infNSsDne,

Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 29.12.2020, sp. zn. 2 Azs 163/2020 - 32 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NSS:2020:2.AZS.163.2020:32

Zdroj dat je dostupný na http://www.nssoud.cz
ECLI:CZ:NSS:2020:2.AZS.163.2020:32
sp. zn. 2 Azs 163/2020 - 32 USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v se nát ě sl ož e ném z př e dse d y JUDr. Karla Šimky a soudk y ň JUDr. Miluše Doškové a Mgr. Evy Šonkové v právní věci ž al obc e : H. M., zast. Mgr. Ing. Janem Procházkou, LL.M. eur., advokátem se sídlem Italská 2581/67, Praha 2, proti ž al ov ané mu: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, ve věci ž a l oby proti rozhodnutí ž al ov aného ze dne 26. 4. 2019, č . j. OAM-86/LE-BE02-ZA05-R3-2013, v ř í zení o k asač n í st í ž nost i ž al o bc e proti rozsudku M ě st ského soudu v Praze ze dne 27. 4. 2020, č . j. 1 Az 30/2019 - 30, takto: I. Kasač ní st í ž nost ž a l obc e se od m ít á pro ne př i j at e l nost . II. Žádný z ú č as t ní k ů n emá právo na náhradu nák l adů ř í zení o k asač ní st í ž n ost i. Odůvodnění: I. Vymezení v ěci [1] Ž al obc e (dále jen „ st ě ž ov at el“) ž ádal poprvé o ud ě l e ní mezinárodní ochrany v roce 2001, kdy mu ne b y l a udě l e na. V roce 2005 se vrátil do Arménie, kde by l údajně zbi t policií za to, že v Če ské r e publ i c e ž ád al o azyl a na 10 dnů z av ř e n do vě zení a ná sl e dně do psychiatrické l é č e bny , kde jej omezili na svéprávnosti. P r opuš t ě n by l pomocí úpl a t k ů, které poskytla jeho rodina. [2] V roce 2008 se st ě ž ov a t e l úč ast ni l demonstrace na podporu prezidentského kandidáta Levona Ter-Petrosjana, k t e r ý by l ve v ol bác h ne ús pě šný . Demonstrace by l a rozehnána arménskou policií za použití ne př i mě ř e ného násilí. S t ě ž ov at e l ne by l po demonstraci z at č e n, je likož se mu poda ř i l o utéct. Poté se dva roky sk r ý v al, bě he m č e hož se v roce 2009 z úč ast ni l demonstrace v Jerevanu, a v roce 2010 Arménii opustil. [3] Dne 17. 5. 2013 st ě ž ov at e l podal ž á dost o udě l e ní mezinárodní ochrany. Rozhodnutím ze dne 15. 5. 2014 ž a l ov a ný mezinárodní ochranu st ě ž ov at e l i ne udě l i l . S t ě ž ov at e l ná sl e d ně podal ž a l obu ke Krajskému soudu v Hradci Králové (dále jen „ kr a j ský soud“) a poté k asač ní st í ž nost . Nejvyšší správní soud svým rozsudkem ze dne 4. 6. 2015, č . j. 7 Azs 47/2015 - 52, rozsudek krajského soudu zrušil, je likož tento neprovedl listinné důk az y , které ž a l obc e navrhoval, z ár ov e ň však jejich neprovedení nikterak ne z d ův odni l . [4] Dne 11. 3. 2016 kraj sk ý soud sv ý m rozsudkem rozhodnutí ž al ov aného zrušil a vě c mu vrátil k novému ř íz e ní. Podle soudu zprávy, které si ž al ov aný opat ř i l pro své rozhodnutí, ne v y l uč uj í oba v y st ě ž ov a t e l e a r ov ně ž z nich nelze dovodit, že by se s t ě ž ov at e l mohl domoci ochrany sv ý ch práv u arménsk ý c h vnitrostátních or g á nů. Správní orgán mě l dokazování doplnit. [5] Dne 10. 8. 