabilně
judikuje (viz např. rozhodnutí Nejvyššího správního soudu jako soudu kárného ze dne
14. 5. 2014, č. j. 13 Kss 2/2014 – 74, nebo ze dne 25. 4. 2018, č. j. 13 Kss 7/2017 – 68, a nakonec
i rozhodnutí ze dne 5. 12. 2018, č. j. 13 Kss 4/2018 – 84, v související věci Mgr. K.), že jestliže již
věc dospěje do toho stádia, kdy je vyhlášeno meritorní rozhodnutí, pak soudce, jemuž byla věc
přidělena, byť by i byl jinak přetížen, má prvořadý úkol vyhotovit rozhodnutí písemně tak, aby
byla dodržena zákonná lhůta pro jeho odeslání stranám, a tento úkol je třeba považovat za
prioritní i ve vztahu k většině dalších úkonů, které je daný soudce povinen v rámci výkonu své
funkce činit. V případě nutnosti je možné požádat, aby lhůta byla předsedou soudu v souladu s §
129 odst. 3 písm. b) trestního řádu přiměřeně prodloužena, v každém případě však musí být tato
zákonná lhůta, ať již původní, nebo prodloužená, respektována. Opačný postup by byl v rozporu
s požadavkem právní jistoty účastníků řízení i toho, aby již vyhlášené rozhodnutí dosáhlo v
plném rozsahu svých zamýšlených právních účinků; to platí tím spíše u rozsudků v trestních
věcech nebo dokonce věcech vazebních.
Tato věc (obdobně jako věc sp. zn. 13 Kss 4/2018) je ovšem specifická tím, že kárně obviněný
soudce skutečně využil zákonné možnosti požádat o prodloužení lhůty k vyhotovení rozhodnutí
předsedkyni soudu a rozhodnutí skutečně vždy vyhotovil v takto prodloužené lhůtě. Předmětem
kárného obvinění je ovšem to, že tak činil zcela excesivním způsobem, neboť žádal
o prodloužení lhůty v každém vytýkaném případě opakovaně, v jednom případě dokonce
třicetkrát, v jiných devětadvacetkrát či šestadvacetkrát atd., a vždy mu bylo vyhověno,
takže nakonec jen do data prověrky dne 28. 2. 2018 rozsudky zůstaly nevyhotoveny většinou
po dobu řady měsíců či dokonce let po uplynutí původní zákonné lhůty a byly většinou následně
vyhotoveny až v průběhu následujících týdnů, příp. měsíců (přitom věc sp. zn. 13 T 218/2015
byla dokonce věcí vazební). Obdobné konstatování platí i pro věci sp. zn. 13 T 219/2016
a 13 T 128/2016, u nichž byly sice rozsudky vyhotoveny dne 26. 1. 2018, resp. 1. 2. 2018,
nicméně bezmála 8, resp. 6 měsíců po svém vyhlášení.
