Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 12.03.2020, sp. zn. 7 As 20/2020 - 13 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NSS:2020:7.AS.20.2020:13

Zdroj dat je dostupný na http://www.nssoud.cz
ECLI:CZ:NSS:2020:7.AS.20.2020:13
sp. zn. 7 As 20/2020 - 13 USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Tomáše Foltase a soudců Mgr. Davida Hipšra a Mgr. Lenky Krupičkové v právní věci žalobce: A. H., proti žalovanému: Vrchní soud v Olomouci, se sídlem Masarykova třída 1, Olomouc, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci ze dne 7. 1. 2020, č. j. 65 A 1/2020 - 4, takto: I. Kasační stížnost se o dm í t á . II. Žádný z účastníků n emá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: [1] Žalobce (dále jen „stěžovatel“) doručil dne 23. 1. 2020 Nejvyššímu správnímu soudu kasační stížnost proti shora označenému usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci, jímž byla odmítnuta jeho žaloba proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 8. 10. 2019, č. j. 4 Co 28/2019 - 20, vydanému v soudním řízení. [2] Nejvyšší správní soud konstatuje, že kasační stížnost je nepřípustná. Rozhodnutí soudů vydaná v soudním řízení nejsou rozhodnutími správních orgánů v oblasti veřejné správy, a proto nemohou být přezkoumávána ve správním soudnictví. Jako takovou je třeba ji odmítnout podle §46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. ve spojení s §120 téhož zákona. Srov. např. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 3. 2017, č. j. 10 As 95/2017 - 10, ze dne 11. 4. 2017, č. j. 4 As 72/2017 - 10, ze dne 4. 5. 2017, č. j. 10 As 125/2017 - 11, ze dne 9. 11. 2017, č. j. 4 As 216/2017 - 13, či ze dne 29. 11. 2017, č. j. 7 As 359/2017 - 17. Ostatně stěžovatel nesplnil ani podmínku povinného zastoupení (§105 odst. 2 s. ř. s.), což má rovněž za následek nutnost odmítnutí kasační stížnosti dle §46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. v návaznosti na §120 téhož zákona (viz usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 1. 2019, č. j. 8 As 22/2019 - 9, ze dne 12. 2. 2019, č. j. 8 As 23/2019 - 19, ze dne 19. 12. 2018, č. j. 8 As 390/2018 - 9, ze dne 12. 12. 2018, č. j. 8 As 379/2018 - 8). Nejvyššímu správnímu soudu proto nezbylo, než kasační stížnost odmítnout. [3] S ohledem na výše uvedené se Nejvyšší správní soud nemohl zabývat námitkami v ní obsaženými vč. namítané podjatosti soudců Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 9. 1. 2017, č. j. 8 As 1/2017 - 10, ze dne 26. 1. 2017, č. j. 8 As 7/2017 - 8, ze dne 30. 3. 2017, č. j. 1 As 126/2017 - 9). Z procesní opatrnosti soud dodává, že důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci, resp. v jeho rozhodování (viz např. usnesení ze dne 17. 7. 2014, č. j. Nao 232/2014 - 18, nebo ze dne 21. 10. 2014, č. j. 8 As 136/2014 - 67). [4] Výrok o nákladech řízení o kasační stížnosti se opírá o §60 odst. 3 větu první s. ř. s. ve spojení s §120 téhož zákona, podle nichž žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta. Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně dne 12. března 2020 JUDr. Tomáš Foltas předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší správní soud
Datum rozhodnutí / napadení:12.03.2020
Číslo jednací:7 As 20/2020 - 13
Forma /
Způsob rozhodnutí:
Usnesení
odmítnuto
Účastníci řízení:Vrchní soud v Olomouci
Prejudikatura:
Kategorie rozhodnutí:E
ECLI pro jurilogie.cz:ECLI:CZ:NSS:2020:7.AS.20.2020:13
Staženo pro jurilogie.cz:09.03.2024