ECLI:CZ:NSS:2019:4.AS.430.2019:60
sp. zn. 4 As 430/2019 - 60
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Aleše Roztočila a soudců
JUDr. Jiřího Pally a Mgr. Petry Weissové v právní věci žalobce: Ing. P. K., zast. JUDr. Ivou
Kuckirovou, advokátkou, se sídlem Bašty 413/2, Brno, proti žalovanému: Magistrát města
Brna, se sídlem Dominikánské nám. 1, Brno, za účasti osob zúčastněných na řízení: I) Ing. S. K.,
zast. Mgr. Janem Palečkem, advokátem, se sídlem třída Kpt. Jaroše 1929/10, Brno a II) Ing. M.
K. a III) Ing. B. K., oba zast. JUDr. Ilonou Chladovou, advokátkou, se sídlem Rybníček 4,
Brno, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 18. 9. 2017, č. j. MMB/0360176/2017,
sp. zn. OUSR/MMB/0284187/2017, v řízení o kasačních stížnostech žalobce a osoby
zúčastněné na řízení I) proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 16. 10. 2019,
č. j. 30 A 251/2017 - 77,
takto:
Kasačním stížnostem žalobce a osoby zúčastněné na řízení I) se p ři zn áv á odkladný
účinek.
Odůvodnění:
[1] Kasačními stížnostmi žalobce a osoba zúčastněná na řízení I) (dále též „stěžovatelé“) brojí
proti v záhlaví uvedenému rozsudku krajského soudu, kterým byla zamítnuta žaloba žalobce
proti označenému rozhodnutí žalovaného, jímž bylo zamítnuto odvolání žalobce a potvrzeno
rozhodnutí Úřadu městské části města Brna, Brno – Řečkovice a Mokrá Hora ze dne 19. 5. 2017,
č. j. MCBRMH/003795/17/2100/SVDE, sp. zn. S MCBRMH/009878/13/2100/SVDE, kterým
stěžovatelům dodatečně nepovolil změnu stavby rodinného domu č. p. X, C. 9 na parc. č. X v k.
ú. Řečkovice, spočívající v přístavbě ke dvorní části rodinného domu a přístavbě vstupu, nástavbě
a stavebních úpravách rodinného domu, včetně systému likvidace dešťových vod.
[2] Kasační stížnost žalobce byla spojena s návrhem na přiznání odkladného účinku. Stěžovatel
poukázal na skutečnost, že již krajský soud přiznal žalobě odkladný účinek. Uvedl, že jeho újma
by spočívala v odstranění stavby a nemožnosti toto odstranění zvrátit, pokud by Nejvyšší správní
soud dospěl k závěru, že stavba měla být povolena. Žalovaný se k odkladnému účinku žaloby
vyjádřil tak, že s ním souhlasí. Danou stavbou totiž není ohrožen veřejný zájem na územním
plánování a rozvoji obce.
[3] Rovněž osoba zúčastněná na řízení I) podala návrh na přiznání odkladného účinku své
kasační stížnosti. Uvedla, že rozhodnutí správních orgánů by stěžovatelům, jakožto stavebníkům
způsobila značnou újmu spočívající v odstranění změny stavby rodinného domu, což by žalobci
(manželovi osoby zúčastněné na řízení I) mohlo způsobit nepoměrně větší újmu, než jaká
přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám. Osoba zúčastněná na řízení
I) vyjádřila přesvědčení, že tento její návrh není v rozporu s důležitým veřejným zájmem.
Dále uvedla, že pokud by nebyl kasační stížnosti přiznán odkladný účinek, mohlo by dojít
k situaci, kdy by kasační stížností napadený rozsudek, resp. správní rozhodnutí sice byly zrušeny
a výše popsaná stavba by byla dodatečně povolena, avšak s ohledem na pravomocné rozhodnutí
správních orgánů bude muset být mezitím odstraněna, čímž by vznikla stěžovatelům nepoměrně
větší újma, než může vzniknout přiznáním odkladného účinku jiným osobám.
[4] Osoba zúčastněná na řízení I) ve svém vyjádření souhlasí s návrhem žalobce na přiznání
odkladného účinku.
[5] Žalovaný ve svém vyjádření k návrhu žalobce na přiznání odkladného účinku kasační
stížnosti uvedl, že přiznání odkladného účinku považuje za nadbytečné, neboť předmětné
rozhodnutí toliko nevyhovělo žádosti stěžovatelů o dodatečné povolení stavby a nezakládá
žádnou povinnost, která by měla přímý a nezvratitelný dopad do práv stěžovatele.
