ECLI:CZ:NSS:2019:3.AS.202.2019:31
sp. zn. 3 As 202/2019 - 31
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Radovana Havelce a soudců
JUDr. Jaroslava Vlašína a JUDr. Tomáše Rychlého v právní věci žalobce K. P., zastoupeného
JUDr. Radkem Bechyně, advokátem se sídlem Kolín, Legerova 148, proti žalovanému
Krajskému úřadu Moravskoslezského kraje, se sídlem Ostrava, 28. října 2771/117, v řízení
o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 29. 4. 2019, č. j. 22
A 55/2018 – 31, o návrhu žalobce na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti,
takto:
Kasační stížnosti se p ři zn áv á odkladný účinek.
Odůvodnění:
[1] Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 29. 4. 2019, č. j. 22 A 55/2018 – 31, zamítl
žalobu proti rozhodnutí žalovaného ze dne 15. 8. 2018, č. j. MSK 57140/2018, kterým bylo
zamítnuto odvolání žalobce (dále jen „stěžovatel“) a potvrzeno rozhodnutí Magistrátu města
Karviné, odboru správního ze dne 21. 2. 2018, č. j. MMK/188851/2017. Posledně uvedeným
rozhodnutím byly zamítnuty námitky stěžovatele ze dne 25. 12. 2017 proti provedení záznamu
bodů v registru řidičů.
[2] Žádost o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti stěžovatel zdůvodnil
tím, že mu hrozí nenapravitelná újma, kterou spatřuje ve ztrátě možnosti
dopravovat se k lékařům (stěžovatel je invalidním důchodcem se sníženou hybností),
a s tím souvisejícím růstem zdravotního rizika spojeného s přílišným zatížením. Další
nenapravitelnou újmou je pro stěžovatele rovněž možná újma finanční, kdy by případné úkony
spojené s navrácením řidičského oprávnění po dosažení 12 bodů pro něho znamenaly v případě
ztráty zaměstnání, a tedy jakýchkoli příjmů, nepřiměřenou finanční zátěž. Přiznání odkladného
účinku kasační stížnosti podle názoru stěžovatele neohrožuje závažným způsobem veřejný zájem
(přestupky stěžovatele nejsou nijak závažné a nelze v nich spatřovat žádné ohrožení ostatních
účastníků silničního provozu); zároveň se nedomnívá, že by přiznaný odkladný účinek měl vliv
na práva třetích stran.
[3] Žalovaný se k žádosti stěžovatele o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti vyjádřil
podáním ze dne 18. 6. 2019, v němž navrhl kasační stížnosti odkladný účinek nepřiznat. Má totiž
za to, že z návrhu nevyplývá, že by stěžovatel jakkoliv osvědčil tvrzení (které je samo o sobě
velmi obecné), týkající se jeho zdravotního stavu.
[4] Podle §107 soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“) nemá kasační stížnost
odkladný účinek; Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat.
Přitom se přiměřeně užije ustanovení §73 odst. 2 až 5 s. ř. s. Podle ustanovení §73 odst. 2 s. ř. s.
soud na návrh žalobce přizná žalobě odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky
rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku
může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.
Podle §73 odst. 3 s. ř. s. se přiznáním odkladného účinku pozastavují do skončení řízení
před soudem účinky napadeného rozhodnutí.
[5] V nyní posuzovaném případě považoval stěžovatel za újmu ve smyslu §73 odst. 2 s. ř. s.
pozbytí řidičského oprávnění, v důsledku čehož by především došlo ke ztrátě mobility s ohledem
na jeho zdravotní stav a zároveň i k nárůstu zdravotního rizika spojeného s přílišným zatížením.
Uvedené skutečnosti byly doloženy posudkem o invaliditě stěžovatele ze dne 22. 9. 2016,
č. j. LPS/2016/5774-KI_CSSZ. Nejvyšší správní soud má za to, že dlouhodobě nepříznivý
zdravotní stav stěžovatele dostatečně indikuje reálnou možnost vzniku závažné újmy v případě,
kdy by pro svou výrazně sníženou hybnost nebyl oprávněn používat motorové vozidlo zejména
při cestách k lékaři. Je přitom významné, že krajský soud již usnesením ze dne 18. 10. 2018,
č. j. 22 A 55/2018 – 19, přiznal odkladný účinek podané správní žalobě, takže přiznáním
odkladného účinku kasační stížnosti (sistující účinky napadeného rozsudku krajského soudu)
lze reálně dosáhnout dočasné prevence účinku napadeného správního rozhodnutí o zamítnutí
námitek stěžovatele proti provedení záznamu bodů v registru řidičů. Přiznání odkladného
účinku kasační stížnosti dále bezprostředně nehrozí způsobením újmy jiným osobám. Pokud jde
o kritérium veřejného zájmu, Nejvyšší správní soud nepřehlédl zájem na ochraně společnosti
před působením řidičů, kteří soustavně porušují předpisy upravující bezpečnost provozu
na pozemních komunikacích. Tento veřejný zájem nicméně v daném případě nepřeváží dopad
odebrání řidičského oprávnění na mobilitu stěžovatele, u něhož jsou s ohledem na zdravotní stav
nezbytné návštěvy lékařů; stěžovateli lze přisvědčit v tom, že (s výjimkou posledního
přestupkového jednání, kdy stěžovatel zapříčinil vznik dopravní nehody) přestupky,
kterých se v minulosti při řízení motorového vozidla dopustil., nepatří mezi nejvíce společensky
nebezpečné. Odklad vykonatelnosti přitom nic nezmění na nekompromisním dopadu nekázně
stěžovatele v případě, že jeho kasační stížnost nebude shledána důvodnou. O věcných aspektech
kasační stížnosti bude teprve rozhodnuto.
[6] S ohledem na výše uvedené Nejvyšší správní soud podle §107 s. ř. s., ve spojení
s §73 odst. 2 s. ř. s., kasační stížnosti odkladný účinek přiznal. Přiznáním odkladného účinku
kasační stížnosti nicméně Nejvyšší správní soud žádným způsobem nepředjímá své rozhodnutí
o věci samé.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 11. července 2019
Mgr. Radovan Havelec
předseda senátu