ECLI:CZ:NSS:2020:KONF.14.2020:11
sp. zn. Konf 14/2020 - 11
USNESENÍ
Zvláštní senát zřízený podle zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních
sporů, složený z předsedy JUDr. Pavla Simona a soudců Mgr. Víta Bičáka, JUDr. Romana Fialy,
Mgr. Radovana Havelce, JUDr. Michala Mazance a JUDr. Tomáše Rychlého, Ph.D., rozhodl
o návrhu Obvodního soudu pro Prahu 3, na rozhodnutí kompetenčního sporu mezi ním
a Městským soudem v Praze a Vrchním soudem v Praze, a dalších účastníků sporu vedeného
u Obvodního soudu pro Prahu 3 pod sp. zn. 12 C 105/2020, o uznání statutu pojištěnce
a zaplacení 12 340 EUR: žalobkyně R. A., zastoupená Mgr. Leonidem Kushnarenkem,
advokátem, se sídlem v Praze 1, Politických vězňů 1272/21, a žalovaná Všeobecná zdravotní
pojišťovna České republiky, se sídlem v Praze 3, Orlická 2020/4, IČ 41197518,
takto:
Návrh se o d mí t á.
Odůvodnění:
[1] Návrhem doručeným zvláštnímu senátu dne 7. 10. 2020 se Obvodní soud pro Prahu 3
(dále jen „navrhovatel“) domáhal, aby zvláštní senát zřízený podle zákona č. 131/2002 Sb. (dále
jen „zvláštní senát“) rozhodl tvrzený kompetenční spor ve věci vedené u Obvodního soudu pro
Prahu 3 pod sp. zn. 12 C 105/2020.
[2] Z předloženého spisu vyplynuly následující skutečnosti:
[3] Žalobou podanou u Městského soudu v Praze se žalobkyně domáhala uznání statutu
pojištěnce a finanční úhrady zdravotní péče ve výši 12 340 EUR spojené s neplánovaným
předčasným porodem žalobkyně a narozením dcery L. v nemocnici G., svobodný stát Sasko, ve
prospěch AOK – Die Gesundheitskasse für Niedersachsen, se sídlem v Německu, Hannover,
Hans-Böcker-Allee 13. Žalobkyně uvedla, že se před podáním žaloby se žádostí o úhradu nákladů
vynaložených na zdravotní služby v zahraničí obrátila na žalovanou, která však měla rozhodnout,
že žalobkyně není v České republice pojištěna a proto nemá nárok na požadovanou úhradu.
[4] Městský soud v Praze zařadil žalobu do civilního úseku a usnesením ze dne 27. 3. 2020,
čj. 92 C 11/2020-5, vyzval žalobkyni k opravě vad žaloby. Této výzvě žalobkyně vyhověla
podáním ze dne 14. 4. 2020.
[5] Přípisem ze dne 20. 5. 2020 sdělil Městský soud v Praze účastníkům řízení, že dle jeho
závěru není ve věci dána jeho věcná příslušnost, neboť nejde o žádnou z věcí uvedených v §9
odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen
„o. s. ř.“) a vyzval je, aby se k uvedenému závěru vyjádřili ve lhůtě 10 dnů od doručení přípisu.
Žádný z účastníků se nevyjádřil.
[6] Dne 15. 6. 2020 předložil Městský soud v Praze věc podle §104a odst. 2 o. s. ř. Vrchnímu
soudu v Praze k rozhodnutí o věcné příslušnosti.
[7] Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 23. 6. 2020, čj. Ncp 412/2020-16, rozhodl,
že k projednání a rozhodnutí věci jsou v prvním stupni věcně příslušné okresní soudy (výrok I)
s tím, že po právní moci usnesení bude věc postoupena k dalšímu řízení Obvodnímu soudu pro
Prahu 3 (výrok II).
[8] Podle Vrchního soudu v Praze jsou k projednání předmětného sporu v občanském
soudním řízení v prvním stupni věcně příslušné okresní soudy, neboť se nejedná o spor, pro nějž
by byla založena v prvním stupni věcná příslušnost krajských soudů podle §9 odst. 2 o. s. ř. nebo
podle jiného předpisu. Vrchní soud dále uvedl, že mu nepřísluší v zahájeném občanském
soudním řízení rozhodovat o věcné příslušnosti soudů jednajících a rozhodujících ve správním
soudnictví podle zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, i kdyby zde byly okolnosti, které
by případně mohly zakládat úvahu o jejich věcné příslušnosti. Postup civilních soudů
v občanském soudním řízení, které při projednávání věci dospějí k závěru, že spor nebo jiná
právní věc patří na pořad práva ve správním soudnictví, je speciálně upraven v §104b a §104c
o. s. ř., kde se rozhodování nadřízeného vrchního soudu o věcné příslušnosti podle §104a o. s. ř.
neuplatní.
[9] Navrhovatel v návrhu na řešení záporného kompetenčního sporu uvedl, že se žalobkyně
domáhá přezkumu výše uvedeného rozhodnutí správní komise žalované ze dne 20. 3. 2019.
