ECLI:CZ:NSS:2019:9.AS.146.2019:23
sp. zn. 9 As 146/2019 - 23
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Barbary Pořízkové
a soudců JUDr. Radana Malíka a JUDr. Pavla Molka v právní věci žalobce: J. G., zast. Mgr.
Václavem Voříškem, advokátem se sídlem Ledčická 649/15, Praha 8, proti žalovanému: Krajský
úřad Libereckého kraje, se sídlem U Jezu 642/2a, Liberec, proti rozhodnutí žalovaného ze dne
26. 4. 2017, č. j. OD 343/17-3/67.1/17110/Li KULK 32833/2017, v řízení o kasační stížnosti
žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 14. 3. 2019, č. j. 28 A
14/2017 - 68,
takto:
I. Kasační stížnost se o d m ít á .
II. Žádný z účastníků n emá p ráv o na náhradu nákladů řízení.
III. Žalobci se v r ací zaplacený soudní poplatek ve výši 5 000 Kč, který mu bude
vyplacen z účtu Nejvyššího správního soudu ve lhůtě 30 dnů ode dne nabytí právní moci
tohoto usnesení, a to k rukám zástupce žalobce Mgr. Václava Voříška, advokáta se sídlem
Ledčická 649/15, Praha 8.
Odůvodnění:
[1] Podanou kasační stížností se žalobce (dále jen „stěžovatel“) domáhá zrušení v záhlaví
označeného rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové (dále jen „krajský soud“), kterým byla
výrokem I. podle §78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění
pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), zamítnuta jeho žaloba proti shora uvedenému rozhodnutí
žalovaného a výrokem II. bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů
řízení.
[2] Podle §106 odst. 1 s. ř. s. musí kasační stížnost kromě obecných náležitostí podání
obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej
stěžovatel napadá a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. Obdobně platí i §37 s. ř. s.
Kasační stížnost lze podat toliko z důvodů uvedených v §103 odst. 1 s. ř. s. Formulace
konkrétních důvodů (kasačních námitek) je nezbytným předpokladem perfektní kasační stížnosti,
neboť stěžovatel prostřednictvím námitek vymezí okruh přezkumu rozhodnutí krajského soudu
ze strany Nejvyššího správního soudu, který je uplatněnými důvody vázán (§109 odst. 3 s. ř. s.).
Kasační stížnost, jež neobsahuje žádné námitky, nelze ve svém důsledku projednat.
[3] Kasační stížnost stěžovatele nesplňovala náležitosti ve smyslu §106 s. ř. s. Usnesením
ze dne 3. 5. 2019, č. j. 9 As 146/2019 - 13, vyzval soud stěžovatele, aby ve lhůtě jednoho měsíce
od doručení tohoto usnesení doplnil kasační stížnost doručenou Nejvyššímu správnímu soudu
dne 29. 4. 2019 o důvody, pro které napadá v záhlaví označený rozsudek krajského soudu.
Současně ho poučil o tom, že nebude-li kasační stížnost v uvedené lhůtě doplněna, soud ji podle
§37 odst. 5 ve spojení s §120 s. ř. s. odmítne bez věcného projednání. Uvedené usnesení bylo
doručeno zástupci stěžovatele dne 3. 5. 2019.
[4] Podle §40 odst. 2 s. ř. s. lhůta určená podle měsíců končí uplynutím dne, který se svým
označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty. Lhůta k doplnění náležitostí kasační
stížnosti uplynula v pondělí 3. 6. 2019. Stěžovatel však kasační stížnost ve výše uvedené lhůtě
nedoplnil. Stejně tak v průběhu stanovené jednoměsíční lhůty nepožádal o její prodloužení.
[5] Jelikož neměla kasační stížnost při jejím podání všechny náležitosti, musely být tyto
náležitosti doplněny v souladu s §106 odst. 3 s. ř. s. ve lhůtě jednoho měsíce od doručení
usnesení, kterým byl stěžovatel vyzván k doplnění svého podání. Jen v této lhůtě může stěžovatel
rozšířit kasační stížnost na výroky dosud nenapadené a rozšířit její důvody. Tuto lhůtu může soud
na včasnou žádost z vážných důvodů prodloužit, nejdéle však o další měsíc.
[6] Pro případ, kdy je stěžovatel vyzván k doplnění kasační stížnosti postupem podle §106
odst. 3 s. ř. s., tedy soudní řád správní v řízení o kasační stížnosti zakotvuje koncentraci řízení;
soud již proto nemůže přihlížet ke stížnostním námitkám uplatněným po uplynutí lhůty dle §106
odst. 3 s. ř. s. Ke stejným závěrům dospěl také Ústavní soud, který v nálezu ze dne 10. 8. 2006,
sp. zn. I. ÚS 138/06, mimo jiného uvedl, že pokud je stěžovatel vyzván k doplnění kasační
stížnosti postupem dle §106 odst. 3 s. ř. s., může rozšířit kasační stížnost na výroky dosud
nenapadené a rozšířit její důvody jen ve lhůtě jednoho měsíce v tomto ustanovení zakotvené,
pokud nebyla na včasnou žádost stěžovatele z vážných důvodů soudem prodloužena.
[7] Kasační stížnost tedy nadále postrádá základní náležitosti stanovené v §106 odst. 1 s. ř. s.
a pro tento nedostatek není možné v řízení o ní pokračovat. Jelikož stěžovatel nevyhověl výzvě
soudu ve stanovené lhůtě, Nejvyšší správní soud kasační stížnost v souladu s §37
odst. 5 ve spojení s §120 s. ř. s. bez věcného projednání odmítl.
[8] O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle §60 odst. 3 věty první s. ř. s. ve spojení
s §120 s. ř. s. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, jelikož byla
kasační stížnost odmítnuta.
[9] Podle §10 odst. 3, věty poslední, zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění
pozdějších předpisů, byl-li návrh na zahájení řízení před prvním jednáním odmítnut, soud vrátí
z účtu soudu zaplacený poplatek. Soud proto rozhodl o vrácení zaplaceného soudního poplatku
ve výši 5 000 Kč stěžovateli k rukám jeho zástupce. Lhůta k vrácení soudního poplatku vyplývá
z §10a odst. 1 téhož zákona, dle kterého je-li soud povinen vrátit již zaplacený poplatek
nebo přeplatek na poplatku, učiní tak ve lhůtě do 30 dnů od právní moci rozhodnutí,
kterým o vrácení rozhodl.
Poučení: Proti tomuto usnesení ne j so u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 13. června 2019
JUDr. Barbara Pořízková
předsedkyně senátu