ECLI:CZ:NSS:2020:12.KSZ.5.2020:49
sp. zn. 12 Ksz 5/2020 - 49
ROZHODNUTÍ
Nejvyšší správní soud jako soud kárný rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Petra
Mikeše, Ph.D., zástupce předsedy senátu JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., a přísedících
JUDr. Miloslavy Vaňkové, JUDr. Michala Basíka, JUDr. Jiřího Machourka a prof. JUDr. PhDr.
Miloše Večeři, CSc. při ústním jednání dne 16. 12. 2020 ve věci návrhu krajského státního
zástupce v Ostravě ze dne 28. 7. 2020, sp. zn. 2 SPR 136/2020, na zahájení řízení o kárné
odpovědnosti JUDr. Petry Tittkové, státní zástupkyně Krajského státního zastupitelství
v Ostravě, zast. JUDr. Radimem Miketou, advokátem, se sídlem Jaklovecká 1249/18, Ostrava,
takto:
I.
Podle §314r odst. 4 zákona č. 141/1961 Sb., trestní řád, přiměřeně aplikovaného v kárném řízení
dle §25 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů,
se schvaluje dohoda o vině a kárném opatření,
která byla uzavřena mezi kárným navrhovatelem a kárně obviněnou dne 11. 12. 2020.
II.
V souladu se schválenou dohodou o vině a kárném opatření se
JUDr. Petra Tittková,
nar. X, státní zástupkyně Krajského státního zastupitelství v Ostravě, trvale bytem X
podle §19 odst. 1 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních
exekutorů
uznává vinnou, že
v rozporu s povinnostmi stanovenými v §106 odst. 4 písm. c) a e) zákona č. 262/2006 Sb.,
zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů, jímž je upravena povinnost nejen dodržovat právní
a ostatní předpisy a pokyny zaměstnavatele k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci,
s nimiž byla řádně seznámena, a řídit se zásadami bezpečného chování na pracovišti,
ale i povinnost nepožívat alkoholické nápoje na pracovištích zaměstnavatele a v pracovní době
i mimo tato pracoviště, a nevstupovat pod jejich vlivem na pracoviště zaměstnavatele,
a v návaznosti na zmíněné pak i v rozporu s Pracovním řádem Krajského státního zastupitelství
ze dne 15. 4. 2017, sp. zn. 2 SPR 65/2017, s nímž byla seznámena na pracovní poradě krajské
státní zástupkyně se státními zástupci Krajského státního zastupitelství v Ostravě dne 27. 4. 2017,
jíž byla účastna, konkrétně pak v rozporu s čl. 23 odst. 1 tohoto interního předpisu, dle něhož
je požívání alkoholických nápojů na pracovištích státního zastupitelství a v pracovní době i mimo
tato pracoviště považováno za porušení pracovní kázně, za kteréžto se považuje skutečnost,
dostaví-li se zaměstnanec na pracoviště pod vlivem alkoholu,
v rozporu s povinností stanovenou §24 odst. 2 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství,
ve znění pozdějších předpisů, vystříhat se všeho, co by mohlo ohrozit vážnost funkce státního
zástupce,
dne 30. 4. 2020 po příchodu na své pracoviště v Ostravě, ul. Na Hradbách 21 v 06,45 hodin,
na tomto pracovišti či jinde v průběhu pracovní doby požívala alkoholické nápoje, a to v takové
míře, že při odchodu ze svého pracoviště uvedeného dne v 14,48 hodin činila hladina alkoholu
v její krvi minimálně 3,39 g/kg,
t e d y
zaviněně porušila povinnosti státního zástupce a zaviněným chováním snížila vážnost
a důstojnost funkce státního zástupce,
č í m ž s p á c h a l a
kárné provinění podle §28 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství,
a z a t o se j í u k l á d á
podle §30 odst. 1 písm. b) zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, kárné opatření
snížení platu o 20 % na dobu 10 měsíců.
