ECLI:CZ:NSS:2020:13.KSS.5.2020:59
sp. zn. 13 Kss 5/2020 - 59
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud jako soud kárný projednal na neveřejném zasedání konaném
dne 30. 9. 2020 v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Aleše Roztočila a členů JUDr. Václava
Dudy, JUDr. Petra Kulawiaka, Mgr. Ing. Michala Hanycha, JUDr. Petra Čápa
a prof. JUDr. Markéty Selucké, Ph.D., námitky kárně obviněného: JUDr. Bohuslav Petr, Ph.D.,
soudce Krajského soudu v Českých Budějovicích, proti rozhodnutí ministryně spravedlnosti,
se sídlem Vyšehradská 16, Praha 2, o dočasném zproštění výkonu funkce soudce ze dne
9. 9. 2020, č. j. MSP – 550/2020-OOJ-SO/2, a rozhodl
takto:
Námitky kárně obviněného proti rozhodnutí ministryně spravedlnosti o dočasném zproštění
výkonu funkce soudce ze dne 9. 9. 2020, č. j. MSP – 550/2020-OOJ-SO/2, se zamít aj í .
Odůvodnění:
I. Dosavadní postup ve věci
I. 1. Kárné řízení
[1] Návrhem ministryně spravedlnosti (dále též „kárná navrhovatelka“), doručeným
Nejvyššímu správnímu soudu jako soudu kárnému dne 27. 8. 2020, bylo zahájeno kárné řízení
se soudcem Krajského soudu v Českých Budějovicích JUDr. Bohuslavem Petrem, Ph.D. Toto
řízení je u Nejvyššího správního soudu jako soudu kárného vedeno pod sp. zn. 13 Kss 5/2020.
Za spáchání v kárném návrhu blíže popsaného kárného provinění bylo navrženo uložení kárného
opatření odvolání z funkce soudce ve smyslu §88 odst. 1 písm. d) zákona č. 6/2002 Sb.,
o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů
(zákon o soudech a soudcích).
[2] Podle kárné navrhovatelky měl kárně obviněný dne 13. 2. 2020 mezi 15:30 a 16:00 hod.
řídit motorové vozidlo od budovy Krajského soudu v Českých Budějovicích k obci Dasný, ačkoli
nebyl ve stavu umožňujícím bezpečný výkon této činnosti, a následně kolem 16:00 hod. poblíž
obce Dasný způsobil dopravní nehodu, v návaznosti na dopravní nehodu na uvedeném místě
a čase odmítl podstoupit dechovou zkoušku i krevní vyšetření, a následně nejméně do 29. 2. 2020
neinformoval úplně a pravdivě vedení Krajského soudu v Českých Budějovicích o okolnostech
této dopravní nehody.
[3] Úmyslným jednáním tak měl kárně obviněný porušit povinnosti soudce stanovené v §80
zákona o soudech a soudcích, konkrétně povinnost zdržet se v soukromém životě všeho,
co by mohlo narušit důstojnost soudcovské funkce nebo důvěru v nezávislé, nestranné
a spravedlivé rozhodování soudů.
[4] Kárná navrhovatelka navrhuje, aby kárný senát uložil kárně obviněnému kárné opatření
podle §88 odst. 1 písm. d) zákona o soudech a soudcích, tedy odvolání z funkce soudce.
I. 2. Rozhodnutí ministryně spravedlnosti o dočasném zproštění výkonu funkce soud ce
[5] Rozhodnutím ministryně spravedlnosti ze dne 9. 9. 2020, č. j. MSP-550/2020-OOJ-SO/2,
bylo podle §100 odst. 1 písm. b) zákona o soudech a soudcích rozhodnuto o dočasném zproštění
výkonu funkce soudce JUDr. Bohuslava Petra, Ph.D, a to na dobu do pravomocného skončení
kárného řízení. Toto rozhodnutí bylo jmenovanému doručeno dne 10. 9. 2020.
[6] V odůvodnění předmětného rozhodnutí ministryně spravedlnosti nejprve zrekapitulovala
dosavadní průběh kárného řízení vedeného s uvedeným soudcem u Nejvyššího správního soudu
jako soudu kárného pod sp. zn. 13 Kss 5/2020 a popsala skutek, kterého se měl podle kárného
návrhu dopustit. Existencí tohoto řízení je dle názoru ministryně spravedlnosti splněna formální
podmínka předvídaná v §100 odst. 1 písm. b) zákona o soudech a soudcích, tedy kárný návrh
proti jmenovanému soudci, v němž je navrženo uložení kárného opatření odvolání z funkce
soudce.
