ECLI:CZ:NSS:2020:3.AS.209.2020:63
sp. zn. 3 As 209/2020 - 63
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Vlašína a soudců
Mgr. Radovana Havelce a JUDr. Tomáše Rychlého v právní věci žalobce: P. K., zastoupen Mgr.
Václavem Voříškem, advokátem se sídlem Pod kaštany 245/10, Praha, proti žalovanému:
Krajský úřad Královéhradeckého kraje, sídlem Pivovarské náměstí 1245, Hradec Králové,
v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 28.
5. 2020, č. j. 32 A 6/2018 – 131, o návrhu žalobce na přiznání odkladného účinku kasační
stížnosti,
takto:
Kasační stížnosti se p ři zn áv á odkladný účinek.
Odůvodnění:
[1] Rozsudkem specifikovaným v záhlaví Krajský soud v Hradci Králové (dále jen
„krajský soud“) zamítl žalobu proti rozhodnutí žalovaného ze dne 21. 6. 2018,
č. j. KUKHK-8582/DS/2018/DV-6, kterým bylo zamítnuto odvolání žalobce a potvrzeno
rozhodnutí Magistrátu města Hradec Králové ze dne ze dne 4. ledna 2018,
č. j. MMHK/009499/2018. Tímto rozhodnutím byl žalobce uznán vinným ze spáchání
přestupku podle §125c odst. 1 písm. f) bodu 2 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu
na pozemních komunikacích (dále jen „zákon o silničním provozu“), kterého se měl úmyslně
dopustit tím, že překročil nejvyšší dovolenou rychlost mimo obec o 51 km/h. Za toto jednání mu
byla podle §125c odst. 5 písm. d) zákona o silničním provozu uložena pokuta ve výši 7 000 Kč,
dle §125c odst. 6 písm. b) téhož zákona správní trest zákazu činnosti řízení motorových vozidel
na dobu 8 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí a povinnost nahradit náklady správního
řízení ve výši 1 000 Kč.
[2] Rozsudek krajského soudu napadl žalobce (dále jen „stěžovatel“) včasnou
kasační stížností. V jejím doplnění ze dne 13. 8. 2020 navrhl též přiznání odkladného účinku
kasační stížnosti dle §107 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s“).
Tento návrh odůvodnil skutečností, že se živí jako taxikář, a tedy je existenčně závislý na řízení
motorových vozidel. Současně nemá žádnou jinou dovednost k výkonu odlišné profese
a nezaměstnanost na území hl. m. Prahy, kde stěžovatel žije a vykonává svou činnost, v důsledku
koronavirové pandemie značně vzrostla, což dále stěžuje jeho možnost uplatnění v jiném oboru.
K tomu doložil výpis z živnostenského rejstříku. Stěžovatel nadto pečuje o svého bratra, který
trpí autismem, je zvlášť těžce tělesně postižený, a je držitelem průkazu ZTP/P, tudíž vyžaduje
neustálou podporu. K tomuto tvrzení stěžovatel odkázal na listinné důkazy, které jsou součástí
spisu krajského soudu a k doložení trvání stavu bratra na Předběžnou propouštěcí zprávu
z Psychiatrické nemocnice Bohnice ze dne 26. 6. 2020. Psychické stavy bratra vyžadují jeho
případnou stabilizaci osobou blízkou a odvoz do psychiatrické léčebny. Současně je nutné
zajišťovat s ním běžné životní činnosti, vozit jej na vyšetření, apod. Stěžovatel je opatrovníkem
svého bratra, což doložil Listinou o ustanovení opatrovníka.
[3] Žalovaný s přiznáním odkladného účinku nesouhlasil. Podle jeho názoru nejsou dány
dostatečné důvody pro jeho přiznání.
[4] Podle §107 odst. 1 s. ř. s. nemá kasační stížnost odkladný účinek; Nejvyšší správní soud
jej však může na návrh stěžovatele přiznat. Ustanovení §73 odst. 2 až 5 s. ř. s. se přitom užije
přiměřeně. Podle §73 odst. 2 s. ř. s. soud na návrh žalobce po vyjádření žalovaného usnesením
přizná žalobě odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly
pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným
osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.