Je pravdou, že §129 odst. 3 písm. b) trestního řádu [na rozdíl od §158 odst. 4 o. s. ř. nebo §54
odst. 3 s. ř. s.] výslovně neomezuje, o jakou dobu lze tuto lhůtu nejvýše prodloužit. Ovšem lhůta
pro vyhotovení rozhodnutí dle §129 odst. 3 písm. a) trestního řádu činí pro okresní soudy
ve vazebních věcech 5 pracovních dnů a v nevazebních věcech 10 pracovních dnů. Je tedy
výrazně kratší, než je tomu v občanském soudním řízení či soudním řízení správním, přestože
kárný soud ani v této věci neakceptoval, že by rovněž u nevazebních věcí starších 1 roku měla být
dle §35 odst. 4 Instrukce Ministerstva spravedlnosti ze dne 3. 12. 2001, č. j. 505/2001-Org.,
kterou se vydává vnitřní a kancelářský řád pro okresní, krajské a vrchní soudy, zkrácena
na polovinu, neboť vnitřní předpis v daném ohledu nemůže stanovit něco jiného, než je dáno
zákonem. Nicméně, jak již tento kárný senát Nejvyššího správního soudu judikoval
ve zmiňovaném rozhodnutí ze dne 5. 12. 2018, č. j. 13 Kss 4/2018 – 84, ze samotné délky této
zákonné lhůty je zřejmé, že tato lhůta nemůže být v podstatě libovolně dlouho prodlužována tak,
že doba od vyhlášení do vyhotovení rozsudku nakonec dosáhne mnoha kalendářních měsíců
či dokonce let. To vyplývá rovněž ze samotné dikce relevantní části §129 odst. 3 písm. b)
trestního řádu, podle níž „[v]ýjimky z těchto lhůt povoluje na žádost předsedy senátu nebo soudce
vyhotovujícího rozsudek ze závažných důvodů , zejména s ohledem na rozsáhlost a složitost věci ,
v jednotlivých věcech předseda soudu. Prodlouží-li lhůtu o více jak dalších dvacet pracovních dnů,
písemně zdůvodní, proč nebylo možné stanovit lhůtu kratší. Jinak postupuje podle odstavce 4“
(důraz doplněn). Podle odstavce 4 téhož ustanovení potom „[n]emůže-li předseda senátu ani jiný jeho
člen vyhlášený rozsudek písemně vyhotovit pro překážku delšího trvání, vyhotoví jej na příkaz předsedy soudu jiný
soudce. Jde-li o samosoudce, vyhotoví rozsudek soudce určený předsedou soudu“.
Tedy nejen ze samotné délky zákonné lhůty pro vyhotovení rozsudku, ale i z dikce citovaných
ustanovení, která tuto lhůtu a její možné prodloužení upravují, je zřejmé, že prodlužování této
lhůty v řádu většího počtu měsíců či dokonce v řádu let tak, jak k tomu došlo ve většině
posuzovaných případů, představuje zneužití tohoto institutu, přičemž ani důvody
pro prodloužení lhůty, které uvádí ve svých žádostech kárně obviněný a na něž se odvolává
též předsedkyně soudu (případně místopředseda okresního soudu) při vyhovování těmto
žádostem, nemohou takto excesivní prodloužení zákonné lhůty ospravedlnit.
Kárně obviněný v této souvislosti namítal, že vytýkaný postup byl nezbytný vzhledem k jeho
přetíženosti způsobené jednak nedostatečným počtem soudců na trestním úseku okresního
soudu, a to zvláště po odchodu místopředsedy soudu Mgr. K. na krajský soud, jehož věci museli
navíc převzít zbývající soudci, včetně kárně obviněného, jednak mělo k této přetíženosti přispět
opatření bývalé předsedkyně okresního soudu, Mgr. K., účinné od 10. 2. 2017 (navíc přijaté mimo
rozvrh práce a bez konzultace se soudcovskou radou), jímž se vyňala z přidělování obsáhlejších
trestních věcí, a těmito věcmi byli až do zrušení daného opatření k 30. 4. 2018 o to více
zatěžováni zbývající trestní soudci, tj. Mgr. Š. a kárně obviněný. Kárně obviněný dále uváděl, že
jestliže předsedkyně soudu, jakožto orgán státní správy soudů, lhůtu k vyhotovení rozsudku, byť i
opakovaně, prodloužila, a rozsudek kárně obviněný vyhotovil v takto prodloužené lhůtě, nemohl
se dopustit kárného provinění.
Jak již však tento kárný senát konstatoval právě ve zmiňovaném rozhodnutí ze dne 5. 12. 2018,
č. j. 13 Kss 4/2018 – 84, jež se týká obdobného postupu Mgr. K. jako soudkyně, samozřejmě díl
odpovědnosti za vytýkané pochybení nese orgán státní správy soudu, který lhůtu prodlužoval, tj.
v nyní posuzovaném případě především bývalá předsedkyně okresního soudu, která žádostem
kárně obviněného soudce o takto excesivní prodloužení lhůty vyhovovala, to však zároveň
nezbavuje odpovědnosti kárně obviněného soudce za to, že o takové opakované
(mnohonásobné) prodlužování zákonné lhůty žádal a že rozsudek ani po dobu řady měsíců či let
od uplynutí původní zákonné lhůty nevyhotovil.
