ECLI:CZ:NSS:2019:8.AS.243.2018:27
sp. zn. 8 As 243/2018-27
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miloslava Výborného
a soudců JUDr. Milana Podhrázkého, Ph.D., a JUDr. Petra Mikeše, Ph.D., v právní věci žalobce:
J. K., proti žalovanému: generální ředitelství Vězeňské služby, se sídlem Soudní 1672/1a,
Praha 4, o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem, o kasační stížnosti žalobce proti
usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 6. 8. 2018, čj. 62 A 101/2018-4,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
[1] Žalobce podal žalobu na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu, kterou
se domáhal toho, aby soud zakázal žalovanému pokračovat v nezákonném jednání spočívajícím
v jeho přemístění z věznice v Rapoticích do věznice v Ostrově a aby přikázal obnovit stav před
zásahem.
[2] Krajský soud v Brně (dále jen „krajský soud“) v záhlaví označeným usnesením postoupil
žalobu Městskému soudu v Praze, v jehož obvodu má sídlo generální ředitelství Vězeňské služby,
tedy správní orgán, který dle krajského soudu provádí umísťování odsouzených do jednotlivých
věznic.
[3] Proti tomuto usnesení nyní žalobce (dále „stěžovatel“) brojí kasační stížností, v rámci níž
požádal bez bližšího odůvodnění o ustanovení zástupce. Návrh na ustanovení zástupce zdejší
soud zamítl usnesením ze dne 28. 11. 2018, čj. 8 As 243/2018-22, které bylo stěžovateli doručeno
dne 14. 12. 2018. Tímto usnesením byl stěžovatel současně vyzván, aby ve lhůtě jednoho měsíce
doplnil svou kasační stížnost o důvody, pro které napadá rozhodnutí krajského soudu, a uvedl,
co navrhuje (petit). Pro případ nevyhovění výzvě byl poučen, že v takovém případě soud kasační
stížnost odmítne.
[4] Stěžovatel na výzvu soudu nijak nereagoval a kasační stížnost nedoplnil.
[5] Podle §37 odst. 3 věta první zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen
„s. ř. s.“), musí být z každého podání zřejmé, čeho se týká, kdo jej činí, proti komu směřuje,
co navrhuje, a musí být podepsáno a datováno.
[6] Podle §37 odst. 5 s. ř. s., předseda senátu usnesením vyzve podatele k opravě nebo
odstranění vad podání a stanoví mu k tomu lhůtu. Nebude-li podání v této lhůtě doplněno nebo
opraveno a v řízení nebude možno pro tento nedostatek pokračovat, soud řízení o takovém
podání usnesením odmítne, nestanoví-li zákon jiný procesní důsledek. O tom musí být podatel
ve výzvě poučen.
[7] Podle §106 odst. 1 s. ř. s., musí kasační stížnost kromě obecných náležitostí podání
obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů
jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu rozhodnutí bylo doručeno. Ustanovení §37 platí
obdobně.
[8] Podle §106 odst. 3 s. ř. s., nemá-li kasační stížnost všechny náležitosti již při jejím podání,
musí být tyto náležitosti doplněny ve lhůtě jednoho měsíce od doručení usnesení, kterým byl
stěžovatel vyzván k doplnění podání. Jen v této lhůtě může stěžovatel rozšířit kasační stížnost
na výroky dosud nenapadené a rozšířit její důvody. Tuto lhůtu může soud na včasnou žádost
stěžovatele z vážných důvodů prodloužit, nejdéle však o další měsíc.
[9] Podání stěžovatele (kasační stížnost) ze dne 21. 8. 2018 obsahuje kromě žádosti
o ustanovení zástupce pouze citaci žalovaného z „vyřízení stížnosti“ stěžovatele. Vedle toho
stěžovatel k otázce místní příslušnosti, která je předmětem tohoto řízení, toliko uvedl,
že se domnívá, že „příslušným krajským soudem k projednání mé žaloby je Krajský soud v Brně, a žalovaným
JE (i) Věznice Rapotice (ne-li i Věznice Ostrov)“. Kasační stížnost tak neobsahuje důvody ani
vymezení návrhu (petitu).
[10] Protože kasační stížnost neobsahuje zákonem stanovené náležitosti, což brání jejímu
věcnému vyřízení, a tato vada nebyla přes výzvu předepsaným způsobem odstraněna, Nejvyšší
správní soud ve smyslu §37 odst. 5 ve spojení s §120 s. ř. s. kasační stížnost odmítl.
[11] Nejvyšší správní soud ve věci rozhodl dne 31. 1. 2019, přičemž následující den (ještě před
písemným vyhotovením usnesení) mu bylo doručeno doplnění kasační stížnosti. Jelikož v té době
již bylo ve věci rozhodnuto, nelze k tomuto podání stěžovatele přihlížet.
[12] O nákladech řízení bylo rozhodnuto v souladu s §60 odst. 3 ve spojení s §120 s. ř. s.,
podle kterého nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost
odmítnuta.
[13] Nad rámec výše uvedeného lze ještě dodat, že otázkou, který krajský soud je k projednání
dané žaloby místně příslušný, se zdejší soud na základě nesouhlasu Městského soudu v Praze
s postoupením věci již zabýval v usnesení ze dne 18. 10. 2018, čj. Nad 220/2018-19.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně 31. ledna 2019
JUDr. Miloslav Výborný
předseda senátu