ECLI:CZ:NSS:2020:5.AS.115.2020:51
sp. zn. 5 As 115/2020 - 51
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jakuba Camrdy a soudců
JUDr. Lenky Matyášové a JUDr. Viktora Kučery v právní věci žalobce: VINOP a.s., se sídlem
Polešovice 446, zastoupený Mgr. Radimem Němečkem, advokátem se sídlem Kollárova 447,
Uherské Hradiště, proti žalovanému: Státní zemědělská a potravinářská inspekce, ústřední
inspektorát, se sídlem Květná 15, Brno, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku
Krajského soudu v Brně ze dne 26. 2. 2020, č. j. 31 A 44/2018 – 133, o návrhu žalobce
na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti,
takto:
Kasační stížnosti se p ři zn áv á odkladný účinek.
Odůvodnění:
[1] Rozhodnutím správního orgánu prvního stupně, Státní zemědělské a potravinářské
inspekce, inspektorátu v Brně, ze dne 26. 11. 2015, č. j. SZPI/AM783-35/2015, byla žalobci
za spáchání v tomto rozhodnutí specifikovaných správních deliktů uložena pokuta ve výši
800 000 Kč a náhrada nákladů správního řízení ve výši 1000 Kč. Žalovaný rozhodnutím
ze dne 29. 9. 2016, č. j. SZPI/AM783-40/2015, odvolání žalobce zamítl a potvrdil
rozhodnutí správního orgánu prvního stupně. Poté, co Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne
26. 4. 2017, č. j. 31 A 143/2016 – 142, uvedené rozhodnutí žalovaného zrušil a věc mu vrátil
k dalšímu řízení, žalovaný rozhodnutím ze dne 5. 2. 2018, č. j. SZPI/AM783-65/2015,
změnil rozhodnutí správního orgánu prvního stupně, pokud jde o výši uložené pokuty, tak,
že ji snížil na 620 000 Kč.
[2] Žalobce podal proti rozhodnutí žalovaného ze dne 5. 2. 2018, č. j. SZPI/AM783-
65/2015, žalobu, které byl usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 26. 4. 2018,
č. j. 31 A 44/2018 – 111, přiznán odkladný účinek. Krajský soud žalobu následně rozsudkem
ze dne 26. 2. 2020, č. j. 31 A 44/2018 – 133, zamítl.
[3] Žalobce (dále jen „stěžovatel“) podal proti rozsudku krajského soudu zprvu blanketní
kasační stížnost. Doplnění kasační stížnosti, doručené Nejvyššímu správnímu soudu dne
20. 5. 2020, stěžovatel spojil s návrhem na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti
podle §107 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“).
[4] Návrh na přiznání odkladného účinku stěžovatel odůvodnil tím, že v současné době
nedisponuje dostatečnými prostředky na uhrazení uložené pokuty ve výši 620 000 Kč. Její
uhrazení by si vyžádalo prodej majetku stěžovatele nezbytného pro výrobu šumivých a perlivých
vín (předmět podnikání stěžovatele), v důsledku čehož by byla zčásti omezena a v krajním
případě zlikvidována jeho hospodářská činnost, jelikož nevlastní nic, co by ke své činnosti
nepotřeboval. Stěžejní část majetku je dle účetních dokladů předložených stěžovatelem vázána
ve stálých a oběžných aktivech, své zásoby nemůže zpeněžit, neboť jsou kryty provozními
závazky a navýšení závazků prostřednictvím půjčky není dle stěžovatele únosné. Stěžovateli
přitom není známa žádná konkrétní újma, která by mohla vzniknout přiznáním odkladného
účinku třetím osobám. Naopak, nepřiznání odkladného účinku by konkrétním, zásadním
a nevratným způsobem negativně ovlivnilo možnost faktického výkonu hospodářské činnosti
stěžovatele. Dle stěžovatele není přiznání odkladného účinku ani v rozporu s důležitým veřejným
zájmem, neboť nedošlo k ohrožení veřejného zájmu na ochraně zdraví spotřebitelů a pochybení
vytýkaná stěžovateli byla již napravena.
[5] Žalovaný se k návrhu stěžovatele na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti
nevyjádřil.
[6] Podle §107 s. ř. s. nemá kasační stížnost odkladný účinek. Nejvyšší správní soud jej však
může na návrh stěžovatele přiznat; přitom užije přiměřeně §73 odst. 2 až 4 s. ř. s. Podle §73
odst. 2 s. ř. s. soud přizná žalobě odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky
rozhodnutí znamenaly pro žalobce (stěžovatele) nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním
odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým
veřejným zájmem.
