ECLI:CZ:NSS:2020:7.AZS.450.2019:38
sp. zn. 7 Azs 450/2019 - 38
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Davida Hipšra a soudců
JUDr. Tomáše Foltase a Mgr. Lenky Krupičkové v právní věci žalobce: D. H. N., zastoupen
Mgr. Petrem Václavkem, advokátem se sídlem Opletalova 25, Praha 1, proti žalované: Komise
pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců, se sídlem nám. Hrdinů 1634/3, Praha 4, v řízení
o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 10. 12. 2019,
č. j. 57 A 81/2019 - 54,
takto:
Kasační stížnosti se ne p ři zn áv á odkladný účinek.
Odůvodnění:
[1] Rozhodnutím ze dne 16. 4. 2019, č. j. MV-37168-4/SO-2019, žalovaná zamítla odvolání
žalobce a potvrdila rozhodnutí Ministerstva vnitra ze dne 10. 12. 2018, č. j. OAM-21703-16/DP-
2018, ve znění opravného rozhodnutí ze dne 22. 1. 2019, č. j. OAM-21703-21/DP-2018), jímž byla
podle §44a odst. 3 ve spojení s §35 odst. 3 a dále v návaznosti na §37 odst. 2 písm. a) s odkazem
na §56 odst. 1 písm. j) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, ve znění
pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pobytu cizinců“), zamítnuta žádost žalobce o prodloužení
doby platnosti povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky za účelem podnikání.
[2] Žalobce podal proti rozhodnutí žalované žalobu ke Krajskému soudu v Plzni, který ji zamítl
rozsudkem ze dne 10. 12. 2019, č. j. 57 A 81/2019 - 54. Rozsudek krajského soudu je k dispozici
na www.nssoud.cz a soud na něj na tomto místě pro stručnost odkazuje.
[3] Žalobce (dále jen „stěžovatel“) podal proti rozsudku krajského soudu kasační stížnost
a navrhl, aby Nejvyšší správní soud přiznal kasační stížnosti odkladný účinek. Svůj návrh odůvodnil
tím, že případným výkonem napadeného rozhodnutí by bylo závažně narušeno jeho procesní právo
účastnit se soudního řízení. Nepřiznání odkladného účinku by znamenalo rovněž nepřiměřený zásah
do jeho života. Stěžovatel žije na území České republiky již přes deset let, je naprosto integrován
do české společnosti, plně přivykl místnímu způsobu života a považuje Českou republiku za svůj
domov. Stěžovatel má s územím České republiky spjaty též ekonomické aktivity a po celou dobu
svého pobytu plnil veškeré své povinnosti živnostníka. Nepřiznání odkladného účinku by znamenalo
ekonomickou likvidaci nejen jeho, ale též manželky a dítěte, vůči kterým má vyživovací povinnost.
[4] Žalovaná ve vyjádření k návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti uvedla,
že s jeho přiznáním nesouhlasí. Poukázala na to, že řízení o prodloužení doby platnosti
k dlouhodobému pobytu bylo pravomocně ukončeno, stěžovatel tedy není oprávněn k pobytu
na území České republiky a nic by na tom nemohlo změnit ani přiznání odkladného účinku.
Nenahraditelná újma by stěžovateli mohla vzniknout až na základě správního vyhostění, přičemž
právní úprava řízení o správním vyhoštění zaručuje zkoumání přiměřenosti dopadu vydaného
rozhodnutí do jeho soukromého nebo rodinného života. K tvrzenému zásahu do stěžovatelova práva
na spravedlivý proces žalovaná uvedla, že stěžovatel je zastoupen právním zástupcem a náležitá
ochrana jeho práv je tak dostatečně zajištěna. Stěžovatel má rovněž právo účastnit se projednávání
jím podané kasační stížnosti prostřednictvím udělení víza k pobytu do 90 dnů, případně
prostřednictvím videokonferenčního zařízení. K tvrzení stěžovatele ohledně nepřiměřeného zásahu
do jeho soukromého a rodinného života, žalovaná uvedla, že nepřiznáním odkladného účinku
nedojde automaticky ke znemožnění realizace jeho rodinného života, neboť výkon napadeného
rozhodnutí nemá bezprostřední vliv na jeho případné vycestování z území České republiky.
[5] Nejvyšší správní soud vycházel při posouzení návrhu na přiznání odkladného účinku kasační
stížnosti z následujících skutečností, úvah a závěrů.
[6] Podle §107 odst. 1 s. ř. s. nemá kasační stížnost odkladný účinek. Soud jej však může
na návrh stěžovatele přiznat; §73 odst. 2 až 5 se užije přiměřeně. Podle §73 odst. 2 s. ř. s. ve spojení
s §107 s. ř. s. lze přiznat odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí
znamenaly pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může
vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.
[7] Smyslem přiznání odkladného účinku není obecně oddálení účinku pravomocného
rozhodnutí správního orgánu, ale jde o zvláštní nástroj, který má zabránit situaci, kdy by v důsledku
okamžitého výkonu pravomocného rozhodnutí správního orgánu došlo ke zcela konkrétní, závažné,
nevratné a nenahraditelné újmě. Soud přiznáním odkladného účinku ještě před rozhodnutím ve věci
samé prolamuje právní účinky pravomocného rozhodnutí správního orgánu. Přiznání odkladného
účinku má tedy mimořádný charakter.
[8] Při zkoumání splnění podmínek pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti Nejvyšší
správní soud vzal především v potaz to, že žádost stěžovatele o prodloužení doby platnosti povolení
k dlouhodobému pobytu byla pravomocně zamítnuta, přičemž platnost jeho posledního pobytového
statusu skončila uplynutím času. Stěžovatel tak není k pobytu na území České republiky oprávněn
a nic by na tom nemohlo změnit ani přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. Skutečnost,
že povolení k pobytu skončilo, nebyla totiž založena přímo žalobou napadeným rozhodnutím
(na rozdíl od např. rozhodnutí o zrušení již existujícího povolení k pobytu). Neudělení povolení
k dlouhodobému pobytu, resp. jeho neprodloužení nelze tak posuzovat jako nenahraditelnou újmu.
Tato by stěžovateli mohla vzniknout až na základě realizace správního vyhoštění, o kterém je však
rozhodováno v samostatném správním řízení (srov. nález Ústavního soudu ze dne 24. 4. 2012,
sp. zn. Pl. ÚS 23/11, bod 32). V této souvislosti je třeba dále uvést, že rozhodnutí o správním
vyhoštění nelze vydat, jestliže jeho důsledkem by byl nepřiměřený zásah do soukromého
nebo rodinného života cizince (§119a odst. 2 zákona o pobytu cizinců). Navíc cizinec má právo
podat proti případnému správnímu vyhoštění žalobu, která má ze zákona odkladný účinek (viz §172
odst. 3 citovaného zákona).
[9] Ze shora uvedeného vyplývá, že v posuzované věci nebyly splněny podmínky pro přiznání
odkladného účinku kasační stížnosti vyžadované v §73 odst. 2 s. ř. s. ve spojení s §107 s. ř. s.
Nejvyšší správní soud proto nepřiznal kasační stížnosti odkladný účinek.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 12. března 2020
Mgr. David Hipšr
předseda senátu