Odůvodnění:
I. Průběh řízení
[1] Kárný navrhovatel podal na kárně obviněnou dne 28. 7. 2020 kárný návrh. V něm jí kladl
za vinu, že 30. 4. 2020 po příchodu na své pracoviště nebo jinde v průběhu pracovní doby
požívala alkoholické nápoje a to v takovém rozsahu, že při odchodu ze svého pracoviště činila
hladina alkoholu v její krvi minimálně 3,39 g/kg. Tím porušila povinnost uloženou jí v §106
odst. 4 písm. c) a e) zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce (dále jen „zákoník práce“), čl. 23
odst. 1 Pracovního řádu Krajského státního zastupitelství ze dne 15. 4. 2017,
sp. zn. 2 SPR 65/2017, se kterým byla seznámena na poradě krajské státní zástupkyně se státními
zástupci Krajského státního zastupitelství v Ostravě (dále jen „KSZ v Ostravě“) dne 27. 4. 2017,
a v §24 odst. 2 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství (dále jen „zákon o státním
zastupitelství“).
[2] Na pracoviště kárně obviněná přišla 30. 4. 2020 v 6:45 hod. V docházkovém systému není
zaznamenán její odchod z pracoviště, ale podle kamerového záznamu odešla na polední
přestávku ve 13:35 hod. a vrátila se z ní ve 13:45 hod. Pracoviště opustila ve 14:48 hod. Krátce
po odchodu ze svého pracoviště byla kárně obviněná nejpozději v 15:03 hod. účastna dopravní
nehody, přičemž v dané době byla ovlivněna alkoholem. Ze závěrů odborného vyjádření
vyplynulo, že je vyloučena možnost, že by kárně obviněná přišla na pracoviště pod vlivem
alkoholu, aniž by později alkohol požívala. Byla také vyloučena možnost, že by alkohol mohla
požít až po opuštění pracoviště. Naopak bylo zjištěno, že se hladina alkoholu v krvi kárně
obviněné v době odchodu z pracoviště pohybovala v rozpětí 3,39 – 3,55 g/kg. Kárně obviněná
následně mj. uvedla, že selhala a bezmyšlenkovitě skutečně v pracovní době jednorázově požila
větší množství alkoholu.
[3] Kárně obviněná již byla v minulosti kárně postižena, a to kárným senátem Nejvyššího
soudu jakožto soudem odvolacím, kdy v návaznosti na jí zapříčiněnou autonehodu spáchanou
pod vlivem alkoholu, tvrdila svému zaměstnavateli, jakož i sdělovacím prostředkům, že žádný
alkohol před jízdou nepožila, že naměřená množství alkoholu jako výsledky orientačních
dechových zkoušek jsou neprůkazná a byla způsobena léky, kdy svým tvrzením vyvolala negativní
odezvy v řadách odborné i laické veřejnosti. Při úvahách o druhu kárného opatření lze taktéž
odkázat na výpis z evidenční karty řidiče, dle něhož v důsledku řízení motorového vozidla
pod vlivem alkoholu byla postižena pokutou ve výši 10 000 Kč a zákazem řízení motorových
vozidel na dobu 16 měsíců.
[4] Kárný navrhovatel navrhl jako kárné opatření snížení platu o 30% po dobu 1 roku.
[5] Dne 11. 12. 2020 předložil kárný navrhovatel soudu návrh na schválení dohody o vině
a kárném opatření, kterou uzavřel s kárně obviněnou téhož dne. V dohodě bylo sjednáno kárné
opatření snížení platu o 20% na dobu 10 měsíců.
[6] V rámci předběžného šetření podle §13 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců,
státních zástupců a soudních exekutorů (dále jen „zákon o kárném řízení“) předseda senátu
ověřil, že kárný návrh má oporu v podkladech, uzavřená dohoda odpovídá návrhu na zahájení
kárného řízení a pro skutek, které je předmětem kárného návrhu, nebyla kárně obviněná dříve
postižena.
[7] Dne 16. 12. 2020 proběhlo ve věci ústní jednání. Při ústním jednání předseda senátu
kárně obviněnou poučil přiměřeně podle §314q odst. 3 tr. řádu, přičemž kárně obviněná
potvrdila, že sjednané dohodě rozumí, prohlášení o tom, že spáchala skutek, který jí je kladen
za vinu, učinila dobrovolně a bez nátlaku a byla poučena o svém právu na obhajobu
a jsou jí známy důsledky sjednání dohody, tedy že se vzdává práva na projednání věci při řádném
ústním jednání. Dále byl proveden výslech kárně obviněné a provedeny dva další důkazy týkající
se přiměřenosti sjednaného kárného opatření, konkrétně bylo čteno kárné rozhodnutí z roku
2005 a zpráva lékaře kárně obviněné.
