ECLI:CZ:NSS:2021:7.AS.113.2021:106
sp. zn. 7 As 113/2021 - 106
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Davida Hipšra a soudců
JUDr. Tomáše Foltase a Mgr. Lenky Krupičkové v právní věci žalobkyně: Ing. V. V., zastoupena
JUDr. Vladimírem Kašparem, advokátem se sídlem Na Poříčí 116/5, Liberec, proti žalovanému:
Krajský úřad Libereckého kraje, se sídlem U Jezu 642/2a, Liberec, za účasti osob
zúčastněných na řízení: I) MUDr. I. D., II) M. D., v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti
rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 30. 3. 2021, č. j. 30 A 76/2019 - 105,
takto:
Kasační stížnosti se ne p ři zn áv á odkladný účinek.
Odůvodnění:
[1] Krajský soud v Hradci Králové rozsudkem ze dne 30. 3. 2021, č. j. 30 A 76/2019 - 105,
zamítl žalobu, kterou se žalobkyně domáhala zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 6. 12. 2018,
č. j. OD 869/2018 KULK 89209/2018/280.9/Dv. Tímto rozhodnutím žalovaný zamítl odvolání
žalobkyně a potvrdil rozhodnutí Městského úřadu Turnov ze dne 27. 4. 2018,
č. j. SU/18/2331/JEJ, kterým stavební úřad vydal stavební povolení na stavbu „Silnice III/2825
Sýkořice – Žlábek, rekonstrukce silnice“ na pozemcích specifikovaných ve výroku rozhodnutí
stavebního úřadu (dále jen „stavba“).
[2] Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) kasační stížnost.
V jejím doplnění ze dne 20. 5. 2020 navrhla, aby Nejvyšší správní soud přiznal kasační stížnosti
odkladný účinek. Tento návrh obecně odůvodnila zásahy, které nevratně poškodí její nemovitosti
s tím, žalovaný hodlá neprodleně zahájit stavbu. V doplnění návrhu na přiznání odkladného
účinku ze dne 28. 5. 2001 pak stěžovatelka zopakovala své výhrady vůči projektové dokumentaci
a způsobu realizace stavby, které již uvedla v podané žalobě.
[3] Žalovaný ve vyjádření k návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti toliko
uvedl, že s jeho přiznáním nesouhlasí.
[4] Nejvyšší správní soud vycházel při posouzení návrhu na přiznání odkladného účinku
kasační stížnosti z následujících skutečností, úvah a závěrů.
[5] Podle §107 odst. 1 s. ř. s. nemá kasační stížnost odkladný účinek. Soud jej však může
na návrh stěžovatele přiznat; §73 odst. 2 až 5 se užije přiměřeně. Podle §73 odst. 2 s. ř. s.
ve spojení s §107 s. ř. s. lze přiznat odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky
rozhodnutí znamenaly pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného
účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným
zájmem.
[6] Nejvyšší správní soud v první řadě připomíná, že přiznání odkladného účinku kasační
stížnosti, jež je mimořádným opravným prostředkem směřujícím proti pravomocnému soudnímu
rozhodnutí, přichází v úvahu pouze ve výjimečných situacích, v nichž by, s ohledem na poměry
konkrétního stěžovatele, mohly výkon či případné jiné právní následky rozhodnutí u tohoto
stěžovatele vést k velmi závažným až nevratným následkům.
[7] S ohledem na výše uvedené tak lze konstatovat, že možnost přiznání odkladného účinku
kasační stížnosti je podmíněna kumulativním naplněním dvou objektivních podmínek, tj. kasační
stížnosti lze přiznat odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí
znamenaly pro stěžovatelku nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může
vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem. Břemeno
tvrzení i břemeno důkazní ohledně prokázání splnění podmínek pro přiznání odkladného účinku,
tj. negativních právních důsledků spjatých s rozhodnutím krajského soudu, nese v dané věci
stěžovatelka. Hrozbu nepoměrně větší újmy musí stěžovatelka dostatečně určitě tvrdit a rovněž
náležitě doložit. Nejvyšší správní soud poukazuje na dispoziční zásadu ovládající celé řízení
o kasační stížnosti - kasační soud není povolán k tomu, aby za stěžovatelku vlastní vyhledávací
činností zjišťoval či dokazoval důvody pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. Žádost
o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti musí být proto dostatečně individualizovaná
a podepřená konkrétními důkazy (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 1. 2012,
č. j. 8 As 65/2011 – 74, dále též usnesení ze dne 29. 2. 2012, č. j. 1 As 27/2012 – 32, nebo ze dne
23. 1. 2014, č. j. 6 Ads 99/2013 – 11). Nejvyšší správní soud přitom nyní pomíjí, zda jsou námitky
stěžovatelky týkající se dané věci (zákonnosti a přezkoumatelnosti napadeného rozhodnutí)
důvodné či nikoli, neboť přezkum důvodů je vyhrazen až meritornímu posouzení věci a není
předmětem rozhodnutí o návrhu na přiznání odkladného účinku. K povaze přezkoumávaného
rozhodnutí při rozhodování o odkladném účinku však přihlédnout musí.
[8] Nejvyšší správní soud má za to, že stěžovatelka nedoložila a neprokázala, že jí v důsledku
výkonu rozsudku krajského soudu hrozí nepoměrně větší újma než jiným osobám. K tomu,
aby soud mohl o návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti rozhodnout, musí
stěžovatelka konkretizovat, jakou újmu by pro ni znamenal výkon nebo jiné právní následky
rozhodnutí a z jakých konkrétních okolností to vyvozuje. Stěžovatelka však v návrhu na přiznání
odkladného účinku kasační stížnosti neuvedla žádné konkrétní skutečnosti, z nichž by bylo
možné dovozovat, že jí skutečně hrozí újma, která by odůvodňovala prolomení právní moci
napadeného rozsudku. Stěžovatelkou obecně uvedené tvrzení, že zásahy žalovaného můžou
nevratně poškodit její nemovitost, není bez dalšího dostačující pro posouzení, příp. pro závěr,
že u ní hrozí nepoměrně vyšší újma, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout
jiným osobám. Rovněž hypotetická obava stěžovatelky a její předpoklad, že stavební povolení
nebude dodrženo a stavba zasáhne do pozemků v jejím vlastnictví, byť k tomu stavebník není
oprávněn, nemůže být bez dalšího důvodem pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.
V této souvislosti je třeba dále poukázat na skutečnost, že rozhodnutí žalovaného nabylo právní
moci již v lednu 2019 a že stěžovatelka v řízení o žalobě o přiznání odkladného účinku nežádala,
přičemž krajský soud její žalobu zamítl. Přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, jímž se
odkládají právní účinky vydaného pravomocného rozsudku krajského soudu, by tedy nemohlo
nic změnit na tom, že stavebník (Krajská správa silnic Libereckého kraje) je oprávněn na základě
pravomocného stavebního povolení zahájit a provést stavbu (ostatně z fotografií založených
v soudním spisu je zřejmé, že už se tak stalo).
[9] Ze shora uvedeného vyplývá, že v posuzované věci nebyly splněny podmínky
pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti vyžadované v §73 odst. 2 s. ř. s. ve spojení
s §107 s. ř. s. Nejvyšší správní soud proto nepřiznal kasační stížnosti odkladný účinek.
[10] Závěrem Nejvyšší správní soud připomíná, že přiznání odkladného účinku kasační
stížnosti je svou podstatou rozhodnutím předběžné povahy a nelze z něj předjímat budoucí
rozhodnutí o věci samé.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 8. července 2021
Mgr. David Hipšr
předseda senátu