ECLI:CZ:NSS:2020:NAO.131.2020:94
sp. zn. Nao 131/2020 - 94
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Filipa Dienstbiera, soudce
JUDr. Tomáše Langáška a soudkyně Mgr. Veroniky Baroňové v právní věci žalobců: a) H. K., b)
H. K. S., c) R. H., d) J. A., e) A. R., zastoupených Organizací pro pomoc uprchlíkům, z. s., se
sídlem Kovářská 4, Praha 9, proti žalovanému: Policie ČR, Krajské ředitelství policie
Pardubického kraje, se sídlem Opočínek 57, Pardubice, v řízení o námitce podjatosti vznesené
žalobci v řízení o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem vedeném u Krajského soudu
v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích pod sp. zn. 52 A 13/2020,
takto:
I. Řízení se zas t av u j e.
II. Žádný z účastníků n emá právo na náhradu nákladů řízení o námitce podjatosti.
Odůvodnění:
[1] Žalobci se u krajského soudu domáhali ochrany proti nezákonnému zásahu žalovaného.
Dne 27. 8. 2020 vznesli námitku podjatosti soudce JUDr. Aleše Korejtka ve smyslu §8 odst. 5
zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (s. ř. s.), kterou dále odůvodnili. Následně krajský
soud dne 3. 9. 2020 obdržel od žalobců zpětvzetí žaloby.
[2] Krajský soud předložil námitku podjatosti k rozhodnutí Nejvyššímu správnímu soudu
s tím, že vyjádření soudce Aleše Korejtka není předkládáno, neboť žalobci vzali žalobu zpět.
[3] V souladu s dispoziční zásadou navrhovatel disponuje řízením nebo jeho předmětem,
a tedy může vzít svůj návrh zcela nebo zčásti zpět, dokud o něm soud nerozhodl (srov. §37
odst. 4 s. ř. s.). Podle ustanovení §47 písm. a) s. ř. s. vzal-li navrhovatel svůj návrh zpět, soud
řízení zastaví.
[4] Nejvyšší správní soud posoudil podání, jímž byla žaloba vzata zpět, a dospěl k závěru,
že projev vůle, kterým došlo ke zpětvzetí žaloby, je jednoznačný a nevzbuzuje žádné
pochybnosti. Je tedy nepochybné, že na základě tohoto úkonu účastníka krajskému soudu
nezbývá než řízení vedené pod sp. zn. 52 A 13/2020 zastavit.
[5] Nejvyšší správní soud již v usnesení ze dne 23. 5. 2013, č. j. Nao 23/2013 - 120,
ve kterém řešil procesně totožnou situaci, jaká nastala v projednávané věci, uvedl: „řízení o námitce
podjatosti soudce je ve vztahu k řízení, v němž byla tato námitka vznesena, řízením akcesorickým. Řízení
o námitce podjatosti nemůže být vedeno samostatně, bez ohledu na existenci soudního řízení, v jehož rámci byla
podjatost rozhodujícího soudce namítána. Je-li soudní řízení správní ve věci zastaveno, např. právě z důvodu
zpětvzetí žaloby, jako v právě posuzovaném případě, soud rozhodující o vyloučení soudce (soudců či senátu) řízení
o námitce podjatosti zastaví. Zpětvzetí žaloby se tedy vztahuje i na námitku podjatosti vznesenou v příslušném
soudním řízení.“
[6] Nejvyšší správní soud si je vědom, že i rozhodnutí o zastavení řízení by měl činit soudce,
o jehož nepodjatosti neexistují pochybnosti. Avšak s ohledem na nevyhnutelnost zastavení řízení
jako důsledku úkonu žalobců, který nelze odvolat a o jehož obsahu nejsou pochybnosti, Nejvyšší
správní soud nepovažoval s ohledem na hospodárnost řízení za nutné o námitce podjatosti jednat
a rozhodovat.
[7] Z uvedených důvodů Nejvyšší správní soud rozhodl o zastavení řízení o námitce
podjatosti soudce JUDr. Aleše Korejtka.
[8] Výrok o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti je odůvodněn ustanovením §60
odst. 3 s. ř. s., ve spojení s §120 s. ř. s., podle kterého nemá žádný z účastníků právo na náhradu
nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 17. září 2020
JUDr. Filip Dienstbier
předseda senátu