ECLI:CZ:NSS:2019:7.AZS.266.2019:11
sp. zn. 7 Azs 266/2019 - 11
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Tomáše Foltase a soudců
Mgr. Davida Hipšra a Mgr. Lenky Krupičkové v právní věci žalobce: V. V., proti žalovanému:
Ředitelství služby cizinecké policie, se sídlem Olšanská 2176/2, Praha 3, v řízení o kasační
stížnosti žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 18. 6. 2019,
č. j. 16 A 24/2019 - 11,
takto:
I. Kasační stížnost se o d mí t á.
II. Žádný z účastníků n emá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
[1] Žalobou podanou u Městského soudu v Praze brojil žalobce proti rozhodnutí žalovaného
ze dne 2. 4. 2019, č. j. CPR-11737-6/ČJ-2018-930310-V223, kterým bylo zamítnuto jeho
odvolání proti rozhodnutí Krajského ředitelství policie hl. m. Prahy ze dne 3. 3. 2018, č. j. KRPA-
445174-31/ČJ-2017-000022, kterým bylo dle §119 odst. 1 písm. c) bod 2 zákona
č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pobytu
cizinců“) žalobci uloženo správní vyhoštění a stanovena doba, po kterou nelze cizinci umožnit
vstup na území EU v délce jednoho roku.
[2] Rozsudkem ze dne 18. 6. 2019, č. j. 16 A 24/2019 - 11, městský soud rozhodnutí
žalovaného zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení.
[3] Žalovaný („stěžovatel“) proti rozsudku městského soudu podal kasační stížnost.
[4] Nejvyšší správní soud se nejprve zabýval tím, zda byla kasační stížnost podána v zákonné
lhůtě, neboť pouze v tomto případě může být meritorně projednána.
[5] Podle §106 odst. 2 s. ř. s. musí být kasační stížnost podána do dvou týdnů po doručení
rozhodnutí, přičemž zmeškání lhůty nelze prominout. V souladu s §40 odst. 2 a 3 s. ř. s. končí
lhůty určené podle týdnů, měsíců nebo roků uplynutím toho dne, který se svým označením
shoduje se dnem, který určil počátek lhůty. Není-li takový den v měsíci, končí lhůta uplynutím
posledního dne tohoto měsíce. Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je
posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den.
[6] Kasační stížností napadený rozsudek byl stěžovateli doručen dne 9. 7. 2019 (viz č. l. 12
a násl. spisu krajského soudu). Dnem, který určil počátek běhu lhůty pro podání kasační stížnosti
(§106 odst. 2 s. ř. s.), bylo tudíž úterý 9. 7. 2019. Posledním dnem pro podání kasační stížnosti
tak bylo úterý 23. 7. 2019 (§106 odst. 2 s. ř. s. v návaznosti na §40 odst. 2 a 3 téhož zákona).
[7] Stěžovatel však kasační stížnost podal až ve středu dne 24. 7. 2019 (viz č. l. 2 spisu
Nejvyššího správního soudu), tedy po uplynutí lhůty k jejímu podání. Zmeškání lhůty k podání
kasační stížnosti přitom nelze podle výslovné dikce zákona prominout (§106 odst. 2 s. ř. s.).
Nejvyšší správní soud proto kasační stížnost odmítl podle §46 odst. 1 písm. b) ve spojení s §120
s. ř. s., neboť byla podána opožděně.
[8] Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o §60 odst. 3 ve spojení s §120 s. ř. s., podle
kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost
odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 3. září 2019
JUDr. Tomáš Foltas
předseda senátu