[7] Následně se ministryně spravedlnosti zabývala splněním podmínky materiální,
tj. zda je vzhledem k jednání, které je soudci kladeno za vinu v návrhu na zahájení kárného řízení,
a vzhledem k povaze soudcovské funkce na místě, aby do doby pravomocného rozhodnutí
v kárném řízení tento soudce nevykonával danou funkci. S odkazem na obsah kárného návrhu
ministryně spravedlnosti uvedla, že kárně obviněný měl i přes jím tvrzenou zdravotní indispozici,
která zcela viditelně naprosto vylučovala řízení motorového vozidla, usednout za volant a řídit
motorové vozidlo v hustě obydlené oblasti, přičemž následně způsobil dopravní nehodu. Poté
se i přes výzvu policistů odmítl podrobit dechové zkoušce i krevnímu vyšetření a vedení
krajského soudu poskytl nepravdivé informace spočívající v zatajení své viny na dopravní nehodě.
Míra závažnosti jednání, které je kárně obviněnému kladeno za vinu, je tak vysoká, že setrvání
kárně obviněného ve funkci soudce po dobu kárného řízení je naprosto neslučitelné se zájmy
chráněnými ustanovením §87 odst. 1 zákona o soudech a soudcích.
[8] Proto je dle ministryně spravedlnosti na místě, aby do pravomocného skončení kárného
řízení nemohl kárně obviněný vykonávat funkci soudce. Rozhodnutí o dočasném zproštění
výkonu funkce je sice citelným zásahem do výkonu soudcovské funkce, ale koresponduje s mírou
společenské nebezpečnosti jednání, pro které je kárně obviněný stíhán. Ministryně spravedlnosti
vzala v úvahu i čl. 21 odst. 4 Listiny základních práv a svobod zaručující právo na přístup
k veřejným funkcím, které dle judikatury Ústavního soudu zahrnuje i právo na nerušený výkon
funkce, včetně práva na ochranu před protiprávním zbavením funkce. Intenzita závažnosti
jednání, které je kárně obviněnému kladeno za vinu, a veřejný zájem na zajištění důvěry
v nezávislé, nestranné a spravedlivé rozhodování soudů však v dané věci převažují nad zájmem
kárně obviněného, proto rozhodnutí o dočasném zproštění výkonu funkce soudce neporušuje
jeho právo na nerušený výkon funkce.
I. 3. Námitky dočasně zproštěné ho soudce proti rozhodnutí ministryně
[9] Proti rozhodnutí ministryně spravedlnosti podal kárně obviněný včasné námitky a
domáhá se jeho zrušení.
[10] Kárně obviněný uvedl, že byl skutečně účastníkem v kárném návrhu uvedené dopravní
nehody. Po ráně do hlavy byl otřesen a v šoku. Odmítl dechovou zkoušku i vyšetření krve (což si
nepamatuje), ovšem jedná se o jeho zákonné právo. Odpovědnosti za toto odmítnutí se nezříká,
ovšem ta je řešena v přestupkovém řízení. Kárně obviněný věří, že v návaznosti na rozhodnutí
o přestupku kárný senát řízení o návrhu ministryně zastaví vzhledem k zásadě ne bis in idem. Kárná
navrhovatelka se od počátku celé kauzy vyjadřuje v médiích tak, že požaduje jeho tvrdé
potrestání, presumuje jeho vinu, aniž by disponovala relevantními informacemi. Celé obvinění
je založeno na výmyslech pana R. J., kterého kárně obviněný označil za notorického lháře, který
nedovoleně podniká a má sklony k agresi. Jeho tvrzení jsou proto nevěrohodná. Nepravdivá byla
i výpověď této osoby v přestupkovém řízení. Kárně obviněný připustil, že v budově krajského
soudu se mu udělalo nevolno a zkolaboval, nicméně vzhledem k věku u něj nelze vyloučit ani
závažnější zdravotní potíže. V době, kdy od budovy soudu odjížděl, cítil se již zcela v pořádku a
nejednalo se o stav neumožňující řízení motorového vozidla. Uvádí, že žádný zákon nezakazuje
soudcům havárie a takováto událost se může přihodit každému.
