ECLI:CZ:NSS:2022:10.ADS.152.2022:30
sp. zn. 10 Ads 152/2022 - 30
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Zdeňka Kühna, soudce Ondřeje
Mrákoty a soudkyně Michaely Bejčkové v právní věci žalobce: L. B., zast. advokátkou
Mgr. Petrou Štemberkovou, Zápy 7, proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení,
Křížová 1292/25, Praha 5 - Smíchov, proti rozhodnutí žalované ze dne 17. 5. 2021, v řízení
o kasační stížnosti žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 26. 4. 2022,
čj. 13 Ad 10/2021-47,
takto:
I. Kasační stížnost se o dm í t á pro nepřijatelnost.
II. Žádný z účastníků n emá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
[1] Žalobce požádal v prosinci 2020 žalovanou (stěžovatelku) o přiznání invalidního
důchodu. Stěžovatelka žádost 3. 2. 2021 zamítla, stejně jako zamítla 17. 5. 2021 žalobcovy
námitky. Stěžovatelka vycházela z odborných posudků, podle kterých žalobci nepoklesla pracovní
schopnost z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu alespoň o 35 %. Žalobce proto
nesplnil podmínky pro přiznání invalidního důchodu podle §38 zákona č. 155/1995 Sb.,
o důchodovém pojištění.
[2] Proti rozhodnutí stěžovatelky o zamítnutí námitek se žalobce úspěšně bránil žalobou
u městského soudu. Soud nechal vypracovat nový posudek posudkovou komisi MPSV.
Podle tohoto posudku z 23. 9. 2021 nebyl žalobce do 22. 9. 2021 invalidní. Komise však dále
uvedla, že od 23. 9. 2021 již byl žalobce invalidní a že šlo o invaliditu třetího stupně (pokles
pracovní schopnosti o 70 %). Stěžovatelka se k žalobě vyjádřila tak, že žádný z posudků
vypracovaných v roce 2021 (v průběhu správního řízení) „není úplný a tím přesvědčivý“. Soud
souhlasil, že posudky vydané v průběhu správního řízení nejsou přesvědčivé, proto rozhodnutí
o zamítnutí námitek i rozhodnutí vydané v prvém stupni zrušil a věc vrátil stěžovatelce k dalšímu
řízení.
[3] Stěžovatelka podala kasační stížnost [s odkazem na §103 odst. 1 písm. a) a d) s. ř. s.].
Městskému soudu vytýká, že nedostatečně odůvodnil zrušení obou rozhodnutí, a že smysl zrušení
jí není znám. Stěžovatelka tvrdí též rozpor rozsudku s §75 odst. 1 s. ř. s., neboť zdravotní stav
žalobce komise posuzovala i pro dobu po vydání napadeného správního rozhodnutí a městský
soud nesprávně vyšel z takto zjištěného skutkového stavu. Městský soud měl podle stěžovatelky
lépe přezkoumat zjištěný skutkový stav a provést další dokazování.
[4] Ve věcech, v nichž před městským (krajským) soudem rozhodoval specializovaný
samosoudce, se po posouzení přípustnosti kasační stížnosti NSS zabývá podle §104a s. ř. s.
ve znění účinném od 1. 4. 2021 otázkou, zda podaná kasační stížnost svým významem podstatně
přesahuje zájmy stěžovatelky. Není-li tomu tak, NSS kasační stížnost odmítne jako nepřijatelnou
(blíže k tomu např. usnesení ze dne 16. 6. 2021, čj. 9 As 83/2021-28, body 10–12).
[5] Stěžovatelka neuvedla žádné důvody, proč kasační stížnost svým významem podstatně
přesahuje její zájmy (typicky potřebu sjednotit judikaturu), byť novela č. 77/2021 Sb., která
rozšířila nepřijatelnost, je v účinnosti již více než rok. Vzhledem k postavení stěžovatelky jako
důležitého správního orgánu je toto opomenutí přinejmenším překvapivé.
[6] Kasační stížnost je nepřijatelná. Napadený rozsudek není v rozporu s dosavadní
judikaturou. NSS proto jen stručně uvádí ke stěžovatelčiným námitkám následující.
[7] K námitce, že městský soud nedostatečně odůvodnil zrušení rozhodnutí stěžovatelky a že smysl jejich
zrušení není stěžovatelce znám: správní soud v řízení o správní žalobě proti rozhodnutí orgánů
sociálního zabezpečení ve věcech invalidity ověřuje pouze to, zda je posudek, o nějž se opírá
správní rozhodnutí, úplný a přesvědčivý (srov. již rozsudek NSS ze dne 25. 9. 2003,
čj. 4 Ads 13/2003 - 54, č. 511/2005 Sb. NSS, a navazující judikatura). Stěžovatelka v průběhu
řízení před městským soudem souhlasila, že posudky vypracované v roce 2021 nejsou
přesvědčivé, s tímto závěrem souhlasil i městský soud. Další pochybnost do věci vneslo odlišné
hodnocení zdravotního stavu od 23. 9. 2021 (viz shora zmíněný posudek komise MPSV
z 23. 9. 2021). Ačkoli stav žalobce po 17. 5. 2021 městský soud neposuzoval (viz §75 odst. 1
s. ř. s. a tam zakotvená časová limitace rozhodování soudu), soud vzal i tento fakt jako další
argument pro celkovou nepřesvědčivost všech posudků, z nichž při svém rozhodování
stěžovatelka vycházela. Soud proto došel k závěru, že s ohledem na tyto nejasnosti
a nepřesvědčivost posudků stěžovatelka nedostatečně zjistila skutkový stav věci. V dalším řízení
proto bude třeba provést další dokazování. Právě toto pochybení bylo také důvodem pro zrušení
rozhodnutí. NSS přesto chápe, že stěžovatelka mohla mít problémy s porozuměním rozsudku.
Jeho odůvodnění se totiž skládá především z dlouhých citací posudků, často ani není jasné, kde
citace končí. To však nic nemění na tom, že závěry soudu lze v jeho rozsudku najít.
[8] Z uvedeného již plyne též odpověď na námitku, že městský soud zrušil rozhodnutí v rozporu
s §75 odst. 1 s. ř. s.: městský soud nezrušil rozhodnutí proto, že se posléze žalobce ukázal jako
invalidní. Městský soud vzal tuto skutečnost jen jako podpůrný argument pro nepřesvědčivost
posudků zkoumajících žalobcův zdravotní stav před květnem 2021.
[9] K námitce, že městský soud měl provést další dokazování: soud nemá nahrazovat činnost
správních orgánů. Městský soud zjistil nesrovnalosti v předložených posudcích, proto rozhodnutí
stěžovatelky zrušil. Není pravda, že městský soud má skutkový stav za prokázaný. Pro posouzení,
zda byl žalobce v době vydání rozhodnutí stěžovatelky invalidní, je podle městského soudu
potřeba další dokazování, na což výslovně upozorňuje v bodě 14 rozsudku.
[10] NSS proto kasační stížnost podle §104a s. ř. s. odmítl pro nepřijatelnost. O náhradě
nákladů řízení rozhodl podle §60 odst. 1 za použití §120 s. ř. s. (žalobci žádné náklady v řízení
před NSS nevznikly).
Poučení: Proti tomuto usnesení ne j so u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 27. července 2022
Zdeněk Kühn
předseda senátu