I pokud by soud přisvědčil jeho argumentaci, že čelil vyššímu nápadu trestních věcí,
než je obvyklé, a že po určité období mu napadal také větší počet obsáhlejších, resp. časově
náročnějších trestních věcí, nemohly by ani takové skutečnosti kárně obviněného zcela zbavit
odpovědnosti za takto výrazné průtahy při vyhotovování již vyhlášených rozsudků. V tomto
ohledu kárný soud odkazuje na to, co už bylo zdůrazněno, tedy že vyhotovení již vyhlášeného
rozhodnutí musí i jinak přetížený soudce považovat za prioritní úkol.
Kárný soud tak dospěl k závěru, že v 11 ze 13 vytýkaných případů představuje nevyhotovení
vyhlášeného rozsudku ani po řadě měsíců či let od uplynutí původní zákonné lhůty natolik
závažné zaviněné porušení povinností soudce, že dosahuje intenzity kárného provinění ve smyslu
§87 odst. 1 zákona o soudech a soudcích.
Nelze přitom ani souhlasit s kárně obviněným, že by uvedený průtah při vyhotovení vyhlášeného
rozsudku nebyl schopen vyvolat ve třetích osobách obavy o spravedlivé rozhodování soudu.
O těchto obavách svědčí už jen četné a opakované dotazy a urgence stran či dalších dotčených
osob na to, kdy bude vyhlášený rozsudek konečně vyhotoven.
Nelze ani souhlasit s tím, že by snad výše uvedené úvahy měly vést k absurdnímu závěru, podle
něhož by každé vyhotovení rozhodnutí ve lhůtě prodloužené příslušným soudním funkcionářem
dle §129 odst. 3 písm. b) trestního řádu mohlo být jiným oprávněným kárným navrhovatelem
považováno za kárné provinění soudce. Postup příslušného soudce a následně i soudního
funkcionáře dle §129 odst. 3 písm. b) trestního řádu je naopak samozřejmě třeba považovat
za postup se zákonem souladný a zákonem předvídaný pro situace, kdy ze závažných
a objektivních důvodů nelze vyhlášený rozsudek vyhotovit v původní zákonem stanovené lhůtě.
Musí se však vždy jednat o prodloužení této lhůty, které je přiměřené smyslu a účelu daného
ustanovení a které i s ohledem na konkrétní okolnosti věci není způsobilé ohrozit další průběh,
jakož ani výsledek trestního řízení či zasáhnout nepřiměřeným způsobem do práv rozhodnutím
dotčených osob. Za přiměřené není v žádném případě možné považovat opakované
prodlužování zákonné lhůty deseti pracovních dnů v takovém rozsahu, že rozsudek nakonec
zůstane nevyhotoven po řadu měsíců či dokonce let.
Pokud jde naopak o skutky, jež se váží ke spisům sp. zn. 13 T 12/2017 a 2 T 78/2015, lze sice
souhlasit s kárným návrhem, že byla zaviněním kárně obviněného i v těchto případech
překročena zákonná lhůta k vyhotovení rozhodnutí, nicméně doba, jež uběhla od vyhlášení
rozsudku, resp. od uplynutí původní zákonné lhůty pro jeho vyhotovení, u zmiňovaných věcí
do 28. 2. 2018 (jak již bylo uvedeno, vzhledem k vázanosti kárného soudu kárným návrhem
ve prospěch kárně obviněného lze vycházet pouze z toho, že rozsudek nebyl vyhotoven
právě k datu 28. 2. 2018), je v tomto případě výrazně kratší a samozřejmě je třeba přihlédnout
též k tomu, že lhůta k vyhotovení rozsudku byla předsedkyní soudu vždy prodloužena, byť
nad rámec zákona, takže daná pochybení nemají intenzitu kárného provinění. Kárný soud zde
opět vychází ze své ustálené kárné judikatury (viz např. rozhodnutí Nejvyššího správního soudu
ze dne 3. 10. 2013, č. j. 16 Kss 8/2013 – 45), podle níž je kárné obvinění vždy až opatřením ultima
ratio a u méně závažných pochybení postačuje, jsou-li soudci vytčena, ať již neformálně, nebo
pomocí formální výtky dle §88a zákona o soudech a soudcích (obdobně kárný soud postupoval
v související věci sp. zn. 13 Kss 4/2018).
