ECLI:CZ:NSS:2019:9.ADS.337.2019:56
sp. zn. 9 Ads 337/2019 - 56
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka a soudců
JUDr. Pavla Molka a JUDr. Barbary Pořízkové v právní věci žalobkyně: M. B., zast. Mgr.
Martinem Sotonou, advokátem se sídlem Bozděchova 1840/7, Praha 5, proti žalovanému:
Rozhodčí orgán Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky, se sídlem Orlická
2020/4, Praha 3, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 4. 11. 2015, č. j. RO/3462+3463/15/Va,
v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 11.
2019, č. j. 10 Ad 25/2015 - 93,
takto:
Kasační stížnosti se p ři zn áv á odkladný účinek.
Odůvodnění:
[1] Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky (dále jen „správní orgán I. stupně“)
platebními výměry ze dne 26. 8. 2004, č. 4140411711 a č. 2140411710, vyměřila žalobkyni dlužné
pojistné ve výši 231 384 Kč za období od 1. 7. 1994 do 8. 7. 2004 a penále ve výši 97 823 Kč.
Žalovaný v záhlaví uvedeným rozhodnutím zamítl odvolání žalobkyně proti platebním výměrům.
Městský soud v Praze (dále jen „městský soud“) v záhlaví uvedeným rozhodnutím zamítl žalobu
proti rozhodnutí žalovaného.
[2] Žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) podala proti rozsudku městského soudu kasační
stížnost, ve které požádala o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. Stěžovatelka je vdova,
jejím jediným příjmem je starobní důchod a trpí dlouhodobě špatným zdravotním stavem,
nemůže proto pracovat. Výkon rozhodnutí správního orgánu I. stupně by výrazně zasáhl do její
majetkové situace, neboť by jí zamezil v uspokojování životních potřeb umocněných špatným
zdravotním stavem, a způsobil by jí tedy nepoměrně větší újmu, než jaká může být způsobena
jiným osobám v důsledku přiznání odkladného účinku. Městský soud nadto odkladný účinek
žalobě přiznal, načež soudní exekutor odložil exekuci.
[3] Žalovaná s přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti souhlasí.
[4] Kasační stížnost nemá podle §107 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního,
ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), odkladný účinek, soud jej však může na návrh
stěžovatele přiznat. Podle §73 odst. 2 s. ř. s. lze přiznat odkladný účinek, jestliže by výkon
nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká
přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu
s důležitým veřejným zájmem. Možnost přiznání odkladného účinku kasační stížnosti je tedy
podmíněna kumulativním splněním dvou podmínek: (i) výkon nebo jiné právní následky
rozhodnutí by znamenaly pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného
účinku může vzniknout jiným osobám, a (ii) přiznání odkladného účinku kasační stížnosti nebude
v rozporu s důležitým veřejným zájmem.
[5] Při posouzení návrhu na přiznání odkladného účinku soud vycházel především
z předpokladu, že nedojde-li k odkladu právních účinků napadeného rozsudku do doby
meritorního rozhodnutí Nejvyššího správního soudu o kasační stížnosti, může v důsledku
právních účinků pravomocných a vykonatelných rozhodnutí správního orgánu I. stupně dojít
k jejich výkonu v podobě vymožení nikoliv malé finanční částky, jejíž úhrada je rozhodnutími
předepsána. Nepřiznání odkladného účinku kasační stížnosti by tudíž představovalo citelný zásah
do majetkových poměrů stěžovatelky. Újmu, která by nepřiznáním odkladného účinku vznikla,
soud zároveň považuje za nepoměrně větší, než jaká hrozí jiným osobám v důsledku přiznání
odkladného účinku kasační stížnosti – žádná taková potenciální újma třetích osob totiž
v projednávaném případě nebyla zjištěna (viz usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne
19. 11. 2014, č. j. 1 Azs 160/2014 - 25, č. 3169/2015 Sb. NSS). Ostatně sám žalovaný s přiznáním
odkladného účinku vyslovil souhlas.
[6] Nejvyšší správní soud zároveň neshledal, že by byl přiznáním odkladného účinku kasační
stížnosti zásadně narušen důležitý veřejný zájem. Odkladný účinek kasační stížnosti neznemožní
definitivně výkon rozhodnutí správního orgánu I. stupně, neboť přiznáním odkladného účinku
kasační stížnosti se účinky napadených rozhodnutí toliko odkládají. I v případě, že je správní
rozhodnutí vydáno ve veřejném zájmu, neznamená nutně odklad jeho účinků rozpor s takovýmto
veřejným zájmem. K naplnění veřejného zájmu totiž může postačovat i pozdější nastoupení
účinků správního rozhodnutí.
[7] Z výše uvedeného vyplývá, že v posuzované věci byly splněny podmínky pro přiznání
odkladného účinku kasační stížnosti vyžadované v §73 odst. 2 s. ř. s. ve spojení s §107 s. ř. s.
Nejvyšší správní soud proto přiznal kasační stížnosti odkladný účinek.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 19. prosince 2019
JUDr. Radan Malík
předseda senátu