II. Hodnocení soudu
[8] Nejvyšší správní soud již v minulosti dospěl k závěru, že i v kárném řízení je na základě
§25 zákona o kárném řízení přiměřeně aplikovatelný institut dohody o vině dle trestního řádu
(viz usnesení ze dne 17. 1. 2019, čj. 13 Kss 5/2018-71, ve věci Martina Valehracha, nebo rozhodnutí
ze dne 20. 11. 2019, čj. 12 Ksz 5/2019-87, ve věci Tomáše Sani). Soud proto posuzoval podmínky
pro schválení dohody o vině a kárném opatření stanovené trestním řádem.
[9] Soud nemůže podle §314r odst. 2 tr. řádu dohodu schválit mimo jiné jen tehdy, pokud
je nesprávná, což zahrnuje i situaci, že je v rozporu se zákonem (viz bod 5 rozhodnutí Nejvyššího
správního osudu ze dne 15. 4. 2019, čj. 11 Kss 8/2018-199, ve věci Ilony Miklové).
[10] Podle §175a tr. řádu lze o dohodě o vině a trestu jednat jen tehdy, jestliže výsledky
vyšetřování dostatečně prokazují závěr, že se skutek stal, že tento skutek je trestným činem
a že jej spáchal obviněný. Při přiměřené aplikaci těchto ustanovení na základě §25 zákona
o kárném řízení tedy musí z dosud zajištěných podkladů vyplývat, že se stal skutek, tento skutek
je kárným proviněním, a že jej spáchal kárně obviněný.
[11] Soud dospěl k závěru, že tyto podmínky jsou splněny. Skutek, tak jak je popsán
ve skutkové větě, odpovídá podkladům ve spise a tento skutek je kárným proviněním.
[12] Podle §18 odst. 6 zákona o státním zastupitelství platí, že pracovní poměr státních zástupců
se řídí zákoníkem práce, pokud tento zákon nestanoví jinak.
[13] Podle §106 odst. 4 písm. c) a e) zákoníku práce platí, že Každý zaměstnanec je povinen dbát
podle svých možností o svou vlastní bezpečnost, o své zdraví i o bezpečnost a zdraví fyzických osob, kterých
se bezprostředně dotýká jeho jednání, případně opomenutí při práci. … Zaměstnanec je povinen … c) dodržovat
právní a ostatní předpisy a pokyny zaměstnavatele k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, s nimiž byl
řádně seznámen, a řídit se zásadami bezpečného chování na pracovišti a informacemi zaměstnavatele, …
e) nepožívat alkoholické nápoje a nezneužívat jiné návykové látky na pracovištích zaměstnavatele a v pracovní
době i mimo tato pracoviště, nevstupovat pod jejich vlivem na pracoviště zaměstnavatele a nekouřit na pracovištích
a v jiných prostorách, kde jsou účinkům kouření vystaveni také nekuřáci. Zákaz požívání alkoholických nápojů
se nevztahuje na zaměstnance, kteří pracují v nepříznivých mikroklimatických podmínkách, pokud požívají pivo
se sníženým obsahem alkoholu, a na zaměstnance, u nichž požívání těchto nápojů je součástí plnění pracovních
úkolů nebo je s plněním těchto úkolů obvykle spojeno.
[14] Mezi účastníky řízení je nesporné, že kromě výslovné povinnosti vyplývající ze shora
uvedeného §106 odst. 4 písm. e) vyplýval zákaz požívání alkoholických nápojů na pracovišti též
z čl. 23 odst. 1 pracovního řádu KSZ v Ostravě, s nímž byla kárně obviněná seznámena. Jednalo
se tak o pokyn zaměstnavatele k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.
[15] Pakliže kárně obviněná tedy požila na pracovišti v průběhu pracovní doby alkoholické
nápoje, porušila své povinnosti vyplývající ze shora citovaných ustanovení.
[16] Podle §24 odst. 2 věty první zákona o statním zastupitelství státní zástupce je při výkonu své
funkce, ve svém osobním životě i při výkonu svých politických práv povinen vystříhat se všeho, co by mohlo
vzbuzovat důvodné pochybnosti o dodržování povinností uvedených v odstavci 1, ohrozit vážnost funkce státního
zástupce nebo vážnost státního zastupitelství anebo ohrozit důvěru v nestranný a odborný výkon působnosti
státního zastupitelství nebo státního zástupce.