[6] Osoby zúčastněné na řízení II) a III) se ve svých vyjádřeních plně ztotožnily
se stanoviskem žalovaného, neboť nejsou dány zákonné důvody pro přiznání odkladného účinku.
[7] Při rozhodování o odkladném účinku kasační stížnosti Nejvyšší správní soud zjišťuje
kumulativní splnění zákonných předpokladů (§73 odst. 2 s. ř. s.), tj. 1) výraznou
disproporcionalitu újmy způsobenou stěžovateli v případě, že účinky napadeného rozhodnutí
nebudou odloženy, ve vztahu k újmě způsobené jiným osobám, pokud by účinky rozhodnutí
odloženy byly, a 2) absenci rozporu s důležitým veřejným zájmem. Důvody možného vzniku
nepoměrně větší újmy stěžovatele oproti jiným osobám jsou vždy individuální,
závislé pouze na konkrétní situaci stěžovatele. Povinnost tvrdit a prokázat vznik újmy
má proto stěžovatel, jenž musí konkretizovat, jakou újmu by pro něj znamenal výkon nebo jiné
právní následky rozhodnutí, z jakých konkrétních okolností vznik újmy vyvozuje a uvést její
intenzitu. Stěžovatelem uvedená tvrzení musí svědčit o tom, že negativní následek,
jehož se v souvislosti s napadeným rozsudkem krajského soudu (resp. s napadeným správním
rozhodnutím) obává, by pro něj byl zásadním zásahem. Hrozící újma přitom musí být závažná
a reálná, nikoliv pouze hypotetická a bagatelní.
[8] Z výše uvedených tvrzení stěžovatelů i z obsahu soudního spisu soud dovodil, že újma
hrozící stěžovatelům je skutečná a intenzívní. Žalovaný svým rozhodnutím zamítl odvolání
žalobce proti rozhodnutí Úřadu městské části města Brna, Brno - Řečkovice a Mokrá Hora
o dodatečném nepovolení změny stavby. Toto rozhodnutí žalovaného sice nemá bezprostřední
účinek spočívající v povinnosti stěžovatelů stavbu odstranit, avšak zároveň je třeba zohlednit,
že stavební úřad je v situaci, kdy nedošlo k dodatečnému povolení změny stavby, povinen
pokračovat v řízení o odstranění stavby a nařídit její odstranění, což by stěžovatele nepochybně
po finanční stránce poškodilo. Naproti tomu újma způsobená přiznáním odkladného účinku
kasační stížnosti třetím osobám zde z povahy věci nepřipadá v úvahu. Lze proto konstatovat,
že první podmínka pro přiznání odkladného účinku splněna je. Povinnost odstranit změnu stavby
by mohla pro stěžovatele představovat nepoměrně větší újmu, než která by mohla vzniknout
jiným osobám, pokud by se výkon a jiné právní následky napadeného rozhodnutí odložily.
[9] Soud se dále zabýval otázkou, zda je splněna i druhá podmínka, tj. zda by přiznání
odkladného účinku nebylo v rozporu s důležitým veřejným zájmem. Připadá v úvahu veřejný
zájem na dodržování pravomocných správních rozhodnutí. V daném případě však přiznání
odkladného účinku „jen“ odsouvá účinky rozhodnutí žalovaného po dobu, kdy je zákonnost
napadeného rozhodnutí přezkoumávána. Lze tedy konstatovat, že přiznání odkladného účinku
kasační stížnosti nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.
[10] Protože obě zákonné podmínky pro přiznání odkladného účinku byly splněny, rozhodl
Nejvyšší správní soud tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení. Rozhodnutí o přiznání
odkladného účinku zároveň v žádném případě nepředjímá výsledek řízení o kasační stížnosti.
[11] Závěrem Nejvyšší správní soud pro úplnost konstatuje, že není pravdivé tvrzení žalobce,
že žalovaný se k odkladnému účinku správní žaloby vyjádřil tak, že s ním souhlasí a již krajský
soud přiznal žalobě odkladný účinek. Z obsahu soudního spisu totiž vyplývá, že žádný
ze stěžovatelů nežádal o odkladný účinek žaloby.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 19. prosince 2019
Mgr. Aleš Roztočil
předseda senátu