Ve zmiňovaných dvou případech tedy vytýkané skutky nepředstavují kárné provinění, a proto
soud Mgr. Přibyla dle §19 odst. 2 zákona č. 7/2002 Sb. výrokem II. tohoto rozhodnutí v tomto
rozsahu zprostil kárného obvinění.
Druhým vytýkaným pochybením dle kárného návrhu bylo zmiňované opožděné ustanovení
obhájce vazebně stíhanému obviněnému, čímž se měl kárně obviněný dopustit porušení §36
trestního řádu.
Pokud však jde o samotné hodnocení tohoto vytýkaného skutku, je třeba souhlasit s kárně
obviněným, že jen stěží lze vycházet z tvrzení kárného navrhovatele, podle něhož se kárně
obviněný dopustil takřka dvouměsíčního prodlení s ustanovením obhájce obviněnému. Ze spisu
totiž skutečně vyplývá, že na vazebním zasedání dne 19. 6. 2017 obviněný při vzetí do vazby
označil po řádném poučení ze strany kárně obviněného soudce konkrétního obhájce, jehož
si hodlal zvolit. Bez delšího prodlení poté, konkrétně dne 21. 6. 2017, kárně obviněný ověřil,
že označenému obhájci byl pozastaven výkon advokacie. Kárně obviněnému je následně možné
vytknout, že na uvedené zjištění reagoval pokynem k zaslání výzvy obviněnému,
aby si v sedmidenní lhůtě zvolil jiného obhájce, jinak mu bude soudem ustanoven, až dne
4. 7. 2017 (tedy s odstupem 9 pracovních dní), přičemž tento pokyn byl doručen kanceláři dne
7. 7. 2017 (po svátcích 5. a 6. 7.). Je též pravdou, že Mgr. Přibyl dal spis ohledně kontroly splnění
dané výzvy obviněným dne 14. 7. 2017 na lhůtu do 24. 7. 2017, ovšem v tomto období
od 17. 7. 2017 do 21. 7. 2017 čerpal řádnou dovolenou. Po vyhotovení úředního záznamu dne
24. 7. 2017 o tom, že obviněný jméno nově zvoleného obhájce doposud nesdělil, opět následuje
určitá prodleva do 10. 8. 2017 (13 pracovních dní), kdy kárně obviněný ustanovil obviněnému
obhájce, a to Mgr. Hanu Beníčkovou, advokátku, přičemž k předání pokynu kanceláři ve věci
ustanovení došlo dne 11. 8. 2017.
Jakkoli tedy kárný senát souhlasí s tím, že kárně obviněný měl při v zásadě správném postupu
ohledně zajištění nutné obhajoby vazebně stíhaného obviněného postupovat v souladu s §38
odst. 1 trestního řádu bez uvedených prodlení, nemá za to, že by vzhledem k postupu v daném
řízení i při rozhodování o vazbě samotnými těmito prodlevami byla obviněnému způsobena
jakákoli vážnější újma na jeho právech, a to rovněž z toho důvodu, že byl po celou dobu
až do ustanovení obhájkyně Mgr. Hany Beníčkové zastoupen obhájkyní JUDr. Janou Staškovou,
která mu byla sice původně ustanovena v jiné věci sp. zn. 13 T 222/2016, kde proti němu bylo
vedeno řízení jako proti uprchlému, nicméně tato věc byla právě dne 19. 6. 2017,
kdy byl obviněný vzat do vazby, sloučena ke společnému řízení s věcí sp. zn. 13 T 180/2015.