[17] Požívání alkoholických nápojů v průběhu pracovní doby v míře, v jaké to učinila kárně
obviněná, tedy tak, že se na konci pracovní doby nacházela ve stavu těžké opilosti až vážné
otravy alkoholem (3,39 promile), lze jistě považovat i za jednání, které ohrožuje vážnost funkce
státního zástupce a nepřímo pak i vážnost státního zastupitelství. Státní zástupci musí jít
v dodržování právních předpisů příkladem, neboť jsou to výlučně oni, kdo podává obžalobu
k soudu a viní tak jiné ze spáchání trestných činů, tedy nejzávažnějšího protiprávního jednání.
Takto výrazné porušení zákonné povinnosti nepožívat na pracovišti nebo i jinde v průběhu
pracovní doby alkoholické nápoje ohrožuje pak jistě důvěryhodnost takové osoby jako toho, kdo
má protiprávní jednání stíhat.
[18] Podle §28 zákona o státním zastupitelství kárným proviněním je zaviněné porušení povinností
státního zástupce, zaviněné chování nebo jednání státního zástupce, jímž ohrožuje důvěru v činnost státního
zastupitelství nebo v odbornost jeho postupu anebo snižuje vážnost a důstojnost funkce státního zástupce. Jak
bylo uvedeno shora, kárně obviněná porušila povinnosti vyplývající z §106 odst. 4 písm. c)
a e) zákoníku práce a §24 odst. 2 zákona o státním zastupitelství. Zároveň se jednalo i o jednání,
které snižuje vážnost a důstojnost funkce státního zástupce ve smyslu §28 zákona o státním
zastupitelství. S ohledem na míru opilosti nelze uvažovat o tom, že by se snad jednalo
jen o drobné pochybení, které by nebylo na místě řešit v kárném řízení.
[19] Ke stejným závěrům ohledně požití alkoholu na pracovišti došla ostatně již i dřívější kárná
judikatura (viz např. rozhodnutí NSS ze dne 5. 3. 2013, čj. 12 Ksz 13/2012 – 60, ve věci Martina
Luštíka a Michaela Dostála)
[20] Toto jednání bylo zaviněné. Vůči porušení povinností podle §106 odst. 4 zákoníku práce
se jednalo o zavinění ve formě přímého úmyslu, neboť kárně obviněná požívat alkohol
na pracovišti chtěla, neboť jak sama přiznala, požitím alkoholu vědomě řešila vzniklou stresovou
situaci. Pokud jde o porušení povinnosti podle §24 odst. 2 zákona o státní zastupitelství
a potažmo o jednání, které snižuje vážnost a důstojnost funkce státního zástupce ve smyslu §28
zákona o státním zastupitelství, jde o minimálně nepřímý úmysl, neboť kárně obviněná si jistě
byla vědoma, že svým jednáním může ohrozit a snížit vážnost a důstojnost funkce státního
zástupce.
[21] Soud dle přiměřeného použití §314r odst. 2 tr. řádu dohodu neschválí též v případě,
že jsou druh a výše navrženého kárného opatření zjevně nepřiměřené závažnosti kárného
provinění. Důvodem pro neschválení dohody o vině a kárném opatření podle §314r odst. 2
trestního řádu, pokud jde o sjednané kárné opatření, je pouze situace, pokud je kárné opatření
zcela zjevně nepřiměřené závažnosti spáchaného kárného provinění (k tomu viz též rozhodnutí
ve věci Tomáše Sani, nebo rozhodnutí ze dne 1. 6. 2020, čj. 11 Kss 2/2020-88, ve věci Petra Nováka).
Druh kárného opatření ani jeho výměru neshledal Nejvyšší správní soud jako zcela zjevně
nepřiměřenou vzhledem ke všem okolnostem věci.
[22] Kárný senát si je vědom, že v minulosti byla v souvislosti s opilostí státních zástupců
nebo podezřením na opilost uložena mírnější kárná opatření. Ve zmiňované věci Martina Luštíka
a Michaela Dostála bylo dokonce od uložení kárného opatření upuštěno, neboť projednání
kárného provinění bylo postačující. V jiných věcech se pak snížení platu pohybovalo v nižší výši.
