ECLI:CZ:NSS:2019:3.AZS.230.2019:30
sp. zn. 3 Azs 230/2019 - 30
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu JUDr. Jaroslava Vlašína
a soudců Mgr. Radovana Havelce a JUDr. Tomáše Rychlého v právní věci žalobce: V. S.,
zastoupeného Mgr. Pavlínou Zámečníkovou, advokátkou se sídlem Brno, Příkop 8,
proti žalované: Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců, se sídlem Praha 4, nám.
Hrdinů 1634/3, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze
dne 29. 5. 2019, č. j. 31 A 265/2017 – 75,
takto:
I. Řízení o kasační stížnosti se zas t av u j e.
II. Žádný z účastníků ne m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
[1] Žalobce (dále jen „stěžovatel“) podal prostřednictvím své právní zástupkyně ke zdejšímu
soudu dne 26. 6. 2019 blanketní kasační stížnost, jíž brojí proti rozsudku Krajského soudu v Brně
(dále jen „krajský soud“) ze dne 29. 5. 2019, č. j. 31 A 265/2017 – 75. Uvedeným rozsudkem
krajský soud zamítl žalobu stěžovatele proti rozhodnutí žalované, kterým tato zamítla jeho
odvolání proti rozhodnutí Ministerstva vnitra ČR, odboru azylové a migrační politiky, ze dne
28. 5. 2014, č. j. OAM-78364-24/DP-2012, jímž byla zamítnuta žádost stěžovatele o prodloužení
doby platnosti povolení k dlouhodobému pobytu na území ČR za účelem podnikání – účast
v právnické osobě, a současně toto rozhodnutí potvrdila.
[2] Stěžovatel spolu se svým podáním nezaplatil soudní poplatek za kasační
stížnost. On ani projednávaná věc není přitom od soudních poplatků osvobozen
[srov. §11 odst. 1 a 2 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších
předpisů (dále jen „zákon o soudních poplatcích“)]. Nejvyšší správní soud proto stěžovatele,
prostřednictvím jeho právní zástupkyně, k zaplacení soudního poplatku za kasační stížnost vyzval
výrokem I. usnesení ze dne 1. 7. 2019, č. j. 3 Azs 230/2019 – 10. Toto usnesení bylo doručeno
do datové schránky zástupkyně stěžovatele Mgr. Pavlíny Zámečníkové dne 9. 7. 2019. Lhůta
k zaplacení soudního poplatku za kasační stížnost tak začala stěžovateli plynout dne 10. 7. 2019
a marně uplynula dne 24. 7. 2019. Stěžovatel přes uvedenou výzvu nicméně soudní poplatek
ve stanovené lhůtě nezaplatil.
[3] Podle §47 písm. c) zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění
pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), platí, že „[s]oud řízení usnesením zastaví, stanoví-li tak tento
nebo zvláštní zákon.“
[4] Podle §9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích platí, že „[n]ebyl-li poplatek za řízení splatný
podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka
k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí v délce alespoň 15 dnů; výjimečně může soud určit lhůtu kratší.
Po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví. K zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty
se nepřihlíží.“
[5] Stěžovatel byl řádně vyzván k zaplacení soudního poplatku za kasační stížnost a byl
též poučen o následcích, které nastoupí v případě, že tak neučiní. Navzdory této výzvě
a náležitému poučení však ve stanovené lhůtě soudní poplatek nezaplatil. Nejvyšší správní soud
proto řízení o kasační stížnosti zastavil podle §47 písm. c) s. ř. s., ve spojení s §9 odst. 1 zákona
o soudních poplatcích. Pouze pro doplnění zdejší soud dodává, že i v případě, kdy by zde nebyl
dán důvod k zastavení řízení, nemohl by se kasační stížností zabývat po věcné stránce,
neboť by byl nucen přistoupit k jejímu odmítnutí podle 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s., ve spojení
s §120 s. ř. s., respektive dle §37 odst. 5 s. ř. s., ve spojení s §120 s. ř. s. Je tomu
tak proto, že zástupkyně stěžovatele k výzvě zdejšího soudu ve stanovené lhůtě nepředložila
bezvadnou plnou moc prokazující její oprávnění zastupovat stěžovatele v řízení o kasační
stížnosti (viz usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 11. 7. 2019, č. j. 3 Azs 230/2019 – 22),
respektive stěžovatel neodstranil vady kasační stížnosti v souladu s výrokem III. usnesení
č. j. 3 Azs 230/2019 – 10, přičemž by pro tyto nebylo možné v řízení pokračovat.
[6] Neboť zdejší soud pro uvedené důvody přistoupil k zastavení řízení o kasační stížnosti
stěžovatele, nerozhodoval již o jeho návrhu na přiznání odkladného účinku této stížnosti, který
ostatně přes výzvu zdejšího soudu stěžovatel nezdůvodnil, ani ve vztahu k němu neuhradil
soudní poplatek (srov. výroky II. a IV. usnesení č. j. 3 Azs 230/2019 – 10).
[7] O nákladech řízení rozhodl Nejvyšší správní soud v souladu s §60 odst. 3 s. ř. s.,
ve spojení s §120 s. ř. s., podle nichž žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení,
bylo-li řízení zastaveno.
Poučení: Proti tomuto usnesení ne ní opravný prostředek přípustný
(§53 odst. 3 s. ř. s.).
V Brně dne 15. srpna 2019
JUDr. Jaroslav Vlašín
předseda senátu