ECLI:CZ:NSS:2021:2.AZS.312.2021:16
sp. zn. 2 Azs 312/2021 - 16
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Karla Šimky a soudkyň
Mgr. Evy Šonkové a JUDr. Miluše Doškové v právní věci žalobce: D. E., zastoupený
Mgr. Petrem Václavkem, advokátem se sídlem Opletalova 25, Praha 1, proti žalovanému:
Ředitelství služby cizinecké policie, se sídlem Olšanská 2, Praha 3,
proti rozhodnutí žalovaného ze dne 12. 7. 2021, č. j. CPR-30687-2/ČJ-2020-930310-V223,
v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 4. 11. 2021,
č. j. 17 A 79/2021 - 46,
takto:
Kasační stížnosti se n ep ři zn áv á odkladný účinek.
Odůvodnění:
I. Vymezení věci
[1] Žalovaný v záhlaví označeným rozhodnutím zamítl odvolání žalobce a potvrdil
rozhodnutí správního orgánu I. stupně ze dne 26. 6. 2020, kterým byla žalobci uložena povinnost
opustit území členských států Evropské unie podle §50a odst. 2 písm. b) zákona č. 326/1999 Sb.,
o pobytu cizinců a o změně některých zákonů, (dále jen „napadené rozhodnutí“).
[2] Žalobu proti napadenému rozhodnutí krajský soud zamítl v záhlaví označeným
rozsudkem, proti němuž žalobce (dále jen „stěžovatel“) dne 24. 11. 2021 podal blanketní kasační
stížnost, v níž zároveň bez bližšího odůvodnění navrhl, aby jí byl přiznán odkladný účinek.
[3] Nejvyšší správní soud stěžovatele usnesením ze dne 9. 12. 2021, č. j. 2 Azs 312/2021–10,
vyzval, aby ve lhůtě patnácti dnů zaplatil soudní poplatek 5000 Kč za kasační stížnost a 1000 Kč
za návrh na přiznání odkladného účinku a aby kasační stížnost doplnil. Zároveň jej upozornil
na skutečnost, že podaný návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti postrádá
odůvodnění. Stěžovatel byl zpraven, že nebude-li návrh na přiznání odkladného účinku
neprodleně doplněn, nebude možno mu vyhovět. Usnesení bylo zástupci stěžovatele doručeno
dne 13. 12. 2021. Stěžovatel svůj návrh ani do okamžiku vydání tohoto usnesení nedoplnil.
II. Posouzení věci Nejvyšším správním soudem
[4] Nejvyšší správní soud posoudil návrh na přiznání odkladného účinku a dospěl k závěru,
že podmínky pro vyhovění tomuto návrhu podle §73 odst. 2 s. ř. s. ve spojení
s §107 odst. 1 s. ř. s. nejsou splněny.
[5] Podle §107 s. ř. s. „kasační stížnost nemá odkladný účinek; Nejvyšší správní soud jej však může
na návrh stěžovatele přiznat. Ustanovení §73 odst. 2 až 5 se užije přiměřeně.“
[6] Podle §73 odst. 2 s. ř. s. „soud na návrh žalobce po vyjádření žalovaného usnesením přizná žalobě
odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší
újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu
s důležitým veřejným zájmem.“
[7] Z citovaných ustanovení vyplývá, že možnost přiznání odkladného účinku kasační
stížnosti je ve smyslu §73 odst. 2 s. ř. s. podmíněna kumulativním naplněním dvou objektivních
podmínek: 1) výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí by znamenaly pro stěžovatele
nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám,
a 2) přiznání odkladného účinku kasační stížnosti nebude v rozporu s důležitým veřejným
zájmem. Odkladný účinek má charakter institutu mimořádného, vyhrazeného pro ojedinělé
případy; je koncipován jako dočasná procesní ochrana stěžovatele jako účastníka řízení před okamžitým
výkonem pro něj nepříznivého soudního, resp. správního rozhodnutí (viz usnesení Nejvyššího
správního soudu ze dne 27. 8. 2015, č. j. 6 Azs 163/2015 - 38).
[8] Důvody možného vzniku nepoměrně větší újmy stěžovatele oproti jiným osobám jsou
vždy individuální, závislé pouze na konkrétní situaci stěžovatele. Povinnost tvrdit a prokázat
vznik újmy má proto stěžovatel, který musí konkretizovat, jakou újmu by pro něj znamenal výkon
nebo jiné právní následky rozhodnutí, její intenzitu a z jakých konkrétních okolností vznik
této újmy vyvozuje. Stěžovatelem uvedená tvrzení musí svědčit o tom, že negativní následek,
jehož se v souvislosti s napadeným rozsudkem krajského soudu (resp. s napadeným správním
rozhodnutím) obává, by pro něj byl zásadním zásahem. Hrozící újma přitom musí být závažná
a reálná, nikoliv pouze hypotetická a bagatelní. Svá tvrzení musí navrhovatel také přiměřeně
osvědčit či doložit.
[9] V nyní projednávaném případě stěžovatel návrh na přiznání odkladného účinku nijak
neodůvodnil, a to ani po upozornění ze strany Nejvyššího správního soudu. Neunesl tedy nejen
břemeno důkazní, ale ani prvotní břemeno tvrzení. Nejvyšší správní soud proto uzavřel,
že stěžovatel netvrdil, a tím méně prokázal, že by byla naplněna základní podmínka pro přiznání
odkladného účinku podané kasační stížnosti (vznik nepoměrně větší újmy na straně stěžovatele,
než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám).
[10] Není úkolem ani oprávněním soudu za účastníka dohledávat či domýšlet důvody
či konkrétní okolnosti, které by měly svědčit jeho požadavku vznesenému v návrhu na přiznání
odkladného účinku, ať už ze správního spisu či spisu soudního. Naopak, takový postup je soudu
zapovězen (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 7. 6. 2018,
č. j. 1 As 170/2018 - 46).
[11] Nejvyšší správní soud proto kasační stížnosti odkladný účinek nepřiznal. Pro úplnost
soud dodává, že rozhodnutí o návrhu na přiznání odkladného účinku žádným způsobem
nepředjímá budoucí rozhodnutí o věci samé.
[12] Povinnost zaplatit soudní poplatek 1000 Kč za návrh na přiznání odkladného účinku
stanovená ve výroku III usnesení ze dne 9. 12. 2021, č. j. 2 Azs 312/2021 –10, trvá bez ohledu
na to, že odkladný účinek kasační stížnosti přiznán nebyl. Nebude-li soudní poplatek ve lhůtě
k tomu určené zaplacen, bude vůči stěžovateli vymáhán.
Poučení: Proti tomuto usnesení ne j so u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 22. prosince 2021
JUDr. Karel Šimka
předseda senátu