ECLI:CZ:NSS:2021:2.AS.281.2021:39
sp. zn. 2 As 281/2021 - 39
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Miluše Doškové a soudců
Mgr. Evy Šonkové a JUDr. Karla Šimky v právní věci žalobce: L. B., Mgr. Danielem Bartošem,
advokátem se sídlem Bílinská 1147/1, Ústí nad Labem, proti žalovanému: Zastupitelstvo obce
Svatý Jan, se sídlem Drážkov 33, Svatý Jan, zastoupen Mgr. Davidem Barešem, advokátem
se sídlem T. G. Masaryka 28, Sedlčany, o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem
žalovaného, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne
30. 9. 2021, č. j. 43 A 10/2021 - 76,
takto:
Kasační stížnosti se n ep ři zn áv á odkladný účinek.
Odůvodnění:
I. Vymezení věci
[1] Žalobce se žalobou domáhal ochrany před nezákonným zásahem žalovaného
spočívajícím v tom, že žalovaný projednal a zamítl žalobcův návrh na změnu územního plánu
obce Svatý Jan na svém zasedání dne 2. 12. 2020 přesto, že informace o místě, době a navrženém
programu připraveného zasedání žalovaného nebyly zveřejněny na úřední desce obecního úřadu
obce Svatý Jan ani fyzicky, ani způsobem umožňujícím dálkový přístup v době alespoň 7 dní
před zasedáním žalovaného. O zasedání se dozvěděl až z přípisu starosty obce, který mu byl
doručen dne 9. 12. 2020. Žalobce namítal, že byl zkrácen na svém právu vyjádřit se k podanému
návrhu a svou argumentací ovlivnit rozhodování žalovaného. Kromě deklarace nezákonnosti
popsaného zásahu se žalobce domáhal, aby soud žalovanému uložil zrušit přijaté usnesení, znovu
uskutečnit své zasedání a opětovně rozhodnout o návrhu žalobce na změnu územního plánu.
[2] Žalobu krajský soud zamítl v záhlaví označeným rozsudkem, proti němuž žalobce (dále
jen „stěžovatel“) dne 2. 11. 2021 podal blanketní kasační stížnost. Dne 2. 12. 2021 kasační
stížnost doplnil o důvody, pro které rozsudek napadá. Zároveň navrhl, aby kasační stížnosti byl
přiznán odkladný účinek, neboť by pro něj jako fyzickou osobu výkon napadeného rozsudku
znamenal nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku vznikne žalovanému,
jenž je orgánem územně samosprávného celku s vlastním rozpočtem a příjmem z veřejných
zdrojů. Přiznání odkladného účinku není v rozporu s veřejným zájmem.
[3] Žalovaný ve vyjádření k návrhu na odkladný účinek uvedl, že stěžovatel neuvádí žádné
skutečnosti ani důkazy, které by odůvodňovaly jeho přiznání. Napadený rozsudek se dotýká
platnosti a zákonnosti usnesení žalovaného č. 20 ze dne 2. 12. 2020, které zasahuje do práv
a povinností třetích osob, jejichž práv by se přiznání odkladného účinku nepřiměřeně dotklo.
V porovnání s tím jsou zájmy stěžovatele v nepoměru. Jediným důsledkem nepřiznání
odkladného účinku může pro stěžovatele být povinnost žalovanému zaplatit náhradu nákladů
řízení.
II. Posouzení věci Nejvyšším správním soudem
[4] Nejvyšší správní soud posoudil návrh na přiznání odkladného účinku a dospěl k závěru,
že podmínky pro vyhovění tomuto návrhu podle §73 odst. 2 s. ř. s. ve spojení
s §107 odst. 1 s. ř. s. nejsou splněny.
[5] Podle §107 s. ř. s. „kasační stížnost nemá odkladný účinek; Nejvyšší správní soud jej však může
na návrh stěžovatele přiznat. Ustanovení §73 odst. 2 až 5 se užije přiměřeně.“
[6] Podle §73 odst. 2 s. ř. s. „soud na návrh žalobce po vyjádření žalovaného usnesením přizná žalobě
odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší
újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu
s důležitým veřejným zájmem.“
[7] Z citovaných ustanovení vyplývá, že možnost přiznání odkladného účinku kasační
stížnosti je ve smyslu §73 odst. 2 s. ř. s. podmíněna kumulativním naplněním dvou objektivních
podmínek: 1) výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí by znamenaly pro stěžovatele
nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám,
a 2) přiznání odkladného účinku kasační stížnosti nebude v rozporu s důležitým veřejným
zájmem. Odkladný účinek má charakter institutu mimořádného, vyhrazeného pro ojedinělé
případy; je koncipován jako dočasná procesní ochrana stěžovatele jako účastníka řízení před okamžitým
výkonem pro něj nepříznivého soudního, resp. správního rozhodnutí (viz usnesení Nejvyššího
správního soudu ze dne 27. 8. 2015, č. j. 6 Azs 163/2015 - 38).
[8] Důvody možného vzniku nepoměrně větší újmy stěžovatele oproti jiným osobám jsou
vždy individuální, závislé pouze na konkrétní situaci stěžovatele. Povinnost tvrdit a prokázat
vznik újmy má proto stěžovatel, který musí konkretizovat, jakou újmu by pro něj znamenal výkon
nebo jiné právní následky rozhodnutí, její intenzitu a z jakých konkrétních okolností vznik
této újmy vyvozuje. Stěžovatelem uvedená tvrzení musí svědčit o tom, že negativní následek,
jehož se v souvislosti s napadeným rozsudkem krajského soudu (resp. s napadeným správním
rozhodnutím) obává, by pro něj byl zásadním zásahem. Hrozící újma přitom musí být závažná
a reálná, nikoliv pouze hypotetická a bagatelní. Svá tvrzení musí stěžovatel přiměřeně doložit.
[9] V nyní projednávaném případě stěžovatel návrh na přiznání odkladného účinku nijak
neodůvodnil. Toliko obecně uvedl, že jeho újma jako fyzické osoby bude nepoměrně větší
než újma žalovaného jako orgánu územně samosprávného celku. Neuvedl však, v čem tato újma
má spočívat a podle čeho posuzuje zmíněný nepoměr. Stěžovatel tedy neunesl nejen břemeno
důkazní, ale ani prvotní břemeno tvrzení. Nejvyšší správní soud proto uzavřel, že stěžovatel
netvrdil, a tím méně prokázal, že by byla naplněna základní podmínka pro přiznání odkladného
účinku podané kasační stížnosti (vznik nepoměrně větší újmy na straně stěžovatele, než jaká
přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám).
[10] Není úkolem ani oprávněním soudu za účastníka dohledávat či domýšlet tyto důvody
či konkrétní okolnosti, které by měly svědčit jeho požadavku vznesenému v návrhu na přiznání
odkladného účinku, ať už ze správního spisu či spisu soudního. Naopak, takový postup je soudu
zapovězen (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 7. 6. 2018,
č. j. 1 As 170/2018 - 46).
[11] Nejvyšší správní soud proto kasační stížnosti odkladný účinek nepřiznal. Pro úplnost
soud dodává, že rozhodnutí o návrhu na přiznání odkladného účinku žádným způsobem
nepředjímá budoucí rozhodnutí o věci samé.
Poučení: Proti tomuto usnesení ne j so u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 22. prosince 2021
JUDr. Miluše Došková
předsedkyně senátu