ECLI:CZ:NSS:2020:10.AZS.247.2020:31
sp. zn. 10 Azs 247/2020 - 31
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Zdeňka Kühna, soudce
Ondřeje Mrákoty a soudkyně Michaely Bejčkové v právní věci žalobkyně: O. C. H., zast. Mgr.
Jindřichem Lechovským, advokátem se sídlem Šlejnická 1547/13, Praha 6 – Dejvice, proti
žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 936/3, Praha 7 – Holešovice, proti
rozhodnutí žalovaného ze dne 27. 7. 2018, čj. OAM-348/ZA-ZA11-VL11-2018, v řízení o
kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 7. 5. 2020, čj. 13 Az
48/2018-41, o návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti
takto:
Kasační stížnosti se p ři zn áv á odkladný účinek spočívající v tom, že až do skončení řízení
před Nejvyšším správním soudem se pozastavují účinky rozhodnutí Ministerstva vnitra
ze dne 27. 7. 2018, čj. OAM-348/ZA-ZA11-VL11-2018.
Odůvodnění:
[1] Žalobkyně podala dne 16. 4. 2018 opakovanou žádost o udělení mezinárodní ochrany.
Žalovaný v rozhodnutí ze dne 27. 7. 2019 uzavřel, že žádost o udělení mezinárodní ochrany
je nepřípustná podle §10a odst. 1 písm. e) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, a řízení podle
§25 písm. i) téhož zákona zastavil. Rozhodnutí žalovaného napadla žalobkyně žalobou,
kterou městský soud zamítl jako nedůvodnou.
[2] Rozsudek městského soudu napadla žalobkyně (stěžovatelka) kasační stížností,
ke které rovněž připojila návrh na přiznání odkladného účinku. V návrhu mj. uvedla,
že nepřiznáním odkladného účinku by došlo k podstatnému zásahu do jejího rodinného života,
protože má na území ČR nezletilou dceru, též občanku Kubánské republiky, která na rozdíl
od stěžovatelky „disponuje pobytovým titulem“.
[3] Žalovaný s přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti nesouhlasí; tvrdí,
že stěžovatelce by nepřiznáním odkladného účinku nemohla vzniknout vážná újma,
resp. že její situace není oproti jiným žadatelům nijak výjimečná.
[4] NSS dospěl k závěru, že stěžovatelka uvedla přesvědčivé důvody pro přiznání odkladného
účinku kasační stížnosti podle §73 odst. 2 ve spojení s §107 s. ř. s. Stěžovatelka má dle obsahu
spisu městského soudu na území České republiky nezletilou dceru, která požádala (na rozdíl
od stěžovatelky poprvé) o udělení mezinárodní ochrany. Žádost její dcery sice žalovaný zamítl
a následnou žalobu proti tomuto rozhodnutí zamítl městský soud, stěžovatelčina dcera nicméně
podala proti rozsudku městského soudu kasační stížnost, která má ze zákona odkladný účinek
(o této kasační stížnosti není dosud rozhodnuto). O dceru stěžovatelky se (mimo stěžovatelku
samotnou) nemá kdo starat, její otčím o ni nejeví zájem a není známo, kde se nachází.
[5] Stěžovatelka by v případě nepřiznání odkladného účinku kasační stížnosti měla opustit
území ČR (pokud by se zde nechtěla zdržovat neoprávněně). V takovém případě
by buď stěžovatelka byla odloučena od nezletilé dcery, anebo by odcestovala i s dcerou
(aniž by bylo rozhodnuto o kasační stížnosti dcery). V obou případech by stěžovatelce zjevně
hrozila nepoměrně větší újma, než která by mohla přiznáním odkladného účinku vzniknout jiným
osobám. NSS také nevidí důvod, proč by přiznání odkladného účinku kasační stížnosti mělo
být v rozporu s důležitým veřejným zájmem.
[6] Do rozhodnutí o kasační stížnosti se tak pozastavují účinky rozhodnutí žalovaného
ze dne 27. 7. 2018, čj. OAM-348/ZA-ZA11-VL11-2018. Současně NSS upozorňuje, že přiznání
odkladného účinku kasační stížnosti je svou povahou rozhodnutím předběžné povahy a nelze
z něj předjímat rozhodnutí o věci samé.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 10. září 2020
Zdeněk Kühn
předseda senátu