[11] Kárně obviněný dále doplnil, že je soudcem již 35 let, z čehož 14 let byl předsedou
krajského soudu a 7 let jeho místopředsedou. Za tu dobu neměl nikdy pracovně právní problémy,
nebyl trestán ani za dopravní nehodu nebo jiné závadové jednání. Je zklamán tím, že kárná
navrhovatelka mu neumožnila vyjádřit se k celé záležitosti před podáním návrhu na zahájení
kárného řízení. Jihočeská justice pod jeho vedením byla chloubou celé české justice, považuje
se za respektovanou osobu, publikoval velké množství odborných článků a monografií, podílel
se na několika komentářích k zákonům. Již dne 13. 2. 2020 bylo vedení krajského soudu
obeznámeno s předmětnou dopravní nehodou, neboť kárně obviněný (ač se jednalo o dobu jeho
dovolené) o ní telefonicky informoval zastupujícího předsedu soudu JUDr. Šťastného, včetně
toho, že se nepodrobil vyšetření na přítomnost alkoholu, i toho, že zřejmě přejel středovou čáru
a že věc šetří Policie ČR. Dále kárně obviněný uvádí, že mu není znám žádný předpis, který
by ukládal informovat vedení soudu o dopravních nehodách soudců, popř. stanovil zvláštní
formu tohoto informování, resp. povinnost soudce podrobit se vždy dechové zkoušce
či vyšetření krve.
[12] Při uvedené nehodě došlo ke škodě především na vozidle kárně obviněného, když řidič
maďarského kamionu, který byl druhým účastníkem nehody, žádnou škodu neuplatnil. Rovněž
nikomu nebyl způsoben úraz (s výjimkou samotného kárně obviněného, který se uhodil
do hlavy). Předsedovi soudu sdělil, že otázka zavinění dopravní nehody je v šetření policie,
což byla pravda, je možné, že zápis z jednání ze dne 6. 3., o který se kárná navrhovatelka opírá,
byl účelově zkreslen. Kárně obviněný se pozastavil nad tím, že se stal obětí štvavé kampaně
médií, v níž se běžně vyjadřovali různí vrcholní představitelé justice, aniž by byli o věci
informováni. Kárná navrhovatelka nijak neocenila, vstřícné gesto, kdy se kárně obviněný
z důvodu zachování dobrého obrazu justice v červnu 2020 vzdal funkce místopředsedy
Krajského soudu v Českých Budějovicích. Kárně obviněný nechápe, proč kárná navrhovatelka
přistoupila k dočasnému zproštění výkonu funkce soudce až po sedmi měsících od dopravní
nehody, kdy kárně obviněný vykonával aktivně funkci soudce. Ani kárná navrhovatelka netvrdí,
že by kárně obviněný řídil pod vlivem alkoholu. Za těchto okolností by uložení kárného opatření
dle návrhu kárné navrhovatelky bylo drakonickým trestem a naprostým excesem z dosavadní
praxe kárných senátů.
[13] Dne 22. 9. 2020 dále kárně obviněný zaslal kárnému soudu doplnění svých námitek
s tím, že Magistrát města Českých Budějovic v mezidobí rozhodnutím ze dne 21. 9. 2020,
č. j. SO/13638/2020, které nabylo právní moci téhož dne, uznal kárně obviněného vinným
ze spáchání přestupků dle §125c odst. 1 písm. d), f) a k) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu
na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu),
spočívajících v odmítnutí podrobit se vyšetření, zda neřídil motorové vozidlo pod vlivem
alkoholu, v porušení povinnosti dát přednost v jízdě, nechoval se ohleduplně k ostatním
účastníkům silničního provozu a ohrozil majetek druhých i svůj a na výzvu policisty nepředložil
řidičský průkaz, čímž kárně obviněný porušil povinnosti stanovené v §5 odst. 1 písm. f), §22
odst. 1, §4 písm. a) a §6 odst. 8 zákona o silničním provozu. Za to byla kárně obviněnému
uložena pokuta ve výši 35.000 Kč, povinnost uhradit náklady řízení o přestupku ve výši 1.000 Kč
a zákaz řízení motorových vozidel na dobu 12 měsíců. Kárně obviněný k tomu uvedl,
že navrhuje, aby bylo kárné řízení zastaveno pro překážku věci rozsouzené.
[14] Kárná navrhovatelka se k obsahu námitek kárně obviněného nevyjádřila.
II. Procesní podmínky
[15] Kárný senát nejprve zvážil, zda jsou splněny podmínky pro rozhodnutí o námitkách.
Dospěl k závěru, že rozhodnutí o námitkách nic nebrání, a to i přesto, že usnesením kárného
senátu ze dne 10. 9. 2020, č. j. 13 Kss 5/2020 – 25, bylo řízení o kárném návrhu podle §15 odst.
1 věty za středníkem zákona č. 7/2002 Sb. přerušeno.