Dle §53 odst. 1, 10, 13 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně
a doplnění některých souvisejících zákonů, ve spojení s §14b a §16b téhož zákona je takové
rozhodnutí správní komise přezkoumatelné v linii správního řízení a lze jej napadnout výlučně
správní žalobou. K témuž závěru měl dle navrhovatele dospět i Nejvyšší správní soud ve svých
rozsudcích ze dne 30. 9. 2013, čj. 4 Ads 134/2012-50, a ze dne 8. 8. 2019, čj. 9 Ads 434/2017-44.
[10] Navrhovatel má za to, že k projednání a rozhodnutí řešené věci jsou věcně příslušné
soudy ve správním soudnictví, proto věc předkládá dle §104c o. s. ř. s přihlédnutím k §104a
odst. 8 o. s. ř. Pokud by navrhovatel postupoval podle §104b odst. 1 o. s. ř., řízení zastavil
a žalobkyni poučil o možnosti podat žalobu proti rozhodnutí správního orgánu ve správním
soudnictví, odkázal by ji k zahájení řízení u téhož soudu, u něhož již žalobu podala. Navrhovatel
si je vědom toho, že není splněna formální podmínka daná v §104c odst. 1 o. s. ř. ve smyslu
existence pravomocného rozhodnutí správního soudu, kterým by byla žaloba odmítnuta,
teleologickým výkladem uvedeného ustanovení však dospěl k závěru, že je ve věci aplikovatelné,
neboť jeho smyslem a účelem je toliko zabránění opětovnému navrácení věci témuž soudu,
v dané věci Městskému soudu v Praze.
[11] Zvláštní senát se nejprve zabýval podmínkami, za nichž může věc projednat a rozhodnout
o ní.
[12] Vznikne-li kladný nebo záporný kompetenční spor o pravomoc nebo věcnou příslušnost
k vydání rozhodnutí, rozhodne zvláštní senát o tom, kdo je příslušný vydat rozhodnutí uvedené
v návrhu na zahájení řízení. Kladným kompetenčním sporem je podle §1 odst. 2 zákona
o rozhodování některých kompetenčních sporů spor, v němž si jedna strana osobuje pravomoc
vydat rozhodnutí v totožné věci individuálně určených účastníků, o níž bylo druhou stranou
vydáno pravomocné rozhodnutí. Záporný kompetenční spor podle téhož ustanovení nastává
tehdy, jestliže v totožné věci individuálně určených účastníků strany popírají svou pravomoc
vydat rozhodnutí.
[13] Existence záporného kompetenčního sporu či kladného kompetenčního sporu
je podmínkou pro to, aby zvláštní senát mohl rozhodnout o tom, kdo je příslušný vydat
rozhodnutí uvedené v návrhu na zahájení řízení.
[14] Protože zvláštní senát rozhoduje o kompetenčním sporu podle skutkového a právního
stavu existujícího ke dni, kdy o věci rozhoduje (srov. usnesení zvláštního senátu ze dne
24. 11. 2004, čj. Konf 3/2003-18, publikované pod č. 485/2005 Sb. NSS), je podstatné nejen to,
že kompetenční spor vznikl, ale také to, že trvá ke dni rozhodování zvláštního senátu.
[15] V řešené věci však kompetenční spor vzniknout nemohl. Aby šlo o kompetenční spor,
k jehož řešení je zvláštní senát povolán, musí jít podle §1 odst. 1 zákona č. 131/2002 Sb. o spor,
jehož stranami jsou a) soud na straně jedné a exekutivní orgán na straně druhé, anebo b) soud
v řízení občanskoprávním na straně jedné a soud rozhodující ve správním soudnictví na straně
druhé. Jinak o kompetenční spor podle uvedeného zákona nejde a pravomoc zvláštního senátu
není dána. Ve věci je zřejmé, že jak Městský, tak Vrchní soud v Praze rozhodovaly jako soudy
v občanském soudním řízení, stejně tak navrhovatel byl určen jako věcně příslušný soud
v občanském soudním řízení.
[16] Zvláštní senát by v dané věci mohl rozhodovat o negativním kompetenčním sporu pouze
tehdy, kdyby Obvodní soud pro Prahu 3 zastavil řízení o věci podle §104b odst. 1 o. s. ř.,
žalobkyně podala žalobu u soudu jednajícího ve správním soudnictví a tento soud pak popřel
svou pravomoc, anebo jestliže by spor o to, zda jde o věc náležející do věcné příslušnosti soudů
v občanském soudním řízení nebo ve správním soudnictví, nastal mezi specializovaným senátem
pro věci správního soudnictví a jiným senátem Městského soudu v Praze (§104b odst. 3 o. s. ř.,
§46 odst. 4 s. ř. s.). K tomu však v této věci nedošlo a kompetenční spor proto dosud nevznikl.
[17] Vzhledem k uvedeným skutečnostem byl návrh navrhovatele na zahájení řízení
o záporném kompetenčním sporu odmítnut pro nepřípustnost [§4 zákona č. 131/2002 Sb. a §46
odst. 1 písm. d) s. ř. s.].
[18] Pravomocné rozhodnutí zvláštního senátu je podle §5 odst. 5 zákona č. 131/2002 Sb.
závazné pro strany kompetenčního sporu, účastníky řízení, v němž spor vznikl, pro správní
orgány [§4 odst. 1 písm. a) s. ř. s.] i soudy.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně 30. prosince 2020
JUDr. Pavel Simon
předseda zvláštního senátu