Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 21.07.2022, sp. zn. 9 Afs 106/2022 - 35 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NSS:2022:9.AFS.106.2022:35

Zdroj dat je dostupný na http://www.nssoud.cz
ECLI:CZ:NSS:2022:9.AFS.106.2022:35
sp. zn. 9 Afs 106/2022 - 35 USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka a soudců JUDr. Barbary Pořízkové a JUDr. Pavla Molka v právní věci žalobce: J. H., zast. Mgr. Štěpánem Jaklem, advokátem se sídlem Mírové náměstí 157/30, Litoměřice, proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství, se sídlem Masarykova 427/31, Brno, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 13. 11. 2019, č. j. 46579/19/5200-10422-711473, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 1. 6. 2022, č. j. 15 Af 2/2020 - 47, o návrhu žalobce na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, takto: Kasační stížnosti se n ep ři zn áv á odkladný účinek. Odůvodnění: [1] Dodatečným platebním výměrem Finančního úřadu pro Ústecký kraj ze dne 18. 4. 2019, č. j. 712199/19/2501-50522-508158, byla žalobci vyměřena daň a stanoveno penále z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2016 v celkové výši 2 280 042 Kč, neboť bezúplatným převodem nabyl nemovitosti od své bývalé manželky. Takový příjem není osvobozen podle §10 odst. 3 písm. c) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. [2] Podané odvolání bylo výše označeným rozhodnutím žalovaného zamítnuto, stejně jako napadeným rozsudkem následně podaná žaloba. [3] Proti tomu podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) kasační stížnost, ve které se zároveň domáhá přiznání odkladného účinku. Ten odůvodňuje výší částky, na jejíž uhrazení nemá dostatečné finanční prostředky. V tom spatřuje značnou újmu. Zároveň je přesvědčen, že žalobě (zřejmě myšleno kasační stížnosti) bude s ohledem na argumenty a skutkový stav vyhověno. [4] Žalovaný ve svém vyjádření navrhuje zamítnutí tohoto návrhu, jelikož stěžovatel nedoložil jakékoliv důkazní prostředky prokazující jeho situaci, což je ovšem základní podmínkou pro vyhovění. [5] Návrh není důvodný. [6] Podle §107 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jens. ř. s.“), kasační stížnost nemá odkladný účinek. Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat. Podle §73 odst. 2 s. ř. s., přiměřeně aplikovatelného na řízení o kasační stížnosti, se odkladný účinek přizná, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem. [7] Jak uvedl žalovaný ve vyjádření, návrh na přiznání odkladného účinku musí být dostatečně individualizovaný a musí být podepřen konkrétními důkazy. Stěžovatele tak tíží povinnost tvrzení a povinnost důkazní. Zejména musí konkretizovat, jakou újmu by pro něj znamenal výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí a z jakých konkrétních okolností ji vyvozuje. K tomu kasační soud připomíná, že celé řízení o kasační stížnosti je ovládáno zásadou dispoziční – soud tak není povolán k tomu, aby za stěžovatele vlastní vyhledávací činností zjišťoval či dokazoval důvody pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti (např. usnesení NSS ze dne 29. 2. 2012, č. j. 1 As 27/2012 - 32, usnesení NSS ze dne 30. 1. 2012, č. j. 8 As 65/2011 - 74; či nejnověji usnesení NSS ze dne 13. 1. 2022, č. j. 5 As 406/2021 - 60, odst. [8]). [8] Týž návrh uplatnil stěžovatel již v řízení o žalobě, kterému taktéž nebylo vyhověno, a to usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 18. 2. 2020, č. j. 15 Af 2/2020 - 33. Stěžovatel v nynějším návrhu opět pouze rekapituluje zákonnou úpravu a bez dalšího uvádí, že nemá na zaplacení částky uložené napadeným platebním výměrem dostatečné finanční prostředky. Ani po dřívějším nevyhovujícím rozhodnutí krajského soudu tak stěžovatel – ačkoliv od počátku řízení o žalobě zastoupen advokátem, tj. právním profesionálem – neodstranil vytýkané nedostatečnosti návrhu a nepodložil svá tvrzení důkazy. Nejvyšší správní soud tak nemá důvod se od závěrů krajského soudu v citovaném usnesení odchylovat (srov. zejména bod 9. citovaného usnesení). [9] Vzhledem k absenci důkazů podporujících tvrzení stěžovatele Nejvyšší správní soud kasační stížnosti odkladný účinek nepřiznal (§107 odst. 1 s. ř. s. ve spojení s §73 odst. 2 s. ř. s.). Tím však nikterak nepředjímá budoucí rozhodnutí o věci samé. Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné. V Brně dne 21. července 2022 JUDr. Radan Malík předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší správní soud
Datum rozhodnutí / napadení:21.07.2022
Číslo jednací:9 Afs 106/2022 - 35
Forma /
Způsob rozhodnutí:
Usnesení
nepřiznání odkl. účinku
Účastníci řízení:Odvolací finanční ředitelství
Prejudikatura:1 As 27/2012 - 32
Kategorie rozhodnutí:E
ECLI pro jurilogie.cz:ECLI:CZ:NSS:2022:9.AFS.106.2022:35
Staženo pro jurilogie.cz:10.04.2024