ECLI:CZ:NSS:2020:5.AS.114.2020:54
sp. zn. 5 As 114/2020 - 54
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Lenka Matyášové
a soudců JUDr. Jakuba Camrdy a JUDr. Viktora Kučery v právní věci žalobce: VINOP a.s.,
se sídlem Polešovice 446, zastoupený Mgr. Radimem Němečkem, advokátem se sídlem
Kollárova 447, Uherské Hradiště, proti žalovanému: Státní zemědělská a potravinářská
inspekce, ústřední inspektorát, se sídlem Květná 15, Brno, v řízení o kasační stížnosti žalobce
proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 26. 2. 2020, č. j. 31 A 36/2018 – 127, o návrhu
žalobce na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti,
takto:
Kasační stížnosti se p ři zn áv á odkladný účinek.
Odůvodnění:
[1] Kasační stížností se žalobce (dále „stěžovatel“) domáhá zrušení shora označeného
rozsudku krajského soudu, kterým byla zamítnuta žaloba proti rozhodnutí žalovaného ze dne
2. 7. 2015, č. j. SZPI/AK716-17-2014; tímto rozhodnutím byla stěžovateli uložena pokuta ve výši
600 000 Kč za spáchání správních deliktů dle zákona č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví
a vinařství.
[2] Stěžovatel požádal o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti podle §107 zákona
č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.). Návrh na přiznání odkladného účinku
stěžovatel odůvodnil tím, že v současné době nedisponuje dostatečnými prostředky na uhrazení
uložené pokuty; její uhrazení by si vyžádalo prodej majetku stěžovatele nezbytného pro výrobu
šumivých a perlivých vín (předmět podnikání stěžovatele), v důsledku čehož by byla zčásti
omezena a v krajním případě zlikvidována jeho hospodářská činnost, jelikož nevlastní nic,
co by ke své činnosti nepotřeboval. Stěžejní část majetku je dle účetních dokladů předložených
stěžovatelem vázána ve stálých a oběžných aktivech, své zásoby nemůže zpeněžit, neboť jsou
kryty provozními závazky a navýšení závazků prostřednictvím půjčky není dle stěžovatele únosné.
Stěžovateli přitom není známa žádná konkrétní újma, která by mohla vzniknout přiznáním
odkladného účinku třetím osobám. Naopak, nepřiznání odkladného účinku by konkrétním,
zásadním a nevratným způsobem negativně ovlivnilo možnost faktického výkonu hospodářské
činnosti stěžovatele. Dle stěžovatele není přiznání odkladného účinku ani v rozporu s důležitým
veřejným zájmem, neboť nedošlo k ohrožení veřejného zájmu na ochraně zdraví spotřebitelů
a pochybení vytýkaná stěžovateli byla již napravena.
[3] Žalovaný se k návrhu stěžovatele na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti
nevyjádřil.
[4] Podle §107 s. ř. s. nemá kasační stížnost odkladný účinek. Nejvyšší správní soud jej však
může na návrh stěžovatele přiznat; přitom užije přiměřeně §73 odst. 2 až 4 s. ř. s. Podle §73
odst. 2 s. ř. s. soud přizná žalobě odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky
rozhodnutí znamenaly pro žalobce (stěžovatele) nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním
odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým
veřejným zájmem.
[5] Odkladný účinek má charakter institutu mimořádného, vyhrazeného pro ojedinělé
případy; je koncipován jako dočasná procesní ochrana stěžovatele jako účastníka řízení před
okamžitým výkonem či jinými právními následky pro něj nepříznivého soudního, resp. správního
rozhodnutí. Přiznáním odkladného účinku je prolamována právní moc rozhodnutí, na které
je třeba hledět jako na zákonné, dokud není případně jako celek zákonným postupem zrušeno.
Přiznání odkladného účinku proto musí být vyhrazeno pro ojedinělé případy, které zákonodárce
vyjádřil v §73 odst. 2 s. ř. s.
[6] Stěžovatel, který přiznání odkladného účinku navrhuje, má povinnost tvrzení a povinnost
důkazní; je tedy na něm, aby konkretizoval a doložil (prokázal), jakou konkrétní újmu
by pro něj výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly (viz např. usnesení Nejvyššího
správního soudu ze dne 29. 2. 2012, č. j. 1 As 27/2012 - 32). Stěžovatel zejména musí
konkretizovat, jakou újmu by pro něj znamenal výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí
a z jakých konkrétních okolností ji vyvozuje. Hrozící újma musí být závažná a reálná,
nikoli pouze hypotetická či bagatelní. Stěžovatel musí hrozbu nepoměrně větší újmy jednak
dostatečně konkrétně tvrdit, ale především náležitě doložit. Nejvyšší správní soud poukazuje
na dispoziční zásadu ovládající celé řízení o kasační stížnosti – kasační soud není povolán k tomu,
aby za stěžovatele vlastní vyhledávací činností zjišťoval či dokazoval důvody pro přiznání
odkladného účinku kasační stížnosti. Návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti musí
být proto dostatečně individualizovaný a podložený konkrétními důkazy (srov. usnesení
Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 1. 2012, č. j. 8 As 65/2011 - 74).
[7] Nejvyšší správní soud po zhodnocení skutečností doložených stěžovatelem dospěl
k závěru, že podmínky pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti podle §73 odst. 2 s. ř. s.
ve spojení s §107 s. ř. s. jsou v tomto případě naplněny.
[8] Stěžovatel svůj návrh doložil dostatečně podrobnými a věrohodnými údaji o své
finanční situaci, které nebyly zpochybněny ani žalovaným; z nich vyplývá, že nelze vyloučit,
že by povinnost úhrady dané pokuty mohla pro něj představovat nepoměrně větší újmu, než
jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a to rovněž z toho hlediska,
že přiznání odkladného nemůže mít v tomto případě jiný přímý dopad do práv třetích osob, než
je dočasné odložení příjmu státu z výběru uložené pokuty.
[9] Nejvyšší správní soud posoudil návrh na přiznání odkladného účinku i z hlediska
zbývající podmínky stanovené v §73 odst. 2 s. ř. s. Přiznání odkladného účinku není v tomto
případě v rozporu s důležitým veřejným zájmem, neboť v případě neúspěchu kasační stížnosti
bude stěžovatel povinen stanovenou pokutu i částku nákladů správního řízení uhradit.
[10] Vzhledem k tomu, že žalobě stěžovatele proti pravomocnému rozhodnutí žalovaného
přiznal odkladný účinek již krajský soud, postačí v daném případě, že se přiznáním odkladného
účinku kasační stížnosti pozastavují až do skončení řízení o kasační stížnosti právní účinky
přezkoumávaného rozsudku Krajského soudu v Brně, neboť tím se fakticky dočasně obnovuje
odkladný účinek žaloby proti rozhodnutí žalovaného. Přiznáním odkladného účinku kasační
stížnosti Nejvyšší správní soud nepředjímá své budoucí rozhodnutí o věci samé.
Poučení: Proti tomuto usnesení ne j so u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 16. června 2020
JUDr. Lenka Matyášová
předsedkyně senátu