V žádné věci nicméně nebyla zjištěna natolik vysoká míra alkoholu v krvi. Například v rozhodnutí
NSS ze dne 15. 9. 2009, 12 Ksz 1/2008 – 97, ve věci Ireny Wantulové, byla kárně obviněné zjištěna
hladina alkoholu ve výši 0,9 promile, přičemž bylo uloženo kárné opatření spočívající ve snížení
platu o 20 % na dobu 6 měsíců. Nelze také zcela odhlédnout od jednání kárně obviněné
v minulosti. Ačkoliv se ohledně dřívějšího kárného provinění na kárně obviněnou hledí jako
by nebyla pro kárné provinění stíhána (§24 zákona o kárném řízení), podle kárného soudu
to neznamená, že by jej vůbec nemohl vzít v úvahu při zvažování toho, jaké kárné opatření
je vzhledem k okolnostem věci přiměřené. Kárný senát bere při ukládání kárného opatření
standardně v úvahu celou historii výkonu funkce státního zástupce při hodnocení osobnosti
kárně obviněného, například včetně minulých hodnocení či stáží. Neshledává proto důvod, proč
by v tomto kontextu nemohl v omezené míře přihlédnout ke kárnému rozhodnutí, jako
k dokladu o určitém chování kárně obviněného v minulosti, stejně jako přihlíží k jeho jiným
jednáním vyplývajícím z osobního spisu. Uvedené ustanovení nestanoví, že by se na skutek, který
byl předmětem kárného řízení, po uplynutí dané doby mělo hledět, jako kdyby se nestal. Pouze
stanoví to, že se na danou osobu hledí, jako by nebyla pro kárné obvinění stíhána, tedy ani jako
kdyby nebylo rozhodnuto o její vině. Pokud není rozhodnutí o kárném provinění zahlazeno,
má to zejména vliv na možnost zvýšení sazby kárného opatření snížení platu na dvojnásobek
[§30 odst. 1 písm. b) zákona o státním zastupitelství] a lze to zpravidla považovat bez dalšího
za přitěžující okolnost. Nicméně i skutek, který byl předmětem posuzování v zahlazeném
rozhodnutí lze vzít v omezené míře v potaz při hodnocení osobnosti kárně obviněného a to vždy
při zvážení všech okolností, zejména doby, která od jeho spáchání uběhla. NSS považoval dřívější
jednání kárně obviněné za částečně relevantní, a proto se jím zabýval. Rozhodnutím kárného
senátu Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2005, sp. zn. 2 Skno 2/2005, byla kárně obviněná uznána
vinnou kárným proviněním tím, že: „v rozporu s ustanovením §24 odst. 2 zák. č. 283/1993 Sb.,
o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů, ve funkci státní zástupkyně Krajského státního
zastupitelství v Ostravě od 8. 7. do 27. 7. 2004 v rozporu se skutečnostmi tvrdila při šetření orgánu Policie ČR
zaměstnavateli, jakož i sdělovacím prostředkům, že žádný alkohol před jízdou nepožila, naměřená množství
alkoholu jako výsledky orientačních dechových zkoušek jsou neprůkazná, byla způsobena léky a k odběru krve
nebyla příslušníky Policie ČR vyzvána, čímž vyvolala negativní odezvy v řadách odborné i laické veřejnosti, tedy
zaviněně porušila povinnost státního zástupce, čímž ohrozila důvěru v činnost státního zastupitelství.“
Za to jí bylo uloženo kárné opatření snížení platu o 25 % na dobu 6 měsíců. Z odůvodnění
daného rozhodnutí dále vyplývá, že ve večerních hodinách požila nezjištěné množství
alkoholických nápojů v kombinaci s léky v rozrušení, které v ní zanechala návštěva smrtelně
nemocného blízkého spolupracovníka. Druhý den ráno způsobila autonehodu, přičemž
po nehodě jí bylo orientační dechovou zkouškou opakované naměřeno kolem 3g/kg alkoholu
v krvi, jejíž odběr odmítla, ale sdělovacím prostředkům tvrdila, že žádný alkohol před jízdou
nepožila a nadměrné množství alkoholu bylo způsobeno léky. Je tedy zřejmé, že kárně obviněná
již v minulosti při jednorázovém závažném psychickém zatížení alkohol ve větší míře požila
a svým následným jednáním pod vlivem alkoholu ohrozila i důvěru ve státní zastupitelství.
Musela si tak být vědoma, jak závažné následky může požití alkoholu vyvolat i na její
důvěryhodnost a důvěryhodnost státního zastupitelství jako celku a to dokonce ještě závažnější,
pokud půjde o opakované jednání, byť s delším časovým odstupem. Zejména s ohledem na velmi
vysokou hladinou alkoholu v krvi a s přihlédnutím k obdobnému jednání v minulosti tak nelze
mít sjednané kárné opatření za nepřiměřeně přísné.