2016 ž al ov aný sv ý m rozhodnutím č . j. OAM-86/LE-BE02-ZA14-R2-2013 st ě ž ov at e l i mezinárodní ochranu o pě t ne udě l i l . Proti tomuto rozhodnutí se st ě ž ov at e l br á ni l žalobou u M ě st ského soudu v Praze (dále jen „ mě st sk ý soud“). [6] M ě st sk ý soud toto rozhodnutí sv ý m rozsudkem ze dne 30. 4. 2018, č . j. Az 56/2016 – 39, zrušil. Podle soudu ž al ov aný listiny, které sl ouž i l y jako podklad pro rozhodnutí, pouze vytiskl a založil do spisu, ani ž by zhodnotil jejich obsa h ve vztahu k obav ám st ě ž ov at e l e z perzekuce. Soud ž al ov a né mu ul ož i l listiny př e d l ož e né ž al ob c e m ř á dně zhodnotit a dokazování př í pa dn ě doplnit o další zprávy a znovu rozhodnout o ž ádos t i o mezinárodní ochranu. [7] Dne 26. 4. 2019 ž a l ov a ný na pa de ný m rozhodnutím ne udě l i l st ě ž ov at e l i mezinárodní ochranu podle §12, §13, §14, §14a a §14b zákona č . 325/1999 S b. , o azylu a o z mě ně zákona č . 283/1991 Sb., o Policii Če ské r e publ i k y , ve z ně ní do 30. 7. 2019 (dále jen „zákon o azylu“). [8] Proti rozhodnutí podal st ě ž ov at e l žal o bu k mě st skému soudu, ve které namítal porušení §12 písm. b) a §14a odst. 1 ve spojení s odst. 2 písm. b) zákona o azylu a §3 správního ř ádu. [9] M ě st sk ý soud ji sv ý m rozsudkem dne 27. 4. 2020, č . j. 1 Az 30/2019 - 30, zamítl jako ne dův odnou. [10] V ž a l obě st ě ž ov at e l namítal, že ž al ov aný opě t poc hy bi l př i hodnocení zpráv o zemi pův odu a tím nerespektoval zá vazn ý právní názor v y sl ov e ný v př e dc hoz í m rozsudku mě st ského soudu. Podle mě st sk é ho soudu se však ž al ov aný do st at e čně z ab ý v al př e dmě t ný mi zprávami, které st ě ž ov at e l v ř ízení navrhnul jako důkaz. A č koli ve spojitosti s demonstracemi v roce 2008 docházelo k porušování l i dsk ý c h práv mnoha oso b, ze zpráv ne v y pl ý v á, že by ř a dov í úč ast níci demonstrací by l i tehdejší vládou systematicky pronásledováni. Dále př i sv ě dčil názoru ž a lova ného, že st ě ž ov at e l za ú č ast na demonstracích v roce 2008 ne by l pronásledován a že by m ě l dův od obáv at se postupu vlády v tomto roce. [11] M ě st sk ý soud odmítl argumentaci st ě ž ov at e l e , že pokud ž al ov aný neshledá dův odný m i oba v y z pronásledování v souvislosti s úč ast í na demonstraci v roce 2008, není logické, aby posuzoval souč a snou situaci v Arménii. Podle soudu otázka hr oz b y pronásledování ne bo v ážné újmy má bý t posuzována do b udouc na . [12] Podle soudu ž a lova ný zjistil sk ut k ov ý stav be z dů v odný c h poc hy bnost í tak, aby o ž á dost i o mezinárodní ochranu mohl rozhodnout. V souč a snosti st ě ž o v at e l i př i návratu do z e mě pův odu nehrozí pronásledování č i vážná újma na zdraví a ž i v ot ě . Politická situace v Arménii se zm ě ni la ve pr ospě c h st ě ž ov at e l e . II. Obsah k as ačn í s t íž n os t i a v yjád řen í žalo v aného [13] Proti rozsudku mě st sk é ho soudu podal st ě ž o v at e l v zákonné lhůt ě k asač ní st í ž n ost z dův odů uv e de ný c h v §103 odst. 1 písm. b) s. ř. s. [14] Namítal, že hodnocení zpráv o Arménii původu je vysoce