ECLI:CZ:NSS:2019:2.AS.227.2019:18
sp. zn. 2 As 227/2019 - 18
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miluše Doškové
a soudkyň Mgr. Gabriely Bašné a Mgr. Evy Šonkové v právní věci žalobce: M. P., zastoupený
Mgr. Markétou Novákovou, advokátkou se sídlem Římská 14, Praha 2, proti žalovanému:
Magistrát hlavního města Prahy, se sídlem Mariánské náměstí 2, Praha 1, za účasti osoby
zúčastněné na řízení: České dráhy, a.s., se sídlem Nábřeží L. Svobody 1222, Praha 1,
proti rozhodnutí žalovaného ze dne 17. 3. 2016, č. j. MHMP 460939/2016,
sp. zn. S-MHMP 873749/2015/STR, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku
Městského soudu v Praze ze dne 24. 4. 2019, č. j. 9 A 84/2016 – 158, o návrhu žalobce na
přiznání odkladného účinku kasační stížnosti,
takto:
I. Kasační stížnosti se p ři zn áv á odkladný účinek.
II. Žalobci se uk l á dá povinnost zaplatit soudní poplatek za návrh na přiznání
odkladného účinku ve výši 1000 Kč, a to ve lhůtě 15 (patnácti) dní od doručení tohoto
usnesení.
III. Soud v yz ýv á žalobce k zaplacení soudního poplatku za řízení o kasační stížnosti
ve výši 5000 Kč, a to ve lhůtě 15 (patnácti) dní od doručení tohoto usnesení.
Odůvodnění:
[1] Včasně podanou kasační stížností brojí žalobce, jakožto stěžovatel, proti shora
označenému rozsudku (dále jen „napadený rozsudek“) Městského soudu v Praze (dále jen
„městský soud“), jímž byla zamítnuta jeho žaloba proti shora označenému rozhodnutí
žalovaného (dále jen „rozhodnutí žalovaného“). Rozhodnutím žalovaného bylo zamítnuto
stěžovatelovo odvolání a potvrzeno rozhodnutí Úřadu městské části Praha 8, odboru územního
rozvoje a výstavby (dále jen „stavební úřad“) ze dne 4. 3. 2015, č. j. MCP8027119/2015,
sp. zn. MCP8 050346/2014/OV.Hrd (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“). Prvostupňovým
rozhodnutím nařídil stavební úřad stěžovateli odstranění stavby nazvané „Objekt haly
Autoservisu na pozemku č. par. 4030/1 v k. ú. Libeň“ v Praze 8 – Libni u domu č. p. 1292 v ulici
V Mezihoří (dále jen „stavba“).
[2] V podání obsahujícím kasační stížnost stěžovatel také navrhl, aby Nejvyšší správní soud
přiznal kasační stížnosti odkladný účinek. Návrh zdůvodnil tím, že případný výkon
prvostupňového rozhodnutí, který by vedl k odstranění stavby, by pro stěžovatele znamenal
nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám,
a současně přiznání odkladného účinku není v rozporu s důležitým veřejným zájmem. Pokud
by totiž mělo dojít k výkonu rozhodnutí stavebního úřadu již nyní, byla by stěžovateli způsobena
„obrovská“ škoda, ačkoli je zahájeno a vedeno řízení o kasační stížnosti. Naproti tomu přiznáním
odkladného účinku kasační stížnosti nebudou zájmy třetích osob nijak dotčeny a těm žádná újma
nevznikne.
[3] Žalovaný ve svém vyjádření k návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti
namítl, že stěžovatel nikterak nekonkretizoval újmu, která by mu měla výkonem prvostupňového
rozhodnutí vzniknout, a to ani v rovině tvrzení, natožpak v rovině důkazní. Žalovaný podotkl,
že v řízení před městským soudem dříve souhlasil s přiznáním odkladného účinku, neboť
v té době probíhalo u Obvodního soudu pro Prahu 8 řízení o žalobě na určení vlastnického práva
k předmětné stavbě. Obvodní soud pro Prahu 8 nicméně již v této věci rozhodl rozsudkem
ze dne 10. 1. 2018, č. j. 28 C 143/2016 – 80, tak, že vlastníkem předmětné stavby určil
stěžovatele. Podle žalovaného proto odpadl důvod pro přiznání odkladného účinku žalobě,
a proto zde není ani důvod k přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.
[4] Osoba zúčastněná na řízení se k návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti
nevyjádřila.
