ECLI:CZ:US:1993:3.US.2.93
sp. zn. III. ÚS 2/93
Usnesení
III. ÚS 2/93
ČESKÁ REPUBLIKA
USNESENÍ
Ústavního soudu České republiky
Ústavní soud České republiky rozhodl ve věci navrhovatele Dr. Ing. K.H., zastoupen advokátkou JUDr. P.S., takto:
Návrh se o d m í t á.
Odůvodnění:
Návrhem podaným bývalému Ústavnímu soudu ČSFR se navrhovatel formou ústavní stížnosti (čl. 6 z.č. 91/1991 Sb.) v souvislosti s uplatněním nároku podle z.č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, domáhá zrušení ustanovení §4 odst. 1 z.č. 229/1991 Sb., které podmiňuje vydání půdy, budov a staveb patřících původní zemědělské usedlosti pouze oprávněným osobám majícím trvalý pobyt na území ČSFR, z důvodu jeho rozporu s ust. čl. 11 a 14 Listiny základních práv a svobod.
Navrhovatel ani na opakovanou výzvu z 15.12.1992 neodstranil vady návrhu, co konstatuje i vyjádření Nejvyššího soudu ČR ze dne 28.1.1993 adresováno právnímu zástupci navrhovatele.
Ústavní soud ČR je právním nástupcem Ústavního soudu ČSFR, když právní řád České a Slovenské federativní republiky byl ke dni zániku této republiky převzat Českou republikou s výjimkou té jeho části, která byla podmíněna toliko existencí ČSFR a příslušností České republiky k ní (čl. 1 odst. 1 úst. zák. č. /1993 Sb.). Součástí tohoto právního řádu nepochybně jsou i rozhodnutí federálních orgánů včetně rozhodnutí soudů, tedy i Ústavního soudu ČSFR.
Neodstranění formálních vad návrhu je proto samo o sobě důvodem odmítnutí návrhu podle §43 odst. 1 písm. a), z.č. 82/1993 Sb.
Z hlediska merita věci důvodem odmítnutí je nepřípustnost návrhu (§43 odst. 1 písm. f) z.č. 182/1993 Sb.). Podle §75 odst. 1 cit. zákona je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny
procesní prostředky, které mu zákon
k ochraně jeho práva poskytuje. V případech nároků podle zák. č. 29/1991 Sb. je oprávněná osoba povinna svoje právo uplatnit na pozemkovém úřadě (§9 odst. 1 cit. zák.). Proti rozhodnutí pozemkového úřadu je možno podat opravný prostředek k soudu. Podání navrhovatele na Okresní soudu v Jihlavě proto nemůže být kvalifikováno jako procesní prostředek podle z.č. 229/1991 Sb., nýbrž jen jako žádost o informaci a tudíž odpověď Okresního soudu v Jihlavě sp. zn. 4 Nc 974/91 ze dne 13.2.1992 možno kvalifikovat pouze jako postup podle §5 o.s.ř. Z uvedeného vyplývá, že navrhovatel nevyčerpal procesní prostředky, které mu k ochraně jeho práva zákon poskytuje, v důsledku čehož nutno ústavní stížnost kvalifikovat jako nepřípustnou, čímž se naplňuje podle §43 odst. písm. f) z.č. 182/1993 Sb. důvod jejího odmítnutí.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné.
V Brně dne 14. října 1993
JUDr. Pavel Holländer soudce zpravodaj