selektivní a poukazuje pouze na informace, které jdou k jeho t í ži. Podle něho se v roce 2008 dodr ž ov á ní l i dsk ý c h práv pok r a č ov á ní ze strany státu podst a t n ě zhoršilo. V souvislosti s pr e z i de nt sk ý mi v ol bami a demonstracemi docházelo k mnoha př í pa dům porušování práv obč a nů ze strany státních or g á nů. [15] K m ož nost i domoci se ochrany sv ý c h práv u státních or g á nů uvedl, že ze zprávy amerického Úřadu pro demokracii, lidská práva a práci o stavu lidský c h práv v Arménii za rok 2013 v y pl ý v á, že police bě he m bě he m zadr žení a v ý sl e c hu obč a ny bije . K tomuto dochází hl a v ně na policejních stanicích, ne boť tyto nepodléhají žá dnému v e ř e j nému dohledu. Obč ané poté mají m ož nost policii ž al ov at , ale nejprve musí získat povolení od police č i úř a du prokurátora, které je nutné pro forenzní lé k ař ské v y še t ř e ní . Toto vyše t ř e ní je zákonnou podmínkou pro prokázání obv i ně ní z fyzického násilí. Ú ř ady toto povolení udě l í jen v ý j i me č ně n e bo ř í zen í protahují do doby , ne ž viditelné stopy fyzického násilí zmizí. [16] Podle st ě ž o v at e le ž al ov aný ani m ě st sk ý soud tyto informace v ůbe c nezohlednili. Proto je ani nevyvrátili ž ádný mi informacemi, které mě st sk ý soud a ž al ov an ý uží vají v odův odně ní . S t ě ž ov at e l míní, že pro další dokazování je důl e ž i té v y j asně n í situace ohl e dně jeho oba v y z pronásledování spojené s úč ast í na demonstraci v roce 2008. Souč asné zprávy o zemi pův odu, které sv ě dč í o a bse nc i ne be z pe č í z pronásledování, jsou relevantní, pouze pokud jeho oba v y z pronásledování by l y v minulosti dův odné. Jen by l y-li dův odné tehdy, př e st al y být dův odné nyní s ohledem na zm ěnu situace v zemi. Dle st ě ž ov a t e l e jsou poz dě j ší pozitivní z mě ny v zemi pův o du irelevantní, je st liž e ž a l ov a ný tvrdí, že jeho oba v y z pronásledování ne b y l y nikdy dův odné . Ž al ov aný navíc nehodnotil důk a zy nestranně . [17] Žal ov aný odkázal na své rozhodnutí a rozsudek mě st ského soudu. Obav y st ě žovatele z pronásledování je v azylové proceduře nutné posuzovat do budouc na s ohledem na souč a sno u situaci v zemi a nikoli hodnotit, co by teoreticky hrozilo st ě ž ov a t e l i v minulosti. Žádost st ě ž ov at e l e o udě l e ní mezinárodní ochrany navíc působí úč e l ov ě , ne boť do ČR p ř i c e st ov al již roku 2010, l e č ž á dost podal až v roce 2013. V tomto roce mu by l o op a k ov a ně uloženo správní v y hošt ě ní a z ř e j mě i trest v y hošt ě ní . [18] K otázce špatného zacházení ze strany policie ž al ov aný uvedl, že s t ě ž ov at e l mu v minulosti ne by l vystaven a v př í pa dě návratu do z e mě p ův odu mu nehrozí. Ani v ny ně j ší době není v Arménii dodr ž ov á ní základních lidský c h práv a sv obod na západní úrovni, nicmé ně situaci je nutné posuzovat individ uá lně ve vztahu ke st ě ž ov at e l i . K námitce selektivního hodnocení důk a z ů sdě lil, že vycházel z aktuálních a obje kt ivníc h informací o zemi pův odu, st e j ně tak