ECLI:CZ:NSS:2021:5.AO.20.2021:15
sp. zn. 5 Ao 20/2021 - 15
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Viktora Kučery a soudců
JUDr. Lenky Matyášové a JUDr. Jakuba Camrdy v právní věci navrhovatele: nezl. M. K., zast.
Mgr. Janem Pořízkem, advokátem se sídlem Kováků 554/24, Praha, proti odpůrci: Ministerstvo
zdravotnictví, se sídlem Palackého náměstí 375/4, Praha, o návrhu na zrušení mimořádného
opatření odpůrce ze dne 6. 4. 2021, č. j. MZDR 14592/2021-3/MIN/KAN,
takto:
I. Návrh se odm ít á .
II. Žádný z účastníků n emá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
[1] Nejvyšší správní soud obdržel ve shora označené věci dne 2. 6. 2021 návrh na zrušení
opatření obecné povahy – mimořádného opatření odpůrce ze dne 6. 4. 2021,
č. j. MZDR 14592/2021-3/MIN/KAN. Tímto opatřením odpůrce nařídil s odkazy na §80
odst. 1 písm. g) a §69 odst. 1 písm. j) a odst. 2 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného
zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon
o ochraně veřejného zdraví“) dítěti, žákovi nebo studentovi, kterému není jiným mimořádným
opatřením nebo krizovým opatřením zakázána osobní přítomnost na vzdělávání a který
je dítětem nebo žákem mateřské školy, základní školy, základní školy speciální, oboru vzdělání
praktická škola jednoletá nebo praktická škola dvouletá, žákem nebo studentem účastnícím
se praktického vyučování nebo praktické přípravy na střední škole nebo vyšší odborné škole,
žákem školy nebo studentem vyšší odborné školy, který se účastní skupinové konzultace nebo
závěrečných zkoušek, maturitních zkoušek nebo absolutorií, osobní přítomnost na vzdělávání,
pokud
a) nemá příznaky onemocnění COVID-19, a
b) podstoupil ve frekvenci stanovené podle čl. III napadeného opatření vyšetření
prostřednictvím neinvazivního preventivního antigenního testu na přítomnost antigenu
viru SARS-CoV-2, který si provedl sám nebo které mu byly provedeny jinou osobou
a které mu poskytla škola (dále jen „preventivní antigenní test“), a prokáže
se negativním výsledkem tohoto vyšetření, není-li ve čl. II stanoveno jinak.
[2] Navrhovatel v návrhu uvedl, že napadené opatření obecné povahy umožňuje
od 12. 4. 2021 osobní přítomnost žáků v základní škole pouze v případě, že podstoupili vyšetření
prostřednictvím preventivního testu na přítomnost antigenu viru SARS-CoV-2; toto testování
se provádí pravidelně po příchodu do školy. Uvedl, že od 12. 4. 2021 si tedy musí provádět
po příchodu do školy test výtěrem z nosu (případně musí strpět jeho provedení k tomu nijak
nekvalifikovanou osobou), jinak nebude vpuštěn do základní školy, jejíž první ročník navštěvuje.
Výslovně uvedl, že návrh je podáván v zákonné 30denní lhůtě, kterou je nutno počítat nejen
od nabytí účinnosti původního návrhu, ale též od nabytí účinnosti jeho změn. Napadené opatření
obecné povahy bylo změněno mj. mimořádným opatřením odpůrce ze dne 7. 5. 2021,
č. j. MZDR 14592/2021-10/MIN/KAN, které upravilo, resp. „prakticky znovu vydalo stěžejní čl. I.
napadeného opatření.“ Toto (změnové) mimořádné opatření nabylo účinnosti 10. 5. 2021, návrh
na zrušení shora označeného opatření obecné povahy je proto podle navrhovatele včasný.
[3] V další části návrhu navrhovatel kritizoval postup odpůrce, který nepřehledně přistupuje
k opakovanému pozměňování napadeného opatření, aniž by současně vydal jeho oficiální úplné
znění. Rozporoval jeho zákonnost, zejm. přiměřenost. Podle názoru navrhovatele zákon
neumožňuje zdravému dítěti účast na vzdělávání. Napadené opatření obecné povahy nemá
žádnou oporu v medicínských, ani jiných odborných zjištěních a postrádá také zákonnou oporu.
Jako zjevně nezákonné vnímá vyloučení dítěte s pozitivním výsledkem testu z výuky. Antigenní
testování považuje za zdravotní službu, kterou si děti samy nemohou provádět. Ve vztahu
k odůvodnění napadeného opatření obecné povahy uvedl, že je nedostatečné. Toto opatření
se nijak nezabývá otázkou rizik provádění testů u malých dětí; tato rizika odpůrce zcela přehlíží.