[16] Řízení o námitkách proti rozhodnutí o dočasném zproštění výkonu funkce soudce
je řízením ve své podstatě samostatným, které sice s řízením o kárné odpovědnosti soudců věcně
souvisí, neboť podání návrhu na zahájení kárného řízení pro kárné provinění, za nějž je
navrhováno uložení kárného opatření odvolání funkce soudce, je podmínkou pro rozhodnutí
o dočasném zproštění funkce soudce. Jedná se však o řízení o opravném prostředku proti
rozhodnutí ministra spravedlnosti o dočasném zproštění a předmět tohoto řízení je odlišný
od řízení kárného, je zahajováno na základě úkonu odlišného subjektu a zákon stanoví přísné
lhůty pro rozhodnutí o námitkách. Kárným navrhovatelem může být osoba odlišná od ministra
spravedlnosti, který má jediný pravomoc rozhodnout o dočasném zproštění výkonu funkce
soudce. Je zde tudíž i odlišnost v účastnících řízení. Uvedené lhůty pro rozhodnutí o námitkách
plynou a musí být zachovány nezávisle na tom, že je řízení o kárném návrhu přerušeno,
popř. zda důvody, pro které bylo řízení přerušeno, trvají. To, že je řízení o námitkách vedeno
u kárného soudu pod spisovou značkou řízení o kárném návrhu, je spíše technickou záležitostí.
[17] Kárný senát se proto v souvislosti s rozhodováním o námitkách podaných kárně
obviněným nezabýval tím, zda trvají důvody pro přerušení samotného řízení o kárném návrhu,
popř. zda má být v tomto řízení pokračováno. O této otázce kárný senát rozhodne samostatně.
[18] Bylo tedy možné přistoupit k samotnému posouzení důvodnosti podaných námitek,
neboť i ostatní podmínky pro jejich věcné posouzení byly splněny (byly podány včas, osobou
k tomu oprávněnou, rozhodnutí o dočasném zproštění výkonu funkce soudce bylo skutečně
vydáno).
III. Posouzení námitek kárným senátem
III. 1. Obecné úvahy
[19] Podle §100 odst. 1 písm. b) zákona o soudech a soudcích (m)inistr spravedlnosti může dočasně
zprostit výkonu funkce soudce, je-li kárně stíhán pro takové kárné provinění, pro které je v kárné žalobě navrženo
uložení kárného opatření odvolání z funkce, a to na dobu do pravomocného skončení kárného řízení. Podle
odstavce 4 téhož paragrafu (p)roti rozhodnutí o dočasném zproštění výkonu funkce podle odstavce 1 písm. b)
může soudce do 5 pracovních dnů od jeho doručení podat námitky k soudu, příslušnému podle zvláštního právního
předpisu ke kárnému řízení; podání námitek nemá odkladný účinek.
[20] Podle §13a zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců
a soudních exekutorů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 7/2002 Sb.“), (p)okud
v souvislosti s podáním návrhu na zahájení kárného řízení byl soudce dočasně zproštěn výkonu funkce soudce
a proti rozhodnutí o dočasném zproštění byly kárně stíhaným soudcem podány námitky, rozhodne senát nejprve
o těchto námitkách, a to do 10 pracovních dnů bez jednání usnesením, kterým buď námitky zamítne, nebo
dočasné zproštění výkonu funkce zruší. Obdobně se postupuje, pokud v souvislosti s podáním návrhu na zahájení
kárného řízení byl dočasně zproštěn výkonu funkce státní zástupce a proti rozhodnutí o dočasném zproštění byly
kárně stíhaným státním zástupcem podány námitky.
[21] Je zjevné, že formální podmínka uvedená v §100 odst. 1 písm. b) zákona o soudech
a soudcích splněna je. Kárná navrhovatelka požaduje ve svém návrhu popsaném sub I.
1. odvolání kárně obviněného z funkce soudce.
[22] K tomu, aby bylo rozhodnutí ministryně spravedlnosti zákonné, však je třeba, aby byla
splněna i podmínka v judikatuře kárných senátů označovaná jako podmínka materiální, v zákoně
sice výslovně neuvedená, plynoucí však z podstaty a funkce soudů a soudců v systému dělby
moci. Jí je třeba rozumět to, že okolnosti kárného stíhání, především pak rysy údajného kárného
provinění, vyžadují, aby kárně stíhaný soudce byl rozhodnutím ministra dočasně zbaven
možnosti vykonávat svou funkci.
[23] Kárné řízení se soudci je záměrně koncipováno jako proces, v němž má hlavní a poslední
slovo kárný soud, zatímco osoby, které jsou součástí moci výkonné či se jako funkcionáři soudů
podílejí na státní správě soudnictví, mají toliko roli jedné z procesních stran kárného řízení.
[24] Výjimkou je kompetence ministra spravedlnosti rozhodnout o dočasném zproštění
výkonu funkce soudce. Zde je soud (kárný senát) v postavení nezávislého orgánu provádějícího
na základě opravného prostředku (námitek) soudce, jenž byl dočasně zproštěn výkonu funkce,
plný přezkum zákonnosti rozhodnutí ministra spravedlnosti. Smyslem a účelem výjimečné
kompetence výkonné moci zasáhnout takto do samotné podstaty funkce soudce (zbavit jej
dočasně možnosti funkci vykonávat, navíc s mimořádně závažnými dopady do materiálního
zabezpečení soudce, srov. §100 odst. 2 zákona o soudech a soudcích), je potřeba rychlé
a efektivní reakce v situacích, jež „vyřazení“ soudce z rozhodovací činnosti naléhavě vyžadují.
