ECLI:CZ:NSS:2019:APRK.10.2019:85
sp. zn. Aprk 10/2019 - 85
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Kaniové a soudců
JUDr. Radana Malíka a JUDr. Lenky Matyášové v právní věci žalobce: P. Č., proti žalovanému:
Ministerstvo práce a sociálních věcí, se sídlem Na Poříčním právu 1, Praha 2, ve věci vedené
u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 55 Ad 12/2018, o návrhu žalobce
na určení lhůty k provedení procesního úkonu dle §174a zákona č. 6/2002 Sb.
takto:
I. Návrh se zamí t á.
II. Žalobce n emá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
[1] Návrhem ze dne 23. 4. 2019 doručeným Nejvyššímu správnímu soudu dne 29. 5. 2019
se žalobce (navrhovatel) domáhá určení lhůty k provedení procesního úkonu dle §174a zákona
č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších
zákonů (zákon o soudech a soudcích), a to vydání rozhodnutí ve věci samé.
[2] V návrhu uvedl, že v právním státu není přijatelné, aby soud nevydal rozsudek
v jednoduché věci do půl roku od podání žaloby. Krajský soud ví, že žalovaný již rozhodl o jeho
návrhu na obnovu řízení, a odpadl proto důvod pro přerušení řízení. Přerušení řízení neznamená,
že v řízení nemůže nastat průtah.
[3] Krajský soud v Českých Budějovicích k návrhu uvedl, že podle jeho názoru v řízení
k průtahům nedošlo, soud činil veškeré procesní úkony, následně bylo řízení přerušeno.
O pokračování v řízení soud rozhodl až dne 26. 4. 2019. Ve věci doposud nerozhodl,
neboť v souladu s §56 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (s. ř. s.),
rozhoduje věci v pořadí, v jakém k němu došly. Krajský soud odhaduje, že k rozhodnutí věci
dojde do 2 až 3 měsíců.
[4] Návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu není důvodný.
[5] Navrhovatel podal dne 28. 6. 2018 u krajského soudu žalobu, kterou se domáhal zrušení
dvou rozhodnutí žalovaného (včetně rozhodnutí prvostupňového správního orgánu). Usnesením
ze dne 3. 7. 2018 vyloučil soud žalobu proti jednomu z rozhodnutí k samostatnému projednání.
Usnesením ze dne 18. 7. 2018 vyzval žalovaného, aby se ve lhůtě 30 dnů písemně vyjádřil
k žalobě a zaslal soudu správní spis. Téhož dne poučil navrhovatele o jeho procesních právech.
Přípisem ze dne 23. 7. 2018 se navrhovatel domáhal přikázání věci jinému krajskému soudu
z důvodu podjatosti rozhodujících soudců. Krajský soud proto dne 15. 8. 2018 postoupil spis
s vyjádřeními soudců Nejvyššímu správnímu soudu k rozhodnutí o námitce podjatosti. Dne
16. 8. 2018 obdržel krajský soud vyjádření žalovaného k žalobě. Usnesením ze dne 5. 9. 2018,
č. j. Nao 189/2018 - 42, rozhodl Nejvyšší správní soud, že soudci krajského soudu nejsou
z projednávání a rozhodování věci vyloučeni. Dne 19. 9. 2018 byl spis vrácen zpět krajskému
soudu. Dne 23. 9. 2018 bylo navrhovateli doručeno vyjádření žalovaného k žalobě a poučení
o složení senátu a dotaz na souhlas s vyřízením věci bez jednání. Přípisem ze dne 24. 9. 2018
se navrhovatel domáhal přerušení řízení z důvodu podání návrhu na obnovu správního řízení.