Napadené opatření dle jeho názoru neřeší ochranu osobních údajů, přestože při testování škola
zpracovává tzv. zvláštní kategorii osobních údajů. Povinnost podstupovat preventivní antigenní
testování nepovažuje za přiměřenou sledovanému cíli. Pro dítě je pozitivní výsledek testu
traumatizující, přičemž po navrhovateli a dalších dětech nelze požadovat, aby zásah do práv
napadeným opatřením obecné povahy strpěli. V petitu návrhu požadoval, aby Nejvyšší správní
soud napadené mimořádné opatření odpůrce ze dne 6. 4. 2021, č. j. MZDR 14592/2021-
3/MIN/KAN, zrušil dnem právní moci zrušujícího rozsudku.
[4] Nejvyšší správní soud se předně musel zabývat splněním jednotlivých procesních
podmínek. Navrhovatel napadl mimořádné opatření odpůrce vydané podle §69 odst. 1 písm. i)
a odst. 2 zákona o ochraně veřejného zdraví. Účelem tohoto mimořádného opatření je likvidace
epidemie COVID-19 nebo nebezpečí jejího opětovného vzniku. Toto mimořádné opatření
je opatřením obecné povahy, přičemž k projednání návrhu na jeho zrušení je podle §13 odst. 1
zákona č. 94/2021 Sb., o mimořádných opatřeních při epidemii onemocnění COVID-19
a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen „pandemický zákon“), příslušný Nejvyšší
správní soud, pokud mimořádné opatření vydalo ministerstvo a má-li toto opatření celostátní
působnost, což napadené opatření splňuje.
[5] Zákonodárce v §13 odst. 2 pandemického zákona zakotvil pro podání návrhu na zrušení
uvedeného mimořádného opatření lhůtu 1 měsíc ode dne, kdy napadené opatření obecné povahy
nabylo účinnosti. Současně také v odst. 3 §13 téhož zákona umožnil Nejvyššímu správnímu
soudu návrh mimo ústní jednání odmítnout, je-li zjevně neopodstatněný. Z citovaného
ustanovení je jasný záměr zákonodárce zakotvit přezkum mimořádných opatření podle
pandemického zákona a podle §69 odst. 1 písm. b) či i) zákona o ochraně veřejného zdraví
vydaných ve stavu pandemické pohotovosti ve zrychleném režimu (k tomu srov. usnesení
zdejšího soudu ze dne 18. 5. 2021, č. j. 5 Ao 2/2021 - 52). K zajištění rychlého věcného
přezkumu přispívá také jednoměsíční lhůta, ve které musí být návrh na zrušení opatření obecné
povahy podán. Smyslem této lhůty je totiž jakási koncentrace všech návrhů na zrušení téhož
opatření obecné povahy do jednoho časového úseku, aby adresáti, na něž napadené opatření
obecné povahy dopadá, mohli být v určité právní jistotě, že toto opatření nebude později soudem
zrušeno. Současně však musí být jeho adresátům zachován přístup k soudu, aby nedošlo
k odepření spravedlnosti (denegatio iustitiae).
[6] Zákonodárce na jednu stranu stanovil jednoměsíční lhůtu k podání návrhu na zrušení
opatření obecné povahy ode dne nabytí účinnosti tohoto opatření, na druhou stranu však
výslovně neupravil, od jakého okamžiku je potřeba tuto lhůtu počítat v případě, kdy odpůrce
dalšími (změnovými) mimořádnými opatřeními opakovaně původně napadené opatření obecné
povahy mění. V takových případech je podle přesvědčení Nejvyššího správního soudu jediným
rozumným řešením odvíjet měsíční lhůtu k podání návrhu od účinnosti toho opatření, proti
kterému navrhovatel fakticky brojí, resp. co konkrétně navrhovatel v podaném návrhu na zrušení
opatření obecné povahy rozporuje (s jakou povinností, kterou mu napadené mimořádné opatření
odpůrce ukládá, nesouhlasí) a co požaduje zrušit. Je-li totiž napadené opatření obecné povahy
odpůrcem opakovaně měněno, přičemž tyto změny se navrhovatele nedotýkají (ani proti nim
nebrojí), není dán žádný důvod pro to, aby byla lhůta k podání návrhu počítána ode dne účinnosti
takové změny. V opačném případě by mohlo docházet k umělému prodlužování lhůty k podání
návrhu na jeho zrušení, a v důsledku toho také k narušování právní jistoty adresátů napadeného
opatření obecné povahy.
[7] Navrhovatel v nyní projednávaném návrhu evidentně brojil proti obecně stanovené
povinnosti podstupovat preventivní antigenní testování na přítomnost antigenu viru SARS-CoV-
2. Tuto povinnost zakotvilo napadené mimořádné opatření odpůrce s účinností od 12. 4. 2021,
neboť právě tímto dnem odpůrce jakožto orgán ochrany veřejného zdraví nařídil, že určitým
skupinám dětí, žáků a studentů blíže uvedeným v jiném mimořádném opatření (ze dne 6. 4. 2021,
č. j. MZDR 14600/2021-1/MIN/KAN) se umožní osobní přítomnost v mateřské, základní,
základní speciální, střední nebo vyšší odborné škole pouze za podmínky antigenního testování
(nejedná-li se o výjimky uvedené v čl. II. napadeného opatření obecné povahy), viz také čl. III.