[23] Nejedná se ani o opatření zcela zjevně nepřiměřeně mírné. Vzhledem k tomu, že se výše
kárného opatření snížení platu pohybuje v jeho horní polovině, pak tedy zda i přes toto relativně
přísné platové opatření nebylo namístě namísto toho trvat na nejpřísnějším kárném opatření, tedy
na odvolání kárně obviněné z funkce státní zástupkyně. V tomto směru lze odkázat
i na rozhodovací praxi Nejvyššího soudu v pracovněprávních vztazích, který dospěl k závěru,
že zjištění alkoholu v krvi zaměstnance neznamená vždy (bez dalšího) porušení jeho povinností
takové intenzity, aby je bylo možné kvalifikovat jako závažné porušení povinnosti, které by mělo
vést ke skončení pracovního poměru. Podle Nejvyššího soudu se má při posuzování této otázky
přihlížet kromě míry hladiny v alkoholu například i k funkci, kterou zaměstnanec zastává, k jeho
dosavadnímu postoji k plnění pracovních úkolů, k době a situaci, v níž došlo k porušení právních
předpisů, k míře zavinění zaměstnance, ke způsobu a intenzitě porušení konkrétních povinností
zaměstnance, k důsledkům porušení právních předpisů pro zaměstnavatele, k tomu, zda svým
jednáním zaměstnanec způsobil zaměstnavateli škodu, apod. (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne
19. 12. 2016, sp. zn. 21 Cdo 4733/2015). Ačkoliv kárně obviněná byla ke konci pracovní doby
ve vysokém stádiu opilosti, nebylo tvrzeno, že by v důsledku své opilosti na pracovišti způsobila
jakýkoliv následek. Kárně obviněná vykonává funkci státní zástupkyně dlouhou dobu a řádně,
přičemž i ze strany kárného navrhovatele byla po odborné stránce hodnocena jako velmi dobrá
státní zástupkyně s dlouhou bezproblémovou praxí. Soud také neměl důvod nevěřit jejímu
vyjádření, že k požití alkoholu došlo v důsledku kumulace jednak dlouhodobé obavy z nákazy
jejího nemocného otce nemocí covid-19 ve spojení s jeho akutním zhoršením zdravotního stavu.
Ačkoliv to její jednání neomlouvá, lze předpokládat, že se jednalo o ojedinělý exces způsobený
právě výrazně emočně vypjatou situací, což ostatně odpovídá i důvodům pro jednorázové požití
většího množství alkoholu a léků v roce 2004. V průběhu kárného řízení také kárně obviněná
doložila, že navštěvuje psychiatra, k němuž dochází pravidelně na psychoterapii, který potvrdil,
že léčba pokračuje úspěšně. Zjevně se tedy snaží, aby k obdobnému jednání v budoucnu již
nedošlo.
[24] Kárný senát jen pro úplnost poznamenává, že s ohledem na to, jak byl vymezen skutek
v tomto kárném návrhu, nijak přihlížel k jednání kárně obviněné po opuštění pracoviště, tedy
zejména k navazující účasti na dopravní nehodě. Soud k tomu poznamenává, že zavinění této
nehody v opilosti je předmětem kárného návrhu vrchního státního zástupce v Olomouci,
o kterém je vedeno řízení pod sp. zn. 12 Ksz 6/2020 a bylo přerušeno do doby skončení
trestního stíhání. Předmětem tohoto řízení tak bylo pouze požití alkoholu na pracovišti či jinde
v průběhu pracovní doby, aniž by se toto požití alkoholu na pracovišti bezprostředně projevilo
a mělo na pracovišti bezprostřední negativní následek.
[25] Kárnému senátu proto sjednané kárné opatření nebránilo dohodou schválit.
[26] Soud proto shledal, že jsou splněny podmínky pro schválení dohody vymezené v §314r
tr. řádu, a proto ji výrokem I. schválil.
[27] Výrokem II. v souladu s §314r odst. 4 tr. řádu ve spojení s §25 zákona o kárném řízení
rozhodl o vině kárně obviněné a o kárném opatření v souladu s uzavřenou dohodou o vině
a kárném opatření.
VI. Závěr
[28] Kárné opatření snížení platu se vůči kárně obviněné uplatní od prvního dne měsíce
následujícího po dni právní moci rozhodnutí (§30 odst. 4 zákona o státním zastupitelství).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné.
V Brně dne 16. prosince 2020
JUDr. Petr Mikeš, Ph.D.
předseda kárného senátu
ve věcech státních zástupců