ECLI:CZ:NSS:2020:2.AS.310.2020:9
sp. zn. 2 As 310/2020 - 9
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Karla Šimky a soudkyň
Mgr. Evy Šonkové a Mgr. Sylvy Šiškeové v právní věci žalobce: A. H. proti žalovanému: Krajský
soud v Ostravě, se sídlem Havlíčkovo nábřeží 1835/34, Ostrava, proti usnesení žalovaného
ze dne 23. 4. 2020, č. j. 25 A 78/2020 - 10, o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského
soudu v Ostravě ze dne 20. 8. 2020, č. j. 25 A 151/2020 - 11,
takto:
I. Kasační stížnost se o dmít á.
II. Žádný z účastníků řízení n emá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
[1] Žalobce (dále jen „stěžovatel“) brojil u Krajského soudu v Ostravě žalobou proti usnesení
téhož soudu ze dne 23. 4. 2020, č. j. 25 A 78/2020 - 10. Krajský soud v Ostravě usnesením
ze dne 20. 8. 2020, č. j. 25 A 151/2020 - 11, tuto žalobu odmítl s odůvodněním, že žalobce
napadá usnesení vydané v rámci soudního řízení správního, přičemž Krajský soud v Ostravě
při vydání tohoto usnesení nepůsobil jako správní orgán, nýbrž vykonával svou působnost
v oblasti soudní moci. Nerozhodoval tedy v oblasti veřejné správy. Nebyla proto dána pravomoc
správních soudů k přezkumu tohoto usnesení.
[2] Stěžovatel podal proti posledně uvedenému usnesení kasační stížnost.
[3] Nejvyšší správní soud opakovaně vyhodnotil okolnosti, za nichž stěžovatel podává
u soudů návrhy na zahájení řízení, jako projev svévolného a účelového uplatňování práva
(srov. k tomu obdobně rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 8. 3. 2012,
č. j. 2 As 45/2012 – 11). Stěžovatel svá „práva“ uplatňuje zjevně šikanózním způsobem
a znevažující formou a nesoudí se veden snahou o meritorní řešení sporu, nýbrž pro samotné
vedení sporu (srov. k tomu obdobně rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 7. 6. 2012,
č. j. 2 As 82/2012 - 13). Z evidence zdejšího soudu je patrné, že množství stěžovatelem vedených
sporů se v průběhu času rapidně zvyšuje. Pouhá skutečnost, že stěžovatel vede stovky sporů,
přirozeně sama o sobě neznamená, že by jeho žádostem nebo jiným podáním nemělo
být vyhověno. Rozhodující je však sériovost a stereotypnost stěžovatelem vedených sporů,
spojená s opakováním obdobných či zcela identických argumentů.
[4] Nejvyšší správní soud nevyzval stěžovatele k odstranění vad kasační stížnosti,
protože při předběžném posouzení zjistil, že v posuzovaném případě je stěžovatel opět veden
snahou vést „spor pro spor“. Vznesené námitky prima facie nemohou být důvodné – stěžovatel
napadá u jednoho krajského soudu jiné jeho rozhodnutí, případně rozhodnutí Nejvyššího
správního soudu či jednoho z vrchních soudů, které ani žalobou napadeno být logicky nemůže,
přičemž tyto své úkony dále řetězí – a kasační stížnost proti odmítavému usnesení Krajského
soudu v Ostravě je tak zcela zjevně bez naděje na úspěch. Nejvyšší správní soud v souladu
se zásadou hospodárnosti řízení nepřistoupil k provedení standardních procesních úkonů,
tj. nevyzval stěžovatele k zaplacení soudního poplatku za řízení o kasační stížnosti a k předložení
plné moci udělené jím advokátovi k zastupování v řízení o kasační stížnosti. Zdejšímu
soudu je totiž z úřední činnosti známo (srov. např. věci vedené pod sp. zn. 7 As 176/2012
či sp. zn. 2 As 245/2015), že shora uvedené výzvy vůči stěžovateli neplní svůj účel a nevedou
k řádné procesní přípravě řízení. Tyto výzvy naopak rozehrávají písemný „ping pong“ mezi
stěžovatelem a soudem, který prodlužuje řízení o kasační stížnosti o několik týdnů až měsíců.
Stěžovatel zpravidla požádá o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení advokáta
pro řízení o kasační stížnosti. Nejvyšší správní soud však tyto žádosti zamítne, neboť shledá
kasační stížnost zjevně bezúspěšnou. Výsledkem řízení pak obvykle bývá jeho zastavení
pro nezaplacení soudního poplatku (viz např. usnesení ze dne 4. 11. 2015,
č. j. 2 As 223/2015 - 43 či ze dne 8. 10. 2015, č. j. 3 As 185/2015 - 40, a desítky dalších, která byla
stěžovateli doručena a jejichž obsah je mu proto znám).
[5] Nejvyšší správní soud nepochybuje, že tento bezúčelný a zcela neefektivní postup
by se opakoval i v nynější věci. Jako v jiných obdobných věcech (srov. např. usnesení ze dne
8. 11. 2018, č. j. 5 As 328/2018 - 7) proto i tuto kasační stížnost Nejvyšší správní soud
bez věcného projednání odmítá pro vady podle §46 odst. 1 písm. a) za použití §120 s. ř. s.,
s odkazem na odůvodnění, jehož se stěžovateli již dostalo, např. právě ve výše uvedeném
usnesení č. j. 5 As 328/2018 - 7.
[6] Podle §60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení s §120 s. ř. s. žádný z účastníků nemá právo
na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e ní opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 17. září 2020
JUDr. Karel Šimka
předseda senátu