nyní napadeného opatření obecné povahy, ve kterém je výslovně uvedeno, že „testování
se ve školách provádí ode dne 12. dubna 2021.“
[8] Ostatně, navrhovatel v podaném návrhu výslovně uvedl, že „si musí od 12. dubna 2021 sám
provádět test výtěrem z nosu, případně musí strpět jeho provedení k tomu nijak nekvalifikovanou osobou, jinak
nebude vpuštěn do základní školy, jejíž první ročník navštěvuje.“ Sám tedy uvedl, že povinnost, proti které
podaným návrhem fakticky brojí, se na něj vztahuje s účinností původního opatření obecné
povahy ze dne 6. 4. 2021, č. j. MZDR 14592/2021-3/MIN/KAN. Následná změnová opatření
(ze dne 12. 4. 2021, č. j. MZDR 14592/2021-4/MIN/KAN, ze dne 19. 4. 2021,
č. j. MZDR 14592/2021-5/MIN/KAN, ze dne 22. 4. 2021, č. j. MZDR 14592/2021-
6/MIN/KAN, ze dne 27. 4. 2021, č. j. MZDR 14592/2021-7/MIN/KAN, a další) se v tomto
ohledu navrhovatele nedotkla – pouze upravila znění jednotlivých článků původního opatření
obecné povahy. Navrhovatel však proti těmto změnám nebrojil. Rozporoval obecně stanovenou
povinnost podstupovat preventivní antigenní testování v základní škole, kterou navštěvuje,
čemuž odpovídal také petit uvedený v závěru návrhu – požadoval zrušit původní opatření obecné
povahy ze dne 6. 4. 2021, č. j. MZDR 14592/2021-3/MIN/KAN, jehož účinnost nastala právě
12. 4. 2021, nikoli jeho změny. A skutečnost, že odpůrce vydal dne 7. 5. 2021 (další) změnové
opatření č. j. MZDR 14592/2021-10/MIN/KAN, které nabylo účinnosti dne 10. 5. 2021, na tom
nic nemůže změnit, neboť ani toto opatření se obecně stanovené povinnosti podstupovat
preventivní antigenní testování nedotklo. Přestože toto změnové opatření upravilo znění čl. I
původního opatření, změna se týká testování dětí v mateřské škole, tím však navrhovatel
evidentně není.
[9] Včasnost návrhu je zcela nezbytnou podmínkou řízení (přiměřeně srov. rozsudek
Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 6. 2011, č. j. 5 Afs 11/2011 - 79, č. 2409/2011 Sb. NSS).
Podání opožděného návrhu představuje neodstranitelný nedostatek podmínek řízení, který nutně
musí vést k odmítnutí návrhu podle §46 odst. 1 písm. b) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád
správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“).
[10] Jak již bylo uvedeno výše, navrhovatel brojil proti obecně stanovené povinnosti
podstupovat preventivní antigenní testování – tuto povinnost stanovilo mimořádné opatření
odpůrce ze dne 6. 4. 2021, č. j. MZDR 14600/2021-1/MIN/KAN, a to s účinností
od 12. 4. 2021. Jelikož pandemický zákon stanovil k napadení mimořádného opatření odpůrce
jednoměsíční lhůtu ode dne účinnosti napadeného opatření a navrhovatel brojil právě proti
původnímu opatření obecné povahy, které se na něj vztahuje již od nabytí jeho účinnosti,
je nutno uzavřít, že návrh na jeho zrušení byl podán opožděně. Posledním dnem lhůty k podání
návrhu na jeho zrušení byla totiž středa 12. 5. 2021 (viz §13 odst. 2 pandemického zákona
ve spojení s §40 odst. 2 s. ř. s.). Navrhovatel však návrh podal až dne 2. 6. 2021, ačkoli
mu v podání perfektního návrhu v zákonem stanovené lhůtě nic nebránilo.
[11] Jestliže soud dospěje k závěru, že nedostatek podmínek řízení je neodstranitelný,
v důsledku čehož nemůže o věci meritorně rozhodovat, je oprávněn a zároveň i povinen návrh
odmítnout bez nutnosti další součinnosti s účastníky řízení (srov. rozsudek zdejšího soudu ze dne
30. 9. 2008, č. j. 5 Ans 6/2008 - 48, č. 1741/2009 Sb. NSS). V projednávané věci není splněna
podmínka řízení spočívající ve včasnosti podaného návrhu, a proto musel Nejvyšší správní soud
výrokem I. tohoto usnesení návrh na zrušení opatření obecné povahy postupem podle §46
odst. 1 písm. b) s. ř. s. odmítnout jako opožděný.
[12] Výrok II. o nákladech řízení vychází z §60 odst. 3 s. ř. s., podle něhož nemá žádný
z účastníků řízení právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo návrh odmítnut.
Poučení:
Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 17. června 2021
JUDr. Viktor Kučera
předseda senátu