ECLI:CZ:NSS:2021:APRK.12.2021:24
sp. zn. Aprk 12/2021 - 24
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka a soudkyň
JUDr. Lenky Matyášové a JUDr. Lenky Kaniové v právní věci žalobce: D. M., proti žalované:
Česká správa sociálního zabezpečení, pracoviště pro Prahu a Střední Čechy, se sídlem
Sokolovská 855/225, Praha 9, o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu, vedené u Městského
soudu v Praze pod sp. zn. 16 Ad 7/2021, o návrhu žalobce na určení lhůty k provedení
procesního úkonu podle §174a zákona č. 6/2002 Sb.,
takto:
I. Návrh se zamí t á .
II. Žalobce n emá p rá v o na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
[1] Žalobce (dále „navrhovatel“) se domáhá určení lhůty k provedení procesního úkonu
podle §174a zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů
a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Průtahy spatřuje v tom,
že Městský soud v Praze nečiní úkony ve věci jeho návrhu na vydání předběžného opatření
a rozhodnutí ve věci vedené pod sp. zn. 16 Ad 7/2021. Zdůrazňuje, že v důsledku postupu
žalované, který považuje za nezákonný, mu není vypláceno nemocenské a společně s vnukem
se nachází v tíživé sociální situaci.
[2] Městský soud k návrhu uvedl, že byl podán 8 dnů po podání žaloby. Jakkoli chápe
navrhovatelovu ekonomickou situaci, návrh podle §174a zákona o soudech a soudcích není
prostředkem k urychlenému vyřízení věci, ve které bude soud muset zejména posoudit
přípustnost podané žaloby a teprve poté rozhodne o návrhu na předběžné opatření. Nespatřuje
tedy důvod k tomu, aby byla uložena lhůta k vydání rozhodnutí.
[3] Nejvyšší správní soud neshledal návrh důvodným.
[4] Řízení o návrhu na určení lhůty k provedení procesního úkonu, které je upravené
v §174a zákona o soudech a soudcích, představuje promítnutí zásad spravedlivého procesu
z hlediska naplnění práva účastníka nebo jiné strany řízení na projednání jeho věci
bez zbytečných průtahů, jež je zakotveno zejména v ustanovení čl. 38 odst. 2 Listiny základních
práv a svobod, do řízení probíhajícího před soudem.
[5] Důvodnost návrhu Nejvyšší správní soud posuzuje podle kritérií vymezených v §174a
odst. 8 zákona o soudech a soudcích, kterými jsou složitost věci, význam předmětu řízení
pro navrhovatele, postup účastníků nebo stran řízení a dosavadní postup soudu. Současně není
bez významu ani §56 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění
pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), podle něhož soud projednává a rozhoduje věci podle
pořadí, v jakém k němu došly; to neplatí, jsou-li u věci dány závažné důvody pro přednostní
projednávání a rozhodování věci. V §56 odst. 2 a 3 s. ř. s. jsou vymezeny návrhy a věci, o nichž
se rozhoduje přednostně.
[6] V nynější věci nicméně uplynula od podání žaloby natolik krátká doba, že existence
průtahů při vyřizování věci samé je prakticky vyloučena, jakékoli další posuzování výše
zmíněných kritérií je tedy zbytečné. Žaloba byla u městského soudu podána 7. 6. 2021
a již 15. 6. 2021 navrhovatel podal návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu. Je sice
pravda, že městský soud v této době neučinil žádný procesní úkon, jednalo se nicméně o dobu 8
dnů. Po podání návrhu na určení lhůty městský soud ve lhůtě podle §174a odst. 3 zákona
o soudech a soudcích (dne 22. 6. 2021) postoupil návrh zdejšímu soudu společně se svým
vyjádřením a spisem, který ve věci vede.
[7] Pro ilustraci lze v této souvislosti uvést, že za přiměřenou délku řízení lze obecně
považovat ještě 24 měsíců (viz stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího
soudu ze dne 13. 4. 2011, sp. zn. Cpjn 206/2010, publ. pod č. 58/2011 Sbírky soudních
rozhodnutí a stanovisek). Jakkoli nelze paušalizovat a tento údaj je do značné míry orientační,
ze srovnání je zřejmé, že délka řízení v řádu dnů nemůže být excesivní a průtahy v řízení nelze
v těchto situacích běžně spatřovat ani za situace, kdy soud nepočal činit procesní úkony nezbytné
k projednání a rozhodnutí věci.
[8] Totéž lze uvést ve vztahu k rozhodnutí o návrhu na vydání předběžného opatření, neboť
ještě neuplynula lhůta pro jeho vydání stanovená v §38 odst. 3 s. ř. s.
[9] Nejvyšší správní soud nicméně považuje za nezbytné na tomto místě apelovat na městský
soud, aby okamžitě po obdržení spisu počal činit kroky, které vyhodnotí jako nezbytné
pro rozhodnutí o návrhu na vydání předběžného opatření. Byť ani ve vztahu k němu nejsou
splněny podmínky pro určení lhůty, nelze nevidět, že nezanedbatelná část lhůty podle §38 odst. 3
s. ř. s. uplynula již před postoupením spisu Nejvyššímu správnímu soudu a navrhovatel
opakovaně popisuje tíživost své sociální situace, kterou ještě umocňuje fakt, že pečuje o nezletilé
dítě. Tímto apelem samozřejmě zdejší soud nepředjímá, jakým způsobem má městský soud
postupovat a zda je namístě návrhu na vydání předběžného opatření vyhovět.
[10] Vzhledem k tomu, že v řízení před městským soudem nedochází k průtahům, Nejvyšší
správní soud postupoval podle §174a odst. 7 zákona o soudech a soudcích a návrh jako
nedůvodný zamítl.
[11] Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o §174a odst. 8 zákona o soudech a soudcích,
podle kterého hradí náklady řízení o něm stát jen tehdy, byl-li návrh uznán jako oprávněný.
K tomu v projednávané věci nedošlo, proto navrhovatel nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 12. července 2021
JUDr. Radan Malík
předseda senátu