postupoval i mě st sk ý soud. III. Posouzení Nejvyšším správním soudem [19] Po konstatování př í pust nost i k asač ní st í ž nost i se Nejvyšší správní soud z abý v al otázkou její př i j at e l nost i ve smyslu §104a s. ř. s. Podle citovaného ustanovení Nejvyšší správní soud odmítne k as ač ní st í ž nos t ve v ě c e c h mezinárodní ochrany pro ne př i j at e l n ost, je st liž e ta sv ý m v ý z name m p odst a t ně ne p ř e sa huj e vlastní zájmy st ě ž ov at e l e (k pojmu ne př i j at e l nost i viz usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 4. 2006, č . j. 1 Azs 13/2006 – 39). [20] S t ě ž ov at e l namítá, že hodnocení důk a z ů by l o ze strany mě st s kého soudu a ž al ov aného selektivní, nikoli obj e k t i v ní a nestranné. Nejvyšší správní soud se však s námitkou st ě ž ov at e l e ne z t ot o ž ni l, naopak má za to, že posouzení situace v Arménii by l o provedeno k ompl e x ně , důk l a dně a logicky (k hodnocení podk l a dů pro rozhodnutí srov. na př . usnesení ze dne 26. 4. 2018, č . j. 2 Azs 377/2017 – 45). Ze správního spisu v y pl ý v á, že ž al o v aný v pr ůbě hu ř í zení vycházel př e de v ší m ze st ě ž ov at e l ov ý c h v ý pov ě dí , jím dol ož e ný c h mat e r i ál ů a dále z informací t ý k aj í c í c h se situace v A r mé ni i : Informace O AM P : Aktuální vý voj - Politická situace, reformní proces, stíhání př e dst av i t e l ů bý v al é ho r e ž i mu př e dč a sné parlamentní v ol by v prosinci 2018, ze dne 11. 2. 2019; Informace O AM P : Re publ i k á nsk á strana Arménie, Historická a s ouč a sná situace, Postavení bý valého prezidenta S e r ž e Sargsjana, jeho př í buz ný c h a spol upr a c ov ní k ů ze dne 3. 10. 2018; Informace MZV ČR č . j. 102114/2019-LPTP ze dne 14. 2. 2019; Zpráva MZV USA - Zpráva o dodr ž ov á ní lidský c h práv za rok 2008 : Arménie, ze dne 25. 2. 2009; Zpráva MZV USA - Zpráva o dodr ž ov á ní lidský c h práv za rok 2013, ze dne 27. 4. 2014; a v naposlední ř adě z opisu Re j st ř í ku t r e st ů. Z př e dmě t ný c h p odk l a dů pro rozhodnutí ž al ov an ý dovodil, že osoby be z politické afiliace ne by l y pouze za ú č a st na demonstracích v roce 2008 adr e sně pronásledovány státními orgány. Dále poukázal na pr o bl e mat i c k é v y še t ř ov ání policejních z ásahů na demonstracích v roce 2008. Rov n ě ž sdě lil, že ze Zprávy MZV USA - Zpráva o dodr žování lidský c h práv za rok 2013 ze dne 27. 4. 2014 není seznatelné, že by osoby , které z demonstrací utekly, by l y ná sl e dně o hr ož e ny . Žal ov aný se v rámci odův odně ní svého rozhodnutí z abý v al postavením ne us pě šný c h ža d a t e l ů o azyl po návratu do Arménie. Pozice ne ú spě šný c h ž adat e l ů o mezinárodní ochranu po návratu do z e mě pův o du se nikterak neliší od ostatních mi g r ant ů. Ze spisového materiálu v y pl ý v á, že tito lidé nejsou ž ádný m z pů sobe m diskriminováni a mohou vy už ít asi st e nč ní c h progra mů pro navrátilce. Žal ov aný se také z abý v al vý voje m politické situace v Arménii. Politické uspoř á dá ní v zemi se z mě ni l o ve pr ospě c h st