Dne 1. 10. 2018 zaslal krajský soud žalovanému dotaz, zda u něj byl skutečně návrh na obnovu
řízení podán a kdy lze očekávat rozhodnutí o tomto návrhu. Dne 31. 10. 2018 zaslal krajský soud
opětovně žádost o sdělení informací stran návrhu na obnovu řízení. Ve vyjádření ze dne
12. 11. 2018 žalovaný sdělil, že návrh na obnovu řízení dne 22. 10. 2018 zamítl, navrhovatel však
dne 31. 10. 2018 zaslal podání, které žalovaný vyhodnotil jako rozklad. Krajský soud proto
usnesením ze dne 14. 11. 2018, č. j. 55 As 12/2018 - 65, řízení přerušil. Přípisem ze dne
13. 2. 2019 se navrhovatel domáhal, aby krajský soud určil žalovanému lhůtu k rozhodnutí
o rozkladu. Krajský soud navrhovateli dne 15. 2. 2019 sdělil, že není oprávněn ukládat lhůty
k vydání rozhodnutí. Přípisem ze dne 28. 3. 2019 se navrhovatel domáhal, aby krajský soud
žalovanému uložil přísnou pořádkovou pokutu a aby pokračoval v řízení, pokud odpadl důvod
přerušení. Dne 23. 4. 2019 pak navrhovatel podal nyní projednávaný návrh na určení lhůty. Dne
25. 4. 2019 žalovaný soudu sdělil, že podnět žalobce nebyl shledán důvodným. Usnesením ze dne
26. 4. 2019, č. j. 55 Ad 12/2018 – 78, soud rozhodl o pokračování v řízení. Dne 6. 5. 2019
navrhovatel krajskému soudu sdělil, že trvá na svém návrhu na určení lhůty a žádá, aby byl
předán Nejvyššímu správnímu soudu.
[6] Řízení o návrhu na určení lhůty k provedení procesního úkonu, upravené v §174a zákona
o soudech a soudcích, představuje promítnutí zásad spravedlivého procesu z hlediska naplnění
práva účastníka nebo jiné strany řízení na projednání jeho věci bez zbytečných průtahů,
zakotveného zejména v ustanovení čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, do řízení
probíhajícího před soudem.
[7] V řízení podle §174a zákona o soudech a soudcích Nejvyšší správní soud rozhoduje
o návrhu na určení lhůty. Znamená to, že zjistí-li neodůvodněné průtahy v řízení spočívající
zejména v tom, že příslušný soud poté, kdy obdrží podání ve věci, v přiměřené době nečiní žádné
úkony, věcí se vůbec nezabývá, aniž by pro takový postup existovaly ospravedlnitelné důvody,
anebo činí úkony s nedůvodnou časovou prodlevou, usnesením určí tomuto soudu lhůtu,
ve které má úkon učinit, resp. ve které má rozhodnout.
[8] Průtahy v řízení znamenají, že v soudním procesu dochází k neodůvodněně pomalému
vyřizování věci napadlé příslušnému soudu či dokonce ke vzniku excesivního stavu, kdy dochází
k nečinnosti soudu. Soud se při posuzování oprávněnosti návrhu na určení lhůty k provedení
procesního úkonu zabývá otázkou, zda v řízení dochází k průtahům, s ohledem na složitost věci,
význam předmětu řízení pro navrhovatele, postup účastníků nebo stran řízení a na dosavadní
postup soudu.
[9] Nejvyšší správní soud v projednávané věci po posouzení shora uvedeného postupu
krajského soudu dospěl k závěru, že návrh není oprávněný. Z předloženého spisového materiálu
vyplývá, že soud se věcí po jejím obdržení řádně zabýval a činil postupně v přiměřené době
procesní úkony, jejichž vykonání bylo ve věci zapotřebí tak, aby věc mohl projednat
a rozhodnout. Nutno poznamenat, že řízení bylo od 14. 11. 2018 do 3. 5. 2019 přerušeno;
po tuto dobu podle §48 odst. 5 s. ř. s. neběžely v řízení žádné lhůty. Řízení o žalobě se tak
skutečně vede přibližně 6 měsíců. Nelze pominout ani skutečnost, že navrhovatel uplatnil
námitku podjatosti proti soudcům krajského soudu. Ani po dobu řízení o této námitce před
Nejvyšším správním soudem (od 15. 8. 2018 do 19. 9. 2018) tak krajský soud nemohl ve věci činit
žádné procesní úkony.
[10] Délku řízení jedenácti, resp. šesti měsíců od podání žaloby nelze s ohledem na dosavadní
postup soudu a účastníků řízení považovat za nepřiměřenou.
[11] Ze všech shora uvedených důvodů proto Nejvyšší správní soud návrh navrhovatele podle
§174a odst. 7 zákona o soudech a soudcích zamítl.
[12] Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o §174a odst. 8 zákona o soudech a soudcích,
dle kterého hradí náklady řízení o něm stát jen tehdy, je-li návrh oprávněný. Tak tomu
v projednávané věci nebylo, proto soud rozhodl, že navrhovatel nemá právo na náhradu nákladů
řízení.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí ne j s o u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 17. června 2019
JUDr. Lenka Kaniová
předsedkyně senátu