ECLI:CZ:NSS:2020:4.AZS.189.2020:26
sp. zn. 4 Azs 189/2020 - 26
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Pally a soudců
Mgr. Aleše Roztočila a Mgr. Petry Weissové v právní věci žalobce: A. S., zast. Mgr. Ladislavem
Bártou, advokátem, se sídlem Purkyňova 6, Ostrava, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se
sídlem Nad Štolou 936/3, Praha 7, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 28. 5. 2019,
č. j. OAM-229/VL-VL14-VL16-2019, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku
Krajského soudu v Ostravě ze dne 28. 4. 2020, č. j. 62 Az 22/2019 - 37,
takto:
I. Žádost žalobce o prodloužení lhůty k doplnění kasační stížnosti se zamít á.
II. Kasační stížnost se o dm ít á .
III. Žádný z účastníků n emá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
IV. Ustanovenému zástupci žalobce advokátovi Mgr. Ladislavu Bártovi
se n ep ři zn áv á odměna a náhrada hotových výdajů za zastupování žalobce
v řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
[1] Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 28. 4. 2020, č. j. 62 Az 22/2019 - 37, zamítl
žalobu proti rozhodnutí žalovaného ze dne 28. 5. 2019, č. j. OAM-229/VL-VL14-VL16-2019,
kterým žalobci nebyla udělena mezinárodní ochrana podle §12, §13, §14, §14a a §14b zákona
č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů.
[2] Proti tomuto rozsudku krajského soudu podal žalobce (dále „stěžovatel“) včasnou blanketní
kasační stížnost. Nejvyšší správní soud usnesením ze dne 16. 6. 2020, č. j. 4 Azs 189/2020 - 9,
vyzval stěžovatele, aby ve lhůtě jednoho měsíce od doručení usnesení doplnil kasační stížnost tak,
že uvede, z jakých konkrétních důvodů napadá rozsudek krajského soudu a co navrhuje.
Usnesení bylo stěžovateli doručeno dne 17. 6. 2020, stanovená lhůta jednoho měsíce k doplnění
kasační stížnosti tak měla uběhnout v pátek 17. 7. 2020.
[3] Právě v tomto posledním dni stanovené lhůty k doplnění kasační stížnosti Nejvyšší správní
soud obdržel žádost stěžovatele o její prodloužení z vážných důvodů o jeden měsíc podle §106
odst. 3 s. ř. s. V této žádosti se uvádí, že zástupci stěžovatele byla dne 17. 7. 2020 telefonicky
nařízena Krajskou hygienickou stanicí Moravskoslezského kraje karanténa kvůli podezření
z nákazy onemocněním COVID-19, neboť byl v blízkém kontaktu s osobou,
jíž bylo toto onemocnění diagnostikováno. Za této situace se nemohl zástupce v průběhu
pracovní doby dne 17. 7. 2020 dostavit do své kanceláře a za pomoci spisového materiálu
dokončit koncept doplnění kasační stížnosti a zaslat jej Nejvyššímu správnímu soudu. V závěru
žádosti zástupce stěžovatele uvedl, že potřebné potvrzení krajské hygienické stanice či obdobné
dokumenty zašle Nejvyššímu správnímu soudu ihned poté, co se mu je podaří získat.
[4] V rozporu s tímto příslibem však zástupce stěžovatele písemně nedoložil,
kdy mu byla karanténa nařízena a v jakém trvání. Proto byl přípisy ze dne 21. 7. 2020,
č. j. 4 Azs 189/2020 - 17, a ze dne 14. 9. 2020, č. j. 4 Azs 189/2020 - 23, vyzván, aby tak učinil
ve lhůtě dvou týdnů od jejich doručení. Zástupce stěžovatele však na tyto výzvy doposud
nikterak nereagoval a místo toho zaslal dne 17. 8. 2020 Nejvyššímu správnímu soudu podání
označené jako doplnění kasační stížnosti.
[5] Podle §106 odst. 3 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších
předpisů (dále jen „s. ř. s.“), [n]emá-li kasační stížnost všechny náležitosti již při jejím podání, musí být tyto
náležitosti doplněny ve lhůtě jednoho měsíce od doručení usnesení, kterým byl stěžovatel vyzván k doplnění podání.
Jen v t éto lhůtě může stěžovatel rozšířit kasační stížnost na výroky dosud nenapadené a rozšířit její důvody.
Tuto lhůtu může soud na včasnou žádost stěžovatele z vážných důvodů prodloužit, nejdéle však o další měsíc.
