ECLI:CZ:NSS:2021:7.AS.329.2020:8
sp. zn. 7 As 329/2020 - 8
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Tomáše Foltase a soudců
Mgr. Davida Hipšra a Mgr. Lenky Krupičkové v právní věci žalobce: A. H., proti žalovanému:
Nejvyšší správní soud, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno, v řízení o kasační stížnosti žalobce
proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 13. 10. 2020, č. j. 29 A 137/2020 - 7,
takto:
I. Kasační stížnost se o d mí t á.
II. Žádný z účastníků n emá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
[1] Žalobce (dále též „stěžovatel“) podal kasační stížnost proti shora označenému usnesení,
jehož výrokem I Krajský soud v Brně (dále též „krajský soud“) spojil ke společnému projednání
deset žalob žalobce směřujících proti deseti rozhodnutím Nejvyššího správního soudu vydaným
v soudním řízení správním. Výrokem II daného usnesení krajský soud tyto žaloby odmítl.
Výrokem III pak rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
[2] Nejvyšší správní soud konstatuje, že podaná kasační stížnost je nepřípustná. Rozhodnutí
soudů vydaná v soudním řízení nejsou rozhodnutími správních orgánů v oblasti veřejné správy,
a proto nemohou být přezkoumávána ve správním soudnictví. Jako takovou je třeba ji odmítnout
podle §46 odst. 1 písm. d) zákona č. 150/2005 Sb., soudního řádu správního, ve znění
pozdějších předpisů (dále též „s. ř. s.“) ve spojení s §120 téhož zákona (srov. např. usnesení
Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 3. 2017, č. j. 10 As 95/2017 - 10, ze dne 11. 4. 2017,
č. j. 4 As 72/2017 - 10, ze dne 4. 5. 2017, č. j. 10 As 125/2017 - 11, ze dne 9. 11. 2017,
č. j. 4 As 216/2017 - 13, ze dne 29. 11. 2017, č. j. 7 As 359/2017 - 17, či ze dne 28. 5. 2020,
č. j. 7 As 159/2020 - 10). Ostatně stěžovatel nesplnil ani podmínku povinného zastoupení (§105
odst. 2 s. ř. s.), což má rovněž za následek nutnost odmítnutí kasační stížnosti podle §46 odst. 1
písm. a) s. ř. s. v návaznosti na §120 téhož zákona (viz usnesení Nejvyššího správního soudu
ze dne 30. 1. 2019, č. j. 8 As 22/2019 - 9, ze dne 12. 2. 2019, č. j. 8 As 23/2019 - 19, ze dne
19. 12. 2018, č. j. 8 As 390/2018 - 9, ze dne 12. 12. 2018, č. j. 8 As 379/2018 - 8). Nejvyššímu
správnímu soudu proto nezbylo, než kasační stížnost odmítnout. Rovněž je třeba podotknout,
že v rozsahu, v němž kasační stížnost směřuje proti výroku I napadeného usnesení, je dán důvod
jejího odmítnutí podle §46 odst. 1 písm. d) ve spojení s §104 odst. 3 písm. b) s. ř. s., neboť
rozhodnutí krajského soudu o spojení věcí dle §39 odst. 1 téhož zákona je dle ustálené judikatury
Nejvyššího správního soudu (srov. např. rozsudek ze dne 22. 2. 2013, č. j. 2 Afs 54/2012 - 236)
rozhodnutím, kterým se toliko upravuje vedení řízení.
[3] S ohledem na výše uvedené se Nejvyšší správní soud nemohl zabývat námitkami
obsaženými v kasační stížnosti vč. namítané podjatosti soudců krajského soudu a záměny
žalovaného (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 9. 1. 2017, č. j. 8 As 1/2017 - 10,
ze dne 26. 1. 2017, č. j. 8 As 7/2017 - 8, či ze dne 30. 3. 2017, č. j. 1 As 126/2017 - 9). Nutno
dodat, že důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce
v řízení o projednávané věci, resp. v jeho rozhodování (viz např. usnesení ze dne 17. 7. 2014,
č. j. Nao 232/2014 - 18, nebo ze dne 21. 10. 2014, č. j. 8 As 136/2014 - 67). Při určení
žalovaného je pak podstatné, že „v řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu podle §65 není osoba
žalovaného určena tvrzením žalobce, ale kogentně ji určuje zákon. Je tedy věcí soudu, aby v řízení jako
s žalovaným jednal s tím, kdo skutečně žalovaným má být, a ne s tím, koho chybně označil v žalobě žalobce.“
(srov. usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 10. 2004,
č. j. 5 Afs 16/2003 - 56, publ. pod č. 534/2005 Sb. NSS).
[4] Výrok o nákladech řízení o kasační stížnosti se opírá o §60 odst. 3 větu první s. ř. s.
ve spojení s §120 téhož zákona, podle nichž žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů
řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení ne j so u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 1. července 2021
JUDr. Tomáš Foltas
předseda senátu