ECLI:CZ:NSS:2019:NAO.102.2019:99
sp. zn. Nao 102/2019 - 99
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Barbary Pořízkové
a soudců JUDr. Pavla Molka a JUDr. Radana Malíka v právní věci žalobkyně: Corinthia
Panorama, s.r.o., se sídlem Milevská 1695/7, Praha 4, zast. Mgr. Ing. Danou Jackovou,
advokátkou se sídlem Jungmannova 745/24, Praha 1, proti žalovanému: Magistrát hlavního
města Prahy, se sídlem Mariánské náměstí 2/2, Praha 1, v řízení o žalobě proti rozhodnutí
žalovaného ze dne 2. 5. 2017, č. j. MHMP 705964/2017, za účasti osoby zúčastněné na řízení:
Main Point Pankrác, a. s., se sídlem Milevská 2095/5, Praha 4, zast. Mgr. Františkem
Korbelem, Ph. D., advokátem se sídlem Na Florenci 2116/15, Praha 1, o vyloučení soudkyně
Městského soudu v Praze JUDr. Ivanky Havlíkové z projednání a rozhodnutí věci vedené
u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 9 A 123/2017,
takto:
Soudkyně Městského soudu v Praze JUDr. Ivanka Havlíková ne ní v y l o uč e na
z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 9 A 123/2017.
Odůvodnění:
[1] Žalobou adresovanou Městskému soudu v Praze (dále jen „městský soud“) se žalobkyně
domáhá zrušení shora uvedeného rozhodnutí žalovaného, kterým bylo zamítnuto její odvolání
proti rozhodnutí Úřadu městské části Praha 4 (dále jen „stavební úřad“) ze dne 12. 9. 2016,
č. j. P4/092137/16/OST/MAJR, a toto rozhodnutí bylo potvrzeno.
[2] Soudkyně městského soudu JUDr. Ivanka Havlíková oznámila místopředsedovi
městského soudu podle §8 odst. 3 věty první zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního,
ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), že je na její straně možné spatřovat důvod
podjatosti, jelikož je účastnicí dvou řízení vedených stavebním úřadem, jenž v projednávané věci
rozhodoval jako prvostupňový správní orgán. V řízení vedeném
pod sp. zn. P4/094622/16/OST/VOLR uplatnila námitky ve věci stavby mezujícího souseda,
přičemž nemůže vyloučit, že proti konečnému rozhodnutí podá odvolání. Řízení vedené pod
sp. zn. P4/036760/19/OST/VOLR se týká odstranění, resp. dodatečného stavebního povolení
stavby přístřešku v jejím vlastnictví, přičemž předpokládá, že bude třeba zahájit i řízení
o povolení výjimky z odstupových vzdáleností. Uvedla též, že v brzké době bude účastnicí
dalšího řízení vedeného stavebním úřadem, jelikož bude žádat o územní rozhodnutí a stavební
povolení.
[3] Místopředseda městského soudu dospěl k závěru, že důvod podjatosti soudkyně není dán.
Účastí ve správním řízení nemůže bez dalšího vzniknout vztah ke správnímu orgánu, který
by mohl být vnímán jako vztah k účastníku soudního řízení zakládající pochybnost o nepodjatosti
soudce. Pokud došlo ke kontaktu soudkyně se stavebním úřadem, nestalo se tak jinak než v rámci
správního řízení, k němuž je stavební úřad příslušný. O osobních vazbách ani jiných okolnostech
se soudkyně nezmínila. V souladu s §8 odst. 3 větou třetí s. ř. s. proto byla věc předložena
k rozhodnutí NSS.
[4] Podle §8 odst. 1 věty první s. ř. s. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže
se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich
nepodjatosti.