Výjimečná a potenciálně zneužitelná kompetence ministra spravedlnosti musí být vyvážena
pečlivou soudní kontrolou na základě opravného prostředku dotčeného soudce.
[25] Soud musí při rozhodování o námitkách brát v rámci posuzování materiální podmínky
zákonnosti rozhodnutí ministra spravedlnosti v úvahu důvody, kvůli nimž je mu kompetence
k přezkumu rozhodnutí ministra spravedlnosti zákonem svěřena.
[26] Prvním důvodem je ochrana systémové role soudní moci. K tomu, aby soudní moc plnila
svoji ústavní roli, je nezbytně třeba široké a skutečné rozhodovací nezávislosti soudců bez
možnosti svévolného zasahování moci výkonné do jejich rozhodovací činnosti. V tomto ohledu
kárné senáty plní klíčovou funkci při ochraně systémové role soudní moci a nesmí podléhat tlaku
politickému, mediálnímu či jinému. Nesmí tedy selhat ani tehdy, je-li rozhodnutí ministra
spravedlnosti o dočasném zproštění výkonu funkce určitého soudce účelové, přehnané, politicky
motivované, snažící se zalíbit veřejnosti, neopřené o dostatečně silné důvody či jinak neadekvátní.
Zde musí kárný senát zasáhnout bez ohledu na možnou nepopularitu takového rozhodnutí.
[27] Jde ostatně i o další s nezávislostí soudní moci úzce související aspekt výkonu soudnictví,
a sice o ochranu zásady zákonného soudce. Ta je postavena na myšlence, že nesmí být možno
manipulovat tím, který soudce soudí jakou kauzu. Pravidla pro přidělování věcí soudcům musí
mít férovou, racionální a transparentní povahu. Pokud je již věc soudci přidělena, zásadně
mu nesmí být odňata. Dočasné zproštění výkonu funkce určitého soudce ministrem spravedlnosti
znamená, že zejména u těch věcí, které nesnesou odkladu do doby předpokládaného skončení
kárného řízení, je třeba změnit zákonného soudce. I toto by mohl být v některých případech
důvod k rozhodnutí o dočasném zproštění výkonu funkce soudce.
[28] Součástí systémové role soudní moci je však i to, že musí být vnímána veřejností jako
nestranná, nezávislá a poctivá záruka spravedlnosti. Ústavní pozice soudní moci je na důvěře
v ni založena. Bez důvěry ztrácí soudní moc legitimitu. Je zjevné, že vnímání soudní moci jako
důvěryhodné může být narušeno, je-li proti určitému soudci vedeno kárné řízení. Soudce se tím
dostává do situace víceméně veřejného (neboť fakt vedení kárného řízení se veřejnosti zpravidla
neutají) zpochybnění své profesní a morální integrity. To může ve veřejnosti důvěru v soudcovu
schopnost kvalitního a nezávislého rozhodování negativně ovlivnit. Jsou-li v dané chvíli dostupné
informace o soudcově jednání a jiných okolnostech s ním souvisejících takové, že by mohly vést
k významné míře obecné nedůvěry v soudcovu rozhodovací činnost v době mezi zahájením
kárného řízení a rozhodnutím kárného senátu o soudcově kárné odpovědnosti, je namístě použití
mimořádného prostředku, kterým je rozhodnutí ministra spravedlnosti podle §100 odst. 1
písm. b) zákona o soudech a soudcích. Účelem jeho použití je ochrana důvěryhodnosti soudní
moci po dobu trvání kárného řízení, tedy do doby, než bude definitivně rozhodnuto, zda se kárně
stíhaný soudce dopustil závažného porušení svých povinností.
[29] Kárný senát při přezkumu rozhodnutí ministra spravedlnosti musí pečlivě vážit dva proti
sobě stojící důležité zájmy – na jedné straně zájem na zachování nezávislosti soudní moci
a ochraně zásady zákonného soudce, na straně druhé na zachování důvěryhodnosti soudní moci.
