ECLI:CZ:US:1993:2.US.4.93
sp. zn. II. ÚS 4/93
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v právní věci navrhovatele M. Š., o ústavní stížnosti proti rozsudku Okresního soudu v Mostě ze dne 1. 6. 1992, č.j. 13C 695/92-16 a rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 2. 9. 1992, č.j. 12 Co 381/92-21, takto:
Řízení se zastavuje.
Odůvodnění:
Navrhovatel svým návrhem namítal nezákonnost rozsudků Okresního soudu v Mostě a Krajského soudu v Ústí nad Labem v právní věci navrhovatele Doly a úpravny Komořany, podle nichž je odpůrce M. Š. povinnen zaplatit navrhovateli částku 24.000,- Kč s příslušenstvím. Rozsudek nabyl právní moci 21. 9. 1992. Rozsudek Krajského soudu je současně v daném případě posledním možným procesním prostředkem, který zákon k ochraně práva poskytuje, neboť v plném rozsahu potvrzuje rozsudek soudu 1. stupně a odvolání proti němu není přípustné.
Ústavní stížnost byla podána k Ústavnímu soudu České a Slovenské Federativní republiky dne 2. 11. 1992. Dle §147 v souladu s §145 odst. 1 zákona č. 182/1993, o Ústavním soudu, projedná takové stížnosti Ústavní soud České republiky, jestliže k zásahu orgánu veřejné moci došlo před 1. lednem 1993 a jestliže lhůta pro podání ústavní stížnosti k Ústavnímu soudu ČSFR stanovená v §55 odst. 3 zákona č. 491/1991 Sb. započala po 2. listopadu 1992. Lhůta v daném případě započala právní mocí rozsudku, tj. 21. 9. 1992, tedy před 2. listopadem 1992. Ústavní soud proto dle §145 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb. řízení zastavil.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 22. 12. 1993
prof. JUDr. Vojtěch Cepl
předseda senátu