[5] Usnesením krajského soudu ze dne 8. 8. 2018, č. j. 32 A 6/2018 – 106, byl žalobě
stěžovatele proti rozhodnutí žalovaného přiznán odkladný účinek. Návrh na přiznání odkladného
účinku žalobě stěžovatel podal z totožných důvodů, jako návrh učiněný před Nejvyšším správním
soudem. Krajský soud v odůvodnění označeného usnesení zdůraznil mimořádnou povahu
institutu odkladného účinku a následně zkoumal splnění podmínek jeho přiznání (rozsah újmy
a dotčení veřejného zájmu). Při posuzování návrhu přihlédl ke skutečnostem, že ztráta řidičského
oprávnění po stěžovatele představuje reálnou hrozbu ztráty hlavního zdroje obživy, že stěžovatel
se nedopustil přestupku pod vlivem alkoholu, a že bratr stěžovatele je na něm existenčně závislý
mj. jiné také jako na řidiče motorového vozidla, jehož užívání je pro bratra stěžovatele nezbytné.
Krajský soud dospěl k závěru, že nepřiznáním odkladného účinku žalobě by stěžovatel utrpěl
nepoměrně větší újmu, než jaká by mohla vzniknout jiným osobám. Rovněž neshledal,
že by vyhovění návrhu bylo v rozporu s důležitým veřejným zájmem (což žalovaný
ani nenamítal).
[6] Důvody přiznání odkladného účinku žaloby na straně stěžovatele trvají a Nejvyšší správní
soud neshledal, že by v projednávaném případě byly dány jakékoli další skutečnosti zřetele hodné,
které by přiznání odkladného účinku kasační stížnosti bránily. Nejvyšší správní soud je shodně
s krajským soudem toho názoru, že bezprostřední dopad realizace rozhodnutí žalovaného
by mohl zásadním způsobem zasáhnout do osobní a existenční sféry stěžovatele, který by přišel
o zdroj obživy a o možnost řádně pečovat o potřeby svého bratra, jehož je opatrovníkem.
Stěžovatel by tak nepřiznáním odkladného účinku utrpěl nepoměrně větší újmu, než jaká
by mohla vzniknout jiným osobám. Důvod pro uložení shora uvedeného správního trestu jistě
nelze bagatelizovat, nicméně v posuzované věci není významnější, než újma, která by mohla
vzniknout stěžovateli.
[7] Nejvyšší správní soud na závěr dodává, že přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti
žádným způsobem nepředjímá meritorní rozhodnutí ve věci (viz usnesení Nejvyššího správního
soudu ze dne 4. 10. 2005, č. j. 8 As 26/2005 - 76, publ. pod č. 1072/2007 Sb. NSS).
[8] Vzhledem k výše uvedenému Nejvyšší správní soud rozhodl podle §107 s. ř. s.,
ve spojení s §73 odst. 2 s. ř. s. tak, že kasační stížnosti stěžovatele přiznal odkladný účinek.
Zároveň připomíná, že podle §73 odst. 3 s. ř. s. „se přiznáním odkladného účinku pozastavují
do skončení řízení před soudem účinky napadeného rozhodnutí“. Do s končení řízení před Nejvyšším
správním soudem se tak pozastavují nejen veškeré účinky napadeného rozsudku krajského
soudu, ale vzhledem k tomu, že žalobě stěžovatele proti rozhodnutí žalovaného byl usnesením
krajského soudu ze dne 8. 8. 2018, č. j. 32 A 6/2018 – 106, přiznán odkladný účinek, fakticky
se do meritorního rozhodnutí o kasační stížnosti obnovuje i odkladný účinek žaloby proti
rozhodnutí žalovaného, kterým byl stěžovatel pravomocně uznán vinným ze spáchání přestupku.
Poučení: Proti tomuto usnesení ne j so u opravné prostředky přípustné
(§53 odst. 3 s. ř. s.).
V Brně dne 17. září 2020
JUDr. Jaroslav Vlašín
předseda senátu