ECLI:CZ:NSS:2019:9.AZS.128.2019:37
sp. zn. 9 Azs 128/2019 - 37
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Barbary Pořízkové
a soudců JUDr. Radana Malíka a JUDr. Pavla Molka v právní věci žalobce: S. T., zast. Mgr.
Zbyškem Jarošem, advokátem se sídlem Pobočná 1395/1, Praha 4, proti žalované: Komise pro
rozhodování ve věcech pobytu cizinců, se sídlem nám. Hrdinů 1634/3, Praha 4, proti
rozhodnutí žalované ze dne 22. 8. 2018, č. j. MV-80462-4/SO-2018, v řízení o kasační stížnosti
žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 4. 4. 2019, č. j. 6 A 154/2018 - 49,
o návrhu žalované na přiznání odkladného účinku,
takto:
Kasační stížnosti žalované se odkladný účinek ne p ři zn áv á .
Odůvodnění:
[1] Podanou kasační stížností se žalovaná (dále jen „stěžovatelka“) domáhá zrušení v záhlaví
označeného rozsudku Městského soudu v Praze (dále jen „městský soud“), kterým bylo výrokem
I. podle §78 odst. 1 a 3 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších
předpisů (dále jen „s. ř. s.“), zrušeno shora uvedené rozhodnutí stěžovatelky i rozhodnutí
Ministerstva vnitra ze dne 16. 5. 2018, č. j. OAM-15871-22/TP-2016, a věc byla stěžovatelce
podle §78 odst. 4 s. ř. s. vrácena k dalšímu řízení. Výrokem II. byla stěžovatelce uložena
povinnost nahradit žalobci náklady řízení ve výši 11 228 Kč.
[2] Součástí kasační stížnosti byl návrh na přiznání odkladného účinku. Stěžovatelka žádala
o odložení výkonu nákladového výroku. Uvedla, že by pro ni znamenal nepoměrně větší újmu,
než jaká může vzniknout jiným osobám. Přiznání odkladného účinku není v rozporu s důležitým
veřejným zájmem, kterým je ekonomická efektivita řízení, resp. zamezení zbytečné finanční zátěži
Ministerstva vnitra v případě úspěchu v kasačním řízení.
[3] Žalovaný se k návrhu na přiznání odkladného účinku nevyjádřil.
[4] Podle §107 odst. 1 s. ř. s. platí, že kasační stížnost nemá odkladný účinek. Nejvyšší
správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat, přičemž §73 odst. 2 až 5 s. ř. s.
upravující odkladný účinek žaloby se užije přiměřeně. Podle §73 odst. 2 s. ř. s. musí být
pro přiznání odkladného účinku naplněny dva předpoklady. Soud přizná žalobě (kasační
stížnosti) odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly
pro navrhovatele nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout
jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem. Soud zjišťuje jen to,
zda jsou uvedené zákonné podmínky pro přiznání odkladného účinku splněny. Nezabývá se tedy
věcným posouzením věci.
[5] Odkladný účinek představuje prostředek mimořádné povahy. Kasační stížnost
proti rozhodnutí soudu ve správním soudnictví je mimořádným opravným prostředkem, u něhož
nelze automaticky očekávat přiznání odkladného účinku. Přiznáním odkladného účinku kasační
stížnosti Nejvyšší správní soud prolamuje před vlastním rozhodnutím ve věci samé právní účinky
pravomocného rozhodnutí krajského soudu, na které je třeba hledět jako na zákonné a věcně
správné, dokud není jako celek zákonným postupem zrušeno. Tento postup proto musí
být vyhrazen pouze pro výjimečné případy (srov. usnesení ze dne 22. 12. 2003,
č. j. 7 A 115/2002 - 67, č. 760/2006 Sb. NSS). Současně je na žadateli o odkladný účinek, aby
vylíčil individualizované a závažné okolnosti, pro něž se domnívá, že v jeho případě nastala
mimořádná situace, která vyžaduje, aby byly účinky pravomocného rozhodnutí odloženy.
[6] Stěžovatelka nevylíčila, v čem spatřuje újmu, jaká jí výkonem nákladového výroku
napadeného rozsudku může vzniknout. Pro přiznání odkladného účinku tedy neuvedla žádné
důvody. Pouze obecná argumentace absencí rozporu s důležitým veřejným zájmem (tedy výše
zmíněným druhým předpokladem – viz odstavec [4]) pro přiznání odkladného účinku
nepostačuje. Nad rámec soud uvádí, že pokud stěžovatelka újmu, jež jí hrozí, ztotožnila
s ochranou tvrzeného důležitého veřejného zájmu, nelze ji bez dalšího spatřovat v přechodném
vynaložení shora uvedené částky.
[7] Nejvyšší správní soud s ohledem na shora uvedené dospěl k závěru, že podmínky
pro přiznání odkladného účinku podle §107 odst. 1 s. ř. s. ve spojení s §73 odst. 2 s. ř. s. nejsou
splněny. Tímto usnesením soud nepředjímá meritorní posouzení případu a rozhodnutí ve věci
samé.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 2. května 2019
JUDr. Barbara Pořízková
předsedkyně senátu