ECLI:CZ:NSS:2019:7.AS.558.2018:20
sp. zn. 7 As 558/2018 - 20
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Tomáše Foltase a soudců
Mgr. Lenky Krupičkové a Mgr. Davida Hipšra v právní věci žalobce: R. Z., zastoupený
Mgr. Dominikou Kovaříkovou, advokátkou se sídlem Horní náměstí 7, Olomouc, proti
žalovanému: Ministerstvo pro místní rozvoj, se sídlem Staroměstské náměstí 6, Praha 1,
v řízení o kasační stížnosti žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě – pobočka
v Olomouci ze dne 15. 11. 2018, č. j. 65 A 43/2017 - 56,
takto:
Návrh žalovaného na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti se zamítá .
Odůvodnění:
[1] Včas podanou kasační stížností se žalovaný (dále též „stěžovatel“) domáhá zrušení
v záhlaví uvedeného rozsudku Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci (dále též
„krajský soud“), kterým bylo zrušeno rozhodnutí stěžovatele ze dne 14. 3. 2017, č. j. MMR-
29172/2016-83/2049, a věc mu byla vrácena k dalšímu řízení. Tímto rozhodnutím stěžovatel
zamítl odvolání žalobce proti usnesení Krajského úřadu Olomouckého kraje ze dne 27. 5. 2016,
č. j. KÚOK 38176/2016, kterým bylo zastaveno přezkumné řízení, jako opožděné.
[2] Stěžovatel navrhl, aby byl kasační stížnosti přiznán odkladný účinek. K tomu uvedl,
že jsou splněny všechny podmínky podle §107 odst. 1 ve spojení s §73 odst. 2 zákona
č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále též „s. ř. s.“).
S výjimkou citace posléze uvedeného ustanovení zákona žádné konkrétní důvody pro přiznání
odkladného účinku nespecifikoval.
[3] Žalobce s přiznáním odkladného účinku nesouhlasí, neboť stěžovatel ve svém návrhu
neuvedl žádnou konkrétní újmu, která by mu vznikla z důvodu výkonu rozhodnutí nebo jeho
jiných právních následků.
[4] Nejvyšší správní soud vycházel při posouzení návrhu na přiznání odkladného účinku
kasační stížnosti z následujících skutečností, úvah a závěrů.
[5] Podle §107 odst. 1 s. ř. s. nemá kasační stížnost odkladný účinek. Soud jej však může
na návrh stěžovatele přiznat; §73 odst. 2 až 5 se užije přiměřeně. Podle §73 odst. 2 s. ř. s.
ve spojení s §107 s. ř. s. lze přiznat odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky
rozhodnutí znamenaly pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného
účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným
zájmem.
[6] Jak již dříve Nejvyšší správní soud ve své četné judikatuře konstatoval, soudy ve správním
soudnictví poskytují primárně ochranu subjektivním veřejným právům a rovněž institut
odkladného účinku je koncipován především jako dočasná procesní ochrana žalobce – účastníka
správního řízení – před okamžitým výkonem pro něj nepříznivého rozhodnutí, jsou-li
pro to splněny zákonem předepsané podmínky. Situace, kdy bude možno dovozovat vznik
nepoměrně větší újmy na straně žalovaného správního orgánu v důsledku rozhodnutí správního
soudu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, tak budou
nepochybně představitelné na straně žalovaného správního orgánu v poněkud omezenější míře,
než jak tomu bude na straně žalobce. V usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu
ze dne 24. 4. 2007, č. j. 2 Ans 3/2006 – 49, publ. pod č. 1255/2007 Sb. NSS, jsou mezi příkladmo
uvedenými situacemi relevantními pro udělení odkladného účinku zařazeny případy vrácení
řidičského oprávnění duševně choré osobě, vystavení zbrojního průkazu nebezpečnému
recidivistovi, udělení povolení k obchodu s vojenským materiálem zločinnému podniku, apod.
Rozšířený senát zároveň konstatoval, že pokud krajský soud zruší rozhodnutí správního orgánu,
správní orgán je povinen pokračovat v řízení a respektovat závazný právní názor vyslovený
ve zrušujícím rozsudku bez ohledu na to, zda byla podána kasační stížnost.
[7] Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v této věci se nejedná s ohledem na její povahu
a skutkové i právní okolnosti o jeden z výjimečných případů, ve kterých je třeba návrhu
žalovaného správního orgánu na přiznání odkladného účinku vyhovět.
[8] Podle citovaného ustanovení soud při rozhodování o odkladném účinku poměřuje
závažnost újmy, která může vzniknout stěžovateli nepřiznáním odkladného účinku, a újmy, která
může naopak vzniknout jiným osobám přiznáním odkladného účinku. Možná újma hrozící
stěžovateli přitom musí být nepoměrně vyšší a zároveň nesmí být přiznání odkladného účinku
v rozporu s veřejným zájmem. Vyžaduje se tedy zároveň poměřování hrozící újmy s mírou
rozporu přiznání odkladného účinku s veřejným zájmem. Odkladný účinek kasační stížnosti má
charakter institutu mimořádného, vyhrazeného pro ojedinělé případy. Přiznáním odkladného
účinku kasační stížnosti je prolamována právní moc soudního rozhodnutí, což je zákonem
podmíněno splněním stanovených podmínek.
[9] Povinnost tvrdit a prokázat vznik újmy má stěžovatel (viz např. usnesení Nejvyššího
správního soudu ze dne 29. 2. 2012 č. j. 1 As 27/2012 - 32, nebo ze dne 23. 1. 2014,
č. j. 6 Ads 99/2013 - 11). K tomu, aby soud mohl o návrhu na přiznání odkladného účinku
kasační stížnosti rozhodnout, musí stěžovatel konkretizovat, jakou újmu by pro něj znamenal
výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí a z jakých konkrétních okolností to vyvozuje.
[10] Stěžovatel v návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti neuvedl žádné
konkrétní skutečnosti, z nichž by bylo možné dovozovat, že mu skutečně hrozí újma, která by
odůvodňovala prolomení právní moci napadeného rozsudku. Ke vzniku újmy nemůže dojít tím,
že na základě rozsudku krajského soudu je stěžovatel, resp. správní orgán I. stupně povinen
pokračovat v řízení a respektovat závazný právní názor vyslovený ve zrušujícím rozsudku. Pouhý
nesouhlas s napadeným rozsudkem není důvodem pro přiznání odkladného účinku kasační
stížnosti.
[11] Ze shora uvedeného vyplývá, že v posuzované věci nebyly splněny podmínky
pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti vyžadované v §73 odst. 2 s. ř. s. ve spojení
s §107 s. ř. s. Nejvyšší správní soud proto nepřiznal kasační stížnosti odkladný účinek.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 7. února 2019
JUDr. Tomáš Foltas
předseda senátu