ě ž ov at e l e , n e boť v č e l e z e mě jsou nyní osoby , které st ě ž ov a t e l podporoval na demonstracích v roce 2008. Na z ák l ad ě všech t ě c ht o z j i št ě ní ž al o v aný dospě l k z áv ě r u, že st ě ž ov at e l i po návratu do z e mě pův od u nehrozí ž á dné n e be z pe č í . Není seznatelné, že by st ěžovat eli po návratu hrozilo z at č e ní n e bo v ý sl e c h. Na podporu t ě c h t o tvrzení ž al ov aný z důr a z ni l , že st ě ž ov at e l se po ú č ast i na demonstaci v roce 2008 úč ast ni l další demonstrace v roce 2009 v Jerevanu, ani ž by mě l po t í ž e se státními orgány. Také od roku 2008 až do opušt ě ní z e mě v roce 2010 nem ě l st ě ž o v at e l ž á dné konflikty s vnitrostátními ar mé nsk ý mi orgány a ne b y l vystaven špatnému zacházení ze strany t ě c ht o or g á nů. [21] S t ě ž ov at e l ve své k as ač ní st í ž nos t i dále namítá, že ž al ov aný a mě st sk ý soud se ne v y poř ád al i s informací o špatném zacházení ze strany policie, je ž v y pl ý v á ze zprávy Zprávy MZV USA - Zpráva o d odr ž ov á ní lidských práv za rok 2013, ze dne 27. 4. 2014. Z v ý š e uvedeného však plyne, že ž al ov aný i mě st sk ý soud se tímto tvrzením z ab ý v ali (s. 5 napadeného rozhodnutí ž al ov ané ho a bod 21 napadeného rozsudku mě st sk é ho soudu). P ř i pust i li, že zásah na př e dmě t n é demonstraci by l ná si l ný a ně k t e ř í participanti by l i z at č e ni , osoby be z politické afiliace však ne by l y pouze za úč as t na demonstracích v roce 2008 a dr e sně pronásledovány státními orgány. Sám st ě ž ov at e l pak z demonstrace utekl a nikdy poté ne by l cílem státních or g á nů (jeho aktivita spoč í v a l a pouze v úč a st i na maso v ý c h protestech) a ne b y l s nimi konfrontován. S t ě ž ov at e l v rámci k asač n í st í ž nost i neuvedl ž á dné konkrétní dů v ody , pr oč by se mě l nyní obáv at postihu ze strany vnitrostátních ar mé n sk ý c h or g á nů po návratu do vlasti. [22] Nejvyšší správní soud př i pom í ná , že informace o zemi pův odu musí bý t mimo jiné aktuální (rozsudek ze dne 4. 2. 2009, č . j. 1 Azs 105/2008- 81, č . 1825/2009 S b. NSS; rozsudek ze dne 31. 5. 2017, č . j. 5 Azs 62/2016 – 87, rozsudek ze dne 25. 4. 2019, č. j. 5 Azs 207/2017 - 36). S t ě ž ov at e l argumentuje informací, je ž pochází z roku 2013, od té doby se však situace v Arménii poz i t i v ně z měnila. Jak je již v ý še uvedeno, z informací, které pocházejí z roku 2019, plyne, že s t ě ž ov at e l i (i s ohledem na to, že podporoval př i demonstracích ny ně j ší vládu) po návratu do vlasti nehrozí ne be z pe č í č i špatné zacházení ze strany tamních or g á nů. [23] S t ě ž ov at e l namítá, že p ři hodnocení oba v st ě ž ov at e l e z pronásledování je důl e ž i té v y j asně ní situace ohl e dn ě jeho oba v z pronásledování spojené s úč ast í na demonstraci v roce 2008. S tímto Nejvyšší správní soud v obe c né r ov i ně souhlasí [k posuzování dův odnost i oba v ž adat e l e o azyl z pronásledování ve smyslu §12 písm. b) zákona o azylu, srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne dne 7. 