ECLI:CZ:NSS:2019:5.AS.42.2018:72
sp. zn. 5 As 42/2018 - 72
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Ondřeje Mrákoty, soudce Zdeňka
Kühna a soudkyně Michaely Bejčkové v právní věci žalobce: P. M., zastoupený JUDr. Helenou
Tukinskou, advokátkou se sídlem J. V. Sládka 1363/2, Teplice, proti žalovanému: Krajský úřad
Ústeckého kraje, se sídlem Velká Hradební 3118/48, Ústí nad Labem, proti rozhodnutí
žalovaného ze dne 20. 11. 2017, čj. 2924/ZPZ/2017-6, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti
usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 16. 1. 2018, čj. 15 A 324/2017-8,
takto:
I. Kasační stížnost se od m ít á .
II. Žádný z účastníků n emá právo na náhradu nákladů řízení.
III. Žalobci se v rací soudní poplatek za kasační stížnost ve výši 5 000 Kč, který bude
vyplacen z účtu Nejvyššího správního soudu k rukám zástupkyně žalobce JUDr. Heleny
Tukinské, advokátky, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
Odůvodnění:
[1] Rozhodnutím ze dne 20. 11. 2017 žalovaný prohlásil za nicotné rozhodnutí Městského
úřadu Žatec ze dne 7. 4. 2003, kterým byla honitba Žiželice uvedena do souladu se zákonem
č. 449/2001 Sb., o myslivosti.
[2] Proti rozhodnutí žalovaného podal žalobce žalobu u krajského soudu, který ji výše
uvedeným usnesením odmítl. Podle krajského soudu žalobce nebyl účastníkem správního řízení,
z něhož napadené rozhodnutí vzešlo, a proto neměl aktivní legitimaci k podání žaloby.
[3] Proti usnesení krajského soudu podal žalobce (stěžovatel) kasační stížnost, ve které namítl
nesprávné posouzení otázky, zda měl být účastníkem správního řízení, z něhož napadené
rozhodnutí vzešlo, a tedy zda byl aktivně legitimován k podání žaloby. Navrhl, aby NSS usnesení
krajského soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Žalovaný ve svém vyjádření ke kasační
stížnosti navrhl, aby NSS kasační stížnost zamítl jako nedůvodnou.
[4] Přípisem ze dne 7. 12. 2018 sdělil žalovaný NSS, že Ministerstvo zemědělství
rozhodnutím ze dne 6. 11. 2018 zrušilo napadené rozhodnutí žalovaného v přezkumném řízení.
[5] NSS se nejprve zabýval podmínkami řízení a shledal, že nejsou splněny.
[6] Jakkoliv NSS při svém rozhodování vychází podle §75 odst. 1 ve spojení s §120 s. ř. s.
ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu, splnění
podmínek řízení zkoumá kdykoliv za řízení z úřední povinnosti, protože bez jejich naplnění
nemůže ve věci meritorně rozhodnout. Jednou z podmínek je také existence předmětu řízení.
[7] Z ustálené judikatury NSS vyplývá, že pokud je žalobou napadené rozhodnutí
pravomocně zrušeno, nahrazeno jiným nebo změněno v jiném řízení, odpadl tím předmět řízení
o žalobě podle §65 s. ř. s. Odpadnutí předmětu řízení je neodstranitelným nedostatkem
podmínek řízení, který vede k odmítnutí žaloby podle §46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Totožné
důsledky nastanou také v případě zrušení, nahrazení či změny napadeného rozhodnutí v průběhu
řízení o kasační stížnosti. Ani v takovém případě totiž nejsou splněny podmínky pro vydání
rozhodnutí ve věci samé z důvodu neexistence předmětu řízení (viz např. rozsudky NSS ze dne
12. 4. 2007, čj. 7 Afs 143/2006-95, ze dne 30. 6. 2014, čj. 4 As 16/2014-65, usnesení NSS ze dne
14. 1. 2016, čj. 9 Ads 147/2015-24). V usnesení ze dne 12. 9. 2018, čj. 9 As 218/2018-72,
NSS konstatoval, že „případným věcným přezkumem kasační stížnosti [by NSS] nerozhodoval o konkrétních
veřejných subjektivních právech, neboť napadené rozhodnutí, které veřejná subjektivní práva stěžovatele mohlo
zasáhnout, již neexistuje. I pokud by Nejvyšší správní soud vyhověl kasační stížnosti a zrušil rozsudek krajského
soudu, krajský soud by nemohl řízení dále vést pro neexistenci předmětu řízení a musel by žalobu odmítnout
bez věcného projednání. Nejvyšší správní soud by nemohl případně uplatnit ani svou pravomoc podle §110 odst. 2
s. ř. s. a zrušit napadené rozhodnutí sám, neboť nelze zrušit již zrušené, a tedy neexistující rozhodnutí.
Soudní přezkum věci samé by tedy nemohl vést k účinné ochraně veřejných subjektivních práv stěžovatele.“
[8] NSS zjistil, že v nyní posuzované věci Ministerstvo zemědělství zrušilo napadené
rozhodnutí žalovaného, a to rozhodnutím ze dne 6. 11. 2018, čj. 42886/2018/MZE-16231,
které téhož dne nabylo právní moci. V souladu s výše citovanou judikaturou tedy odpadla jedna
z podmínek řízení o kasační stížnosti. Uvedený nedostatek přitom nelze odstranit
[9] S ohledem na neodstranitelný nedostatek podmínek řízení NSS odmítl kasační stížnost
podle §46 odst. 1 písm. a) za použití §120 s. ř. s.
[10] Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o §60 odst. 3 ve spojení s §120 s. ř. s.,
z nichž vyplývá, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační
stížnost odmítnuta.
[11] Podle §10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, byl-li návrh na zahájení
řízení (zde kasační stížnost) před prvním jednáním odmítnut, soud vrátí z účtu soudu zaplacený
poplatek. Proto NSS výrokem III. rozhodl o vrácení zaplaceného soudního poplatku.
Poučení: Proti tomuto usnesení ne j so u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 31. ledna 2019
Ondřej Mrákota
předseda senátu