ECLI:CZ:NSS:2019:2.AS.58.2019:60
sp. zn. 2 As 58/2019 - 60
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Karla Šimky a soudkyň
JUDr. Miluše Doškové a Mgr. Evy Šonkové v právní věci žalobce: S. K., zastoupený
JUDr. Petrou Humlíčkovou, Ph.D., advokátkou se sídlem Štěpánská 640/45, Praha 1, proti
žalovanému: Městský úřad Tachov, se sídlem Hornická 1695, Tachov, zastoupený
JUDr. Pavlem Zálišem, advokátem se sídlem nám. Republiky 57, Tachov, za účasti osob
zúčastněných na řízení: I) M. P., II) P. P., oba zastoupeni JUDr. Petrem Šlaufem, advokátem se
sídlem Kovářská 1253/4, Plzeň, ve věci žaloby proti rozhodnutí žalovaného ze dne
5. 9. 2018, č. j. 3468/2018-OVÚP/TC, v řízení o kasační stížnosti žalovaného a osob
zúčastněných na řízení I) a II) proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 22. 1. 2019,
č. j. 57 A 143/2018 - 77, o návrhu osob zúčastněných na řízení I) a II) ze dne 25. 2. 2019
na přiznání odkladného účinku jejich kasační stížnosti,
takto:
Kasační stížnosti osob zúčastněných na řízení I) a II) se p ři zn áv á odkladný účinek.
Odůvodnění:
[1] Rozsudkem krajského soudu popsaným v záhlaví byl jako správní rozhodnutí zrušen
správní akt žalovaného ze dne 5. 9. 2018, č. j. 3468/2018-OVÚP/TC (dále jen „napadené
rozhodnutí“), jímž žalovaný podle §78 odst. 4 a §96a zákona č. 183/2006 Sb., o územním
plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů a §15c vyhlášky
č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního rozhodování, územního opatření a stavebního
řádu, vydal společný souhlas se stavebním záměrem novostavba rodinného domu – Obora
na pozemku parc. č. X (orná půda) v katastrálním území X.
[2] Důvodem zrušení bylo, že žalovaný se žalobcem nejednal jako se sousedem, jenž může
být dotčen stavbou, k níž dal žalovaný souhlas.
[3] Krajský soud nejednal se stavebníky, tj. M. P. a P. P. (dále též „stavebníci“), jako
s osobami zúčastněnými na řízení.
[4] Proti rozsudku krajského soudu podali jak žalovaný, tak oba stavebníci kasační stížnosti.
[5] Stavebníci spolu s blanketní kasační stížností podali (dne 27. 2. 2019) i návrh na přiznání
odkladného účinku jejich kasační stížnosti. Ten odůvodnili závažnou újmou, jež by jim vznikla,
pokud by museli přestat provádět stavbu, k jejímuž provedení žalovaný vydal krajským soudem
zrušený souhlas. Od počátku při všech krocích k uskutečnění svého stavebního záměru
postupovali podle zákona, doložili úřadům všechny požadované dokumenty a postupovali
v důvěře v legální postup žalovaného. Pokud by nyní stavba byla přerušena, její dokončení
by se s ohledem na pořadník provádění jednotlivých staveb existující u dodavatelské firmy
výrazně odložilo a stavebníkům by vznikly významné ekonomické újmy spojené s časovým
posunem stavby (smluvní pokuta dodavateli, modifikace podmínek hypotečního úvěru).
Na druhé straně žalobci žádná významná újma spojená s prováděním stavby nehrozí. Budovaný
rodinný dům žalobců je ve vysokém stadiu rozestavěnosti, dle stavebníky přiložené
fotodokumentace je jako stavba v podstatě hotov (zdivo je dokončeno a omítnuto, střecha
dokončena pravděpodobně včetně okapů). Rodinný dům je na pozemku stavebníků umístěn
tak, že nebrání žalobci v příjezdu k jeho nemovitosti. Dům žalobce je v mírném svahu
nad budovaným rodinným domem stavebníků a omezení výhledu žalobce do krajiny a obecně
jeho pohody bydlení je přiměřené.
[6] Žalobce požadoval ve svém vyjádření učiněném dne 29. 3. 2019 zamítnutí návrhu
na přiznání odkladného účinku. Podle něho stavebníci v současné době nemají kvůli zrušení
souhlasu vydaného žalovaným veřejnoprávní oprávnění provádět stavbu, stavební práce by tedy
od nabytí právní moci rozsudku krajského soudu (8. 2. 2019) neměly probíhat. Stavebníkům
navíc bylo stavebním úřadem zakázáno pokračovat ve stavbě dne 22. 2. 2019. Žalobce dodal,
že stavebníci si sami vybrali zjednodušenou formu společného řízení a vyznačili v žádosti okruh
dotčených osob bez žalobce, přestože si byli vědom jeho nesouhlasu se stavbou a současně
potřeby souhlasu souseda s takovou stavbou.