[6] V posuzovaném případě je zřejmé, že zástupce stěžovatele svou tvrzenou karanténu vůbec
ničím nedoložil, i když byl k tomu dvakrát vyzván, a to navíc podruhé s upozorněním, že doklad
o nařízení a trvání karantény je zásadní pro rozhodnutí o žádosti o prodloužení lhůty k doplnění
kasační stížnosti. Přitom od posledního dne lhůty pro doplnění kasační stížnosti, ve kterém měla
být zástupci stěžovatele nařízena karanténa, již uplynula doba více než tří měsíců, za kterou
bylo možné potřebné potvrzení od krajské hygienické stanice získat. Ostatně zástupce stěžovatele
k výzvám soudu nesdělil, že by se o to bezvýsledně pokusil. Za této situace musí Nejvyšší
správní soud vycházet z toho, že zástupce stěžovatele neprokázal své tvrzení o nařízení karantény
i o z ní vyplývající nemožnosti doplnit kasační stížnost v poslední den stanovené lhůty,
a tudíž ani existenci vážného důvodu pro prodloužení lhůty k doplnění kasační stížnosti
za použití §106 odst. 3 poslední věty s. ř. s. Proto Nejvyšší správní soud žádost stěžovatele
o prodloužení lhůty k doplnění kasační stížnosti zamítl.
[7] Dále se Nejvyšší správní soud zabýval tím, zda po zamítnutí uvedené žádosti ještě zbyl
nějaký časový prostor pro včasné doplnění kasační stížnosti či zda je možné v tomto směru
přihlédnout k podání ze dne 17. 8. 2020, kterým zástupce stěžovatele bez výzvy soudu doplnil
kasační stížnost místo toho, aby doložil nařízení své karantény a prokázání vážného důvodu
pro vyhovění žádosti o prodloužení lhůty k doplnění kasační stížnosti. V této souvislosti
však musel Nejvyšší správní soud vycházet z toho, že podle §106 odst. 3 s. ř. s. nedochází
po dobu od podání žádosti o prodloužení lhůty k doplnění kasační stížností do právní moci
rozhodnutí o ní k stavění lhůty pro doplnění kasační stížnosti, jako je tomu například podle §35
odst. 10 předposlední věty s. ř. s. u lhůty stanovené pro podání návrhu na zahájení řízení
při podání žádostí o osvobození od soudních poplatků nebo o ustanovení zástupce. Dále
je třeba zdůraznit, že stěžovatel je zastoupen právním profesionálem, který mohl vymezit
stížnostní námitky již v kasační stížnosti, následně kdykoliv během měsíční lhůty od doručení
výzvy soudu a pokud toho nebyl na samém jejím konci schopen z objektivních důvodů,
postačilo, kdyby jejich existenci prokázal. Pokud to však neučinil ani přes dvojí výzvu soudu,
jenž proto musel žádost o prodloužení lhůty k doplnění kasační stížnosti zamítnout, a současně
již dne 17. 7. 2020 uplynula původní měsíční lhůta pro uvedení důvodů kasační stížnosti, pak
je kasační stížnost evidentně neprojednatelná a k podání ze dne 17. 8. 2010 již nelze přihlížet.
[8] V tomto postupu přitom nelze spatřovat odepření stěžovateli přístupu k soudu,
nýbrž důsledek nepochopitelné procesní pasivity jeho zástupce, kterou nelze překlenout
nad rámec zákonné úpravy, protože by to znamenalo porušení zásady rovnosti účastníků
soudního řízení zakotvené v §36 odst. 1 věty první s. ř. s. Ustanovení §106 odst. 3 s. ř. s.
totiž nepochybně představuje prvek zásady koncentrace řízení o kasační stížnosti a marné
uplynutí měsíční lhůty k jejímu doplnění stanovené v usnesení soudu, kterým je stěžovatel vyzván
k doplnění chybějících náležitostí kasační stížnosti, má za následek vznik jejího neodstranitelného
nedostatku, s výjimkou případu, kdy soud rozhodne o prodloužení lhůty k doplnění kasační
stížnosti na základě včasné žádosti stěžovatele, k čemuž však v dané věci zaviněním jeho zástupce
nedošlo.
[9] S ohledem na všechny uvedené skutečnosti Nejvyšší správní soud kasační stížnost podle §37
odst. 5 s. ř. s. ve spojení s §120 s. ř. s. odmítl z důvodu neodstranění jejích vad stěžovatelem
ve lhůtě k tomu stanovené usnesením Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 6. 2020,
č. j. 4 Azs 189/2020 - 9.
[10] O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti rozhodl Nejvyšší správní soud za použití §60
odst. 3 věty první s. ř. s. ve spojení s §120 téhož zákona tak, že žádný z účastníků nemá právo
na jejich náhradu, neboť kasační stížnost byla odmítnuta.
[11] Současně Nejvyšší správní soud nepřiznal krajským soudem ustanovenému zástupci
stěžovatele advokátu Mgr. Ladislavu Bártovi, jehož zastupování tvá podle §35 odst. 10 věty
poslední i v řízení před kasačním soudem, odměnu a náhradu hotových výdajů za zastupování
v řízení o kasační stížnosti, neboť s ohledem na uvedené skutečnosti v něm ve prospěch
stěžovatele neučinil žádný úkon právní služby.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 3. listopadu 2020
JUDr. Jiří Palla
předseda senátu