[5] Při posouzení stěžovatelova návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti
vycházel Nejvyšší správní soud z §107 odst. 1 s. ř. s., podle kterého „[k]asační stížnost nemá
odkladný účinek; Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat. Ustanovení §73 odst. 2
až 5 se užije přiměřeně.“ Znění §73 odst. 2 s. ř. s. je přitom následující: „[s]oud na návrh žalobce
po vyjádření žalovaného usnesením přizná žalobě odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky
rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může
vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.“
[6] Nejvyšší správní soud odkazuje např. na své usnesení ze dne 12. 1. 2017,
č. j. 2 As 333/2016 – 52, v němž obecně konstatoval, že „odstranění stavby představuje citelnou újmu,
jelikož jednoznačně může vést k nevratnému porušení práv stavebníka, které by již nebylo možné zhojit
ani případným rozhodnutím v jeho prospěch, jež by v takovém případě bylo pouze akademického charakteru
a nemohlo by mu poskytnout jinou než pouze hypotetickou ochranu (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu
ze dne 10. 11. 2015, č. j. 6 As 230/2015 – 17, ze dne 15. 6. 2016, č. j. 6 As 107/2016 – 40). Na tento
závěr nemůže mít vliv to, zda se v daném případě jedná o cennou historickou stavbu. Podstatné je, že pokud by
kasační stížnosti nebyl odkladný účinek přiznán a došlo by k odstranění stavby, načež by Nejvyšší správní soud
shledal napadený rozsudek (potažmo napadené rozhodnutí) nezákonným, nebylo by již možné obnovit předchozí
stav věci. Jediným způsobem nápravy by v takovém případě mohlo být opětovné postavení stavby,
což by bylo - stejně jako odstranění stavby – nepochybně spojeno s finančními i časovými náklady“.
Na uvedeném závěru Nejvyšší správní soud setrvává i nadále.
[7] Z vyjádření žalovaného nevyplývá, že by přiznání odkladného účinku mohlo být
v rozporu s důležitým veřejným zájmem, ani že by v jeho důsledku měla jiným osobám vzniknout
jakákoli újma. Nejvyšší správní soud vyšel také z předpokladu, že třetí osobou, které by mohla
vzniknout přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti újma, by mohla být v první řadě osoba
zúčastněná na řízení, neboť právě ona je vlastnicí pozemku, na kterém předmětná stavba stojí.
Vzhledem k tomu, že osoba zúčastněná na řízení nevyužila svého práva vyjádřit se ve stanovené
lhůtě k návrhu na přiznání odkladného účinku, má Nejvyšší správní soud za to, že újma osoby
zúčastněné na řízení, spočívající v existenci předmětné stavby na jejím pozemku po dobu řízení
o kasační stížnosti, není nikterak intenzivní, a proto lze usoudit, že je újma stěžovatele spojená
s výkonem prvostupňového rozhodnutí nepoměrně větší.
[8] Z výše uvedených důvodů dospěl Nejvyšší správní soud k závěru, že jsou splněny
podmínky pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, a proto stěžovatelově návrhu
výrokem I. tohoto usnesení vyhověl.
[9] Nejvyšší správní soud ve svém usnesení ze dne 29. 2. 2013, č. j. 1 As 27/2012 - 32, zaujal
názor, že „[p]ovinnost zaplatit soudní poplatek za podání návrhu na přiznání odkladného účinku vzniká dnem
právní moci rozhodnutí, jímž bylo o návrhu rozhodnuto a v němž byla navrhovateli uložena povinnost soudní
poplatek zaplatit [§4 odst. 1 písm. h) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, per analogiam].“
Výrokem II. tohoto usnesení proto Nejvyšší správní soud uložil stěžovateli povinnost zaplatit
soudní poplatek za návrh na přiznání odkladného účinku. Podle položky 20 Sazebníku soudních
poplatků, jenž je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších
předpisů (dále jen „zákon o soudních poplatcích“), činí poplatek za návrh na přiznání
odkladného účinku ve správním soudnictví 1000 Kč.
[10] Nejvyšší správní soud podotýká, že současně s podáním kasační stížnosti nebyl
stěžovatelem zaplacen soudní poplatek za řízení o kasační stížnosti. Poplatková povinnost přitom
vzniká již podáním kasační stížnosti [§4 odst. 1 písm. a) zákona o soudních poplatcích].
Podle položky 19 Sazebníku soudních poplatků činí poplatek za řízení o kasační stížnosti
5000 Kč. Nejvyšší správní soud proto stěžovatele vyzývá k zaplacení soudního poplatku za řízení
o kasační stížnosti výrokem III. tohoto usnesení, k čemuž mu stanovuje přiměřenou lhůtu.
[11] Soudní poplatek lze zaplatit buďto vylepením kolkových známek příslušné hodnoty
a doručením jimi opatřené listiny Nejvyššímu správnímu soudu, nebo v hotovosti na pokladně
soudu, nebo bezhotovostně na účet Nejvyššího správního soudu (vlastník účtu: Nejvyšší správní
soud, Moravské nám. 6, 657 40 Brno; adresa banky: Česká národní banka, Rooseveltova 18,
602 00 Brno; číslo účtu: 3703-46127621/0710; závazný variabilní symbol: 1020422719).
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné.
Nebude-li soudní poplatek za řízení o kasační stížnosti zaplacen ve lhůtě podle výroku III. tohoto
usnesení, soud řízení zastaví, aniž by přitom bral zřetel na případné opožděné zaplacení soudního
poplatku [§9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích].
V Brně dne 14. srpna 2019
JUDr. Miluše Došková
předsedkyně senátu
Vyhovuji výzvě a zasílám Nejvyššímu správnímu soudu v kolkových známkách určený soudní
poplatek.
ke sp. zn. 2 As 227/2019
podpis .................................................
ˇ místo pro nalepení kolkových známek ˇ