ECLI:CZ:NSS:2019:5.AS.216.2019:36
sp. zn. 5 As 216/2019 - 36
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu JUDr. Jakuba Camrdy
a soudců JUDr. Viktora Kučery a JUDr. Lenky Matyášové v právní věci žalobce: A.C.E. Media
Ventures, Inc., se sídlem 3500 South DuPont Highway, Dover, Delaware 19901, Spojené státy
americké, zast. Mgr. Radkem Pokorným, advokátem se sídlem Klimentská 1216/46, Praha, proti
žalovanému: Ministerstvo dopravy, se sídlem nábřeží L. Svobody 1222/12, Praha, v řízení
o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 19. 6. 2019,
č. j. 11 A 261/2018 - 47,
takto:
I. Řízení o kasační stížnosti se zastav uje.
II. Žádný z účastníků n emá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
III. Žalobci se vrací zaplacený soudní poplatek za kasační stížnost ve výši 4000 Kč.
Tato částka bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu do 30 (třiceti) dnů
od právní moci tohoto usnesení.
Odůvodnění:
[1] Dne 4. 7. 2019 byla Nejvyššímu správnímu soudu doručena kasační stížnost žalobce
(stěžovatele) proti rozsudku Městského soudu v Praze (dále jen „městský soud“) ze dne
19. 6. 2019, č. j. 11 A 261/2018 - 47, jímž byla zamítnuta jeho žaloba proti nezákonnému zásahu
žalovaného.
[2] Stěžovatel se žalobou domáhal určení, že zásah žalovaného spočívající v zakrytí
reklamních zařízení v majetku žalobce nacházejících se na pozemcích parc. č. 458/1 a 1902
v katastrálním území Hulice, vedeném u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální
pracoviště Benešov, pozemku parc. č. 1017 v katastrálním území Bernartice u Dolních Kralovic,
vedeném u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Benešov, pozemků
parc. č. 1921, 1962 a 1963 v katastrálním území Dunice, vedeném u Katastrálního úřadu
pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Benešov, pozemku parc. č. 519 v katastrálním území
Speřice, vedeném u Katastrálního úřadu pro Vysočinu, Katastrální pracoviště Pelhřimov,
pozemku parc. č. 120/17 v katastrálním území Jiřice u Humpolce, vedeném u Katastrálního
úřadu pro Vysočinu, Katastrální pracoviště Pelhřimov, a pozemku parc. č. 600/2 v katastrálním
území Vystrkov u Humpolce, vedeném u Katastrálního úřadu pro Vysočinu, Katastrální
pracoviště Pelhřimov, jejichž umístění a provozování bylo povoleno rozhodnutím žalovaného
ze dne 14. 10. 1994, č. j. 20410/94-230, byl nezákonný.
[3] Nejvyšší správní soud stěžovatele usnesením ze dne 7. 11. 2019, č. j. 5 As 216/2019 - 31,
vyzval, aby ve lhůtě 1 měsíce od doručení tohoto usnesení doplnil kasační stížnost o důvody,
pro které napadá v záhlaví označený rozsudek městského soudu. Toto usnesení nabylo právní
moci dne 12. 11. 2019.
[4] Dne 19. 11. 2019 bylo Nejvyššímu správnímu soudu v reakci na výše uvedené usnesení
doručeno podání stěžovatele, v němž bere svou kasační stížnost proti předmětnému rozsudku
městského soudu v celém rozsahu zpět.
[5] V souladu s dispoziční zásadou, která ovládá správní soudnictví, může navrhovatel
disponovat řízením nebo jeho předmětem a může tedy i vzít svůj návrh zcela nebo zčásti zpět,
dokud o něm soud nerozhodl (viz §37 odst. 4 s. ř. s.). Nejvyšší správní soud má s ohledem
na obsah podání za to, že se stěžovatel rozhodl vzít svůj návrh zpět, neboť projev vůle, jímž
došlo ke zpětvzetí kasační stížnosti, nevzbuzuje žádné pochybnosti, a dané podání má rovněž
veškeré ostatní náležitosti ve smyslu §37 odst. 2 a 3 s. ř. s. Nejvyšší správní soud proto v souladu
s §47 písm. a) ve spojení s §120 s. ř. s. rozhodl o tom, že se řízení o kasační stížnosti zastavuje.
[6] V souladu s §60 odst. 3 s. ř. s. nemá žádný z účastníků ř ízení v případě jeho zastavení
právo na náhradu jeho nákladů; to neplatí, byl-li podaný návrh vzat zpět pro pozdější chování
odpůrce nebo bylo-li řízení zastaveno pro uspokojení navrhovatele. V daném případě však není
ze zpětvzetí kasační stížnosti ani z jiného podkladu ve spise zřejmé, že by zpětvzetí kasační
stížnosti bylo možné připisovat chování žalovaného, a nejedná se ani o zastavení řízení
pro uspokojení navrhovatele ve smyslu §60 odst. 3 ve spojení s §62 s. ř. s. Nejvyšší správní soud
proto dle §60 odst. 3 ve spojení s §120 s. ř. s. rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo
na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
[7] Vzhledem k zastavení řízení o kasační stížnosti Nejvyšší správní soud zároveň rozhodl
o vrácení již zaplaceného soudního poplatku (5000 Kč) sníženého o 20 % podle §10 odst. 3, věty
první, ve spojení s §10 odst. 5 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění
pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudních poplatcích“). Částka odpovídající sníženému
soudnímu poplatku (4000 Kč) bude stěžovateli vrácena z účtu Nejvyššího správního soudu
ve lhůtě stanovené v §10a odst. 1 zákona o soudních poplatcích.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 28. listopadu 2019
JUDr. Jakub Camrda
předseda senátu