[7] Odkladný účinek má charakter institutu mimořádného, vyhrazeného pro ojedinělé
případy; je koncipován jako dočasná procesní ochrana stěžovatele jako účastníka řízení
před okamžitým výkonem či jinými právními následky pro něj nepříznivého soudního,
resp. správního rozhodnutí. Přiznáním odkladného účinku je prolamována právní moc
rozhodnutí, na které je třeba hledět jako na zákonné, dokud není případně jako celek zákonným
postupem zrušeno. Přiznání odkladného účinku proto musí být vyhrazeno pro ojedinělé případy,
které zákonodárce vyjádřil v §73 odst. 2 s. ř. s.
[8] Stěžovatel, který přiznání odkladného účinku navrhuje, má povinnost tvrzení a povinnost
důkazní; je tedy na něm, aby konkretizoval a doložil (prokázal), jakou konkrétní újmu
by pro něj výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly (viz např. usnesení Nejvyššího
správního soudu ze dne 29. 2. 2012, č. j. 1 As 27/2012 - 32). Stěžovatel zejména musí
konkretizovat, jakou újmu by pro něj znamenal výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí
a z jakých konkrétních okolností ji vyvozuje. Hrozící újma musí být závažná a reálná,
nikoli pouze hypotetická či bagatelní. Stěžovatel musí hrozbu nepoměrně větší újmy jednak
dostatečně konkrétně tvrdit, ale především náležitě doložit. Nejvyšší správní soud poukazuje
na dispoziční zásadu ovládající celé řízení o kasační stížnosti – kasační soud není povolán k tomu,
aby za stěžovatele vlastní vyhledávací činností zjišťoval či dokazoval důvody pro přiznání
odkladného účinku kasační stížnosti. Návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti musí
být proto dostatečně individualizovaný a podložený konkrétními důkazy (srov. usnesení
Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 1. 2012, č. j. 8 As 65/2011 - 74).
[9] Nejvyšší správní soud po zhodnocení skutečností doložených stěžovatelem dospěl
k závěru, že podmínky pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti podle §73 odst. 2 s. ř. s.
ve spojení s §107 s. ř. s. jsou v tomto případě naplněny.
[10] Stěžovatel svůj návrh doložil dostatečně podrobnými a věrohodnými údaji o své
finanční situaci, které nebyly zpochybněny ani žalovaným. Argumentace stěžovatele vychází
z předložených účetních dokladů, především z rozvahy a výkazu zisku a ztráty ke dni
31. 12. 2019. Z těchto účetních dokladů mj. vyplývá, že stěžovatel vykázal za poslední
účetní období ztrátu ve výši 69 tis. Kč, v předcházejícím období potom zisk po zdanění ve výši
80 tis. Kč. Ani na základě ostatních údajů dokumentujících hospodaření stěžovatele a jeho
majetek nelze vyloučit, že by povinnost úhrady dané pokuty mohla pro něj představovat
nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám,
a to rovněž z toho hlediska, že přiznání odkladného nemůže mít v tomto případě jiný přímý
dopad do práv třetích osob, než je dočasné odložení příjmu státu z výběru uložené pokuty.
[11] Nejvyšší správní soud posoudil návrh na přiznání odkladného účinku i z hlediska
zbývající podmínky stanovené v §73 odst. 2 s. ř. s. Přiznání odkladného účinku není v tomto
případě v rozporu s důležitým veřejným zájmem, neboť v případě neúspěchu kasační stížnosti
bude stěžovatel povinen stanovenou pokutu i částku nákladů správního řízení uhradit.
[12] Vzhledem k tomu, že žalobě stěžovatele proti pravomocnému rozhodnutí žalovaného
přiznal odkladný účinek již krajský soud, postačí v daném případě, že se přiznáním odkladného
účinku kasační stížnosti pozastavují až do skončení řízení o kasační stížnosti právní účinky
přezkoumávaného rozsudku Krajského soudu v Brně, neboť tím se fakticky dočasně obnovuje
odkladný účinek žaloby proti rozhodnutí žalovaného.
[13] Přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti Nejvyšší správní soud žádným způsobem
nepředjímá své budoucí rozhodnutí o věci samé.
Poučení: Proti tomuto usnesení ne j so u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 18. června 2020
JUDr. Jakub Camrda
předseda senátu