[5] Nestrannost soudce je především subjektivní kategorií, jež vyjadřuje vnitřní vztah soudce
k projednávané věci. Při posuzování otázky podjatosti je však třeba nestrannost vnímat
i z hlediska objektivního, tedy zkoumat, zda skutečně existují objektivní okolnosti, jež vyvolávají
oprávněné pochybnosti o nezaujatosti soudce v konkrétním případě. Vyloučení soudce
z projednávání a rozhodnutí věci má být založeno nikoliv jen na skutečně prokázané podjatosti,
ale již tehdy, jestliže lze mít pochybnosti o nepodjatosti konkrétního soudce, proto je třeba učinit
úvahu, zda lze mít s ohledem na okolnosti případu za to, že by soudce mohl být podjatý
(srov. nález Ústavního soudu ze dne 27. 11. 1996, sp. zn. I. ÚS 167/94).
[6] K vyloučení soudce z projednání a rozhodnutí věci může v zásadě dojít teprve tehdy,
když je zřejmé, že vztah soudce k dané věci, účastníkům nebo jejich zástupcům dosahuje takové
povahy a intenzity, že i přes zákonem stanovené povinnosti nebude moci nebo schopen nezávisle
a nestranně rozhodnout (srov. nález Ústavního soudu ze dne 3. 7. 2001, sp. zn. II. ÚS 105/01).
Rozhodnutí o vyloučení soudce představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být
odňat svému zákonnému soudci s tím, že příslušnost soudu i soudce stanoví zákon (čl. 38
odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Soudce lze z projednávání a rozhodnutí přidělené věci
vyloučit pouze výjimečně a z opravdu závažných důvodů, které mu reálně brání rozhodnout
v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě (viz usnesení NSS ze dne 29. 4. 2003,
č. j. Nao 19/2003 - 16).
[7] Soudkyně JUDr. Ivanka Havlíková spatřovala důvod své podjatosti v tom, že je účastnicí
dvou správních řízení vedených stavebním úřadem, přičemž v jednom případě nevyloučila,
že zahájí odvolací řízení, k němuž by byl příslušný žalovaný. Zároveň by před stavebním úřadem
měla zahájit třetí řízení. Uvedené by ji (z jejího pohledu) mělo vylučovat z projednávané věci,
jelikož v této věci jako prvostupňový správní orgán rozhodl stavební úřad. S jinými skutečnostmi
soudkyně důvod své podjatosti nespojovala.
[8] Soudkyni nepojí se stavebním úřadem, resp. žalovaným (ani s jejich úředníky,
popř. dalšími zaměstnanci) jakékoli osobní vztahy (např. rodinný, pracovní, kolegiální, přátelský
či naopak nepřátelský), nýbrž pouze vztah plynoucí z postavení soudkyně jako účastnice
správního řízení. Skutečnost, že jsou v projednávané věci přezkoumávána rozhodnutí stavebního
úřadu a žalovaného, tedy správních orgánů rozhodujících v nesouvisejících správních řízeních
o právech a povinnostech soudkyně, nemůže sama o sobě vyvolat pochybnost o její nepodjatosti.
Rozhodnutím soudu v projednávané věci nelze ovlivnit rozhodnutí stavebního úřadu ve shora
uvedených správních řízeních způsobem, jenž by mohl odpovídat zájmům soudkyně. Je tomu
tak proto, že stavební úřad může při plnění úkolů veřejné správy postupovat výhradně v souladu
s právními předpisy. Zájem soudkyně na konkrétním výsledku soudního řízení proto není dán.
Odkaz na zákonné kompetence správního orgánu a jejich uplatnění vůči soudkyni zároveň
bez dalšího nezakládají (těsný) vztah k účastníku řízení, který by vzbuzoval důvodné pochybnosti
o nezávislém a nestranném rozhodnutí dané soudkyně.
[9] Navzdory subjektivně vyjádřenému postoji soudkyně dospěl soud k závěru, že není dán
důvod pochybovat o její nepodjatosti. Soudkyně JUDr. Ivanka Havlíková proto není vyloučena
z projednání a rozhodnutí věci vedené městským soudem pod sp. zn. 9 A 123/2017.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 20. června 2019
JUDr. Barbara Pořízková
předsedkyně senátu