Kárný soud tedy dospěl k závěru, že ani v souvislosti se zajištěním nutné obhajoby ve vytýkané
věci dle §36 odst. 1 písm. a) trestního řádu se kárně obviněný nedopustil takového pochybení,
jež by dosahovalo intenzity kárného provinění, rovněž pro tento skutek ho tedy dle §19 odst. 2
zákona č. 7/2002 Sb. výrokem II. tohoto rozhodnutí zprostil kárného obvinění.
IV. e) Úvahy kárného soudu o uložení kárného opatření
Pokud jde o uložené kárné opatření za skutky, v nichž kárný senát shledal kárné provinění, vzal
kárný soud na jedné straně v úvahu, že ve zmiňovaných případech došlo k závažnému překročení
zákonné lhůty pro vyhotovení rozhodnutí.
Kárný soud přihlédl rovněž k tomu, že pracovní výsledky Mgr. Přibyla jsou hodnoceny
po stránce kvalitativní, zejména ze strany odvolacích senátů krajského soudu, jako spíše
vyhovující, což jistě není hodnocení negativní, nicméně odlišné od posouzení Mgr. K., jež byla ve
zmiňované související věci sp. zn. 13 Kss 4/2018 hodnocena jako velmi pečlivá soudkyně, která
svá rozhodnutí podrobně odůvodňuje, což bylo kárným senátem výslovně uznáno jako
polehčující okolnost.
Podstatný je též rozdíl v přístupu ke spáchaným kárným proviněním. Zatímco Mgr. K. již v době
vzniku těchto průtahů své pochybení vždy uznala, stranám sporu se za něj omluvila, vyjádřila nad
ním lítost a stejně přistupovala od počátku ke kárnému řízení, které vůbec proběhlo jen z toho
důvodu, že Mgr. K. na podání kárného návrhu proti ní, v zájmu zachování rovného přístupu i
k souběžně kárně stíhaným kolegům, trvala, Mgr. Přibyl jakýkoli podíl na vzniklých průtazích
původně striktně odmítal a určitou lítost projevil převážně až v závěru jednání kárného soudu.
Pracovní výsledky Mgr. K. z posledního období, tedy po její rezignaci na funkci předsedkyně
soudu a samozřejmě před jejím odchodem na mateřskou dovolenou byly rovněž ze strany vedení
krajského i okresního soudu pozitivně hodnoceny, což nelze říci o Mgr. Přibylovi, byť kárný soud
bere v úvahu i argumenty, jimiž kárně obviněný a jeho obhájce reagovali na hodnocení kárně
obviněného ze strany předsedy okresního soudu.
Zároveň musí kárný soud v zájmu zachování rovného a spravedlivého přístupu k oběma
zmiňovaným kárně obviněným konstatovat, že samotná závažnost kárného provinění, z něhož
byli shledáni vinnými, je plně srovnatelná, neboť Mgr. Přibyl se sice dopustil závažnějších
průtahů při vyhotovování vyhlášených rozsudků a navíc ve více věcech než Mgr. K., na straně
druhé u Mgr. K. bylo navíc shledáno další závažné pochybení spočívající ve výrazném překročení
zákonné lhůty pro učinění prvního úkonu směřujícího k rozhodnutí věci v několika případech.
Kárný soud vzal rovněž v úvahu skutečnosti tvrzené kárně obviněným, tedy že ke vzniku průtahů
při vyhotovování rozsudků mohly přispět i některé objektivní okolnosti dané počtem trestních
soudců působících u daného okresního soudu a po určité období i skladbou nápadu.
Mgr. Přibyl je již poměrně zkušeným soudcem, který působí ve funkci předsedy senátu
na trestním úseku Okresního soudu v Uherském Hradišti od roku 2002. Dosud byl za dobu své
soudcovské činnosti dvakrát kárně postižen, stalo se tak ovšem již v roce 2006, resp. 2008,
a tak s ohledem na §24 zákona č. 7/2002 Sb. upravující zahlazení kárného postihu lze
k uvedeným skutečnostem v souladu s judikaturou nyní rozhodujícího senátu přihlížet nanejvýš
v rámci hodnocení osoby kárně obviněného, nikoli jako k přitěžující okolnosti.
