ECLI:CZ:NSS:2019:8.AZS.45.2019:33
sp. zn. 8 Azs 45/2019-33
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Miloslava Výborného
a soudců JUDr. Milana Podhrázkého, Ph.D. a JUDr. Petra Mikeše, Ph.D., v právní
věci žalobkyň: a) Ch. O. S., b) S. O. S., obě zastoupené Organizací pro pomoc uprchlíkům, z. s.,
sídlem Kovářská 939/4, Praha 9, proti žalovanému: Krajské ředitelství policie Ústeckého
kraje, sídlem Masarykova 27, Ústí nad Labem, proti rozhodnutím žalovaného ze dne 30. 12. 2018,
čj. KRPU-196434-62/ČJ-2018-040022-SV-ZZ a čj. KRPU-196428-61/ČJ-2018-040022-SV-ZZ,
o kasační stížnosti žalobkyň proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne
22. 1. 2019, čj. 75 A 1/2019-57,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
[1] Nejvyššímu správnímu soudu byla 13. 2. 2019 doručena kasační stížnost žalobkyň
(dále „stěžovatelek“) proti v záhlaví uvedeného rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem
(dále „krajský soud“). Tímto rozsudkem krajský soud zamítl žalobu stěžovatelek proti shora
označeným rozhodnutím žalovaného, kterým jim byla prodloužena doba zajištění za účelem
správního vyhoštění podle §124 odst. 3 ve spojení s §124 odst. 2 zákona č. 326/1999 Sb.,
o pobytu cizinců na území České republiky.
[2] Nejvyšší správní soud se před samotným věcným projednáním kasační stížnosti zabýval
tím, zda kasační stížnost byla podána včas, resp. zda jsou splněny podmínky řízení.
[3] Podle spisu krajského soudu byl napadený rozsudek zástupkyni stěžovatelek doručen
v úterý 29. 1. 2019. Kasační stížnost proti tomuto rozsudku zástupkyně stěžovatelek odeslala
Nejvyššímu správnímu soudu ze své datové schránky ve středu 13. 2. 2019, přičemž tímto dnem
byla datovaná i samotná kasační stížnost. V textu kasační stížnosti stěžovatelky výslovně uvedly,
že jejich zástupkyni byl rozsudek krajského soudu doručen 29. 1. 2019, tudíž Nejvyššímu
správnímu soudu nevznikly žádné pochybnosti o doručení napadeného rozsudku. Stěžovatelky
byly zároveň krajským soudem řádně poučeny o možnosti podat kasační stížnost k Nejvyššímu
správnímu soudu ve lhůtě 2 týdnů ode dne doručení rozsudku. Krajský soud je zároveň poučil
o tom, že lhůta končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil
počátek lhůty (den doručení rozhodnutí).
[4] Lhůta 2 týdnů pro podání kasační stížnosti od doručení rozhodnutí krajského
soudu je stanovena §106 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního
(dále „s. ř. s.“); bylo-li vydáno opravné usnesení, běží tato lhůta od doručení takového usnesení.
V nyní projednávané věci žádné opravné usnesení k napadenému rozsudku vydáno nebylo.
Ustanovení §106 odst. 2 in fine zároveň stanoví, že zmeškání lhůty pro podání kasační stížnosti
nelze prominout.
[5] Jelikož lhůta uložená výše uvedeným usnesením představuje procesní lhůtu, platí,
že je zachována, bylo-li podání v poslední den lhůty předáno soudu nebo jemu zasláno
prostřednictvím držitele poštovní licence, popřípadě zvláštní poštovní licence anebo předáno
orgánu, který má povinnost je doručit (§40 odst. 4 s. ř. s.). Zástupkyně stěžovatelek kasační
stížnost odeslala prostřednictvím datové schránky, a to dne 13. 2. 2019, kdy byla zároveň
doručena zdejšímu soudu.
[6] Na základě výše uvedeného dospěl zdejší soud k závěru, že kasační stížnost je opožděná.
Lhůta pro její podání uplynula dnem 12. 2. 2019, avšak stěžovatelky ji prostřednictvím
své zástupkyně podaly až 13. 2. 2019. Proto ji Nejvyšší správní soud odmítl podle §46 odst. 1
písm. b) ve spojení s §120 s. ř. s.
[7] O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto v souladu s §60 odst. 3 ve spojení
s §120 s. ř. s., podle nichž nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, byla-li
kasační stížnost odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně 3. dubna 2019
JUDr. Miloslav Výborný
předseda senátu