9. 2005, č . j. 3 Azs 390/2004 - 49], i k dy ž k onk r é t ně pok r a č ov á ní v př í pa dě st ě ž ov at e l e p oz dě j ší v ý v oj v zemi pův odu uč i ni l to, co se dě l o v roce 2008, pro posouzení jeho ž á dost i v podst a t ě irelevantním. P omě r y v zemi pův odu st ě ž ov at e l e se t ot i ž , jak ze zpráv o zemi pův o du z mí ně ný c h v ý še j a sně plyne, z mě ni l y natolik, že i k dy ž stále nejsou pl ně srovnatelné se západními standardy, st ě ž ov at e l i tam již žádn é v ý z namně j ší ne be z p e č í nehrozí, ať již by l a jeho role kolem roku 2008 jakákoli. Jak již však by l o uvedeno v ý še , ze správního spisu v y pl ý v á, že se ž al ov aný rozsáhle z abý v al situací v Arménii, je ž nastala v souvislosti s pr e z i de nt sk ý mi v ol bami v roce 2008. Uvedl, že ř a dov í úč ast ní c i demonstrací ne by l i tehdejší vládou systematicky pronásledováni. Rov ně ž sdě lil, že z podk l a dů pro rozhodnutí nelze dovodit, že by st ě ž ov a t e l i v roce 2008 hrozilo pronásledování. Na z ák l adě t ě c h t o informací dospě l k z áv ě r u, že oba v y st ě ž ov at e l e ne by l y dův odné. V této souvislosti Nejvyšší správní soud r ov ně ž př i pom í ná , že v rámci př e z k umu dův odů pro udě l e ní mezinárodní ochrany je zkoumána m ož nost b udouc í ho pronásledování (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 4. 2019, č. j. 5 Azs 207/2017 - 36). Ze spisového materiálu t ak t é ž ne v y pl ý v á, že by v souč a sn é době č i do b udouc na hrozilo st ě ž ov at e l i v zemi pů v odu v př í pa dě návratu pronásledování, pokud z ně j vy plý vá , že ny ně j ší vláda je ta, kterou st ě ž ov at e l podporoval př i demonstracích. IV. Z á v ěr a n ák lad y ří zen í [24] Ustálená a v ni t ř ně jednotná judikatura Nejvyššího správního soudu tak poskytuje dost at e č n ou odpov ě ď na námitky uvedené v k asač ní st í ž nost i a Nejvyšší správní soud neshledal ani žádné další dův ody pro př i je t í k asač ní st í ž nost i k věcnému projednání. Za t ěchto okolností k asač ní st í ž n ost sv ý m v ý z name m pods t a t ně n e př e s ahuj e vlastní zájmy st ě ž ov at e l e . [25] Proto Nejvyšší správní soud shledal k asač ní st í ž n ost st ě ž ov at e l e ne př i j at e l nou a z tohoto dův odu ji odmítl (§104a odst. 1 s. ř. s.). [26] Výr ok o nákladech ř íze ní se opírá o §60 odst. 3 v ě t a první za použi tí §120 s. ř. s., podle ně hož ž á dný z ú č as t ní k ů nemá právo na náhradu nák l adů ř íz e ní, by l-li návrh odmítnut. Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné pr ost ř e dk y př í pust né. V Br ně dne 29. prosince 2020 JUDr. Karel Šimka př e dse da senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší správní soud
Datum rozhodnutí / napadení:29.12.2020
Číslo jednací:2 Azs 163/2020 - 32
Forma /
Způsob rozhodnutí:
Usnesení
odmítnuto
Účastníci řízení:Ministerstvo vnitra
Prejudikatura:1 Azs 13/2006
2 Azs 377/2017 - 45
1 Azs 105/2008 - 81
5 Azs 207/2017 - 36
Kategorie rozhodnutí:E
ECLI pro jurilogie.cz:ECLI:CZ:NSS:2020:2.AZS.163.2020:32
Staženo pro jurilogie.cz:09.03.2024