III. 2. Posouzení konkrétních okolností věci
[30] V první řadě si tedy kárný senát musel učinit předběžný a prozatímní úsudek o povaze
jednání kárně obviněného, pro které je proti němu vedeno kárné řízení, a o relevantních
souvislostech tohoto jednání. Kárný senát zdůrazňuje, že se jedná o úsudek předběžný
a prozatímní, činěný v zákonem předepsané krátké lhůtě (§13a věta první zákona č. 7/2002 Sb.),
a proto neopřený o nic jiného než o analýzu tvrzení zainteresovaných osob a další dostupné
podklady, zejména o listiny tvořící obsah spisu kárné věci. Tento úsudek tedy je nutně toliko
omezeně spolehlivý, založený ve významné míře na odhadu a domýšlení si skutkově nejasných
otázek, a může být zcela zásadně korigován zjištěními a právními úvahami učiněnými v dalším
postupu kárného řízení. Rozhodnutí o námitkách nelze v žádném ohledu vnímat jako náznak, jak
kárný senát rozhodne ve věci samotné.
[31] V nyní projednávané věci bylo rozhodnutí ministryně spravedlnosti vydáno v souvislosti
s údajným kárným deliktem spočívajícím v tom, že kárně obviněný měl od budovy Krajského
soudu v Českých Budějovicích řídit osobní automobil ve stavu neumožňujícím bezpečný výkon
této činnosti, následně měl způsobit dopravní nehodu. Poté měl kárně obviněný odmítnout výzvu
policistů k dechové zkoušce či lékařskému vyšetření za účelem ověření, zda neřídil osobní vozidlo
pod vlivem alkoholu. Nadto kárně obviněný dle kárného návrhu neinformoval o této události
pravdivě vedení krajského soudu.
[32] Kárný senát má za to, že toto jednání, jehož se měl kárně obviněný dopustit dle návrhu
na zahájení kárného řízení, je mimořádně závažné a za určitých okolností (které bude třeba
v průběhu kárného řízení teprve objasnit) by dokonce mohlo představovat trestný čin dle §274
trestního zákoníku (ohrožení pod vlivem návykové látky), přičemž případné odsouzení pro tento
trestný čin by vedlo k zániku funkce soudce [§94 písm. c) zákona o soudech a soudcích].
Nezávisle na tom, zda bude trestní řízení v dané věci zahájeno a kárně obviněný odsouzen,
je však třeba obvinění vznesená v kárném návrhu považovat za skutečně velmi závažná. Pokud
by se věci vskutku odehrály tak, jak líčí kárná navrhovatelka, bylo by zajisté na místě uvažovat
o uložení kárného opatření odvolání z funkce soudce.
[33] V této souvislosti kárný senát uvádí, že již jen samotné odmítnutí podrobit
se po způsobené dopravní nehodě dechové zkoušce či vyšetření krve za účelem vyloučení
možnosti ovlivnění alkoholem, což kárně obviněný nepopírá, a dokonce to považuje za své
zákonné právo, je třeba považovat u soudce za naprosto neakceptovatelné jednání, které vyvolává
podezření, zda kárně obviněný nevyužil svých právních znalostí a zkušeností k tomu, aby zastřel
spáchaný trestný čin. Je přitom třeba zdůraznit, že odmítnutí podrobit se dechové zkoušce
či lékařskému vyšetření v případě podezření na ovlivnění alkoholem při řízení motorového
vozidla není zákonným právem každého občana, jak se kárně obviněný mylně domnívá, nýbrž jde
o porušení povinnosti vyplývající z §5 odst. 1 písm. f) zákona o silničním provozu, neboť každý
řidič má povinnost podrobit se na výzvu policisty vyšetření ke zjištění, zda není ovlivněn
alkoholem. Kárný senát se nedomnívá, že by řízení pod vlivem alkoholu (aniž by takové jednání
bylo u kárně obviněného prokázáno) bylo jakýmsi „gentlemanským deliktem“, který je možno
shovívavě tolerovat. Naopak jedná se o velmi závažné porušení zákona, které za určitých
okolností může být trestným činem a vždy ohrožuje nejen majetek, ale i životy a zdraví účastníků
silničního provozu. (V této souvislosti kárnému senátu neušlo, že v odůvodnění pravomocného
rozhodnutí o přestupku kárně obviněného se uvádí, že dle vyslechnutých svědků kárně obviněný
odmítnutí dechové zkoušky i vyšetření krve odůvodnil „ohrožením své kariéry“.)
[34] Rozhodné skutkové okolnosti přitom jsou v návrhu kárného navrhovatele tvrzeny
plausibilně a logicky konsekventně. Pokud kárně obviněný uvádí, že kárná navrhovatelka vychází
pouze z nevěrohodných tvrzení R. J., není tomu tak, neboť kárný návrh je založen
na informacích z více zdrojů a kárná navrhovatelka navrhuje provedení obsáhlého dokazování,
včetně obsahu přestupkového spisu a spisu Policie České republiky.
