ECLI:CZ:NSS:2021:10.AO.10.2021:176
sp. zn. 10 Ao 10/2021 - 176
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Zdeňka Kühna, soudkyně
Sylvy Šiškeové a soudce Ondřeje Mrákoty v právní věci navrhovatelky: J. P., zastoupené JUDr.
Norbertem Naxerou, advokátem se sídlem Bolzanova 1615/1, Praha 1, proti odpůrci:
Ministerstvo zdravotnictví, se sídlem Palackého náměstí 375/4, Praha, za účasti osob
zúčastněných na řízení I. – DCLXXXVIII., všechny osoby zúčastněné na řízení zastoupeny
JUDr. Norbertem Naxerou, advokátem se sídlem Bolzanova 1615/1, Praha 1, o návrhu na
zrušení opatření obecné povahy ze dne 27. 4. 2021, čj. MZDR 15757/2020-49/MIN/KAN,
takto:
I. Návrh na zrušení opatření obecné povahy ze dne 27. 4. 2021, čj. MZDR 15757/2020-
49/MIN/KAN, se o dm ít á .
II. Žádný z účastníků ani osoby zúčastněné na řízení ne m a jí právo na náhradu nákladů
řízení.
III. Navrhovatelce se vrací zaplacený soudní poplatek za návrh na zrušení části
opatření obecné povahy ve výši 6 000 Kč, který bude vyplacen z účtu
Nejvyššího správního soudu do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení.
Odůvodnění:
[1] Navrhovatelka se návrhem na zrušení opatření obecné povahy domáhala zrušení
mimořádného opatření odpůrce ze dne 27. 4. 2021, čj. MZDR 15757/2020-49/MIN/KAN.
Opatření s účinností ode dne 3. 5. 2021 zakazovalo všem osobám pohyb a pobyt bez ochranných
prostředků dýchacích cest, kterými jsou respirátor nebo obdobný prostředek splňující blíže
vymezené požadavky, na vymezených místech.
[2] S účinností od 10. 5. 2021 odpůrce opatření ze dne 27. 4. 2021 zrušil a nahradil opatřením
ze dne 4. 5. 2021. Navrhovatelka v přípise ze dne 13. 5. 2021 navrhla, aby NSS rozhodl o tom,
že napadené mimořádné opatření bylo nezákonné.
[3] NSS rozsudkem ze dne 11. 6. 2021, čj. 10 Ao 12/2021-84, vyslovil na návrh jiného
navrhovatele v souladu s 13 odst. 4 zákona č. 94/2021 Sb., o mimořádných opatřeních
při epidemii onemocnění COVID-19 a o změně některých souvisejících zákonů
(dále jen „pandemický zákon“), že mimořádné opatření bylo v rozporu se zákonem.
[4] NSS podle §103 o. s. ř. ve spojení s §64 s. ř. s. kdykoliv za řízení přihlíží z úřední
povinnosti k tomu, zda jsou splněny podmínky, za nichž může rozhodnout ve věci samé
(podmínky řízení). Jelikož navrhovatelka v nyní projednávané věci napadla dotčené mimořádné
opatření, které NSS již shledal rozporným se zákonem, zabýval se dále tím, zda jsou splněny
podmínky řízení pro rozhodnutí ve věci samé. Jednou z podmínek řízení je mj. existence
předmětu řízení. Odpadnutí předmětu řízení je neodstranitelným nedostatkem podmínek řízení,
pro který soud návrh usnesením odmítne podle §46 odst. 1 písm. a) s. ř. s.
[5] Pokud je vedeno řízení o zrušení opatření obecné povahy, pak předmět řízení může
odpadnout tak, že správní soud v jiném řízení zruší návrhem napadené opatření obecné povahy
nebo jeho část (§101d odst. 2 s. ř. s.). Zrušení opatření obecné povahy nebo jeho části soudem
má totiž účinky erga omnes (vůči všem). Ačkoliv se totiž jedná o správní akt konkrétní
co do předmětu, okruh jeho adresátů je vymezen obecně (rozsudek NSS ze dne 15. 12. 2010,
čj. 7 Ao 6/2010-44, č. 2464/2012 Sb. NSS, Správa národního parku Šumava). Tomu v případě řízení
souvisejících s pandemickým zákonem ostatně odpovídá i povinnost soudu přerušit řízení,
rozhoduje-li ve věci, jejíž rozhodnutí závisí na posouzení zákonnosti mimořádného opatření,
jestliže probíhá řízení o návrhu na zrušení tohoto mimořádného opatření, a vyčkat rozhodnutí
o návrhu na jeho zrušení (§13 odst. 5 pandemického zákona).
[6] V usnesení ze dne 11. 6. 2021, č. j. 8 Ao 9/2021-43, NSS dovodil, že obdobné účinky
jako zrušení opatření obecné povahy má i deklaratorní výrok podle §13 odst. 4 pandemického
zákona, jímž soud určí nezákonnost mimořádného opatření. Rovněž takový výrok působí
i vůči ostatním navrhovatelům. Proto je třeba ostatní návrhy odmítnout stejně jako v případě
zrušení opatření obecné povahy v jiném řízení pro odpadnutí předmětu řízení podle §46
odst. 1 písm. a) s. ř. s. , protože nezákonnost daného opatření či jeho části již byla deklarována
s účinky vůči všem jeho adresátům.
[7] V nyní projednávané věci navrhovatelka navrhla, aby NSS rozhodl o tom, že opatření
obecné povahy odpůrce bylo v rozporu se zákonem. Jak však bylo výše uvedeno,
NSS již rozsudkem čj. 10 Ao 12/2021-84 deklaroval nezákonnost celého mimořádného opatření.
Účinky tohoto rozsudku proto dopadají i na navrhovatelku v nyní projednávané věci.
Jelikož se tím materiálně vyprázdnil předmět řízení, rozhodl NSS tak, že návrh navrhovatelky
odmítl podle §46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. pro odpadnutí předmětu řízení.
[8] O nákladech řízení NSS rozhodl podle §60 odst. 3 s. ř. s., podle něhož nemá žádný
z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, byl-li návrh odmítnut. Rozhodnutí o nákladech
řízení osob zúčastněných na řízení vychází z §60 odst. 5 s. ř. s.
[9] Podle §10 odst. 3 věty poslední zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích,
platí, že by-li návrh na zahájení řízení před prvním jednáním odmítnut, soud vrátí z účtu soudu zaplacený
poplatek. NSS proto navrhovatelce vrací soudní poplatek ve výši 5 000 Kč ve lhůtě stanovené
v souladu s §10a odst. 1 zákona o soudních poplatcích. NSS navrhovatelce ve stejné lhůtě vrací
také soudní poplatek ve výši 1 000 Kč, který zaplatila za návrh na vydání předběžného opatření.
O tomto návrhu NSS nerozhodoval, neboť jej navrhovatelka vzala zpět.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 1. července 2021
Zdeněk Kühn
předseda senátu