[7] Podle §107 s. ř. s. nemá kasační stížnost odkladný účinek. Nejvyšší správní soud
jej však může na návrh stěžovatele přiznat; přitom užije přiměřeně §73 odst. 2 až 5 s. ř. s.
[8] Podle §73 odst. 2 s. ř. s. soud na návrh žalobce po vyjádření žalovaného usnesením
přizná žalobě odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly
pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným
osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.
[9] V daném případě je zjevné, že stavebníkům vzniká újma spočívající v nemožnosti
dokončit stavbu jimi zamýšleného rodinného domu. Nemožnost uskutečnit stavbu
pro stavebníky znamená nutnost výrazných změn v nasměrování finančních prostředků původně
určených pro stavbu. Výdaje na stavbu rodinného domu přitom obvykle představují v rozpočtu
většiny českých rodin zcela zásadní položku. Újmu, která stavebníkům hrozí, je tedy třeba
považovat za citelnou.
[10] Na druhé straně u žalobce není žádná výraznější újma, která by mu mohla dokončením
stavby vzniknout, patrná. Žalobce netvrdí žádnou vskutku vážnou újmu, kterou by pro něho
provádění nebo dokončení stavby znamenalo. Nezpochybňuje povahu a rozměry stavby, netvrdí,
že by šlo o stavbu vymykající se poměrům lokality nebo citelně zasahující do jeho konkrétních
práv. I z fotodokumentace předložené stavebníky, kterou žalobce nezpochybnil, je patrné,
že stavebníci vybudovali běžný rodinný dům s přízemím a podkrovím o výšce dvou spíše nižších
pater a zastavěné ploše odpovídající obvyklému rodinnému domu. Dům je umístěn několik metrů
od komunikace sloužící pro příjezd jak k rodinnému domu stavebníků, tak k penziónu žalobce,
jenž je o jedno patro vyšší a svými rozměry celkově znatelně větší než rodinný dům stavebníků.
Rodinný dům stavebníků žalobci v užívání jeho nemovitosti žádným patrným způsobem nebrání.
Omezení výhledu a jiné újmy na pohodě bydlení v lokalitě, kde doposud stála jen jeho
nemovitost a kde by měl žalobce napříště sdílet život se sousedy (stavebníky), jsou dopady,
které odpovídají běžným poměrům míst, v nichž je obecně dovoleno stavět – každý v takovém
místě musí počítat s tím, že toto místo nezůstane beze změn a že v něm staveb může přibýt.
[11] Ani veřejný zájem nejeví se být dokončením stavby podstatně dotčen. Z toho,
co je Nejvyššímu správnímu soudu známo ze spisu a nerozporných vyjádření žalobce,
žalovaného a stavebníků, je patrné, že rodinný dům je budován v souladu s územním plánem
a že jako konkrétní stavba byl po architektonické a technické stránce schválen v podobě,
jež na první pohled nevykazuje žádné excesy. Porušení veřejného zájmu lze spatřovat pouze
v tom, že stavba bude dokončena za situace, kdy pro její provedení nebude aktuálně k dispozici
existující veřejnoprávní titul vydaný k tomu příslušným odborným orgánem. Takové dotčení
veřejného zájmu však v konkrétních poměrech věci nelze považovat za porušení „důležitého“
veřejného zájmu. Je totiž spíše pravděpodobné, že tento administrativní nedostatek bude
v budoucnu napraven a že schválení stavby v té podobě, v jaké byla již fakticky vybudována,
žádné věcné veřejnoprávní překážky nebrání.
[12] Navíc jsou to stavebníci, kdo by v případě konečného neúspěchu své snahy prosadit
stavbu rodinného domku u příslušných stavebních orgánů nesli náklady na odstranění
již vybudované stavby a na uvedení pozemku, na němž bylo stavěno, do stavu před započetím
jejího budování. Stejně tak by nesli náklady na to, byli-li by nuceni stavbu – například z podnětu
žalobce jako dotčeného souseda – určitým způsobem modifikovat.
[13] Z výše uvedených důvodů dospěl Nejvyšší správní soud k závěru, že újma stavebníků
spočívající v nutnosti na neurčito přerušit kroky směřující k dokončení stavby jejich rodinného
domku je výrazně větší než újma žalobce, jež by s dokončením stavby mohla být spojena,
a že dokončení stavby nebrání ani žádný důležitý veřejný zájem. Proto kasační stížnosti
stavebníků přiznal odkladný účinek.
Poučení: Proti tomuto usnesení ne j s o u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 3. dubna 2019
JUDr. Karel Šimka
předseda senátu