[35] Argumentace kárně obviněného v námitkách proti dočasnému zproštění je založena
především na jeho přesvědčení, že poté, co správní orgán pravomocně rozhodl o přestupku
spočívajícím v odmítnutí podrobit se dechové zkoušce či vyšetření krve za účelem ověření,
zda při řízení automobilu nebyl ovlivněn alkoholem, resp. v porušení pravidel silničního provozu
související se zaviněním dopravní nehody, musí být řízení o kárném návrhu zastaveno pro
překážku věci rozhodnuté. Ani v tom nemůže kárný senát dát kárně obviněnému zapravdu.
Právní úprava kárné odpovědnosti soudců sleduje zcela jiné cíle, než předpisy upravující provoz
na pozemních komunikacích a s nimi související skutkové podstaty přestupků. Prvně uvedená
zákonná úprava chrání primárně veřejný zájem na důstojnosti funkce soudce a důvěru
v nezávislé, nestranné, odborné a spravedlivé rozhodování soudů. Jak uvedl Nejvyšší soud
(jako soud kárný podle předchozí právní úpravy) v rozhodnutí ze dne 18. 10. 2007,
sp. zn. 1 Skno 1/2007, obavy z porušení zásady ne bis in idem při souběhu postižení za skutek,
který je současně kárným proviněním i trestným činem (resp. zde přestupkem), nejsou namístě.
Vzájemný poměr obou postihů je řešen v §15 odst. 2 zákona č. 7/2002 Sb. Kárný senát tedy
(poté, co rozhodne o pokračování v přerušeném řízení o kárném návrhu) bude zvažovat, zda
postih v přestupkovém řízení ve vztahu k obviněním vzneseným v návrhu na zahájení kárného
řízení je dostatečný, pokud shledá, že nikoli, pokračování v kárném řízení nestojí nic v cestě.
[36] Úvaha uvedená v předchozím odstavci, se bude týkat pouze části vzneseného kárného
obvinění spočívající v odmítnutí podrobit se dechové zkoušce či vyšetření krve na výzvu policisty
a způsobení dopravní nehody. Rozhodnutí o přestupku se nijak netýká další části obvinění
uvedeného v kárném návrhu, a to řízení motorového vozidla ve stavu neumožňujícím bezpečný
výkon této činnosti a dále neinformování vedení krajského soudu o okolnostech dopravní
nehody úplným a pravdivým způsobem. Zejména v případě řízení motorového vozidla ve stavu
neumožňujícím bezpečný výkon této činnosti, pokud by bylo v rámci dokazování potvrzeno,
se může jednat o závažné provinění, a nelze vyloučit, že v průběhu řízení mohou vyjít najevo
okolnosti, které by odůvodňovaly postup dle §15 odst. 1 věty první před středníkem první
alternativy, tj. přerušení kárného řízení a postoupení věci orgánům činným v trestním řízení,
v případě, že by jednání kárně obviněného vykazovalo znaky skutkové podstaty trestného činu
dle §274 odst. 1 trestního zákoníku (ohrožení pod vlivem návykové látky). Takovému postupu
by nebránilo ani pravomocné rozhodnutí o přestupku spočívajícím v odmítnutí dechové zkoušky
a vyšetření krve na výzvu policisty, neboť dle judikatury Nejvyššího soudu se jedná o odlišné
skutky (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2. 2. 2011, sp. zn. 8 Tdo 78/2011, č. 3/2012 Sb. NS).
Překážkou není ani to, že dle kárného návrhu policejní orgán věc odevzdal Magistrátu města
České Budějovice dle §159a odst. 1 písm. a) trestního řádu. Takové usnesení policejního orgánu
totiž nevytváří překážku věci rozhodnuté ve vztahu k dalšímu trestnímu stíhání pro stejný skutek
(srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 6. 2. 2008, sp. zn. 3 Tdo 1183/2007).
[37] Konečně důvodná není ani námitka kárně obviněného, že kárné navrhovatelce po dobu
několika měsíců nevadilo, že vykonává funkci soudce, a poté náhle shledala důvody pro dočasné
zproštění výkonu funkce soudce. Jak je patrné z návrhu na zahájení kárného řízení, kárná
navrhovatelka zjišťovala postupně okolnosti rozhodné pro případné podání návrhu (a následné
rozhodnutí o dočasném zproštění výkonu funkce soudce), přičemž k tomuto postupu se zřejmě
rozhodla poté, co policejní orgán věc odevzdal správnímu orgánu, což se dozvěděla na přelomu
července a srpna 2020. Potom se rozhodla postupovat cestou kárného řízení a v tomto směru
činila v přiměřené lhůtě potřebné kroky.