To neplatí o výtce, jež kárně obviněnému udělila v loňském roce (22. 3. 2018) tehdejší
předsedkyně okresního soudu, ovšem za jiný typ pochybení, než jsou ta, jež byla kárným soudem
uznána za kárné provinění v nyní posuzované věci.
Na základě všech uvedených skutečností kárný soud neshledal, vzhledem k závažným průtahům
v již uvedených věcech, i dalším zmiňovaným skutečnostem, zákonné podmínky pro to, aby mohl
upustit od uložení kárného opatření ve smyslu §88 odst. 3 zákona o soudech a soudcích, či aby
mohl za dostatečně účinné kárné opatření považovat uložení důtky ve smyslu §88 odst. 1 písm.
a) zákona o soudech a soudcích.
Na straně druhé se soud nemohl ztotožnit s kárným navrhovatelem, že by bylo možné přistoupit
k uložení nejpřísnějšího kárného opatření dle §88 odst. 1 písm. d) zákona o soudech a soudcích,
tedy odvolání z funkce soudce, a to už jen z toho důvodu, že soud vyhověl kárnému návrhu
pouze zčásti. Soud vzal v úvahu i další již zmíněné okolnosti včetně toho, že je skutečně třeba
zachovat rovný a spravedlivý přístup v obou souvisejících kárných věcech, tedy ve věci
Mgr. Přibyla a Mgr. K. Kárný soud v dané souvislosti připomíná, že zmiňovaným rozhodnutím
ze dne 5. 12. 2018, č. j. 13 Kss 4/2018 – 84, uložil Mgr. K. kárné opatření ve formě důtky,
přičemž kárný navrhovatel dokonce navrhoval upuštění od kárného opatření. Je vhodné též
znovu zmínit, že kárné řízení proti další soudkyni působící u Okresního soudu v Uherském
Hradišti, Mgr. Evě Š., které byla původně společným kárným návrhem vytýkána obdobná
pochybení jako zmiňovaným dvěma soudcům, muselo být pro zpětvzetí kárného návrhu
zastaveno.
Navíc, vzhledem k tomu, že na Mgr. Přibyla bylo třeba před tímto rozhodnutím hledět jako
na kárně bezúhonného soudce, je vhodné připomenout ustálenou judikaturu kárného soudu
(rozhodnutí tohoto kárného senátu ze dne 18. 2. 2015, č. j. 13 Kss 6/2014 – 138), podle níž lze
v takových případech i s ohledem na čl. 82 odst. 2 Ústavy ČR přistoupit k uložení kárného
opatření ve formě odvolání z funkce soudce pouze výjimečně, a to za přistoupení velmi
závažných okolností, které zpochybňují samotnou způsobilost kárně obviněného soudce zastávat
tuto ústavní funkci, které však v posuzovaném případě doposud nenastaly. Takovou dostačující
okolností samozřejmě bez dalšího není ani vyšší podíl nerozhodnutých starších věcí v senátu
kárně obviněného oproti jiným trestním soudcům okresních soudů v obvodu Krajského soudu
v Brně, o němž se zmínil kárný navrhovatel, aniž by se však zabýval mj. otázkou, zda či do jaké
míry tento stav zavinil kárně obviněný.
Jako adekvátní sankci, která splní svůj účel, tedy soud shledal uložení kárného opatření ve třetině
zákonného rozpětí dle §88 odst. 1 písm. b) zákona o soudech a soudcích, tedy snížení platu
o 10 % na dobu 1 roku. Toto kárné opatření se v souladu s §88 odst. 5 zákona o soudech
a soudcích vůči kárně postiženému soudci uplatní od prvního dne měsíce následujícího po dni
právní moci rozhodnutí o uložení kárného opatření, jež nastala jeho vyhlášením.
Poučení: Odvolání proti rozhodnutí v kárném řízení není přípustné (§21 zákona
č. 7/2002 Sb.).
V Brně dne 30. ledna 2019
JUDr. Jakub Camrda, Ph.D.
předseda kárného senátu