ECLI:CZ:NSS:2019:NAO.108.2019:36
sp. zn. Nao 108/2019 - 36
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Aleše Roztočila a soudců
JUDr. Ivo Pospíšila a JUDr. Jiřího Pally v právní věci žalobce: P. P., zastoupen Mgr. Václavem
Voříškem, advokátem, se sídlem Ledčická 649/15, Praha 8, proti žalovanému: Krajský úřad
Královéhradeckého kraje, se sídlem Pivovarské náměstí 1245, Hradec Králové, proti
rozhodnutí žalovaného ze dne 8. 1. 2018, č. j. KUKHK-53/DS/2018/SR, v řízení
o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 25. 4. 2019,
č. j. 29 A 4/2018 - 50, o námitce podjatosti soudců Nejvyššího správního soudu ve věci vedené u
tohoto soudu pod sp. zn. 5 As 109/2019,
takto:
Soudci Nejvyššího správního soudu JUDr. Jakub Camrda, Ph.D. a JUDr. Lenka
Matyášová, Ph.D., n e j s ou vyloučeni z projednávání a rozhodování věci vedené u Nejvyššího
správního soudu pod sp. zn. 5 As 109/2019.
Odůvodnění:
[1] Zástupce žalobce namítl v řízení o kasační stížnosti proti v záhlaví označenému rozsudku
Krajského soudu v Hradci Králové (dále jen „krajský soud“) v podání ze dne 29. 5. 2019
podjatost soudců JUDr. Jakuba Camrdy, Ph.D. a JUDr. Lenky Matyášové, Ph.D. „z důvodu
zbytečného a účelového urážení advokáta ve vybraných rozhodnutích písemně vyhotovených jmenovanými soudci,
kdy je advokát znevažován pouze proto, že požádal o anonymizaci rozhodnutí NSS na webu NSS“. Současně
uvedl, že námitku dále doplní.
[2] K námitce se vyjádřili oba soudci pátého senátu Nejvyššího správního soudu, přičemž
uvedli, že nemají žádný vztah k projednávané věci ani k osobě žalobce či advokáta.
Nejsou jim ani známy žádné skutečnosti, o které advokát, resp. žalobce opírá svoji zcela
nekonkrétní námitku; ani jeden ze soudců nadto neprojednával žádnou věc týkající
se anonymizace rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Námitku proto považují za zcela
nedůvodnou a zjevně účelovou.
[3] Záruka rozhodování věci nezávislým a nestranným soudcem patří mezi součásti práva
na spravedlivý proces (čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 1 Úmluvy
o ochraně lidských práv a základních svobod). Nestrannost soudce je jedním z hlavních
předpokladů spravedlivého rozhodování a důvěry občanů v právo a právní stát (čl. 1 odst. 1
Ústavy České republiky). Nestrannost soudce je především subjektivní kategorií, vyjadřující
vnitřní psychický vztah soudce k projednávané věci v širším smyslu (zahrnuje vztah k předmětu
řízení, účastníkům řízení, jejich zástupcům). Kategorii nestrannosti je třeba vnímat i v rovině
objektivní. Za objektivní nelze považovat to, jak se nestrannost soudce subjektivně jeví vnějšímu
pozorovateli (účastníkovi řízení), ale to, zda reálně neexistují okolnosti, které by mohly objektivně
vést k legitimním pochybnostem o tom, že soudce má k věci nikoliv nezaujatý vztah. Subjektivní
hledisko účastníků řízení o podjatosti může být podnětem k jejímu zkoumání; rozhodovat
o této otázce se však musí na základě hlediska objektivního (viz nález Ústavního soudu
ze dne 27. 10. 2004, sp. zn. I. ÚS 370/04).
[4] Podle §8 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších
předpisů (dále jen „s. ř. s.“) jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci,
„jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich
nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu
nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce
v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.“
[5] Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v §8 s. ř. s. představuje výjimku
z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci s tím, že příslušnost
soudu i soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Postup, kterým
je věc odnímána příslušnému soudci a přikázána soudci jinému, je nutno chápat jako výjimečný.
Proto lze vyloučit soudce z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen z opravdu závažných
důvodů, které mu skutečně brání rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě
(srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 4. 2003, č. j. Nao 19/2003 - 16).
[6] V projednávané věci však žalobce, resp. jeho zástupce žádný konkrétní důvod, pro který
by bylo možné dovozovat podjatost soudců, neuvedl. Jeho námitka byla formulována pouze
v rovině obecného tvrzení o tom, že jmenovaní soudci se měli dopustit „zbytečného a účelového
urážení advokáta ve vybraných rozhodnutích“. Ačkoliv zástupce žalobce uvedl, že svou námitku
doplní, nestalo se tak, a lze proto pouze spekulovat, jaká vyjádření a v jakých rozhodnutích
měl na mysli. Hodnocení vztahu rozhodujících soudců k zástupci účastníka řízení je sice
relevantním kritériem pro posouzení pochybností o jejich nepodjatosti, avšak nekonkrétní
námitka v daném případě takové posouzení vylučuje. Relevantní pochybnosti o nepodjatosti
soudců by totiž s ohledem na výše uvedené mohlo vyvolat pouze konkrétní tvrzení žalobce,
v němž by doložil, jaké „účelové a nedůvodné urážení“ a „znevažování“ považuje za důvod
takového poměru soudců k jeho zástupci, který by skutečně byl způsobilý objektivně vzbuzovat
pochybnosti o jejich nepodjatosti. Přitom je třeba vzít v potaz i to, že z již výše citovaného §8
odst. 1 s. ř. s. vyplývá, že skutečnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané
věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech, nejsou (samy o sobě) důvodem k jeho vyloučení.
[7] S ohledem na výše uvedené tedy dospěl Nejvyšší správní soud v posuzované věci
k závěru, že nejsou naplněny podmínky pro to, aby soudci JUDr. Lenka Matyášová
a JUDr. Jakub Camrda byli vyloučeni z projednání a rozhodnutí shora uvedené věci, a proto
rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 4. července 2019
Mgr. Aleš Roztočil
předseda senátu