[38] Okolnosti kárného řízení ve věci sp. zn. 13 Kss 5/2020, zejména povaha skutku
kladeného v něm za vinu kárně obviněnému a zatím dostupné informace o tom,
zda je pravděpodobné, že se skutek stal a že může být kárným proviněním, tedy znamenají
pro soudní moc významné ohrožení její důvěryhodnosti, na což je třeba adekvátně reagovat.
Adekvátní reakcí je „postavení kárně obviněného mimo službu“, tedy slovy zákona dočasné
zproštění výkonu funkce soudce do doby, než bude v kárném řízení postaveno na jisto, zda
se jednání kladeného mu za vinu dopustil, nebo nikoli, a pokud ano, v jaké míře a s jakými
dopady na výkon soudnictví a veřejnou důvěru v něj. Dočasné zproštění funkce soudce
je v tomto případě nástrojem předběžné opatrnosti. Má po dobu do konečného rozhodnutí
zajistit, že případná rozhodnutí či jiné úkony, které by kárně obviněný v mezidobí jako soudce
při výkonu své funkce učinil, nebudou právně ani jinak (ve veřejné diskusi, politicky apod.)
zpochybňovány s argumentem, že mohou být podobně jednostranné, zaujaté či nespravedlivé
jako ty, kvůli nimž je v nynější věci kárnou navrhovatelkou požadováno uložení nejpřísnějšího
kárného opatření. V daném případě je při zvážení okolností případu třeba dát přednost ochraně
důvěryhodnosti soudní moci před konkurující hodnotou, tedy ochranou rozhodovací nezávislosti
kárně obviněného soudce a ochranou zásady zákonného soudce, jakož i požadavkem patřičně
rychlého fungování soudů.
[39] Pokud by kárně obviněný byl v kárném řízení shledán vinným a odvolán z funkce soudce,
nebude se již od okamžiku účinnosti rozhodnutí ministryně spravedlnosti na výkonu soudnictví
vůbec podílet. Pokud by bylo shledáno, že se sice kárného provinění dopustil, avšak povaha
a intenzita provinění není taková, aby zavdávala důvod k jeho odvolání z funkce soudce, bude
pokračovat v rozhodovací činnosti, přičemž bude na veřejnosti a adresátech jeho rozhodovací
činnosti, aby kárnému senátu uvěřili, že kárně obviněného ve funkci ponechal s pečlivě uváženým
přesvědčením, že výkonu soudnictví je i přes své selhání jinak schopen. Pokud by kárný senát
dospěl k závěru, že se kárně obviněný žádného kárného provinění nedopustil, byl by kárně
obviněný očištěn od nařčení z neetického jednání a nic by nebránilo jeho dalšímu působení
ve funkci.
IV. Závěr
[40] S ohledem na výše uvedené úvahy kárný senát dospěl k závěru, že námitky kárně
obviněného proti rozhodnutí ministryně spravedlnosti o tom, že se kárně obviněný podle §100
odst. 1 písm. b) zákona o soudech a soudcích dočasně zprošťuje výkonu funkce soudce,
jsou nedůvodné. Proto tyto námitky zamítl.
V. Účinky rozhodnutí o dočasném zproštění výkonu funkce soudce
[41] Ten, kdo byl podle §100 odst. 1 písm. b) zákona o soudech a soudcích dočasně zproštěn
výkonu funkce soudce, se od účinnosti rozhodnutí (§100 odst. 3 ve spojení s §99 odst. 2 zákona
o soudech a soudcích) nesmí podílet na výkonu soudnictví. Zejména nesmí rozhodovat ve věcech
mu přidělených a činit v nich jiné úkony. Není povinen podílet se na běžném chodu soudu;
je však povinen poskytnout soudu součinnost potřebnou k novému uspořádání věcí v souvislosti
s rozhodnutím o dočasném pozastavení výkonu funkce soudce, zejména předat spisy či jiné věci
týkající se rozhodovací činnosti a poskytnout informace o tom, co bylo ve věcech dosud činěno,
není-li to patrné ze spisu.
[42] Soud, jehož soudci byl dočasně pozastaven výkon funkce soudce, je povinen zajistit další
výkon soudnictví ve věcech přidělených dosud dotyčnému soudci. S přihlédnutím k okolnostem
a povaze těchto věci je třeba přidělit je jinému soudci uplatněním již existujícího pravidla
uvedeného v rozvrhu práce, případně změnou rozvrhu práce (§41 odst. 2 věta druhá zákona
o soudech a soudcích), nebo, snesou-li odkladu bez činění úkonů v nich, vyčkat výsledku kárného
řízení.
[43] Kárný senát usiluje o pokud možno rychlé projednání kárných věcí soudce, jemuž byl
dočasně pozastaven výkon jeho funkce.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 30. září 2020
Mgr. Aleš Roztočil
předseda kárného senátu