ECLI:CZ:NSS:2019:6.ADS.94.2019:15
sp. zn. 6 Ads 94/2019 - 15
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Průchy a soudců
JUDr. Tomáše Langáška a JUDr. Viktora Kučery v právní věci žalobce: J. Š., proti žalovanému:
Ministerstvo práce a sociálních věcí, se sídlem Na Poříčním právu 376/1, Praha 2, proti
rozhodnutí žalovaného ze dne 23. 10. 2018, č. j. MPSV-2018/213002-911, v řízení o kasační
stížnosti žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 9. 4. 2019, č. j. 4 Ad 3/2019 -
31,
takto:
I. Kasační stížnost se o dm ít á .
II. Žádný z účastníků n emá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
[1] Žalobce (dále jen „stěžovatel“) podal kasační stížnost proti usnesení Městského soudu
v Praze ze dne 9. 4. 2019, č. j. 4 Ad 3/2019 - 31 (dále „napadené usnesení“). Napadeným
usnesením byla odmítnuta jeho žaloba proti v záhlaví uvedenému rozhodnutí žalovaného,
a to pro nepřípustnost, neboť stěžovatel žalobou napadal rozhodnutí, jímž se řízení přerušuje.
[2] Nejvyšší správní soud nejprve zkoumal formální náležitosti kasační stížnosti, jakými jsou
mimo jiné i včasné podání kasační stížnosti (§106 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád
správní, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „s. ř. s.“). Kasační stížnost je opožděná.
[3] Podle §106 odst. 2 s. ř. s. musí být kasační stížnost podána do dvou týdnů po doručení
rozhodnutí, a bylo-li vydáno opravné usnesení, běží tato lhůta znovu od doručení
tohoto usnesení. Zmeškání lhůty pro podání kasační stížnosti nelze prominout. Podle §40 odst. 1
s. ř. s. lhůta stanovená tímto zákonem, výzvou nebo rozhodnutím soudu začíná běžet počátkem
dne následujícího poté, kdy došlo ke skutečnosti určující její počátek. To neplatí o lhůtách
stanovených podle hodin. Podle odst. 2 téhož ustanovení lhůta určená podle týdnů, měsíců
nebo roků, končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek
lhůty. Není-li takový den v měsíci, končí lhůta uplynutím posledního dne tohoto měsíce.
[4] Nejvyšší správní soud ze spisu zjistil, že napadené usnesení bylo stěžovateli doručeno
do vlastních rukou ve čtvrtek 11. 4. 2019 (doručenka na č. l. 31 soudního spisu). Lhůta k podání
kasační stížnosti tak počala běžet následující den, tj. 12. 4. 2019 a skončila ve čtvrtek 25. 4. 2019,
neboť právě tento den se svým označením (tzn. názvem dne v týdnu) shoduje se dnem,
který určil počátek lhůty (den doručení napadeného usnesení).
[5] Podle §106 odst. 4 s. ř. s. se kasační stížnost podává u Nejvyššího správního soudu; lhůta
je zachována, byla-li kasační stížnost podána u soudu, který napadené rozhodnutí vydal.
Stěžovatel byl v poučení napadeného usnesení poučen o lhůtě k podání kasační stížnosti a o tom,
že kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu. Pokud stěžovatel podá kasační
stížnost k jinému orgánu, než správnímu soudu, vystavuje se nebezpečí, že kasační stížnost
nebude tímto orgánem včas postoupena správnímu soudu a bude ve výsledku opožděná. Nejvyšší
správní soud v usnesení rozšířeného senátu ze dne 18. 12. 2008, č. j. 1 Azs 51/2007 - 55,
publ. pod č. 1790/2009 Sb. NSS, dostupné na www.nssoud.cz, dospěl k právnímu závěru,
že kasační stížnost proti rozhodnutí krajského soudu podaná u nepříslušného soudu je včasná
tehdy, jestliže byla ve lhůtě k podání kasační stížnosti odeslána krajskému soudu, který napadené
rozhodnutí vydal, případně Nejvyššímu správnímu soudu.
[6] Nejvyšší správní soud ze spisu městského soudu zjistil, že stěžovatel podal kasační
stížnost dne 26. 4. 2019 u Nejvyššího soudu a to prostřednictvím datové schránky Motocyklové
asociace České republiky, o. s. Nejvyšší správní soud stěžovatele upozorňuje na to, že pokud
je podání učiněno prostřednictvím cizí datové schránky, jejímž majitelem je odlišná osoba, musí
být i takové podání elektronicky podepsáno, resp. musí přistoupit další okolnosti k doložení toho,
že takové podání je učiněno jménem subjektu odlišného od majitele datové schránky, aby mělo
příslušné právní účinky (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 1. 2019,
č. j. 6 As 22/2018 - 30). K obdobnému problému se vyjádřil i Nejvyšší soud v stanovisku
trestního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 5. 1. 2017, Plsn 1/2015, uveřejněné pod číslem
1/2017 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, dostupné na www.nsoud.cz, srov. bod 41
stanoviska).
[7] Nejvyšší správní soud od stěžovatele nevyžadoval potvrzení podání učiněného výše
uvedeným způsobem, neboť toto podání bylo opožděné. Jak bylo výše uvedeno, lhůta
pro podání kasační stížnosti skončila dne 25. 4. 2019, stěžovatel podal kasační stížnost
dne 26. 4. 2019, navíc u Nejvyššího soudu, a ne u Nejvyššího správního soudu nebo městského
soudu. Nejvyšší soud poté přeposlal podání městskému soudu, a to dne 2. 5. 2019. Kasační
stížnost je tak zjevně opožděná, přičemž opožděná byla již při jejím podání nesprávně
adresovaném Nejvyššímu soudu.
[8] Z uvedeného důvodu Nejvyšší správní soud kasační stížnost proti napadenému usnesení
odmítl podle §46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. (soud usnesením odmítne návrh, jestliže návrh byl
podán předčasně nebo opožděně) ve spojení s ustanovením §120 téhož zákona.
[9] O náhradě nákladů řízení před Nejvyšším správním soudem bylo za použití ustanovení
§60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení s ustanovením §120 téhož zákona rozhodnuto tak, že žádný
z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti, neboť kasační stížnost byla
odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 12. června 2019
JUDr. Petr Průcha
předseda senátu