ECLI:CZ:NSS:2019:NA.51.2019:12
sp. zn. Na 51/2019 - 12
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Karla Šimky a soudkyň
JUDr. Miluše Doškové a Mgr. Evy Šonkové v právní věci žalobce: M. J., zastoupen
Mgr. Danielem Bartošem, advokátem se sídlem Bílinská 1, Ústí nad Labem, proti žalovanému:
Odvolací finanční ředitelství, se sídlem Masarykova 427/31, Brno, o žalobě žalobce pro
zmatečnost spojené s návrhem na zrušení usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne
6. 12. 2018, č. j. 9 Afs 395/2018 - 12,
takto:
I. Žaloba se od m ít á .
II. Žádný z účastníků n emá právo na náhradu nákladů řízení o žalobě.
Odůvodnění:
[1] Nejvyššímu správnímu soudu bylo doručeno podání označené jako žaloba
pro zmatečnost a návrh na zrušení usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 12. 2018,
č. j. 9 Afs 395/2018 - 12, jímž byla odmítnuta jeho kasační stížnost. Žaloba byla odůvodněna
tím, že žalobce z vážných zdravotních důvodů (virová oční infekce) bez vlastní viny zmeškal
lhůtu k doplnění kasační stížnosti, kterou podal ve věci vedené u Nejvyššího správního soudu
pod sp. zn. 9 Afs 395/2018. Tyto důvody byly osvědčeny kopiemi lékařských zpráv.
Korespondence ve věci 9 Afs 395/2018 mu byla zasílána do jeho datové schránky a byla
doručena, včetně výzev k doplnění kasační stížnosti, fikcí.
[2] Státní moc lze uplatňovat jen v případech a v mezích stanovených zákonem,
a to způsobem, který zákon stanoví (čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod). Ve správním
soudnictví neexistuje žaloba pro zmatečnost či jiný obdobný procesní prostředek,
jenž by umožňoval dodatečné zrušení pravomocného rozhodnutí Nejvyššího správního soudu
o odmítnutí kasační stížnosti. Takový prostředek nápravy není k dispozici ani pro situace,
kdy podmínka řízení mohla být zajištěna včasným jednáním účastníka, avšak nestalo
se tak kvůli okolnostem stojícím mimo jeho vůli či zavinění. Úzká výjimka týkající se obnovy
řízení na žalobce zjevně nedopadá – §114 odst. 2 s. ř. s. totiž bez ohledu na obsahovou podstatu
věci zapovídá obnovu řízení proti rozhodnutí o kasační stížnosti.
[3] To, jaké prostředky nápravy jsou jednotlivcům v rámci obecného soudnictví k dispozici,
je v mezích ústavního pořádku a mezinárodních závazků České republiky věcí politického
rozhodnutí zákonodárce. Není patrné, že by případ žalobce ukazoval ústavní deficity platné
zákonné úpravy, neboť není ústavní povinností státu zajistit nápravu jakýchkoli tvrdostí,
jež dopadnou na jednotlivce v důsledku jeho osobní situace. Stát má vytvořit jednotlivci
přiměřený prostor pro hájení jeho práv (například stanovením přiměřených lhůt k plnění
procesních povinností), avšak je na jednotlivci, aby se sám postaral o to, že pro případ nemoci
či jiné podobné situace za něho bude jednat jiná osoba (příbuzný, soused apod.). Žalobce
jistě mohl při patřičné obezřetnosti i za vážného postižení svého zraku nechat jinou osobu
v přiměřených intervalech kontrolovat svoji datovou schránku a pověřit ji, aby reagovala
na došlou poštu. Již na první pohled je tedy zřejmé, že ve věci žalobce nevedly k odmítnutí
kasační stížnosti ústavní deficity platného „jednoduchého“ práva, nýbrž nedostatečná
obezřetnost samotného žalobce.
[4] S ohledem na to Nejvyšší správní soud bez pochyb o tom, že by tak bylo protiústavně
zasaženo do práv žalobce, odmítl jeho žalobu podle §46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. jako návrh podle
tohoto zákona nepřípustný, neboť jej nelze podřadit pod žádný z procesních prostředků ochrany
práv jednotlivce v řízení před správními soudy, jež jsou taxativně vymezeny v soudním řádu
správním či v jiných zákonech.
[5] Ve věci nepřipadalo v úvahu ani postoupení žaloby některému z krajských soudů
nebo správnímu orgánu, protože zjevně ani tyto orgány nemají pravomoc se jí zabývat.
[6] O náhradě nákladů řízení o žalobě rozhodl Nejvyšší správní soud za použití
§60 odst. 3 s. ř. s. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť žaloba byla
odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení ne j so u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 9. dubna 2019
JUDr. Karel Šimka
předseda senátu